...A jen tu vidíme opět vztah k ženám od některých mužů (nemyslím samozřejmě Tebe, Myslivče) - tj.  obhajobu a omluvu malověrných mužů a snížení hodnoty statečnosti žen při Křížové cestě (Jan doběhl pravděpodobně až v závěru, když už byl Ježíš ukřižován a těsně před smrtí)...

Jak se choval tvůj otec ke tvé matce? Stále neodpovídáš a zarytě k této otázce mlčíš.

 Názorně to zde opět předvádíš ignorací žádosti Brusle abys jí již netykal. Tobě není třeba nic podsouvat, běžně se zde chováš jako nevychovaný fracek a k ženám dvakrát hnusně. Styď se!

Jaké reálné nebezpečí! Učedníci prostě měli strach z pronásledování od židů kvůli rozdmýchaným náboženským vášním. Popravovali se zločinci a strůjci povstání, a k tomu musel být souhlas od Římanů. Židé nesměli popravovat. Takže učedníky by těžko někdo popravoval. Tak tady netvrď takové blbosti.

To mi připomenulo úryvek z básně Karla Kryla.

A nezapomeňte, že Tóra byla dána toliko nám Židům a ne vám nežidům.

Stojíte mimo B-ží Zákon/Tóru. A taky následováním vašeho idolu nedodržujete a nenaplňujete.

O porušování nežidy B-žího Zákona daného Židům je těžko mluvit, protože stojí mimo Zákon.

Nicméně ona ta vaše "neopakovatelnost sňatku" je postavena na hlavu vůči B-žímu příkazu o rozvodu. Proto také v minulosti mnoho vašich žen i mužů v manželství jen trpělo.

Je zde jasný příkaz Hašem, B-ha Jisro'ele, aby muž dal rozlukový list ženě, na které najde cosi odporného. Dvě ješivy, které dnes už nejsou (poznámka, abys byl v obraze), a jejichž názory jsou uvedeny v mišně, se týkají toho, pro až jakou odpornost v očích manžela lze předat ženě rozlukový list. A podotýkám, že rozvod samotný vždy soudil malý Sanhedrin, dnes rabínský soud, a nikdy nešlo předat ženě rozlukový list jen tak, jak se muži zachtělo, ale až po výroku dajanů, tedy soudců. I tento příkaz nalezneš v Tóře. Takže šlo o spor mezi přísnějším výkladem a mírnějším, kdy bylo společně Sanhedrinem rozhodnuta halacha s ohledem na mírnější názor. Ale rozhodně nikdy, nikdy neplatilo a není pravdou, jen pomluvou, že muž si může rozvést ženu pro přesolené jídlo apod. To jsou křesťanské lži a pomluvy i dost z neznalosti tématu.

Takže, laskavě si odpusťte, JirkaB, Vaše pomluvy o Židech a o mne, o nějakém zmatku Židů ve věcech halachy Tóry, či už o nějaké mé manipulaci. To si vyprošuji, jelimane.

Toto už je naprostá ztráta soudnosti, rozumu a morálky. Navíc překrucování vašich křesťanských písem, očividný lživý výklad.

Toto je ve vašich písmech!:

3Přistoupili k němu farizeové, aby ho pokoušeli. Říkali: „Je dovoleno, aby člověk propustil svou ženu z jakéhokoli důvodu?“ 4On jim odpověděl: „Nečetli jste, že ten, který stvořil člověka, od počátku ‚učinil je jako muže a ženu‘? 5A řekl: ‚Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo‘, 6takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje!“  7Řekli mu: „Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list a propustit ji?“  8Řekl jim: „Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propouštět vaše ženy, od počátku však tomu tak nebylo. 9Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, pokud by to nebylo na základě smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“ 

 2A přišli farizeové, aby ho pokoušeli. Ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit svou ženu.  3On jim odpověděl: „Co vám přikázal Mojžíš?“ 4Oni pak řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový list a propustit. “ 5Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto přikázání. 6Od počátku stvoření je Bůh učinil jako muže a ženu. 7Proto opustí člověk svého otce i matku a přilne ke své ženě. 8A budou ti dva jedno tělo, takže již nejsou dva, ale jedno tělo. 9Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje.“

Pokud, JirkaB, nerozumíš tomu, co je to pokoušet, správněji z kontextu prostě jen zkoušet ze znalosti halachy (učení), pak jsi jen jeliman, bez urážky. Navíc, příkaz z Tóry o rozluce manželství je od B-ha skrze Mojšeho a ne že Mojše něco přidal. Z kontextu mnou uvedených křesťanských písem zřetelně vyplývá, že Ješu nebyl proti rozluce se smilnou ženou, a že kdo by se oženil s jinou, kdyby propustil jinou, než ženu smilnou, a vzal si jinou, propustil by tu ženu nelegálně, proto ten, kdo by si takovou následně vzal, cizoložil by s ní. V druhém uvedeném je zase jasné, že Ješu odpovídal, že nelze propustit manželku bez důvodu, ale že by muž se ženou si měli být věrni a nerozdělovat se ač už pasivně či aktivně. A vůbec se tím nedotkl otázky, pro jaký důvod lze propustit ženu z manželství a vzít si pak jinou. Kdyby platilo, že Ješu tvrdil v druhém, že muž nesmí nikdy ženu propustit z manželství, byl by tím popřen výrok první. Ale že oba výroky nejsou psány jedním evangelistou, je jasné, že si ze slov Ješu každý odnesl a předložil své, a obé je tedy nutno dát do společného výkladu.

A znovu podotýkám, že nikdy nešlo propustit ženu jen tak, když se zamane. Rozhodovali dajané a vždy museli být důvěryhodní svědci.

Samolibý Wiily, co tu mluví za Boha - drze.