Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jáchym.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15277, komentáře < 7 dní: 397, komentářů celkem: 330701, adminů: 60, uživatelů: 4852  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 119 návštěvník(ů)
a 8 uživatel(ů) online:

cizinec
Willy
wollek
Frantisek100
hirali
JirkaB
martino
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Dva mýty o festivalu UNITED
·EXISTUJE SPASENÍ V JUDAISMU?
·Politicky nekorektně o Američanech, jejich víře a lžích
·Obnova ´´tradiční rodiny´´?
·Praha zažila další Den pro rodinu
·Pochod pro rodinu 2018
·Zpravodaj Bratrské jednoty baptistů - 03/2018
·Byl jsem uprchlík a neujali jste se mne…
·Posun křesťanských církví v nahlížení na islám během čtvrt století v ČR
·Pravé a Falešné Evangelium

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
95 183 267
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Teologie: Příběh čtyř řek aneb pedagogický záměr biblické knihy Genesis
Vloženo Pondělí, 14. květen 2018 @ 09:20:45 CEST Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal karels

Příběh čtyř řek, o kterých se dočteme v biblické knize Genesis je plný nejasností. Postupně si je vyjmenujeme po jednotlivých verších textu. Ale nejprve uvedu samotný biblický text:

Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky.
Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato,
a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol.
Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš.
Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. (Gn 2,10-14)

v. 10: 
(a) „Z Edenu vychází řeka“ v textu v případě slova „vychází“ יצא je užito participia přítomného času namísto očekávaného imperfekta a navíc tahle pasáž začíná podstatným jménem ונהר namísto slovesem. Proč tomu tak je? 
(b) Může řeka vycházet z Edenu, aby napájela zahradu, když Eden je zahrada? 
(c) „A odtud dál se rozděluje“ odkazuje na rozdělení v Edenu (v zahradě) nebo až za Edenem?
(d) „Ve čtyři hlavní toky“ [heb. ראשׁים hlavy], ale my bychom čekali spíš 4 delty. Český překlad se vypořádal s překlad tak, že překládá „hlavní“. Jinak v hebrejském textu je jenom „ve čtyři toky“.

v. 11:
(e) „Jméno prvního je Píšon“ Název řeky není doložený jinde v Bibli, dokonce ani v mimobiblické literatuře. Kde to tedy bylo?
(f) Pokud zde Písmo jmenuje velké řeky světa, proč zde vynechává řeku Nil, která se jinde v Bibli objevuje 28krát?
(g) „Ten obtéká celou zemi“ hebrejské sloveso הסבב může znamenat „obtéká na okraji země“, nebo „vine se uvnitř země“. Jak to tedy je?
(h) „Země Chavíla“ O jakou zemi se jedná, tu, která je zmíněna v Gn 10,7 a později dána do souvislostí s Núbií, nebo podle Gn 10,29 v Arábii. Jak to tedy je?
(i) „V níž je zlato“ [הזהב v hebrejštině je určitý člen] Navíc, proč je zmíněno zlato ve vyprávění, pokud víme, že biblické hodnoty jsou odlišné.

v. 12:
(j) „Zlato té země je skvělé“ a jaké zlato by nebylo skvělé? Proč ten důraz? „skvělé zlato“ ... :-) Nebo vy snad znáte zlato, které by nebylo skvělé?
(k) „je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol“ Ačkoliv není obsahem práce zkoumání těchto nerostů, opět pozastavení nad „hmotnými statky“ přes polovinu verše.

v. 13:
(l) „Jméno druhé řeky je Gíchón“ – ale tohle je známá řeka z Jeruzaléma, 1 Kr 1,33; 1,38 atd. Je to jméno pramene z úpatí Olivové hory, kde byl Šalamoun korunován za krále. Na každý pád není Gíchón blízko země Kúš, která je zmíněna v biblickém textu. 
(m) „ta obtéká celou zemi“ Opět sloveso obtékat הסובב, to samé řešení, jako v případě (g). 
(n) „Kúš“ O jaké místo se jedná, v biblickém textu to buď je Iz 11,11; Ez 30,4 Etiopie, což byl jihozápadní Kenaan. Nebo se jedná podle Est 1,1 o severovýchodní provincii v Babylóně. O jaké místo se tedy jedná? Které z těchto dvou to je?

v. 14:
(o) „Jméno třetí řeky je Chidekel“ Chidekel je nade vší pochybnost Tigris (překlad B21 to má dokonce takto přeložené). Rozdíl oproti jiným konstatováním řek je i v tom, že první dvě řeky „obtékají“, ale Chidekel-Tigris a ta pouze „teče“. Proč ten rozdíl? 
(p) „ta teče východně od Asýrie“ Prosím vás, Asýrie se sice objevuje už v 13. případně 10. století př. Kr., ale těžko by se objevila poznámka o tomto území dříve než 9. stol. př. Kr. od Izraelitů. „Po lopatě“ řečeno, v prehistorii, kterou čteme, není možné, aby ještě existovala Asýrie, ta se objeví až mnohem, mnohem později. (sic) 
(q) „Ta teče východně“ [heb. קדמת „východně“ znamená také „před“] Pokud je to takto pravda, potom ten, kdo je pisatelem, musí psát ze svého úhlu pohledu v Kenaánu a také by to mohlo být zohledněno v překladu. 
(r) „Čtvrtá řeka je Eufrat“ O Eufratu také není žádných pochyb, o jakou řeku se jedná. Všimněte si jedné významné věci, informace o jednotlivých řekách se postupně „zmenšují“. Zatímco o prvních dvou řekách toho víme hodně, redaktor o třetí řece řekne málo, aby o Eufratu nenapsal téměř vůbec nic.

Snad se tyto otázky týkají maličkostí, ale významných maličkostí.

(s) Bible není konec konců učebnicí geografie, v tom panuje shoda mezi akademiky. Nejsou pak tyto texty nadbytečné (Gn 2,10-14)? Vždyť některé informace jsou matoucí a jenom těžko bychom hledali nějaký konsenzus, či nějaké kloudné geografické vysvětlení. Nevodí nás náhodou Tora za nos? :-) Jak to tedy je?

Všechny tyto otázky nás směrují k uvažování nad smyslem biblického vyučování Tory. Jaké je datum poslední redakce knihy Genesis, jaká je celistvost textu, věrohodnost biblického vyprávění, vyprávěcí techniky Tory, přístup vykladače, cíl, pro který byla sepsána Tora.

Všechno tady to je pro horlivého čtenáře Bible „Skylla a Charybda“, totiž z jedné strany to, co se dovídá ve škole a z konkrétních vědeckých prací a z druhé strany, co skutečně čte v biblických textech, tedy co Bible opravdu říká. Jak je to tedy s postoji v nesouladu mezi biblickým popisem a zeměpisným atlasem? Velice rozšířeným názorem je, že nesoulad mezi biblickým popisem a současnou podobou světa je dán novým popotopním uspořádáním světa. (to býval také můj názor)

Pátrání po smyslu Tory je pak povinností pro všechny, kdo ve Starém zákoně nevidí jenom muzeální kousek. Ještě dříve, než se budeme snažit zodpovědět smysl textu o čtyřech řekách si musíme zodpovědět otázky po smyslu sepsání knihy Genesis nebo dokonce Tory. Kniha 613 přikázání, kterou Tora je, může nepoučeného čtenáře vést skrze složitosti života. Jednoduše řečeno žiješ podle toho, jak ti „diktuje“ tato kniha. A nad hlubším smyslem této knihy nehloubáš.

Avšak Tora potažmo celá Bible je mnohem více než tady to. Především Pět knih Mojžíšových se dotýká existencionálních otázek o životě, které si klademe a příběhy v biblických textech slouží jako ilustrační materiál. A právě proto, že existenciální otázky nejsou vždy pochopitelné průměrnému čtenáři, propedeuticky otevírá Bible svůj svět knihou Genesis.

Kniha Genesis je složená výhradě z celé řádky různých vyprávění. Charakter textů se od počátku knihy Genesis začíná poznenáhlu měnit v právní texty počínaje Ex 12,1. Výchova jedince podle textů Starého zákona je obohacující, plná života a štěstí. Bible tedy není koncipována logicky, ale spíše pedagogicky. Podobně jako každý dobrý učitel definuje cíl svého vyučování už dopředu, činí tak i Starý zákon v biblické knize Genesis.

