Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Irena.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 15946, komentáře < 7 dní: 476, komentářů celkem: 379739, adminů: 60, uživatelů: 4954  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 107 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

rosmano
myslivec
Ivanp
leonet

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021
·Prosba Sboru BJB v Praze - Církev XXI. století
·Televizní bohoslužba Bratrské jednoty baptistù 18.4.2021 na ÈT2
·Diáø za èasù korony
·Modlitební dopis za Myanmar
·Na okraj doby covidové
·Slovensko pøed Velikonocemi otevírá kostely k „individuální duchovní péèi“

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104359184
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Jak je to se spásou nekatolíků?
Vloženo Pondělí, 06. září 2004 @ 16:38:37 CEST Vložil: Bolek

Zamyšlení poslal Pastýř



Jak je to se spásou nekatolíků? zdroj: http://www.reformace.cz Jak máme rozumět výroku Florentského koncilu (1438-1445): Nejsvětější římská církev pevně věří, vyznává a hlásá, že nikdo z těch, kdo jsou mimo katolickou církev, nejen pohané, ale také židé, heretici a schismatici (schisma: svévolné rozdělení jednoty církve1), se nikdy nemohou podílet na věčném životě, ale půjdou do věčného ohně, 'připraveného ďáblu a jeho andělům' (Mt 25,41), pokud se k ní před smrtí nepřipojí; a že jednota jejího církevního těla je tak důležitá, že pouze ti, kteří jsou uvnitř této jednoty, mohou mít prospěch ze svátostí církve pro spásu, a že jenom oni mohou obdržet věčnou odměnu za své posty, almužny a další skutky křesťanské zbožnosti a povinnosti křesťanského bojovníka. Nikdo, ať je jeho dobročinnost jakkoli velká, nikdo, dokonce ani když prolije krev kvůli Kristovu jménu, nemůže být spasen, pokud nežije v lůně katolické církve a jednotě s ní?

Je zřejmé, že správný výklad nemůže být v protikladu s tímto stanoviskem, neboť dikce i forma jeho vyhlášení ukazuje na jeho neomylný charakter. Tento výrok Florentského koncilu však nebyl vyřčen bez kontextu, neboť k téže otázce se vyjadřovali již mnozí církevní otcové (sv. Ambrož, sv. Augustin) i středověcí teologové (sv. Bernard, Petr Lombard, sv. Tomáš Akvinský), když dokazovali, že je možné, aby byl spasen nepokřtěný člověk. Sv. Augustin poukazuje na příklad setníka Kornelia (Sk 10,44-47), který byl naplněn Duchem svatým před přijetím křtu. Lze tedy, jak vidíme z tohoto příkladu, obdržet milost posvěcující před vlastním křtem vodou. Stejně jako Kornelius, tak každý, kdo si je vědom nezbytnosti křtu, je povinen křest přijmout; jeho odmítnutím by Kornelius milosti posvěcující okamžitě pozbyl. Jak je to ale s těmi, kdo o nezbytnosti křtu nevědí? A jak je to s možností spásy těch, kdo jsou sice pokřtěni, ale jsou členy heretických nebo schismatických společností a vyznání? Pro všechny smrtelníky platí, že nutnou podmínkou spásy je milost posvěcující, ke které patří vlité nadpřirozené ctnosti víry, naděje a lásky. Sv. Pavel v 1. listu Timoteovi (2,3-4) píše:

