poslal gregorios777
Na příkladu Evy a Pána Ježíše vidíme, jak správně a nesprávně zacházet s pokušením.
Jakub píše, že když počne žádost porodí hřích. Co však způsobuje, že se žádost v člověku rozvine?
Ke hříchu vedou 4 fáze:
1) SUGESCE
2) ROZHOVOR (DISKUZE)
3) SOUHLAS
4) SPÁCHÁNÍ HŘÍCHU
1) První fázi my nemůžeme zabránit. Satan nebo žádostivost naši tělesnosti přinese do naší mysli nejdříve SUGESCI ve formě hříšného návrhu. "Udělej to a to nebo mohl bych udělat to a to..."
Někteří považují za hřích už tyto myšlenky, které nám sugeruje nepřítel. Ale tak to není, protože my nemůžeme zabránit tomu, aby nás napadaly myšlenky.
2) Pak nastává druhá fáze - kdy začneme diskuzi s těmito nepřítelovými myšlenkami. V našem svědomí si například říkáme v odpověď na sugesci: "No jo, ale to nemohu, vždyť Boží vůle je naše posvěcení." a pak se zase ozve žádostivost: "Pro jednou se nic nestane, vždyť Pán mi to odpustí."
A svědomí zase říká: "Přece nemohu hřešit proti Pánu." A satan namítne - "Vždyť se podívej, hřích ti přinese spokojenost." A svědomí říká: "Ne to nemohu." A satan řekne: Tak dnes naposledy a pak dost."
Toto stále ještě není hřích, ale je to zásadní chyba začít diskutovat s nepřítelem, tak jako v Genesis 3,1-6 diskutovala se satanem Eva.
3) Satan řekne "Naposledy a dost" a my řekneme: "Tak dobře, tak naposledy" A toto už je hřích - Náš SOUHLAS.
4) Tady už se z toho těžko vyvlékneme. Dali jsme souhlas žádosti a ta už nezadržitelně porodí hřích. Vlak už se rozjel...
A jak tedy s pokušením zacházel Pán Ježíš, když byl ďáblem pokoušen na poušti?
V žádném případě s ďáblem NEDISKUTOVAL. Okamžitě použil MEČ DUCHA - Boží Slovo a odpověděl satanovi: "PSÁNO JEST."
Po třetím pokusu musel ďábel odejít. To samé měla udělat Eva v Ráji. Měla satanovi říci: Bůh řekl: "NEJEZ ZE STROMU POZNÁNÍ DOBRÉHO A ZLÉHO." Pokud by nedal pokoj, měla ho opakovaně bodnout tímto mečem Ducha. A víc s ním neměla diskutovat.
Jak se říká: ZABIJ HŘÍCH nebo ZABIJE ON TEBE. Hřích nemůžeme považovat za přítele. Je to náš nepřítel a musíme ho zabít. A nikoliv se s ním bavit. A mít s ním společenství.
Přesně tak, jako nemáme do svého domu přijímat falešné učitele, a mluvit s nimi a ani je zdravit, tak nemáme přátelsky zdravit (vítat ho) hřích (satana) a vést s ním rozhovor. Jinak budeme mít brzo účast na jeho zlých skutcích.
2 Jan 10.11: Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu, ani ho nezdravte; 11 kdo ho zdraví, má účast na jeho zlých skutcích.
Proto je psáno:
Koloským 3:5 Protož mrtvěte údy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlípnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení.
Každý z nás má svá specifická pokušení. Je dobré mít na ně připraveny konkrétní verše z Písma, použitelné jako meč k zabití nepřítele. Bez slitování...!!!