První kapitoly knihy Genesis jsou tedy nikoliv lekce teoretické výchovy, ale definice ve své zdramatizované podobě. Jaká je tedy harmonie, štěstí, Ráj? Odpověď je uvedena v jeho popisu:

I) Je to dostatek vody, II) stín, III) vegetariánská strava, IV) lidská společnost, V) monogamní sex, VI) ústní komunikace, VII) život v souladu s prostředím, VIII) úkol (Gn 2,15) a IX) sebeovládání (Gn 2,16).

Tuhle dokonalou harmonii by však narušila přítomnost zlata. Zlato je pak nalezeno hodně daleko od Ráje. Obraz téměř nebeské blaženosti je natolik idylický, že čtenář neobeznámený s pozadím tohoto vyprávění, se může vyrazit hledat tuto bájnou zemi. Absurdita v popisu Ráje nás pak vede k odmítnutí hledání konkrétního místa.

Vždyť v popisu Ráje figurují dvě známé řeky, které však tečou naprosto jinde, než předkládáme. Třetí řeka je také známá a čtvrtá řeka je zcela neznámá. Absurdita v popisu Ráje nás pak vede k odmítnutí konkrétního místa. Chavíla a Kuš, jsou jako země záměrně nejednoznačné, přičemž každá z těchto zemí je stejně použitelná pro dvě země ležící na opačných koncích geografie starověku.

Naučili jsme se tedy hned na začátku Tóry, jak by měly být přečteny faktické informace obsažené v této biblické knize. Pokud se informace ve vyprávěních shodují s obecným cílem Písma, neexistuje žádný důvod, proč by neměly být přijímány jako daná fakta. Avšak pokud ne, musí být přijaty „cum grano salis“ a tedy s určitou mírou nadsázky, totiž jako realita upravená a „vymodelovaná“ dávnými hagiografy vedoucímu k jedinému cíli – totiž k pedagogickému záměru. (podobně jako je tomu v tomto „příběhu čtyř řek“; jak jsem článek nazval)

Zvláštní uspořádání jsem objevil už dříve v biblickém textu proroka Izaiáše. Prorok Izaiáš píše o padlém andělovi (Iz 14,12), když se v předchozím textu zmiňuje o babylónském králi (Iz 14,4) znamená to, že babylónský král je satan? Nikoliv, pouze téma je jim společné. Prorok Izaiáš přiřazuje babylonského krále a padlého anděla k sobě. Nejprve je řeč o babylónském králi, aby z ničeho nic přešla řeč na duchovní bytost. Kontext celé pasáže je určitě o babylonském králi, nikoliv o satanovi. Sice vidíme a pravděpodobně tomu tak i je, že babylonský král naplňuje některé vlastnosti padlého anděla.

Podobně i vyprávění o konci světa, konci chrámu, konci Jeruzaléma v Ježíšově vyučování, které je tak propletené, že je obtížné stanovit jakým způsobem a kdy přesně se Ježíšova slova naplní. (Lk 21,1-38) Opět je určujícím faktorem, tematickým faktorem konec, kterému se podřizuje i chronologie jednotlivých událostí.

Podobně jako v příběhu čtyř řek, kde je určujícím faktorem pedagogický záměr i bez toho, abychom se dozvěděli, kde se konkrétní místo Ráje nacházelo. Tenhle článek není vítězství evolucionistů nad kreacionisty 1:0, vždyť já se počítám mezi kreacionisty. Článek si však zval za jeden z cílů zodpovědět problém s hledáním konkrétního místa Ráje. Pokud někdo takové místo hledá, nejspíš ztracený Ráj nikdy nenajde, vyučování z biblické knihy Genesis totiž odpovídá na jiné otázky, než které si obyčejně pokládáme.

Zdroj: RADDAY, Yehuda T. The Four Rivers of Paradise. Hebrew Studies, 1982, 23-31.

 
Příbuzné odkazy
· Více Zamyšlení
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Zamyšlení:
Soulož v rajské zahradě


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Příběh čtyř řek aneb pedagogický záměr biblické knihy Genesis" | Přihlásit/Vytvořit účet | 34 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Příběh čtyř řek aneb pedagogický záměr biblické knihy Genesis (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 14. květen 2018 @ 14:02:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hezké zamyšlení.

..."Bible tedy není koncipována logicky, ale spíše pedagogicky."...

