Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Lukáš.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 16036, komentáře < 7 dní: 168, komentářů celkem: 385967, adminů: 60, uživatelů: 5015  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 138 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

cizinec

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Aktualizace podzimních novinek ze života BJB
·Anketa k parlamentním volbám v øíjnu 2021
·Podzimní novinky ze života BJB
·Myanmarské armádní složky zastøelily baptistického pastora
·Vychází ze Staré smlouvy smlouva Nová - anebo rabínský judaismus?
·Za nového generálního tajemníka EBF byl navržen Alan Donaldson
·Evangelikální baptisté Lovosice
·Evangelikální baptisté Jablonec
·Letní novinky ze života BJB - aktualizováno
·Informace z jednání VV dne 21. èervna 2021

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106204514
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty?
Vloženo Čtvrtek, 07. říjen 2021 @ 12:22:51 CEST Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal cizinec

Před pár lety jsem se v článku "životní motivace" ptal na motivy lidí k některým věcem k životu a popisoval motivaci, kterou máme k životu my. V článku Pokání nebo lítost jsem popisoval změnu, kterou přinesl do našeho života Bůh a v čem ta změna spočívala.
Před pár týdny jsme se v diskuzi opět bavili o změně života a o tom, že lítost nad vlasními hříchy či výčitky nevedou ke změně života (což potvrzují i vědci).

A Ty znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty, opuštění svých zlých skutků, který by v sobě nezahrnoval lítost nad tím, kam jsi se to "dopracoval"?

Jestliže se proviníš proti vztahu, nedoprovází nápravu tohoto provinění lítost nad vlastním selháním? Pokud ne, proč se vlastně napravuješ?

Tedy: Znám. A nejeden takový motiv.


Ten základní motiv pro opuštění vlastní zlé cesty se jmenuje 𝓿𝔃𝓽𝓪𝓱.

Když si vzpomenu na svůj život, co v něm vedlo ke změně, motiv ke změně, nebo na svědectví lidí okolo mne o tom, jak v jejich životě proběhla změna a co k té změně vedlo, jde tam vysledovat jeden základní motiv: Vztah

Dobrý vztah, osobní vztah k někomu, komu dotyčný věřil, koho znal, žil s ním. Nebo vztah někoho, kdo věřil danému člověku.

Osobní příklad
Osobní příklad je úplně první věc, která mně napadne jako motiv ke změně. Příklad rodičů, kamarádů, přátel, příklad učitelů ve škole. Zkrátka příklad těch, ke kterým má člověk nějaký vztah.
Když jsem byl na prahu dospělosti, hodně se stavělo. Dělali jsme brigádu na vodovodu, placenou. Pracovalo se, pak byla přestávka. Přestávka skončila a jeden člověk se zvedl a šel pracovat - vzal kolečko, lopatu a pracoval. Ostatní dál seděli, koukali na toho jednoho, jak pracuje a povídali si. Když bylo potřeba vlízt do pěti metrů ve studni, vlezl tam. Když bylo potřeba vlízt na lešení kolem věže kostela, stavěl šestimetrové trubky ve třináctém patře, na rohu lešení. Byl to takový samorost, ale šel příkladem. A ten příklad vedl ke změně.
Pro mne byl ten příklad změnou. Když jsem pak nastoupil do prvního zaměstnání, museli mne krotit. Moc jsem pracoval "kazil jsem normu", na kterou byli zvyklí ještě z komunismu. Nebylo to proto, že bych byl nějak "lepší", než ostatní - bylo to proto, že jsem měl v životě lepší příklad. Nikdy jsem pak neměl těžkost pracovat, i když ostatní seděli a koukali. Z přirozenosti by mi bylo trapně - ale ten příklad mně blízkého člověka mi dal rovné hodnotu do mého života.
Ten příklad vedl k dobré změně u lidí, kteří k němu měli dobrý vztah. U některých jiných lidí ten příklad také vyvolal změnu - vedl ten příklad ale ke vzpouře, posměchu, k závisti, dokonce ke zlobě.
Osobní příklad může vést k opuštění zlé cesty i když člověk nemá vztah k tomu, kdo příklad dává. Ta úvaha bývá jednoduchá: Když to dokázal on (ona), dokážu to taky. Když se on dokázal dostat z té špatné situace (často horší, než ve které jsem já), dokážu to já také.

