Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Romana.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 15081, komentáře < 7 dní: 496, komentářů celkem: 314108, adminů: 60, uživatelů: 4810  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 117 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

rosmano
JirkaB
cizinec

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium
·Co je to hermeneutika Ducha?
·500 let cesty od reformace k náboženskému smíru
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 18. října 2017

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 709 049
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život víry: Spása v okamžiku smrti.
Vloženo Pátek, 28. duben 2017 @ 09:23:19 CEST Vložil: Tomas

Katolicismus poslal myslivec

Čīm je okamžik smrti pro spásu tak vyjímečným, že mu někdo připisuje tak velký význam? Mnohem důležitějši je okamžik přijetí Krista za svého spasitele, tedy okamžik, kdy je člověk ve víře spasený. Spása nestojí mimo víru, někde na konci naší životní cesty. Spása není o soudním verdiktu, ty do nebe pujdeš a ty ne. Spása nestojí mimo víru v soudních verdiktech, spása je hlavním obsahem víry, je hlavním smyslem a přičinou víry. Spásu nejde z víry vyčleňovat, ani ji skutkově a zaslužně podmiňovat. Spasu lze odmítnout a to vždy spolu s odmítnutīm víry. Kdo nemá víru, nemůže mít ani spásu, kdo nemá víru, nemůže v Duchu svatém vyznat, Kristus je můj spasitel a Pán.


Častým omylem vyznavačů spásy v posledním okamžiku života je, že si myslí, že budou stát před soudnou stolicí, kde jim soudce sdělí verdikt- spása nebo zatracení. Mylně předpokládají, že před soudnou stolicí Krista budou všichni stát jako obžalovaní. Všichni ne. Z Písma jasně výplyvá, že ti co spásu Krista po celý svůj život odmítali, soudu propadnou, budou před soudem stát jako obžalovaní. Ti kteří za života spásu ve víře Krista přijali, ti nestojí před soudem jako obžalovaní, ale soudí spolu s Kristem. V přirovnání k pozemskému soudu sedí u soudu jako porotci.
Vyznavači spásy v posledním okamžiku života často argumentují tím, že je důležité v jakém stavu je srdce umírajího. A předkládají to tak, jakoby tento poslední okamžik měl nějakou kouzelnou moc srdce proměnit, a celoživotního zatvrzelce narychlo obrátit. Argumentují lotrem na kříži, a přitom dávají důraz na kouzelnou moc posledního okamžiku, namísto toho aby porovnali chování obou lotrů. Ten spasený se kál, Kristu uvěřil, a ve víře došel spásy. Nebyla to tedy žádná kouzelná moc posledního okamžiku, bylo to to, co je známé každému co spásu ve víře Krista přijal. Pokání, odpuštění, spásná víra, vyznání Krista za jediného spasitele. Boží milost je obrovská, a každý má po celý život šanci, kterou si nechávat až na poslední okamžik je velkým rizikem. Všem vyznavačům spasy v posledním okamžiku, je druhý lotr výstrahou! Tomu to nevyšlo, nekál se, nebylo mu odpuštěné, spásnou víru spolu s Kristem odmítl. Kouzelný okamžik se u něj nekonal. Žádný takový kouzelný okamžik totiž neexistuje. Je to projev nevíry a malověrnosti. Nevíry v Krista, že mohu být spasený nyní a teď, ne až kdesi někdy potom, až na konci pozemské životní cesty. Je to projev malověrnosti, kdy je naděje odtržená od spásné víry, a naděje se nesoustředí na osobu Krista nyní a teď, ale na pochybný okamžik smrti odložený kamsi do neznámé budoucnosti.

Spasení jsme ve víře již nyní, okamžik smrti je součást života tak jako každý jiný okamžik. Žijeme a umíráme v Kristu. Vyznavač posledního okamžiku nežije v Kristu, ale chce umírat v Kristu. To je hloupé což? Pochybovat celý život o své spáse, a myslet si, že tyto pochybnosti v hodině smrti zmizí a vše bude jako mávnutím kouzelného proutku OK. Myslet si, pro moje dobré skutky, příkladný život mne Kristus v hodině smrti neodmítne. Jenže Kristus nás přijímá právě nyní a teď, tak proč si malověrně myslet, že je zde pochybný odklad až na konec života. Malověrnost u zmiňovaných vyznavačů lze spatřovat v tom, že svojí naději na spásu upínají na poslední okamžik, jelikož předpokládají setkání s Kristem. Od tohoto setkání si velmi slibují. Myslí si, že když stanou před Kristem, že je to nějakým jim neznámým způsobem promění. Jenže ten proměňující způsob začínajíci pokáním je dostatečně známý, a kdykoliv za života použitelný.  Zaměřování spásy na poslední okamžik života je produktem modloslužby. Modloslužba je zdrojem malověrnosti. Uctívání obrazů odvádí pozornost od působení Krista v našich životech, od Jeho působení v Duchu svatém. Modloslužba nutí k neustále potřebě vidět to, co člověk uctívá a čemu se klaní, čemu věří, a proto je modloslužba tak nebezpečná. V modloslužbě viďět znamená věřit. Není potom co se divit, že modloslužebník upne svou spásnou naději až na poslední okamžik, kdy se naplní jeho malověrná potřeba Krista uvidět, stejně jako sochu nebo obraz, který byl v jeho životě předmětem posvátné úcty, a berličkou víry. Jenom aby tam na konci životní pouti na něj namísto Krista nečekala třeba socha ke které celý život choval posvátnou úctu. Neviděl Krista za svého života, měl oči jenom pro své modly, těžko uvidí Krista na konci. Čím by Ho měl uvidět? Slepíma očima? Je jasně dané, modloslužebníci do nebe nepříjdou. Odkládat spásu na poslední okamžik života, je nebezpečné učení a malověrným produktem modloslužby.

