Na mne osobně tvrzení, že "Církev potřebuje desátky" (zkrácená verze Tvého: "obživa z Církve, tedy obživa z náboženského života. Služba se stala zvýdělečnou činností a tu potřebuješ živit, proto jsou desátky nutné."), zní podobně nesmyslně, jako následující: "abych si v obuvnictví mohl vyzkoušet boty, tak si nejdříve musím jít zvážit mrkev do Kauflandu..." (desátek se prostě jí, dá se prodat a koupit)

Prostě jediný význam, který taková informace pro mne má, že daný člověk patrně vůbec netuší, co je to biblický desátek, a převzal obecný moderní slang křesťanství, jímž nahradil skutečný biblický pojem - a jelikož to někteří autoři považuji za okrádání Boha (pokud se jejich představou neřídíš do slova a do písmene), tak tento slang považuji nikoliv za neškodný.

To, jak se mají financovat církve, potřební, jak do všeho promlouvá náš sociální systém, daňové zatížení, restituce, organizovanost církví, placení kazatelé - zažil jsem takové, co kázali v průměru 3 hodiny týdně, a tím jejich pracovní doba prakticky končila a jiné zaměstnání neměli - toto opravdu nejsou věci, které bych zde řešil, nebo řešit chtěl - mně jde čistě o samotný biblický výklad pojmu desátku - považoval jsem za rozumné na něj upozornit.

Jinak k těm placeným a pracujícím kazatelům, bych patrně měl jedno poměrně dobré svědectví - týká se jednoho z těch mne blízkých křesťanů - svého času byl placeným kazatelem sboru - v době, kdy by to nikoho nenapadlo, jsem - věřím od Boba - prožil, že by měl nastoupit do zaměstnání a takové placené službě se nevěnovat, a začal jsem ho jemně v tomto smyslu podporovat, či povzbuzovat. Pak to mělo další zajímavý vývoj, i s tím samotným sborem. Nicméně s odstupem téměř dvaceti let se vše naplňuje v souladu s tím, k čemu mne Pán původně vedl. Pán mému kamarádovi dal skvělou práci, v níž je požehnaný. A třebaže se původně jen spíše okrajově, nebo občasně zapojovat do vedení, resp. kazatelské služby různých sborů, nakonec si mohl dovolit s dalšími spolupracovníky založit vlastní sbor, a rozhodně by ho nenapadlo vymáhat pseudodesátky tím způsobem, jak by si to patrně přál Derek Prince nebo Benny Hinn. Sám poznal, jak (jiný) kazatel dokázal být šíleně nespravedlivý v případě závažného hříchu mezi manželi ve sboru, kdy se jednoznačně postavil na stranu toho partnera, který hřešil - byl to totiž on, kdo pravidelně dával desátky (rozuměj velké peníze) do sboru, nikoliv ten druhý partner. Do té doby jsem se svým kamarádem na téma desátků neměl příliš společnou řeč - ale toto se ho poměrně dotýkalo (nepříliš vzdálený člen rodiny), a tak konečně v této oblasti (jako bývalý placený činovník sboru) prohlédl, a Bůh si jej mohl začít používat jinak, a mnohem lépe a efektivněji.

Pokud jsi ani jednu u knih nečetl (jedná je dobrá biblická, měla zde odkaz, a následně si autor přál její stažení z GS), ta druhá je dost manipulativní (link jsem uvedl pro ilustraci), pak se není o čem bavit - zejména, když apriori nechceš, i když to tentokrát s Tebou a Tvými obvykle pomatenými vyklady Písma nemělo naprosto nic společného.

Mně spíše děsí to, kam až ziskuchtivost některých kazatelů může v extrému dojít. Stanou se z nich multimiliónáři a lidé před kamerou pláčí dojetím, že je údajně Bůh uzdravil. Mnohé je možná domluvené zinscenované a v podstatě, kdo se neštítí zneužívat evangelium, jedná se o docela výdělečný byznys. Možná to tu někdy něco probíral dříve, např. zrušené shromáždění Benny Hinna před pár lety.

Např. toto: http://agnes-loreley.blogspot.cz/2015/05/cesky-neocharismaticky-sen.html

Nebo pro toho, kdo umí anglicky, přímo dokumenty o jeho obchodní činnosti na bázi Kristova evangelia:

A je toho mnohem více, a nejenom Benny Hinn - kazatelé vlastníci letadla, několik luxusních sídel, apod. Toto je skutečné ovoce této teologie prosperity. A teď, kde je ta hranice, kdy je takové učení o rozdávání veškerého majetku, či peněz ještě zdravé, a kdy už ne. Bible ukazuje, že to je teoreticky dobré, kdybychom se všeho zřekli:

Dalo by se říci, že se vdova chovala nezodpovědně, snad očekávala, že se o ní někdo postará - možná měla tak silnou důvěru v Boha - každopádně Ježíš jí za její nakládání s penězi pochválil.

Tady se hovoří o něčem podobném. Nicméně neumím si to představit pod vedením kazatelů hmutí víry, apod. Odpovědí zřejmě bude následující pasáž, která spolu s dalšími náznaky v NZ ukazuje, jaký postoj bychom ve skutečnosti měli mít:

ano, souhlasím, že směnitelný zcela logicky mohl být pouze desátek, který nazýváš truma maaser. Desátek z desátku se také v Písmu vyskytuje. Jinak si nejsem jistý, zda veškeré toto dělení, které zmiňuješ vychází čistě z knih Starého zákona, nebo se opíráš i o nějakou tradici. Nikdy jsem se nezabýval, zda slovo překládané jako desátek, desátky, je v originále vždy totéž, ani zda má nějaké další významy, apod. To bys klidně mohl rozvést.

Z běžného pohledu se mi to jevilo jako jediný desátek, tedy desetina vypěstovaných plodin a dobytka, a zbytek jsem považoval za popis toho, jak s tou desetinou přesně podle Zákona naložit. Podstatné bylo, že se jednalo o něco zcela jiného, než co pod pojmem desátky rozumí moderní církev, a že naprostá většina křesťanů skutečný význam biblického pojmu desátek prakticky nezná (či minimálně neznala před tím, než vyšla kniha J. Doležela - to je ten autor stažený z GS, neznala) a domnívají se, že jsou povinni odvádět 10% svého příjmu do církve, jinak okrádají Boha - tak to alespoň bylo hojně rozšířené počátkem 90. let mezi lidmi, které jsem znal. A to napříč různými sbory i denominacemi. Poslední roky bych řekl, že se to hodně uvolnilo, a spíše se to používá jako synonymum pro dary sboru. Tak to zřejmě myslel i Cizinec, když to tady zmínil. Nicméně osobně jsem pro to, abychom věci nazývali pravými jmény, a pokud jde o biblické pojmy tykající se citlivých témat (což by údajné okrádaní Boha jistě bylo), tak by to mělo platit stonásob.