Bratři, to co mně zaujalo nejvíce bylo o té změně zdroje. Co nezaznělo bylo to, že tu změnu zdroje provádí vždycky Bůh, jak tomu věřím. A mám na vás jeden dotaz, jak se může někdo zodpovídat druhému, když jsou jedno? Když oba dva jsou jedné mysli, jednoho Ducha? A jak může být člověk zodpovědný někomu, od koho je veškeré poznání i veškerá síla k vykonání toho poznání? Jestliže jsou dva dokonale jedno, tak potom myslí ve stejnou chvíli na stejné skutečnosti a oba dva v tu samou chvíli natáhnou ruku ke stejnému činu. Jaká je potom zodpovědnost jednoho vůči druhému, když zdrojem jejich myšlenek a rozhodnutí je jenom jeden? Efeským 1,11 a Jan 17, 20-23 a Jan 11,41-42 a 2.Korintským 5,17-18. Není řeč o zodpovědnosti ještě něco z toho starého?