Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Dana.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15101, komentáře < 7 dní: 509, komentářů celkem: 316161, adminů: 60, uživatelů: 4818  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 117 návštěvník(ů)
a 5 uživatel(ů) online:

Willy
timg
Laura67
Kjubik
Hanka12

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·K rozhodnutí USA uznat Jeruzalém hlavním městem Izraele
·Desatero ´´biblického ženství´´
·Důvěra k vybraným institucím veřejného života – říjen 2017
·Hermeneutika aneb Jak číst Bibli s porozuměním
·Ekumenická rada církví má nové předsednictvo
·Spiritualita žitá v rodině
·Recenze: Homosexuální láska
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
91 161 855
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život víry: Skutky lásky jsou silnější než skutky Zákona
Vloženo Sobota, 29. červenec 2017 @ 10:03:15 CEST Vložil: Tomas

Svědectví poslal Frantisek100

Já jsem se chtěl  zamyslet nad láskou  a hlavně láskou Boží, protože skrze lásku a Boží lásku poznáváme pak i samotného Boha. Nerad bych, aby to byla fráze. Protože vše se snadno dá zprofanovat  a ta hodnota, kterou to má, pak nějak vychladne. Vzpomínám na to, že moje první poznání Boha bylo setkání  s jeho láskou. Láskou, kterou zprostředkovali sami věřící a  ani si možná  neuvědomovali, že ten skutek jejich lásky měl Boží hodnotu.   Vrátím se do vzpomínek.   Jsem mladý kluk, který hledá mnoho opovědí na svět kolem a je přesvědčený materialista. Nepřipouštím si Boha jako osobu, spíše někde hluboko ve mně je jakási myšlenka,  že za vším něco inteligentního stojí, že ten svět nevnikl jen tak samo sebou. 

