poslal Pavel
Evangelia a evangelisté.
Při úvahách nad autenticitou bible, tedy především Nového zákona, se rovněž nevyhneme úvahám o osobnostech apoštolů, o jejich díle a především o evangelistech a evangeliích, které se součástí Zákona staly. Stejně tak jako u apoštola Pavla, o jehož osudech a díle bylo naše předchozí odbočení, je i zde mnoho otazníků, na které nemáme odpověď, o kterých musíme sami přemýšlet a nebo o nichž se nic nedozvíme díky časové vzdálenosti doby, která nás právě zajímá.
Pokud si tedy chceme udělat přesnější obraz o tom, jak dalece je Bible písmem inspirovaným samotným Bohem a jak dalece je jenom dílem lidským, musíme se zaměřit i na evangelia a evangelisty. A i toto studium bude základem pro odhad dalšího vývoje a perspektiv křesťanství, které stále zůstávají v centru mé pozornosti.
Protože možnosti mého vlastního bádání jsou opět a stále velmi omezené, vypůjčím si vědomosti od různých autorů a opět časem přidám vlastní úvahy, jistě inspirované i předchozími komentáři od uživatelů GS Wolka a Novéhokřesťana, kterým za ně tímto opět děkuji.
Běžně diskutovaným problémem je doba sepsání prvních evangelií, radostných zvěstí o životě a učení Ježíše Krista. Tato doba však není nijak přesně známa, a tak odhady jejich sepsání se liší až o 200 let. Zatímco jedni nepochybují o jejich sepsání v několika letech po Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání, jiní je datují do doby ke konci prvního století a někteří badatelé jsou přesvědčeni o jejich sepsání až ve druhém století křesťanského letopočtu. Až do doby nálezů svitků od egyptského Nag Hamádí a od Mrtvého moře nebyly k dispozici téměř žádné dochované rukopisy či alespoň opisy, jejichž historická hodnota by byla nesporná. Neboť konečné znění evangelií, tak jak je známe dnes z Bible, bylo uzavřeno tak zvanou kanonizací křesťanskými koncily až později ve čtvrtém století.
Co tedy o evangeliích a evangelistech dnes skutečně víme? Pokusme se zde společně o malou rekapitulaci.
Pokud jste sledovali úvahy o životě a díle apoštola Pavla, povšimli jste si, že Pavel systematicky razí svou vlastní koncepci křesťanství, jen volně navázanou na učení Ježíšovo, tak, jak je známe z kanonizovaných evangelií. Jeho listy lze pokládat z větší části za historicky doložené, pouze autorství některých listů a některé detaily, způsobené pozdějším rozstříháním listů na proužky, jsou sporné. Z toho, co bylo řečeno, a z toho, že apoštol Pavel se na evangelia nikde neodvolává, plyne, že tato evangelia byla sepsána později než Pavlovy listy.
Autorství Skutků apoštolů je připisováno Lukášovi, o němž se někdy soudí, že byl průvodcem či dokonce lékařem Pavlovým, jiní se však domnívají, že se oba sešli až 15 let po Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání. Jelikož Lukáš popisuje i cesty a skutky Pavlovy a dalších apoštolů, je jisté, že byl mladší než oni, nejspíše tedy byl jejich žákem.
Dle úvodu z Lukášova evangelia můžeme soudit, že v době, kdy Lukáš začíná psát své evangelium, již o Ježíšově životě existovaly psané dokumenty a tradované ústní podání . Lukáš začíná své vypravování zmínkou, že ,, již mnozí se pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily, jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova, rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že Ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile, abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován."
Tolik tedy víme. Nevíme však, co měl Lukáš za podklady, zda tedy to již mohly být originály Markova, Matoušova či Janova evangelia, či zda to byly některé z evangelií dnes nazývaných apokryfními, tedy nevěrohodnými, nekanonizovanými, jako jsou třeba evangelia Tomášovo a Filipovo. Přitom je zvláštní, že tato apokryfní evangelia jsou většinou historicky lépe doložena než evangelia, která byla později kanonizována.
Zakončím tento úvod svoji domněnkou, že prvním evangeliem v podobě, kterou známe z NZ, bylo právě evangelium Lukášovo. Předlohy, které měl jako podklady k dispozici, zřejmě odpovídaly tomu, co dnes známe jako evangelia apokryfní. Prvním evangelistou a zvěstovatelem Ježíšova učení je tak pro mne Lukáš. Další tři evangelia pokládám za uměle upravené (kanonizované) texty, které mohly mít své apokryfní předlohy, a které v kanonizované verzi měly Lukášovo evangelium svědecky podpořit.
O autorech těchto apokryfů však nejsou věrohodné indicie, i jejich jména jsou většinou natolik obdobná, že ani není jasné, kdo byl kdo a tím spíše není jasné, kdo co mohl napsat a skutečně napsal. Proto se ani nelze divit, že jsou i badatelé, kteří pravost a historičnost evangelií zpochybňují, a za autory evangelií. pokládájí i svaté římské otce, z nichž zvláště připomínají Irenea a Hyppolita.
Tolik úvodem a opět se těším na Vaše poznatky, myšlenky a připomínky.
Pokoj všem, kteří se zajímají o historii, přeje Pavel.