Křesťanství je o spáse v životě v Kristu. Křesťanství není o nespasení, o neživotě v Kristu ani není o posledním spásném okamžiku v pozemském životě. Křesťanství je o životě v Kristu, a na tom smrt nic nezmění.



 
Příbuzné odkazy
· Více Katolicismus
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Katolicismus:
TRIDENTSKÝ KONCIL VERSUS BIBLE


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Spása v okamžiku smrti." | Přihlásit/Vytvořit účet | 213 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Spása v okamžiku smrti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Pondělí, 01. květen 2017 @ 23:38:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
29.4.2017  náhle v práci zemřel můj známý  přítel a kamarád. (Infarkt) 



Re: Spása v okamžiku smrti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Neděle, 30. duben 2017 @ 12:58:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Článek vychází z Matoušova podobenství o posledním soudu, kde lidé předstupují před Syna člověka a jsou rozděleni na ovce a kozly. Tam však není ani zmínka, že by Nejvyšší rozděloval podle náboženského přesvědčení nebo podle víry v Krista. Tento soud proběhne podle Ježíšova vyjádření přesně v intencích posuzování dobrých skutků. V což ostatně věří snad všechna náboženství světa. Je to universální princip, který se snaží zahrnout do svého práva všechny společnosti již od věků.

Ježíšův přínos spočívá v milosti, tedy ve využití příležitostí odčinit své hříchy. K tomu je zapotřebí vědomě nabízenou milost neodmítnout, ale přijmout ji. Logicky je to možné jen za života a při zachování rozumu. Ta příležitost je i v době odchodu ze života a je to i v souladu s tím, co Ježíš říká odsouzenci na kříži. Zkrátka a dobře milost Boží smaže úplně všechno špatné.

Bez naděje na spravedlnost posledního soudu a naděje v milost se nedá vůbec žít. Kdo se o svůj život nepostará, čeká ho opravdu poslední soud se všemi důsledky z něho vyplývajícími. V to věří také muslimové, kteří to mají v Koránu propracovanější, i když také mají možnost počítat s Božím milosrdenstvím.

Pokud konečná spravedlnost neexistuje, je opravdu všechno dovoleno a svět se sám ponoří do zmatku se závěrečným zničením sebe sama.



Re: Spása v okamžiku smrti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 12:13:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Smrt člověka je zcela výjimečný okamžik v lidském bytí.

Zde člověk přechází z běhu času do věčnosti a setkává se s Kristem přímo tváří v tvář. To je významné.  To vůbec není okamžik jako každý jiný, je korunou všech okamžiků, které tomuto předcházely.

Zde je alespoň vidět, jak líbivé hereze umí zatemnit myšlení mnohých z vás i tady.



Čeho před smrtí lidé nejvíce litují (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Neprihlaseny v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:09:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čeho před smrtí lidé nejvíce litují

V článku ani slovo o pobožnosti. Naopak z článku vyplývá, že pobožnost lidem ukradla jejich život. 



Re: Spása v okamžiku smrti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Sobota, 29. duben 2017 @ 15:20:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivec zase blábolí. Asi to myslí vážně...možná upřímně, ale výsledkem je alibistický blábol, pramenící z neznalosti Písma sv. Myslivec se mylně domnívá, že nejdůležitější je přijmout Krista jako Spasitele. To ovšem není to nejdůležitější, neboť to je jen zásadní předpoklad. Panny v Evangeliu také volají Pane, Pane otevři, ale slyší rázné a nekompromisní oznámení: Neznám vás. Největší světci jak vypovídají jejich životopisy měli skutečný strach, zda obstojí před svým Pánem a Spasitelem. Proč asi? Asi znali Písmo sv. lépe než náš alibista Myslivec a ostatní, kteří mu na ten špek skočí. Neřekl náš Pán snad to, že nic nesvatého nespatří Boží Tvář? Není součástí Písma sv. oznámení, že spasen bude jen ten, kdo ve zkouškách obstojí? atd.atd. Nemám čas to rozebírat, ale je to hodně alibistické a naivní....