  • Tak je to dobré a milé Bohu, našemu Spasiteli. On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.
Tentýž Pavel také píše, že
  • bez víry se však Bohu nelze líbit(Žd 11,6).
Pochopitelně, že zde nehovoří o jakékoliv víře, ale o víře pravé a nadpřirozené. Takový člověk nemusí znát celé zjevení, musí však věřit všemu, co ze zjevení zná. Vlitá ctnost víry v tomto případě nenaklání duši jen k poznání pravdy, ale také odmítnutí omylu. Uveďme příklad, kterým vhodně demonstrujeme působení Boží milosti. Pokud bylo dítě platně pokřtěno v protestantském kostele, pak obdrželo spolu s milostí posvěcující i nadpřirozenou ctnost víry. Při pozdějším vlastním užívání rozumu je tato milost posvěcující bude posilovat k odmítnutí omylů, které protestantská vyznání konstituují. Nebude-li s touto vnitřní milostí spolupracovat a bude vědomě a dobrovolně vyznávat bludy protestantismu, ctnost víry ztratí a spolu s ní milost posvěcující. Pokud tento člověk zůstane nerozhodnutý a ve vyznání protestantismu nejistý, pak je to známkou působení přítomné milosti v jeho duši, posilující jej k úplnému odpoutání se od protestantského prostředí a konverzi ke katolické církvi. I když se v dějinách církve setkáváme s ojedinělým názorem, že ke spáse je nezbytně nutné být pokřtěn a vodou náležet do viditelného společenství církve, církev sama toto v úzkém slova smyslu nikdy neučila. Různá nepochopení jejího učení v této otázce snad plynou z nedostatečného rozlišování objektivního a subjektivního řádu spásy. Z hlediska objektivního řádu je jedinou společností spásy katolická církev a jediným jejím prostředníkem je Ježíš Kristus. Každá alternativa ke Kristu a církvi, kterou založil, je objektivní překážkou spásy, jak nám připomíná i dokument Kongregace pro nauku víry z roku 2000 Dominus Iesus. V tomto smyslu nelze hovořit o tom, že jsou i nekatolické společnosti „prostředky spásy“, neboť to, co je jim vlastní, je omyl, nikoliv případné pravdy, které jejich příslušníci vyznávají. Nekatolické společnosti a vyznání jako takové božskou ctnost víry nezprostředkovávají! Jsou-li jejich vnější členové v milosti posvěcující, je to navzdory omylům, které jsou jejich společnostem vlastní. Také musí platit, že se těchto omylů v daný okamžik přidržují bez vědomého a dobrovolného souhlasu své vůle (omyl, pokud není tvrdošíjný, ještě nemusí být v rozporu s ctností víry). Subjektivní řád spásy odkazuje k vnitřnímu stavu člověka, k tomu, do jaké míry přijímá Boží milost a řádné prostředky spásy, pokud je poznal. K tomu, aby člověk došel svého cíle, kterým je podíl na životě Božím, musí smýšlet a jednat v touze plnit vůli Boží ve všem, co jako vůli Boží poznává. Církev učí, že přináležitost k církvi, která je pro spásu nutná, není výlučně přináležitostí vnější (in re), ale že je též možná přináležitost vnitřní (in voto). Proto například nominální protestant může být in voto, tedy v touze, katolíkem. Připomeňme si také, že „de eternis Eclesia non iudicat“, tedy že ani církev nemůže soudit o vnitřním stavu člověka, neboť ten zná pouze Bůh. Není proto možné mít jistotu o tom, že člověk, který zemřel, aniž přijal křest vodou a stal se viditelným členem církve, je zavržen. Bůh může milost posvěcující zprostředkovat i mimořádným způsobem, pokud mu člověk neklade překážky. Ano, Bůh není omezen prostředky, které ke spáse ustanovil! Dnes jsme však svědky toho, že jsou mimořádné prostředky spásy zaměňovány s prostředky řádnými, jako by těch řádných ani nebylo zapotřebí. Tento spásný optimismus je však popřením pravdy víry „mimo církev není spásy“ i reality dědičného hříchu. Tridentský koncil sice učí, že je člověk v padlém stavu schopen vyhnout se každému jednotlivému těžkému hříchu, tedy že není předurčen jim jednotlivě podlehnout, ale zároveň učí, že bez milosti Boží není možné se vyhnout všem hříchům jako celku. Také z toho důvodu je třeba považovat misijní příkaz Kristův jít do celého světa, křtít a učit zachovávat vše, co učil, jako závaznou normu pro jednání církve a jejích údů v nekatolickém prostředí. Kristus svým učedníkům neřekl, aby se usadili v Palestině a nikam nevycházeli, neboť udělí „křest touhy“ všem národům. (1)Definice „schisma“ Blackwellova Encyklopedie moderního kř. myšlení, str. 565, Návrat domů 2001 Michal Semín
Mezinárodní report, str. 36, Únor 2004

"Jak je to se spásou nekatolíků?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 17 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Jak je to se spásou nekatolíků? (Skóre: 1)
Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Pondělí, 06. září 2004 @ 22:24:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemohl bych věřit v Boha který by zatracoval člověka který žije podle jeho zákona, ale není katolík. Žádné vyznání není automatickou vstupenkou do nebe. O žádném člověku bych se neodvážil tvrdit, že je zatracen. Věřím vBoží milosrdenství.



