Kontrasty: Gregoiruv seznam
Vloženo Úterý, 03. únor 2004 @ 21:29:01 CET Vložil: Ferda |
Grégoirův seznam
Někde v Africe. Uprostřed pralesa v Pobřeží slonoviny. Žije
zde monstrum,již nebo pět let. Někdo rozhodl,že je chytí a připoutá ke kládě
v zadní komoře chatrče.
sebe a škube za svůj řetěz. Proto tam vstupují jen zřídka kdy.
Po jídle někdo
odsune závěs a strčí mu tam zbytky. Když má monsatrum stěstí a řetěz je
dost dlouhý,dosáhne na pár zrnek rýže. Občas monstrum vyměšuje. Pak je
doma hádka, kdo má ty exkrementy odstranit.
Monstrum se jmenuje Anežka. Byla to kdysi docela normální
žena,měla vždy co jíst, zbytek postavy, dvě nebo tři pestré látky na
sebe. Měla tři dcery a znala ve vesnici kdekoho. Jednoho dne však onemocněla,křičela
kvůli maličkosti a tloukla kolem sebe. Stala se nebezpečnou. Proto ji rodina přikovala
ke kládě. Tak se z matky a babičky stalo monstrum z Bongounou.
Na Pobřeží slonoviny věří lidé, že nemoci a
epilepsie jsou nakažlivé. Proto se již čtyři roky Anežky nikdo
nedokl. Teprve včera se nejstarší dcera smilovala. Ohlásil se cizí muž,v
jejích očich krotitel divoké zvěře, že monstrum ochočí. A protože ji bylo
stydno, že Anežka sedí nahá, zarostla,pokálená v chýši, umyla ji, oholila
zavšivené vlasy, natáhla jí jakési kalhotky, které zakryly její hladem
propadlé břicho a stehna.
Krotitel divoké zvěře se jmenuje Grégoire
Ahongbonon. Ve městě Bouaké,vzdáleném 100 km,má svou"Asociaci
sv. Kamila" se dvěma středisky pro příjem duševně nemocných bez
rodin. Žije tam na 700 lidi podobných jako Anežka. V dalšich střediscích v
okolí jich žije ještě více. Anežka bude jeho 931.hostem. Grégoire je celé
dny na cestách, uvolňuje řetězy a snímá železná pouta. V každé vesnici je
jeden nebo více přikovaných, vypravuje. Většinou postači přivést je do
Bouaké a podávat jim tři měsice psychofarmaka. Pak se většinou vrátí zpět
k životu. Anežka měla vlastně štěstí. Její řetěz byl dosti dlouhý a
dovoloval ji metr pohybu. Jiní pacienti byli přikování tak pevně, že zůstali
do konce života mrzáky.
Sdružení stat nepodporuje. Své vlasní peníze už Grégoir
dávno spotřeboval. Několik přátel mu sem tam něco daruje. A občas zajede do
zahraničí, aby zde vyprávěl o přikovaných. Mnozí mu nevěří. Jiní pouze
konstatuji, že lidé v Pobřeží slonoviny jsou zrůdní. Protože v pralese
nikde není nemocnice, mají zde šamani, proroci a zázrační léčitelé
konjunkturu....
Je to stále stejné. Zítra jede stovky kilometrů do jedné
vesnice "ochočit" pět monster. Očistit jim pouta, ostříhat černé
nehty, umýt a učesat slepené vlasy, aby každý věděl: žádná monstra
neexistují. Nikde na světě. Nikde v Africe.
Podle čas. Světlo zpracoval Ferda
|