Re: Spása v okamžiku smrti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 29. duben 2017 @ 13:39:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Okamžik smrti není ničím vyjímečný, alespoň pokud jde o spásu. Alespoň ne pro křesťana. Je to stejný okamžik, jako jakýkoliv jiný. 


Vždyť žít pro mne znamená Kristus a zemřít zisk. Jestliže tedy mám žít dále v těle, znamená to pro mne užitek z práce a nevím, co bych zvolil. Přitahuje mě obojí: Mám touhu odejít a být s Kristem, což je mnohem, mnohem lepší; ale zůstat v těle je nutnější pro vás.

  Smrt nijak neglorifikuje, ani její moc.


  V náboženství soch, obrazů a pověr, ve kterém jsme žili, byla samozřejmě Smrt něco, k čemu jsme se upínali. Uctívali jsme smrt v podobě všelijakých rozporcovaných zbytků zemřelých, modlili se za šťastnou smrt, smrt měla i svůj morbidní hojně slavený svátek... Měli jsme nějakou takovou matnou představu, že smrt nás nějak promění, že pak budeme schopní přijmout jakousi "spásu". Pohřeb člověka byla traumatická zkušenost, beznadějná tragédie, dodnes mi zní v uších jedna písnička, kterou složil jeden mladý kluk na takovém pohřbu v kostele.

  Měli jsme takovou tu klasickou teologii "když se budeš hezky chovat a vydrží ti to až do smrti, možná budeš spasen". Takže když jsme se chovali nehezky, musel jsme chodit ke zpovědi. Otázkou bylo abychom se tím časem po zpovědi "trefili" do smrti. Někdy jsme byli po zpovědi a někdy po tom, co jsme se nechovali hezky. Což nešlo nijak zaručit, kdy ta smrt přijde. Bylo to asi jako kdyby člověk hrál o svoji věčnost ruskou ruletu s pistolí, ve které by měl tři ostré. To jsem pak rozpoznal jako nerozumný hazard (kromě toho, že je to blbost).


  V křesťanství není spasení jen pro okamžik smrti. V okamžiku smrti už je spasení člověku poněkud málo platné, když už utekl celý život tady na zemi. Spasení není potřeba teprve bude smrt. To je potřeba teď a tady.


  "Jako Boží spolupracovníci vás také napomínáme, abyste Boží milost nepřijali nadarmo. Neboť praví: ‚Ve vítaný čas jsem tě vyslyšel a v den záchrany jsem ti pomohl.‘ Hle, nyní je nanejvýš vítaný čas, hle, nyní je den záchrany."

  Správný křesťanský čas záchrany není čas smrti, ale správný čas záchrany je čas života, den života, den spasení, den Ježíše. To je dnes. Nyní. 

  Alespoň pro lidi, co nemají zatvrzené srdce a nečekají na smrt jak na smrt.




Re: Spása v okamžiku smrti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Neprihlaseny v Pátek, 28. duben 2017 @ 17:53:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Článek jsem nečetl, ale vidím, že jsem úspěšný ve výchově pobožných. Tentokrát myslivec dal na hlavní stránku jen tři řádky. Zbytek slušně jako ostatní lidi dovnitř. Tak to má být. 



Re: Spása v okamžiku smrti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 28. duben 2017 @ 10:15:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Mylně předpokládají, že před soudnou stolicí Krista budou všichni stát jako obžalovaní. Všichni ne."...

To je ale jiné evangelium, než které znám já. Jedno jediné slovo zde pozměnilo smysl celého sdělení do úplné nepravdy.



 Před soudnou stolicí Kristovou se postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení za svůj život.

To je to správné evangelium, které učí  církev.

Někteří z nich budou obžalovaní a odsouzení - jiní zase budou ospravedlněni. Podle toho, jak prožili svůj život. To je smyslem Kristova soudu - oddělit zrno od plev.




(Ř 14,10-12)
...  Všichni se přece postavíme před Kristovou soudnou stolicí.
Vždyť je napsáno: "Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vzdá chválu Bohu."
A tak každý z nás bude sám za sebe skládat účet Bohu.



(2 Kor 5,10)
My všichni se přece musíme ukázat před Kristovou soudnou stolicí, aby každý dostal odplatu za to, co dělal v těle, podle toho, co vykonal, ať už to bylo dobré nebo zlé.



Vy všichni, co pohrdáte dobrými skutky vězte z tohoto, že nikdo zde nebude souzen za svou víru či nevíru (víra je totiž nezasloužený dar, je to milost), ale souzeni budeme za své konkrétní životní rozhodnutí, za své činy.



Re: Spása v okamžiku smrti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 28. duben 2017 @ 10:29:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Pokud znám Lásku můžu žít v Lásce. Pokud neznám Lásku můžu žít v Lásce ...anebo ji nejdříve musím poznat ???



Stránka vygenerována za: 2.37 sekundy