Výchova
Výchova v rodině je asi nejčastější způsob, který vede ke změně života.
I když má dítě nepořádek v pokoji, nemá udělané úkoly, dobří rodiče dítě vychovávají. Výchova se dělá rozhovory, jasnými příkazy, a v tom, čem to jde, tak příkladem, povzbuzením, motivací, ... Dobrá výchova vede ke změně chování, k dobrým návykům v životě.
Výchova pro mne byla jednoznačně největší motivací a podnětem pro změnu života k lepšímu - ať už výchova rodičů, nebo Boží výchova.

Víra
Víra je důležitý prvek, naprosto základní prvek každého vztahu. Víra v radu blízkého, ve svědectví o sdílené zkušenosti při nějakém opuštění zlé cesty je docela základní motiv ke změně života.
Ale víra dokáže změnit život člověka dokonce i bez osobního vztahu k autorovi nějaké myšlenky. Například víra informacím ve videu či knize o tom, jak lidský odpad ničí přírodu, kolik prostředků se vyplýtvá na zbytečné jídlo, oblečení... Pokud člověk uvěří takové zprávě, může být jen ta víra faktům dostatečný impuls ke změně jeho života. Znám lidi, kteří se začali chovat jinak k přírodě jen proto, že viděli dokument, který popisoval špatné chování lidstva a uvěřili mu, začali se o téma zajímat a řešit svou zlou cestu.

Boží slovo a moc Ducha svatého
To už je příklad ze života s Bohem - když lidé slyší Boží slovo, jsou zasaženi v srdci Boží mocí, konfrontovaní se svým životem, věří tomu slovu, začnou se zajímat o to, co se děje a co dělat dále. Tím více, pokud mají vztah s Bohem. Konkrétních příběhů je více v knize Skutků apoštolů a v církvích až dodnes.

Výše uvedené příklady mají jeden základní společný prvek - vztah člověka k někomu, kdo je mu příkladem, komu věří, koho poslouchá. A to velmi často vztah osobní a hlavně vztah dobrý - z rodiny, ze školy, z práce, koníčků, ale i z církve. Jsou ale i podněty, které způsobí změnu v životě člověka i bez pozitivního vztahu, a dokonce to dokáže i negativní vztah nebo jen vztah neutrální, pracovní.

Přikaz nadřízeného
Když je člověk v nějakém zaměstnání, ve škole, tak je jasně daná hierarchie - tedy opět vztahy, byť často ne osobní. Nadřízený jednoduše nařídí, jak se mají věci dělat a pokud má potřebnou autoritu, vede takové nařízení ke změně. Snazší je to v případě, kdy existuje vzájemný vztah i osobní, ale funguje to i v případě, kdy vztah k učiteli či nadřízenému je jen formální.

Změna podmínek, krizová situace
To je poměrně častý motiv ke změně. A ke změně kupodivu vedou spíše dost negativně vypadající podněty. Lidé, kteří zažili nějakou havárii, krach, rozvod, revoluci, smrt často svědčí o tom, že daná událost u nich vedla ke změně života, a to i radikální změně.
Znám lidi, které ke změně dovedl krach systému v roce 89. Před tím dělali ve staré fabrice, tempem, jaké tak bylo běžné, zkrátka proflákali většinu pracovní doby, tak, jako všichni okolo. Když přišla revoluce a režim padl, bylo to pro ně podnět, aby změnili zlou cestu. Odešli ze zlého prostředí, začali normálně pracovat. Byl u toho i vztah lidí, kteří jim pomáhali, a ten vztah a jejich pomoc byly důležité, ale hlavní podnět byla změna vnějších podmínek.

Urážky, posměch, ponížení
I takový motiv může vést ke změně zlé cesty. Tento motiv jsem nepotkal tak často, ale četl jsem svědectví lidí, kterým k opuštění jejich zlé cesty pomohla i taková věc - tedy že se jim někdo smál pro jejich obezitu, že je někdo urážel pro jejich chudobu a špatný životní styl. Ve spojení se zbytky hrdosti vedla i taková věc člověka ke změně a opuštění vlastní zlé cesty.

Zdravý rozum
Někdy se také říká "přijít sám k sobě". To je spíše zázrak, ale stává se - když se člověk dostane do zlé situace, ale ještě má moc tu situaci vyřešit a kousek zdravého rozumu mu zbyl, může zamyšlení a zdravý rozum vést ke změně života.

Jak jste to měli vy, pokud jste v životě zažili nějakou změnu v dobrém? Co pro vás bylo motivací, jaký podnět vedl ke změně života? Co vás vedlo k opuštění vlastní zlé cesty?

"Znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 19 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty? (Skóre: 1)
Vložil: Neprihlaseny v Čtvrtek, 07. říjen 2021 @ 13:26:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Když jsem pak nastoupil do prvního zaměstnání, museli mne krotit. Moc jsem pracoval "kazil jsem normu", na kterou byli zvyklí ještě z komunismu. Nebylo to proto, že bych byl nějak "lepší", než ostatní - bylo to proto, že jsem měl v životě lepší příklad. Nikdy jsem pak neměl těžkost pracovat, i když ostatní seděli a koukali. Z přirozenosti by mi bylo trapně

To jsem zažil podobné zkušenosti. Bylo to ve státní stavební firmě IPS (dnešní SKANSKA). Opravoval se tam sport. zimní stadión. Pořád dělali pauzy. Nebo mě posílali pro víno. Bylo mi 17, ale tehdy po mně občanku nikdo nechtěl. No a ta pracovní morálka byla tristní. Říkali mi, že práce není zajíc, že neuteče. Pamatuji se, že jsem se nechtěl nudit a že jsem chtěl pracovat. Ale nebylo co dělat. To bylo ještě před převratem, prázdniny 89, měl jsem brigádu v té stavební firmě přes léto. A největší sranda byla, když jsme se tak poflakovali celý den, mělo se betonovat, ale nepřijela míchačka s betonem. Tak jsme to urgovali a míchačka (náklaďák) s betonem přijel až ve 13:45, přičemž směna nám končila ve 14:00. Říkali jsme šoférovi, že jdeme domů, ať s tím betonem jede zpátky na dispečink. On říkal, že má za úkol dovézt a vyklopit beton. Tak vypustil beton před bránu stadionu. To nevymyslíš. :-) Beton samozřejmě do druhého dne ztvrdnul. Takže jsme další den sbíječkami rozbíjeli to, co tam den předtím vylil. Tak se hospodařilo za socialismu. Nic nepatřilo nikomu a nikdo neměl zodpovědnost. 



Re: Znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. říjen 2021 @ 08:38:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."jsme se opět bavili o změně života a o tom, že lítost nad vlastními hříchy či výčitky nevedou ke změně života (což potvrzují i vědci)."...  


Novináři přece nejsou žádná vědci. Jejich závěry nejsou relevantní.

Tohoto jsi si v tom článku nevšiml?
Žádná studie, která by zkoumala, jestli podle lítosti a výčitek ženy a muži následně upravují své jednání, dosud nevznikla! 


Jestli ke změně života nevede nespokojenost s dosavadním způsobem života, tak co tedy jiného?

Ať už se jedná o cestu rozumu, nebo o následování osobního příkladu, či vyprovokované krizové situace nebo o posměch a ponižování - vždycky zde musí být přítomna nespokojenost se sebou samým - pokud schází, člověk nemá žádnou motivaci ke změně.
A nespokojenost se sebou samým přichází právě ruku v ruce s lítostí nad vlastními selháními.

A zde přichází ke slovu křesťanská víra, která takto nespokojenému člověku nabízí řešení - skrze pokání ze  hříchů a obrácení. Nabízí radikální změnu života - života s bližními a zároveň i života s Bohem. Nabízí život krásnější, čistší a radostnější.



Lítost je složitá záležitost.
Ani zdaleka to není jen prchavý pocit z hlasu svědomí, ona nespokojenost se sebou samým může dlouhodobě pořád narůstat - eskalovat, takže se člověk nakonec rozhodne věci změnit.
Skutečná lítost není tedy jenom záležitostí citu (pocitů), ale musí být také vyústěním do svobodného rozhodnutí nespokojeného člověka věci od základů změnit k lepšímu. Změnit od tohoto okamžiku a už navždycky.