Z farářů a  kostela mám  strach. To  jejich divné oblečení a v kostele takové ponuré ticho a zima. Znám faráře hlavně z  pohřebních průvodu a jde z toho na mne strach. U nás v městečku se konají vždy pohřby z domu smutku na hřbitov na kopci. Bojím se  toho, abych někdy nemusel kráčet za pohřebním vozem, kde v rakvi bude tatínek či maminka. Za pohřebním vozem jsem nikdy nešel, ale zažil strašný pocit, když vidíte rakev v krematoriu, kde leží maminka , pak  o rok později i tatínek . Poslední pohled na rakev, která pomalu mizí, a zavírají se dveře toho smutečního podia.  Za pár dní si vyzvedávám u pohřebního ústavu urnu  a vezu ji vlakem domů v tašce vedle učebnic.  Pak jsem poprosil hrobníka, aby ji zakopal do našeho hrobu, kde leželi maminčiny rodiče.  Trochu popela, tak málo, že by zůstalo z člověka ?.  Ale jsem tu přece ještě já .Mladý člověk si na všechno zvykne. V mládí je naděje  a když je navíc člověk zdráv a nic ho nebolí, tak tenhle stav je  také darem Boží lásky i milosti. Tohle si ještě neuvědomuji. Poslouchám v rozhlase po drátě  písničky, chodím do kina a nevynechal jsem kino, ani v den, kdy jsem se vrátil z tatínkova pohřbu. Vždyť bych se doma zbláznil. Jsem rád, že  se musím učit na maturitu a moje myšlenky jsou zaměstnávány právě jí. Jsem volný svobodný. Protože otec zemřel dna měsíc před mou zletilosti, nedostal jsem asi ani nějakého opatrovníka. Mám sirotčí důchod  a ve škole mně dali zdarma obědy. Mám se tedy dobře. Ještě jsem dostal sociální stipendium , což na středních školách nebývá zvykem. Bydlím v nájemním bytu v jedné místnosti. Topím uhlím a studna s vodou je na dvoře. Jsem celkem spokojen. Třeba v budoucnu budu se mít lépe, ale teď to neřeším. Párkrát mne některé spolužačky pozvaly na oběd, ale já vím, že to je jen projev určitého soucitu, ale to já nechci. Doma si ohřeji raději konzervu a to mi stačí. Kolem našeho baráku chodívá skromný pán  s kosou, hráběmi a s vozíkem pro trávu  své  do zahrádky. Sedím na lavičce. Za drátěným plotem vede právě ta cesta, kudy tento pán chodívá. Znám ho od vidění a jeden  z jeho synů mi před rokem daroval Nový zákon. Asi jsem si ho právě prohlížel a nerozuměl jsem úvodu Matoušova evangelia, kde je na několika stránkách  popsáno pokolení Josefa. Nerozumí  tomu. Pán procházející kolem  se zastavil a oslovil mne. „ Františku, přijď k nám n v neděli na oběd, My tě rádi uvidíme“ Zarazil jsem se. Vždyť mne nezná  a já jeho. Usmívá se. Je starší hubenější   a jeho ruce jsou upracované. V jeho usměvavých očích vidím něco tak upřímného a krásného. Je mi blízký. Překonán ostych a další neděli vcházím do jejich domečku. Vítají mne. Jeho moc hodná paní dokončuje nedělní oběd a celá místnost touto dobrotou náramně voní. Než je oběd hotov povídáme si o běžných věcech života. Žádné vyzvídání a litování. Mám pocit, jako bych tu byl odjakživa. Tak krásně je mi tu. Oběd je hotov. Nad talíři  s teplou polívkou  se vznáší voňavá pára. Já mám takovou chuť. Všichni sedíme. Nastává ticho. „ Františku, my se vždy před jídlem modlíme, pokud Ti to nebude vadit.“ Kývám, že mi to nevadí. Sleduji  je oba. Sklonili hlavu a mají přivřené oči. Skloním ji také. Poslouchán slova modlitby, kterou jsem nikdy neslyšel. Není to básnička, jak jsem si původně v duchu představoval. Je  to hovor k někomu na druhé straně. S někým, kdo tu je  a přitom není vidět.  A já vnímám tichá slova díků k Pánu Bohu a k Pánu Ježíši a na závěr poděkování i za Františka, který mezi ně přišel, poděkování i  prosbu, aby tak, jak chrání je, chránil i jejich hosta Františka“ Jsem dojatý, ale modlitba končí. Rozzářené  a radostné tváře mých hostitelů  mi popřávají chuti   a pobízejí  k jídlu.  Moc jsem si pochutnal. I malé pivko mi přišlo vhod.. A než jsme se rozloučili, dostal jsem kávu a na něm šlehačku, kterou pán ušlehal ručně pomocí metličky. Docela jsem tu jeho trpělivost v šlehání obdivoval. Je mi tu tak krásně. Loučím se a odcházím do svého bytu. Jsem tu sám, strašně sám. Klekám a chtěl bych také zkusit se modlit, ale nejde to. Rozbrečím se. Dnes jsem poznal něco, co jsem neznal. Něco záhadného. Čím to je? Musím tomu přijít na kloub, ale to nebude tak snadné. Nepřítel Boží mne tak snadno nedá do rukou Pána Ježíše. Bude to ještě dlouhý boj a cesta a Boží Duch se mnou, i když ho ještě tak nevnímám. A poznání lásky a Boží lásky je to položilo základ, pevný základ. Je na čem stavět, i když zatím není potřebný materiál. Jsem mladý a v mládí je naděje. Se mnou je Bůh a Boží láska, i když to ještě tak silně nevnímám. Jsem ještě jen duchovní děcko.   A já si dnes uvědomuji, že nebýt tohoto setkání s láskou, nikdy bych neuvěřil.   Vidíte, jak důležité jsou skutky lásky, jsou silnější než skutky Zákona. 


 
Příbuzné odkazy
· Více Svědectví
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Svědectví:
SPRAVEDLIVÝ BUDE ŽÍT Z VÍRY


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Skutky lásky jsou silnější než skutky Zákona" | Přihlásit/Vytvořit účet | 90 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Skutky lásky jsou silnější než skutky Zákona (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 31. červenec 2017 @ 12:28:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zákon byl kdysi vychovatelem k lásce.
Ti lidé v článku však už nepotřebovali vychovatele, protože už měli Krista, měli živý vztah s Bohem - a jejich jednání vyplynulo právě z tohoto živého vztahu. Tak se liší křesťansky prožívaný život od všeho ostatního.