Re: Jak je to se spásou nekatolíků? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 07. září 2004 @ 08:47:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Navrhuji pana Miachala Semina za tento clanek na cenu "Zlata perla Granosalis". Tim, ze cituje oficialni a platne katolicke dokumenty, tak umoznuje ekumenickym protestantum ucinit si pravdivy obraz o tom, jaka je skutecna podstata "katolickeho ekumenismu", a o tom, co je jeho skutecnym cilem smerem k protestantum. Jeho clanky tak krestanum pomahaji v orientaci mnohem vice, nez kriticke rozbory katolicke teologie.
Rovnez je nutne vazne se zamyslet nad tim, ze podle oficialnich katolickych dokumentu nebudou protestanti s katoliky sdilet vecnost, a proto je zrejme nutne diskutovat s katoliky (ze strany protestantu) nejen s vetsi laskou, ale i s vetsim misijnim nasazenim. Spolecnou vecnost jim totiz ze srdce prejeme.



Re: Jak je to se spásou nekatolíků? (Skóre: 1)
Vložil: 53 v Středa, 08. září 2004 @ 11:49:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Michal Semín opět (jako už vícekrát) dokazuje, že římsko-katolická "církev" je největší sekta, odříznutá od učení apoštolského.



Re: Jak je to se spásou nekatolíků? (Skóre: 1)
Vložil: LUPUS v Středa, 08. září 2004 @ 14:45:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čeští katoličtí biskupové zakázali prodávat Mezinárodní report v katolických kostelích, takže článek M. Semína v něm publikovaný nelze brát jako oficiální stanovisko katolické církve.



Re: Jak je to se spásou nekatolíků? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 08. září 2004 @ 15:18:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je jiste sympaticke, ale co napr.
zavery Tridentskeho koncilu, ktery reagoval na reformaci a ktery ve svych zaverech proklel ty, kteri neveri katolickemu uceni napr. o transsubstanciaci a z ni plynouci mesni obeti atd.? Doufam, ze je zde nemusim citovat. Jsou tyto dokumenty stale v platnosti? Nebo dokument "Dominus Iesus": jde o soukromy nazor kardinala Ratzingera a Svateho Otce?



Re: Jak je to se spásou nekatolíků? (Skóre: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Středa, 08. září 2004 @ 16:11:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K tomuto článku je asi třeba poznamenat, že Michal Semín patří k "radikálnímu" proudu uvnitř katolické církve. Za své názory byl kritizován i některými jejími čekými vrcholnými představiteli. Obecně se dá říct, že oficiální tón římskokatolické církve vůči nekatolickým církvím je poměrně vstřícný a smířlivý. Názory, které prezentuje Michal Semín myslím nejsou "oficiální linií" Vatikánu vůči ostatními církvím a není to ani převažující názor mezi řadovými katolíky.
Tragické na celé záležitosti je ale skutečnost, že Michal Semín zřejmě vyvozuje z oficiálních dogmatických katolických dokumentů logicky správné a konzistentní závěry (z hlediska katolické teologie). Bohužel se mi zdá, že je to spíše Michal Semín, kdo je věrný původnímu znění katolických věroučných dokumentů (jakokoliv s nimi věcně nesouhlasím) a naopak vstřícný oficiální postoj katolické církve je spíše nutnou reakcí na požadavky "nové doby" a "cudným zamlčením" některým podstatných teologických postojů, které lze dnes jen obtížně obhajovat.
Já osobně věřím tomu, že spaseni budou ti, kteří uvěřili v Ježíše Krista a vyznali ho jako své Zachránce, bez ohledu na svou církevní příslušnost.
Římanům 10:9-10  Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení.