Nikdy bych jedno od druhého neodděloval. Logika vyjadřuje skutečnost (tedy pravdu), pedagogika vede člověka ke správnému (pravdivému) poznání této skutečnosti.




Řeka "Pišon" by se dala situovat podle  ukazatelů, kteří ji charakterizují:

Bdelium (myrhovník) určitě neroste všude.

Karneol je pak starobylý drahokam a i ten se na světě vyskytuje na místech nám známých. Podle velké encyklopedie minerálů jsou mimo jiné uvedeny ložiska v Egyptě, Indii a na Arabském poloostrově (poslední bude asi horkým kandidátem).. 

Doplníme - li to ještě ložisky zlata z Ofíru (Jordánsko, pokud se nepletu) - nevychází to spolu s místním kadidlem z mirhovníku vůbec špatně.

Ona řeka může být dneska už jen vyschlým korytem v poušti.



Somálsko a Etiopii bych jako kandidáty odsunul do pozadí - pokud ovšem nebereme v potaz jednotný kontinent - Pangeu.





Každopádně Bible dává pravdivé informace i v oblasti zeměpisného popisu - jen jim ne vždycky porozumíme správně. Ale např. podle popisu z Bible o putování Izraelitů na poušti  byla objevena např. velká ložiska mědi.



Re: Příběh čtyř řek aneb pedagogický záměr biblické knihy Genesis (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Studentbible v Pondělí, 14. květen 2018 @ 18:29:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale vždyť místo Edenu se dá vyvodit z Božího konání s Abra(ha)mém, potažmo národem Izrael!
Ta země byla Keanán, země odkud mělo být hlásáno Boží království do celého světa...



Re: Příběh čtyř řek aneb pedagogický záměr biblické knihy Genesis (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 14. květen 2018 @ 18:32:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Karels. Když čtu..

Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky.
Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato,
a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol.
Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš.
Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.

..tak mám vždy dojem, že to píše lodní obchodník, kupec námořník, někdo kdo věděl kde je Eden. K územní lokalizaci jednotlivých řek, jsou připojené významné obchodní informace ohledně komodit. O obyvatelích v těch zemích ani slovo. Jako by to napsal kupec, jenž splavil a dobře znal všechny ty řeky, geograficky znalý kupec v jehož zájmu je pouze obchodní komodita. 
Ty řeky asi vyplavily bohatství Edenu do okolních zemí, člověku nepřístupného Edenu. V kontextu je dobře popsané okolí, ne samotný Eden. 




Re: Příběh čtyř řek aneb pedagogický záměr biblické knihy Genesis (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 15. květen 2018 @ 20:14:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Někde musí být ráj, lidí, zvířat a snů.
Jen ho vytvořit. Ráj snů na zemi pro lidi a pro zvěř.
Adam byl z Edenu vyhnán, aby obdělával zemi a v potu své tváře dobýval z ní chléb. Jak se mu to daří?
Pro Izraelce zaslíbená země jejich otců. Ráj jejich srdcí, ale bez potu?

U známého komentátora Tory rabi Rašiho naleznete možnosti zemí a řek.





Re: Příběh čtyř řek aneb pedagogický záměr biblické knihy Genesis (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 15. květen 2018 @ 21:29:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že by pedagogický záměr? Spíš se dá usoudit, že neměli mapu, ani GPSku. Ale věděli, že odkudsi k nim přichází  bohatí kupci prodávat zlato z dobře zavlažované země.



Re: Příběh čtyř řek aneb pedagogický záměr biblické knihy Genesis (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Sobota, 19. květen 2018 @ 19:00:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Podívejte, ať tak či onak, ať je to konkrétní místo nebo ne, ten pedagogický záměr mně naprosto unikal, s článkem jsem ho objevil – a opravdu bez ohledu, zda to biblické místo je skutečné, nebo je to jenom představa svatopisce. 

A aby nedošlo k omylu, pedagogický záměr autora je tady ten výčet:

I) Je to dostatek vody, II) stín, III) vegetariánská strava, IV) lidská společnost, V) monogamní sex, VI) ústní komunikace, VII) život v souladu s prostředím, VIII) úkol (Gn 2,15) a IX) sebeovládání (Gn 2,16).



Stránka vygenerována za: 0.41 sekundy