Grano Salis - Sebeklam

poslal cizinec

V minulé diskuzi pod článkem "Od model k živému Bohu" popisujícím hezky praxi, kterou sami známe, jsem narazil na zajímavý výrok:

Vy totiž žijete ve vlastních sebeklamech "znovuzrozených" a spousta samozřejmých detailů vám z komplexnosti víry uniká. Tak se to alespoň jeví mě.

Rekapituloval jsem si pak v diskuzích kdo tak zasvěceně psal o sebeklamech a zdaleka první byl jeden diskutující: Oko. Na GS poslal téměř 100 příspěvků o sebeklamu. Nikdo další tu o sebeklamu nenapsal tolik, jako oko. Rád bych se tedy v článku podíval na některé sebeklamy, které oko popisuje a systematicky jeden sebeklam po druhým probral a zeptal se věci, které se mu jeví.

Zajímalo by mne, jestli někdo prakticky a reálně žije v některém ze sebeklamů, které oko zasvěceně a zkušeně popisuje.

1. Pokušení a myšlenky svádějící ke hříchu.

Jeden z takových výroků o sebeklamu byl v článku "Svoboda hřešit jako jedna strana mince"

Nikdo z nás není osvobozen od pokušení, od myšlenek svádějících ke hříchu. To je hrubý a nebezpečný sebeklam.

Žijete někdo v tomto okově sebeklamu?

Máte představu, že už jste osvobozeni od pokušení či myšlenek svádějících ke hříchu?

Nebo jste snad dokonce osvobozeni od pokušení a svádění ke hříchu?

2. Smrt a stav člověka ve srmti.

pokud tě smrt zastihne nepřipraveného, v hříchu ke smrti, tak z tebe udělá nepravdivého kecálka. A dneska tvrdit, že zítra takhle nezhřeším, je blbost, sebeklam. Každý z nás může takhle padnout na hubu.

Tvrdíte, že nezhřešíte podle těchto okových představ?

Řešíte vůbec někdo smrt těla, tak jako to dělají římští katolíci a spekulujete vzhledem ke smrti "cobykdyby"?

3. Láska a naplnění zákona pohodlně a bez vlastního přičinění

Že křesťan zákon neporušuje, ale naplňuje ho z lásky, nikoli ze strachu, nebo kvůli vůlastnímu prospěchu. Tvrdit, že se tak ale děje pohodlně a bez vlastního přičinění, je sebeklamem.

Zastáváte někdo tento sebeklam a tvrdíte, že se láska a či naplňování zákona z lásky děje pohodlně a bez vlastního přičinění?

Nebo snad dokonce naplňujete Zákon pohodlně a bez vlastního přičinění? Pokud ano, jak to děláte?

4. Spasení násilím.

Jak ctí a respektuje naše rozhodnutí, i když jsou v zásadě špatná. Neznásilňuje nás, nespasí násilím, za každou cenu. Taková "jistota" je lží, sebeklamem

O sebeklamu "spasení násilím" psal oko mnohokrát. Zřejmě historické dědictví ŘKC.

Máte někdo tuto okovu představu, že Bůh někoho spasí násilím?

Stalo se vám snad dokonce stalo, že vás Bůh spasil násilím?

5. Pouhou vírou se prohlásit za spaseného.

Když se někdo "pouhou vírou" už prohlásí za spaseného, bývá to jen nebezpečný sebeklam

Máte někdo zkušenost s tímto okovým nebezpečným sebeklamem?

Prohlásili jste se pouhou vírou za spaseného? Nebo jste někoho jiného prohlásili pouhou vírou za spaseného?

Pokud ano, bylo vám (či někomu jinému) takové prohlášení k něčemu užitečné? Změnilo takové prohlášení pouhou vírou něco na vašem spasení?

6. Cosi jistého, co nám zajistilo věčnost

Mluvit dneska, že máš už cosi jistého, co ti už zajistilo věčnost, když zítra třeba Krista zradíš, je jen velice hloupý sebeklam

Také vám připadá oběť Pána Ježíše za náš život jako "sebeklam"?