Štěpán Hlavsa



Re: Jak je to se spásou nekatolíků? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 08. září 2004 @ 19:41:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidim to, Stepane, podobne. Pan Michal Semin je mi blizky tim, ze otevrene veri tomu, co uci jeho cirkev, a proto jsem ho za tento clanek navrhl na Zlatou perlu, nikoliv na Zlatou slzu. Katolicka cirkev jasne svym dokumentem, podepsanym papezem (Dominus Iesus) ukazala na platnost sveho uceni. Ekumenicka teologie dnes nabizi ctyri oficialni modely budouci jednoty krestanu. Vsechny pocitaji alespon s formalnim uznanim rimskeho biskupa jakozto hlavy svetoveho krestanstva. Papez na to reaguje v encyklice "Ut Unum Sint" Pokud skutecne chteji protestanti jit timto smerem (autorem te teologicke knihy je protestant), a jiz Evangelikalni aliance propaguje iniciativy jako Willow Creek a Kurzy Alfa, jejichz cilem je sjednotit katoliky s protestanty, pak se dozijeme opravdu velkych veci. Vzhledem k tomu, ze rkc ma jasne uceni o neexistenci spasy mimo jeji cirkev, da se z toho zcela snadno odvodit, jak si katolici resp. rimska kurie predstavuje tu pravou jednotu. Nektere cirkve tomuto vychazeji vstric primo, jine prechazeji alespon na papezsky system nevolenych autorit, dosazovanych shora (napr. skupinkove modely). Jine jiz nepovazuji zjevovani svatych za spiritismus a Joyner komunikuje s duchy svatych - zatim krom Marie. Ta pocitam prijde az v dalsim dile jeho knihy. Napoprve by to byl sok.
Myslim, ze historie ukazuje jasne, kam vedl napr. Modus Vivendi. Zatim se -ostatne jako drive- napr. pri podpisu Kompaktat- ukazuje ta vstricna stranka, ale za tech cca 1000 let ceskeho statu se uz, od sporu Cyrila a Metodeje s Germany a od dob Vaclava pres legitimne zvoleneho prvniho Habsburka, nikdy tato lidska tvar dlouho neudrzela a cukr vystridal bic. Nedelam si vubec iluze, ze dnes jsme jiz tak vyspeli a demokraticti, ze se historie nezopakuje.



Re: Jak je to se spásou nekatolíků? (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 09. září 2004 @ 22:28:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ecce homo stupidus! Vy děsně silní ve víře, v Písmu kovaní, najděte si laskavě SOUDOBÉ texty svých souvěrců. Nejen že sem vyvěsíte stať jakéhosi náboženského extrémisty, ale pak se v komentářích projevíte jako ze stejného vejce. Jděte se vycpat v čele se svým pastýřem!
Olin



Re: Jak je to se spásou nekatolíků? (Skóre: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Pátek, 10. září 2004 @ 08:44:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím, Oline, že Tvá výtka není úplně fér. Respektuji ji a zamyslel jsem se nad tím, že mezi protestanty skutečně leckdy zaznívají až militantně odsuzující názory vůči katolíkům jako takovým a ne vůči jejich učení. Až potud souhlasím s tím, že nikdo z nás nemá právo stavět se pyšně nad ostatní, nemáme právo vyvyšovat se nad kohokoliv či kohokoliv odsoudit.
Zároveň ale věřím, že je naší povinností vystupovat proti nebiblickému učení. To, čeho se obávám, je skutečnost, že v rámci všeobjímající ekumeny jsou některé věroučné body zamlženy, nebo zamlčeny. Ale na nepravdivém základě přece nemůžeme cokoliv budovat.
Je pravda, že převažující názor mezi protestanty je takový, že katolická církev se ve svém učení zásadně odchýlila od Bible (konec konců to vedlo k mohutné reformaci), ale zároveň bude většina protestantů souhlasit s tím, že do pravé Boží církve patří Ti, kteří mu upřímně a opravdově odevzdali svůj život, včetně těch, kteří jsou v katolické církvi.
Pokud jde o Michala Semína, tak je otázka, jestli je skutečně extrémistou. Jsou v zásadě 2 možnosti: Buď se Michal Semín mýlí a jeho interpretace koncilních a jiných dogmatických dokumentů je zavádějící a účelová (to mu vyčítají zástupi "umírněného" proudu v ŘKC), nebo naopak vyvozuje z těchto dokumentů logicky správné závěry. Poté co jsem pročetl řadu jeho článků na serveru www.katolikrevue.cz a sledoval jeho internetové spory s jeho kritiky, tak to na mě dělá dojem, že se opravdu snaží věrně interpretovat učení církve, třebaže se tím dostává do rozporu s oficiálními stanovisky ŘKC.
S přáním všeho dobrého,

Štěpán Hlavsa



Stránka vygenerována za: 0.30 sekundy