Pro člověka žijícího ve světě má slovo otcovství jednoznačný význam v rámci tělesného pohledu na život. Jeden z největších problémů současné - moderní - civilizace je problém autority. Buď jsou lidé autoritou fascinováni, nebo ji vůbec nepřijímají, až odmítají. Jedna z vážných příčin tohoto jevu je již desítky let trvající krize otcovské role v rodině. Většina mladých lidí má veliké problémy ve vztahu k otci, nezažily ho totiž jako oporu a vzor. V rozhodných chvílích jsou tátové příliš často nepřítomni, a nebo se svými dětmi jednají zraňujícím způsobem. Kdo měl sám se svým pozemským otcem v dětství negativní zkušenost, má většinou problémy i v ostatních životně důležitých vztazích. A jeho vztah k Bohu je často utvářen strachem a nedůvěrou a končí buď v otrocké poslušnosti, či vzpouře proti Bohu.
Žijeme ve světě s nemocnými lidskými vztahy, který trpí syndromem nepřítomnosti otce. Aniž si to uvědomujeme, všichni potřebujeme poznat Boha jako Otce v jedinečné hloubce Ježíšova synovského vztahu, tak jak ho sám žil a jak nám ho chtěl předat. Poznání Boha jako dobrotivého, laskavého a starostlivého Otce v sobě skrývá novou naději pro současnou společnost. Je to veliká výzva k zamyšlení nad hodnotou Otcovství Božího - vrací člověka k jeho vlastního středu a pomáhá mu žít synovskou identitu, která ho uschopňuje k tomu, aby sám mohl v lidských vztazích jednou přijmout roli autority a mít tak podíl na Otcovství Božím. Jestli dnes v církvi pociťujeme, že je nedostatek duchovních otců, jestli v rodinách zažíváme krizi otcovství, nepomůže nám žádné lidské řešení. Existuje pouze řešení Boží, a to je pokorný návrat do Otcova domu. Ve své hříšnosti můžeme znovu objevit synovské pouto k Otci, které se raduje z návratu svého syna a dokonce nejen že nežádá žádnou náhradu za promrhané dědictví, ale pořádá na počest jeho návratu oslavu.
Sám Boží Syn nám ukázal velikou hodnotu synovství, které žil v oddanosti a význam milující poslušnosti k Otci. Je to cesta plného a krásného lidství. Nechme Ježíše, aby nás uváděl do svého vztahu k Otci, abychom tak mohli být uzdraveni z moderních civilizačních problémů - strachu, osamění, nedůvěry a ztráty životního smyslu. Prosme Otce, ať nám ukáže svou Otcovskou lásku, a tak nás dovede do plné svobody Božích dětí..
(anonymus)
