poslal unshaken Bratří kazatelé (dominikáni) již dlouho nenalezli heretika, který by mohl být postaven před inkvizici. Dokonce se jim ani nedařilo nalézt udavače, který by „uštknul“ a tím oznámením umožnil konání inkvizičního procesu. Začali se proto domnívat, že tím ztratí vážnost a lidé na ně zapomenou. Vymysleli proto lest. Osobně začali doručovat dopis manželkám bohatých šlechticů, ve kterém stálo:
„Milá paní!
Bratří kazatelé Vás ubezpečují svou přízní a láskou k Vám. Musíme Vám však oznámit, že Váš manžel je podchycen v inkvizičních spisech. Je ve Vašem zájmu, aby jste ochránila Vaše děti, sebe a Váš majetek a přiměla jakýmkoliv způsobem svého manžela, aby se sám dobrovolně dostavil k nám a vyznal se ze svých hříchů. ….“
Toto byla volná citace z vynikajícího cyklu audio pořadů z historie církve. Pořady lze získat z archivu Trans World Radia, konkrétně z cyklu nazvaného „Okno do historie“. Aktuálně se historik věnuje inkvizici, ale v minulých částech to byly křížové výpravy a vznik františkánského hnutí. Je to poutavé vyprávění historika na slovo vzatého, citujícího tolik detailů, že si je lze jen na jeden poslech stěží zapamatovat. Do dnešního dne bylo odvysíláno 105 pořadů, z nichž každý trvá kolem čtrthodiny a záznamy tvoří nyní soubory o cca 513 MB. Aktuálních několik posledních lze stáhnout z archivu TWR, o ty dřívější si lze napsat.
K úvodní citaci z historie inkvizice lze pro úplnost doplnit, že církev (církve) se již nejednou omluvily za své konání, takže se zdá, že historie je již uzavřenou záležitostí. Dokonce se našli odborníci, kteří zkoumali, zda vykonavatelé inkvizičních procesů netrpěli nějakou psychickou deviací, která je vedla k použití drastických mučících metod a k upalování – podle dnešních měřítek nevinných obětí. Výsledek zkoumání byl jednoznačný: Nešlo o žádné psychické úchylky, ale i v těch nejkřiklavějších procesech pouze o přesné konání podle papežských instrukcí.
Když tu historii člověk poslouchá, neubrání se nejen zděšení z vychytralosti inkvizičního systému, ale také dojmu, že se metody inkvizitorů používají dnes a denně. Pouze mají jinou formu. Neupaluje se, to je pravda, i když některé „hony na čarodějnice“ končívají většinou pro postižené osobní katastrofou. Neboť jen inkvizitoři mají pravdu, na skutečnostech nezáleží, a kdo se nepoddá, ten je označen v horším případě za trolla, v těch ostatních za oběť propagandy, nevzdělaného, obvykle hloupého důchodce nebo ovlivněného „propagandistickými“ weby, podvrženými z Ruska.
Je ale zajímavé, jak se tito novodobí inkvizitoři ohánějí demokracií (= vládou lidu) a přitom se vehementně stavějí proti možnosti vyjádřit lidu svůj názor v referendu.
