Grano Salis - Proč se nechal Ježíš pokřtít ???

Ježíš se nechal pokřtít za mrtvé lidstvo !!!. Pokřtil se za nás mrtvé !!!. Provedl tedy křest za mrtvé. A právě svou svatostí je síla v tom křtu, že má moc odejmout hříchy celého světa !!!.

Proč se nechal Ježíš pokřtít ???.... když o něm říká Bible, že žádné hříchy neměl, že se nám byl učiněn podobným ve všem, kromě hříchu, jak se píše v listu Židům (Žd 4:15) a na jiných místech? Není to jednoduchá otázka, a nejde na ni odpovědět bez pomoci Svatého Ducha. Mohl bych hned z kraje říci, že v našem oddíle není sama skutečnost Ježíšova křtu nejdůležitější událostí, jak uslyšíme za chvíli, ale to bych si udělal moc jednoduché. Tato otázka tady je a byla tu už od dob Ježíšových učedníků a evangelistů. Sv. Matouš nám zaznamenal svědectví o tom, že se Jan zdráhal pokřtít Ježíše, dokonce mu nabídl, jestli by si to pro tentokrát s ním nevyměnil, že by se tedy nechal pokřtít Jan od Ježíše. Ne ne, brání mu Ježíš, nech to teď tak, jak to je; je potřeba naplnit „všelikou spravedlnost“ (Kral.) „všechno, co Bůh žádá“ (ČEP). Náš dnešní evangelista, Lukáš, o tom neříká nic, slyšeli jsme jen, že byl Ježíš pokřtěn mezi mnoha dalšími lidmi a dokonce nám „lékař milý“ ani neřekne, zda to byla přímo Janova práce. Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným. Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho. Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně? A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu. A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj. A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo. Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé? Velmi rád Vám tedy ve jménu jediného Boha – Svatého Ducha vysvětlím. Odpověď je inu jednoduchá. Ježíš se nechal pokřtít za mrtvé lidstvo !!!. Pokřtil se za nás mrtvé !!!. Provedl tedy křest za mrtvé. A právě svou svatostí je síla v tom křtu, že má moc odejmout hříchy celého světa !!!. Falešné odpadlé pozemské církve a jejich falešní kněží to však nikdy nepochopili. Nepochopili jak křest za mrtvé – provedené samotným jediným Bohem. Ale nakonec je i zakázaly pomocí svých směšných koncilů. Stejným koncilem si pak dokonce ustanovili „TROJICI“. Křest za mrtvé byl zakázán na koncilu (synodě) v Hippo (393), kde byl také potvrzen kánon Bible (včetně deuterokanonických knih). Synoda říká: "Eucharistie nebude dávána mrtvým a mrtví nebudou ani křtěni." Ke stejnému závěru i třetí koncil v Kartágu (397), který křest za mrtvé zakázal ve svém šestém kánonu. Je zřejmě oprávněné domnívat se, že otázku křtu za mrtvé byla ještě na konci 4. století živou otázkou, když se k ní hned dva koncily vyjádřily. Od Jana Zlatoústého a Tertuliána víme, že křest za mrtvé praktikovali následovníci Markióna (110 -160). Efifanius se o křtu za mrtvé zmiňuje v souvislosti s dalšími "heretiky", a to sice s následníky Cerintha (žil na přelomu 1. století). Rovněž v Pastýři Hermově se dočteme, že křest za mrtvé měli ustanovit apoštolé a učitelé první generace po Kristu. Zmínky o křtu za mrtvé najdeme i v novozákonních apokryfech, např. v Petrově apokalypse, Šalamounových ódách a Pistis Sofia. Klemet alexandrijský (150 - 216) označuje křest za mrtvé za pohanský zvyk a přisuzuje ho hlavně gnostikům. Ačkoliv v rané církvi byly celkem rozšířeny modlitby za zemřelé, křest za zemřelé byl otázkou více či méně důležitých menšin.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace