Prostě, opět se mi tady Cizincův postoj nejevil založený na Písmu a porozumění Bohu v Duchu Svatém, ale na jeho postoji, který získal při studiu svobody - v moderním významu tohoto slova. Neznám nic o párovém hříchu tohoto typu z Písma. A bývalo se to hodilo nějak vysvětlit, odůvodnit.

Ano, souhlas. Mnohdy však není jiná možnost než odejít pryč - z konkrétního společenství.

//Pokud si někdo nechá ubližovat a je to podpora zlého, tak podle mých myšlenek to hřích je. 

To je dobře, že to vidíš podobně :-).

Přesně tak. A to mi v tom původním komentáři strašně chybělo. Je to necitlivé vůči lidem, co nehřeší, a zároveň v pokoře před Pánem trpí křivdy a nechají si tak v podstatě ubližovat.

Pro mne je právě hřích jakákoliv podpora zlého, ale rozhodně není hříchem to, že si nechám ubližovat. Někdy jedno vyplyne ze druhého, ale hřích je podpora zlého. Alespoň doufám, že je to tak. Vnímám to tak, a s názorem jako psal Cizinec, jsem se dosud v takové formě mezi skutečnými křesťany nesetkal, tak mne zajímalo, jak to vlastně je. Třeba ještě někdo napíše další myšlenky na toto téma. Pokud by to nechat si ubližovat bylo hříchem samo o sobě, myslím by bylo nutné některé věci docela přehodnotit. Ale zatím tak jako Cizinec nevěřím.

Toto je velmi zajímavá myšlenka. Jenže, co když někdo jedná zle, Ty mu ukážeš v pravdě na hřích (tak jak tomu věříš a jsi přesvědčený, že to skutečně je - máš k tomu i řadu dalších indicií), a přesto to ten člověk označí jako zlou reakci. Zlou reakci na něco, co vyprovokoval on sám. A ty to využil k tomu říci mu pravdu, kterou jinak těžko přijímal. A která se ti třeba nesnadno říkala, pokud zrovna neprovokoval.

Pojok i Tobě, Jirko,

wollek