7. Přesvědčit sám sebe, že se Otcovy ruky už pustit nemohu

Mojí touhou vůbec není se pustit Otcovy ruky. Právě naopak, nikdy se nechci pustit Boha. Ale přesvědčit sám sebe, že se Otcovy ruky už pustit nemohu, je nebezpečným sebeklamem, protože Boží láska po nás chce odpovídat naší láskou.

Přesvědčujete sami sebe, že se Otcovy ruky pustit nemůžete?

Nebo spíše: Řešíte vůbec takové nesmysly?

8. Namlouvat si, že jsi přijal jakousi virtuální záchranu

Namlouvat si, že jsi přijal jakousi virtuální záchranu, je ti k ničemu. Pokud ji skutečně nežiješ a nečerpáš z ní milosti, je jen sebeklamem, ukolébáním vlastního svědomí.

Toto má zřejmě souvislost se svátostí křtu a namlouváním si okolo.

Namlouváte si také, že jste přijali jakousi "virtuální záchranu"?

Pokud ano, je vám to k něčemu užitečné?

9. Někdo z nás dokáže zcela hřích odstranit z našeho života

Je nebezpečným sebeklamem si myslet, že někdo z nás dokáže zcela hřích odstranit z našeho života

Máte někdo tento okův sebeklam?

Myslíte si, že zcela dokážete odstranit hřích z vašeho života?

Nebo jste dokonce sami zcela odstranili nějaký hřích ze svého života?

10. Že už pak další hříchy neudělám

Je nebezpečným sebeklamem si myslet, že už pak další hříchy neudělám

Žijete někdo tento sebeklam?

Myslíte si, že pak už další hříchy neuděláte?

Řešíte vůbec takové spekulace jako jestli uděláte či neuděláte další hříchy? Pokud ano, je vám takové řešení k něčemu prakticky užitečné?

11. Pouhé ústní, citové, volní a rozumové "přijetí" Ježíše za Pána svého života

K odpuštění našich hříchů však nestačí pouhé ústní, citové, volní a rozumové "přijetí" Ježíše za Pána svého života. To Ježíš opravdu nikde neslibuje. Přesvědčení o odpuštění hříchů při otevření mého srdce Ježíši je jenom vlastním sebeklamem.

Tohle už je velmi zvláštní sebeklam, přesný opak křesťanství a téma, o kterém jsem v křesťanství slyšel mluvit nespočetněkrát, protože písmo je v tomto jasné.

Žijete někdo tento sebeklam, že by odpuštění našich hříchů stačilo pouhé ústní, citové, volní a rozumové "přijetí" Ježíše za Pána svého života?

Pokud ano, podařilo se vám pouhým ústním, citovým, volním a rozumovým "přijetím" něčeho dosáhnout?

Změnili jste tak Boží odpuštění v Ježíši? Odpustil vám Bůh po ústním, citovém, volním a rozumovém "přijetí" nějak víc a líp, než před ním?

12. Možnost svobodně si zvolit hřích

Má možnost si svobodně zvolit život s Bohem, má ale také možnost si ve stejné svobodě vlastních rozhodnutí zvolit hřích. Realita života není o tom, že se jednou rozhodnu pro život s Bohem a pak už snad nemám možnost si sám svobodně zvolit hřích. To je sebeklam!

K tomuto je křesťanské učení také hodně jasné a pravdivé.

Žijete tedy naproti tomu někdo v tomto sebeklamu, že si svobodně volíte či nevolíte hřích?

Či si snad dokonce skutečně svobodně volíte hřích, jako oko?

Nebo si svobodně nevolíte hřích?

Pokud si svobodně volíte či nevolíte hřích, mohli byste popsat zkušenost se "svobodnou volbou hříchu"?

13. A naposled, velmi zasvěceně a procítěně o vlastní dokonalosti.

Sebeklam o vlastní dokonalosti je strašná věc! A komická!

Velmi výstižně řečeno.

Žijete někdo v tomto okově sebeklamu, který tak výstižně popisuje?

Nebo jste snad dokonce dokonalí?

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace