Grano Salis - Návrat ke správné cestě církve

poslal Willy

Druhá a třetí kapitola knihy Zjevení obsahuje sedm dopisů sedmi církvím v (dnešní malé) Asii, které osobně nadiktoval Pán Ježíš Kristus apoštolu Janovi, když byl ve vyhnanství na ostrově Patmos s tím, aby všech sedm dopisů spolu s celou knihou doručil všem těmto sedmi sborům.

Pěti z nich Pán něco vyčítá a nařizuje jim, aby činily pokání, proti jedné z nich nic nemá a jednu jedinou chválí a zaslibuje naprosto úžasnou odměnu jejím vítězům s tím, že se mají pevně držet toho, co mají, aby jim nikdo nevzal korunu (vítěze).

Takto dal Pán jasně najevo, jaká cesta církve je Jím schválená a která se Mu líbí.

Těchto sedm dopisů vlastně popisuje celou historii církve, která na počátku opustila svou první lásku (Efes), následovala církev trpící a pronásledovaná (Smyrna), na ni reagující byl se světem dělající kompromisy Pergam. To obsahuje dějiny církve do 4. století. Tehdy Satan zjistil, že se mu nedaří zničit církev zvenku, změnil strategii a rozhodl se ničit církev zevnitř - z křesťanství se stalo státní náboženství a do církve vstoupily pohanské tradice, smilstvo se světem a modlářství (Thyatiry) tak, jak to známe z římsko-katolické církve nebo tedy z římského katolicizmu.

Reakcí na odpadlý římský katolicizmus byla reformovaná církev a protestantské denominace (Sardy) neboli protestantizmus, ale věci, které začaly slibně - ospravedlnění z víry, nepokračovaly zdárně, nebyly dotaženy do konce a protestantizmus si z římského katolicizmu přinesl některé nepřijatelné věci a navíc z církve se vytratil život - správný církevní život, Kristus jako život církve, takže tomuto sboru Pán dokonce říká, že je mrtvý a napomíná jej, aby byl bdělý. V historii protestantizmu byla různá probuzení, která v první generaci měla veliký ohlas a dopad, ve druhé generaci nastal úpadek a ve třetí konec. I dnešní protestanté neustále vyhlížejí nějaké probuzení s divy a zázraky, aby byli oživeni, nevěda, že tudy cesta nevede, nehledě na to množství různých nepatřičných jmen cca 1500 protestantských denominací, což je možné označit za duchovní smilstvo, má-li církev jako nevěsta jen jednoho Ženicha, jen jedno jméno, jímž může být nazvána.

Reakcí na mrtvý protestantismus bylo v 19. století tzv. bratrské hnutí Plymouthských bratří, které však poměrně brzy sklouzlo k různým zvyklostem a skončilo v rozdělení.

A tak přišel čas, aby zasáhl sám Pán a obnovil všechny ztracené či zapomenuté pravdy, tj. aby cestou Filadelfie (bratrská náklonnost, sympatie, láska) obnovil svou církev tak, že se vrátí k čistému Božímu Slovu, bude je zachovávat stejně jako nezapře Jeho jméno a mezi bratry bude bratrská láska a jednomyslnost, z níž se kromě dalších věcí radoval bratr Pavel ve své doplňující službě (Fp 2:2, Ko 1:24-28).

Pánova obnova nemá jiný účel, než přivést Pána zpět a změnit tento věk, což znamená, že se Jeho nevěsta, tvořena Jeho vítězi, připraví a Pán se pro ni jako zloděj v noci, tj. skrytě, vrátí, aby ji vzal na svatební hostinu Beránkovu a následně spolu s ní přišel ustanovit Jeho království nebes na zemi. Církev-Tělo Kristovo-Nevěsta pak bude završena v Novém Jeruzalémě jako choť Beránkova - vzájemný příbytek Boha a člověka (Zj 21:3). To je naplnění touhy Božího srdce, Boží potřeby a cíle.

Odměnou pro vítěze Filadelfie je toto: ... toho učiním sloupem ve svatyni svého Boha a již nikdy nevyjde ven. Napíšu na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, i své nové jméno. Vezmeme-li v úvahu Zj 21:22, pak to znamená, že vítězové z Filadelfie budou úplně jedno s Bohem, budou Novým Jeruzalémem a dokonce budou v Bohu coby chrámu (svatyně) Nového Jeruzaléma jako sloupy jeho součástí. Navíc budou nést Pánovo nové jméno jako ti, kdo jsou s Ním plně ztotožněni, sjednocení a kdo Jej plně vyjadřují.

Zbývající Laodicea vzniká z Filadelfie kvůli duchovní pýše, jíž podlehla, takže už nepotřebuje Krista jako život a všechno, a přitom jí nedochází, že spolu s Ním přichází o všechno, co si myslela, že stále má. Odměna vítězů v Laodiceji se tedy netýká nevěřících lidí, jak bývá někdy nesprávně interpretováno, nýbrž jen těch duchovně pyšných z Filadelfie, ale i pro ně má Pán řešení v podobě pokání a uposlechnutí Pánových rad.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, jakou cestu si má každé z Božích dětí vybrat.

Kéž se nad námi Bůh smiluje a dá nám milost vybrat si cestu Filadelfie a milosrdenství na této cestě setrvat až do Pánova příchodu. Amen.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace