Psal jsi, že máš všechno v životě postavené na hlavu.

  Ne, Stando. Toby rozhodně nebylo korektní, vysvětlovat Brusli nějakou nepravdu či výmysl. Určitě bych se nechoval tak nekorektně, jako ty.

  Ato už je zase něco z tvých fikcí, Stando. Z psychologie se tomuto tvému tučnému psaní říká stihomam. Je to také jeden ze znaků sekt - členové uvnitř si myslí, že se protinim všichni okolo spikli.

  Já tím nebyl mimo realitu věcí.

  Já psal k tématu:

Rozhodovat se pro něco v 16 letech a ještě pod nátlakem okolností není určitě svoboda, svobodné rozhodnutí.

  A to je pravda.

  Jinak díky za svědectví z tvého života.

Takže chápeš, že když jsi mi psal:

  Já tu Stando neřeším katolickou církev. Katolická církev je problém katolické církve, svoje problémy ať si řeší katolická církev.

  Toník

  Toník

Cizinče v řkc je možné všechno pokud pan neomylný udělí dispens. Nepíšu o výjimkách udělovaných kvůli politickému pronásledování, píšu o PRINCIPECH svátostí.

Aha. A jsme u toho. Dovolení, dispens. Tak voni mu dovolí, že se může oženit. A když se jich neptá a nedovolí se? A když mu to nedovolí a dispens neudělí? Díváte se na to Cizinče příliš jednostranně. 

Vrátíme se k principům svátosti. Udělená svátost je nezrušitelná. Je paradoxní když jedna a ta samá sekta vydává své svátosti za nezrušitelné, a následně staví dvě svátosti proti sobě. Uvědomte si ten paradox Cizinče. Zákaz výkonu jedné svátosti kvůli přijetí svátosti jiné? Co to má být? Mezi ty dvě svátosti je celibát vražený jako klín. Zákaz kněžské služby. Zákaz? Vraťme se nyní k principům svátostí. Zakázat vysvěcenému knězi službu, je stejný nesmysl jako zakázat pokřtěnému být křesťanem. Pokud řk učení hlásá, že svátosti uděluje v moci Boha a proto jsou nezrušitelné, tak nemůže a nesmí je zakazovat, to je něco jako rozdělené království. Na vyšším stupni řk náboženské výchovy nás vyučovali teologii, že papež je volený prostřednictvím konkláve ve kterém působí neomylný Duch svatý. A protože je papež zvolený neomylným Bohem, je ze své funkce do které jej dosadil Bůh lidmi neodvolatelný, a že dokonce nemůže z funkce odvolat ani sám sebe. A proto papežský pontifikát končí až smrtí papeže, neb smrtí jej Bůh z funkce odvolává. Tak tomu bylo před třiceti lety. Dnes je tato teologie zapomenutá, a nastoupila teologie z dob vzdoropapežů. V řkc je možné všechno Cizinče. Nevedu tuto disputaci z důvodu že bych zde chtěl něco dokazovat dle řk učení, Bože chraň, právě naopak, zmiňuji se o tom všem proto, abych poukázal na to, že řk nevěstka se chová a vždy chovala jako proradná děvka. Jednou tak podruhé jinak. Jednou učí to, podruhé ono. Jednou táhne za provaz s nácky, jindy zase s globalisty. Někdy káže boží slovo v nesrozumitelné latině a v rodném jazyce boží slovo překrucuje. Tato sekta je prolhaná veskrze naskrz!

Myslivec dále "perlí" a zamotává se do vlastních sítí.

..."A proto papežský pontifikát končí až smrtí papeže, neb smrtí jej Bůh z funkce odvolává."...

Ustanovil tak Myslivec, z moci svého ducha .....  :-)

Historicky první papež, který sám abdikoval, byl v pořadí teprve čtvrtý - papež Kliment - když jej císař poslal do vyhnanství do mramorových dolů na Krym, uvolnil místo dalšímu papeži - Evaristovi. To se psal rok 97.

..."Zakázat vysvěcenému knězi službu, je stejný nesmysl jako zakázat pokřtěnému být křesťanem."...

Služba v církvi, ustanovovaná skrze vkládání rukou biskupů, je úplně cosi jiného, než obecné kněžství pokřtěného. Je vázána poslušností Bohu, církvi vedené papežem a biskupy.

Co Bůh ustanovil, to člověk zrušit nemůže.

Proto ani papež nemůže zrušit svátost manželství - neudělil ji. Podobně nelze zrušit křest.

Co ustanovil biskup (i když v moci Ducha svatého), to biskup může ze stejné moci také ukončit.

Každý kněz je v tomto vázán poslušností svému biskupu - tu slíbil při svém svěcení.

Dispens se neuděluje kvůli zákazu kněžské činnosti - dispens se uděluje kvůli nesplněnému slibu celibátu - i tento slib dával kněz Bohu i církvi při svém svěcení. Toto porušení slibu Bohu vyvažuje udělený dispens zase jinou podmínkou - třeba že dotyčný musí následně pracovat v civilním zaměstnání tam, kde pomáhá bližním i s nasazením vlastního života - řidič sanitky, hasič a pod.

Takže když to vezmeme do hloubky, opustit službu kněze není v ŘKC zas až tak jednoduché ...

Pokud jsem to pochopil správně, jedná se o následky nevhodné zamilovanosti? Tak tím si prošel kdekdo, možná většina lidí. A trefné je i to přirovnání s církvemi. Člověk se může zamilovat do lidí, do ideologie, do spolku, do činnosti. A většina lidí s tím, jak stárne, tak zraje a už tak lehce nepadají do stavů extáze. Respektive mělo by to tak být, že člověk moudří s věkem. Svým způsobem se dá závidět lidem, co ještě nějaké iluze, ideály a lásky mají. 

  Ježíš taky neustanovil jediného kněze - nebylo to potřeba. Vybral si učedníky, ustanovil apoštoly. Apoštolové pak neustanovili jediného kněze - nebylo to potřeba. Neustanovili ani další apoštoly, ani neustanovili proroky, ani neustanovili evangelisty, ...  To nebylo v jejich moci. Ani v moci apoštola není říci: Tenhle člověk bude prorok a tenhle evangelista.

  Ustanovili starší. To bylo potřeba a bylo v jejich moci.

  Toník