(Gal 3,21-29)
Je tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Vždyť kdyby byl dán Zákon, který by mohl obživit, pak by opravdu spravedlnost byla ze Zákona.
Písmo ale zavřelo všechny pod hřích, aby zaslíbení z víry Ježíše Krista mohlo být dáno těm, kdo věří.
Než však přišla víra, byli jsme střeženi pod Zákonem, zavřeni k té víře, která měla být zjevena,
takže Zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry.
Ale když přišla víra, nejsme již pod vychovatelem.
Skrze víru jste všichni Božími syny v Kristu Ježíši.
Všichni, kteří jste pokřtěni do Krista, jste přece oblékli Krista.
Není už Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.
A jestliže jste Kristovi, pak jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.



Kostel je už podle apoštolů místem budování, místem duchovního růstu.
Je to místo setkávání s Kristem, místo, kde se zpřítomňuje Kristova "parúzie". Místo, kde jsou nám odpouštěny hříchy a kde máme účast na milostech z Kristovy oběti.
Je to místo naší spoluexistence s našimi předky i s našimi potomky v síti společného času. Žádný z nás není ostrov!

(Ef 2,19-22)
Již tedy nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží rodiny.
Byli jste postaveni na základ apoštolů a proroků, zatímco úhelným kamenem je sám Ježíš Kristus,
v němž se celá stavba spojuje a roste ve svatý chrám v Pánu,
v němž se i vy společně budujete, abyste byli Božím příbytkem v Duchu.

Liturgické oděvy kněží, ono "divné oblečení" si kněží oblékají k oslavě našeho milujícího Boha. (V teplákách by to asi nebylo ono - i když i takovou mši jsem za komančů zažil.) Ale kněží  jsou lidé jako my, ničím se od nás neliší - jen svým posláním, svou službou.


Všichni jsme se kdysi narodili - a všichni jednou zemřeme. Není třeba se toho bát, to je přirozený běh života a smrt k životu pozemskému neoddělitelně patří už od pádu prvních lidí v ráji. Je třeba žít tak, aby byl člověk připraven zemřít už teď.



Re: Skutky lásky jsou silnější než skutky Zákona (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Sobota, 29. červenec 2017 @ 13:10:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku,
jako obvykle pěkně podané vyprávění nadaného vypravěče.
Nicméně nerozumím názvu: Skutky lásky jsou silnější než skutky Zákona. 
Zákon totiž po člověku vyžaduje lásku. S ní tedy i milost, milosrdenství, soucit, dobrotu a dobrotivost, víru i věrnost a podobnou vnitřní motivaci. Nelze naplnit Zákon jinak než skrze lásku. Zákon na mnohých místech k tomu nabádá. Ta dvě 'největší přikázání' jsou přikázáními právě Zákona a vše ostatní je jen (upřesňujícím) komentářem k nim. Bez lásky je Zákon prostě jen souborem prázdných pravidel, ale s ní se stává ukazatelem na cestě ve spravedlnosti, která je skrze víru v záchranu B-žím prostřednictvím. Zákon má být tedy uplatňován láskou. Nestojí v rozporu s dobrými skutky motivovanými láskou, ale je s nimi v souladu.



Re: Skutky lásky jsou silnější než skutky Zákona (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Sobota, 29. červenec 2017 @ 14:37:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co to je zase za blábol? Nemá to ani hlavu ani patu. Chudák Franta lhář neví, že skutky lásky, jsou naplněním Zákona. Ten co zde veřejně je ve službě Zlého, má strach z farářů a z kostela. To je přeci přesně ta pravda, že Satan má v nenávisti jak faráře, tak chrámy, kde Spasitel je přítomen 24 hodin denně. Může pak být sluha Satana jiný? Jak konstatuje Písmo sv. Nasadil si sám smyčku Satana....Já to prostě hodil do koše právě po těchto prvních větách. Žalostný blábol...



Re: Skutky lásky jsou silnější než skutky Zákona (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Sobota, 29. červenec 2017 @ 22:02:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pěkné vzpomínky. Určitě ty dobré lidi nutila skutečná láska více, než nějaká povinnost, kterou by se jejím splněním zavděčili Bohu.



Stránka vygenerována za: 4.39 sekundy