Když tedy hovořím o lítosti nad hříchem, hovořím právě o tomto druhu lítosti, spojeném s vůlí člověka (s rozhodnutím člověka) začít žít jinačím způsobem života.


Jestliže tedy třeba zloděj lituje, že se mu nedostalo příležitosti někoho okrást, není to tento druh "lítosti", o jakém mluvím.




..."Ten základní motiv pro opuštění vlastní zlé cesty se jmenuje 𝓿𝔃𝓽𝓪𝓱."...

Podle mých zkušeností oboustranný vztah vzniká a postupně roste vždycky až dlouhodobou zkušeností ze společného života.

Vztah, který takto zatím neexistuje, nemůže tedy ani být motivem pro jakoukoli změnu k opuštění zlé cesty.

Tolik mi říká zdravý rozum.

Naopak, vztah může ale být základním a tedy i tíém nejdůležitějším motivem setrvání už obráceného člověka na jeho dobré cestě při vytrvání v dobrém (Mt 24,13; Mk 13,13;).





Re: Znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty? (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 08. říjen 2021 @ 11:59:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
<<
Ten základní motiv pro opuštění vlastní zlé cesty se jmenuje 𝓿𝔃𝓽𝓪𝓱.
Když si vzpomenu na svůj život, co v něm vedlo ke změně, motiv ke změně, nebo na svědectví lidí okolo mne o tom, jak v jejich životě proběhla změna a co k té změně vedlo, jde tam vysledovat jeden základní motiv: Vztah. 
Dobrý vztah, osobní vztah k někomu, komu dotyčný věřil, koho znal, žil s ním. Nebo vztah někoho, kdo věřil danému člověku.
<<


???
Tedy pokud byste neměl ten vámi definovaný základní motiv, který nazýváte vztahem, ač nevím proč to nejen Vy, Cizinče, tak nazýváte vztahem, pak byste nebyl tedy motivován ke změně? Nic jiného by Vás nevedlo k tomu, abyste opustil svou zlou cestu?



Vztah, znamená k někomu se(be) vztáhnout. Natáhnou ruku k někomu, spojit se tedy s ním, stát se jedním s ním.


No a z toho jasně vyplývá, že nemusím mít k dané osobě ten  Vámi definovaný vztah, který máte s těmi, které znáte, se kterými máte dobré vztahy, komu věříte, kdo věří Vám či s kým žijete.


Stačí se(be) do druhého vcítit, do jeho situace, aby člověk pocítil onu lítost nad tím, co zlého učinil. Ne nad sebou, ne nad druhým, ale nad tím, co zlého udělal komukoliv, nejen tomu, ke kterému máte Vámi definovaný vztah.
A bez tohoto vztahu, o kterém píšu já, není té lítosti, bez politování toho, co zlého člověk udělal, nemá ani potřebu nápravy.
To o čem píšete Vy, to jsou motivy k nápravě dost sebestředmé. A protože to tak s lidmi prostě bývá, vzniká nutnost potřeby Vámi definovaného vztahu.
Nicméně opravdu toto není to nejlepší a ani cílem. Cílem je konat dobré. A k tomu je tu zase ten mnou definovaný vztah, který není závislý na podmínkách vámi definovaného vztahu.


PS: V náhledu se mi příspěvek zobrazuje celý ve ztučnělém písmu, ač klikám na tlačítko B jak klikám ;) Sorry



Re: Znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty? (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 13. říjen 2021 @ 09:05:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  • Jak jste to měli vy, pokud jste v životě zažili nějakou změnu v dobrém? Co pro vás bylo motivací, jaký podnět vedl ke změně života? Co vás vedlo k opuštění vlastní zlé cesty?
Popsal jsi v článku mnoho alternativ vedoucí ke změně, nápravě života. A aby každá z těch proměň nestála jako dům na písku, ale stála na skále, musí stát na poznané pravdě která osvobodila otroka hříchu.

A jak tomu bylo u mne, přesně podle slov Krista. Osvobodila mne poznaná pravda a pak to šlo podle různých alternativ které uvádíš v článku.


  • Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“
  • Odpověděli mu: „Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?“
  • Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.



Stránka vygenerována za: 0.51 sekundy