Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Daniel.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 15109, komentáře < 7 dní: 316, komentářů celkem: 316356, adminů: 60, uživatelů: 4820  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 92 návštěvník(ů)
a 6 uživatel(ů) online:

eleazar
Hanka12
myslivec
wollek
zeryk
momonka

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Jeruzalém JE hlavní město státu Izrael
·Co by mohl vzít křesťan v potaz při volbě prezidenta?
·Trump svými kroky kolem Jeruzaléma neplní sny Izraeli, ale hlavně evangelikálům
·Trump plní přání evangelikálů, říká bývalý český velvyslanec v Izraeli
·Prezidentské volby - názor Dana Drápala
·Světová evangelikální aliance čelí kritice kvůli úzkému spojení s ŘKC
·K prohlášení Donalda Trumpa o statutu Jeruzaléma jako hlavního města Izraele
·K rozhodnutí USA uznat Jeruzalém hlavním městem Izraele
·Desatero ´´biblického ženství´´
·Důvěra k vybraným institucím veřejného života – říjen 2017

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
91 256 594
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Povzbuzení: Je onanie hříchem?
Vloženo Sobota, 01. duben 2017 @ 13:02:28 CEST Vložil: Tomas

Intimity poslal oko

Celý život křesťana je o růstu, je o zrání k dokonalosti pro věčný život s Bohem. Žádný z nás zatím není tak dokonalý, jen k tomu s námahou směřujeme!

Životem v důvěrném společenství s Kristem jsme sice pro jeho zásluhy nadpřirozenou milostí vysvobozováni ze závislostí na hříchu, ale jako služebníci spravedlnosti jsme stále ještě služebníci mizerní a nestálí, býváme nevěrní a znovu hřešíme. Hříchy lidí bývají různé povahy - ale společné je pro ně to, že všechny člověka zbavují osobní svobody.

(1 J 1,8-10)

Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda.

Vyznáváme-li však své hříchy, Bůh je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy a očistil nás od veškeré nepravosti.
Řekneme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není.



Každý z nás stále občas zhřeší.
Ze své přirozenosti to zatím jinak neumíme.
V každém z nás totiž zápasí dvě přirozenosti: ta přirozenost "člověka podle těla" a nová přirozenost Božího dítěte.
Otázkou u každého z nás je, která z nich nakonec zvítězí.


Indiáni mají poučné přísloví:
V každém z nás spolu zápasí dva vlci - a nakonec zvítězí ten, kterého budeme lépe krmit.


Člověk totiž není jen tělo, ale má i nesmrtelnou lidskou duši, lidského ducha - naše vnitřní Já - které teprve identifikuje pravou podstatu osobnosti každého z nás. Tělo se mění v běhu času, ale nevyjadřuje plně to, čím skutečně jsme.
Apoštol Pavel tohoto lidského ducha nazývá "vnitřním člověkem".

(Ř 7,22-23).
Podle vnitřního člověka totiž radostně souhlasím s Božím Zákonem,
ale ve svých údech vidím jiný zákon, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, který je v mých údech.

Člověk žijící podle tužeb těla, se stává otrokem těla - paradoxně ke škodě tohoto těla. Je zmítán touhami těla a vášněmi, uspokojováním tužeb těla. Přemíra dobrého jídla způsobuje např. obezitu, zdravotní problémy, nevyvážená strava či nadměrné přepínání sil zrovna tak.
Tělo totiž potřebuje žít v řádu, jen tehdy je zdravé a slouží člověku jak má. Ale řád vyžaduje odříkání, zřeknutí se mnoha věcí příjemných. Však jakou šanci na vítězství by měl vrcholový sportovec, kdyby nedodržoval životosprávu a pravidelně netrénoval?



Nedá se skrýt město, které stojí na hoře.
Pokud je krásné a bohaté, přitahuje touhu těch, kteří by na něm chtěli parazitovat. Proto města mívala pevné hradby a vojenskou posádku k obraně města.
Každý člověk je se svým bohatstvím, se svojí krásou, právě takovým městem; chce - li zůstat sám sebou, svobodným, musí se dokázat ubránit agresi.
Proto cvičí svá "vojska" modlitbou, posty a almužnami.

Modlitbou získáváme mocného spojence; Bože, vše dobré mám od tebe, patří to stále tobě i se mnou samým - pošli mi prosím na pomoc své anděly bránit svůj majetek!
(Ef 3,14-16)
- Kvůli tomu tedy klekám na kolena před Otcem našeho Pána Ježíše Krista,
z něhož se nazývá veškerá rodina na nebi i na zemi,
aby vám podle bohatství své slávy dal, abyste skrze jeho Ducha byli posilněni mocí ve vnitřním člověku,...

Postem cvičím tělo k sebekázni; dobrovolným odpíráním věcí příjemných zoceluji tělo i ducha podobně jako sportovec při tréningu. Tělo totiž přirozeně tíhne k lenosti: raději bude ležet na kanapi, než se namáhat a vysilovat námahou.

Zřeknutím se věcí tělu příjemných uspořím i finančně na nákladech pro tělo - tuto sumu mohu pak jako almužnu (skutek lásky k bližnímu) věnovat potřebnějším, než jsem já.

Smyslem těchto tří křesťanských cností je budovat vnitřního člověka v nás.



Všichni bez rozdílu jsme slabí hříšníci - jen tu svoji "Achilovu patu" máme každý někde jinde. To je pro začátek dobré si přiznat.
Rozdíl mezi lidmi však už bývá v tom, jak s hříchem naložíme.

Jak jsem už dříve popsal v článku "Stud, svatost a nestydatost", takové cesty existují dvě: buď pokání, nebo popření.
Když se chci zbavit bouře ve svědomí, mám možnost se buď s Boží pomocí obrátit proti hříchu, anebo se s pomocí pokušitele obrátit proti normě - nebo ještě lépe: popřít její existenci.
Zápas s hříchem může být dlouhou řadou proher, ale největší prohrou je dát vlastnímu prohrávání jiné jméno, nahradit pojem "pokušení" pojmem "přirozenost" a zbavit se studu nikoli tím, že se stanu svatým, nýbrž nestydatým.
Takovýto popírač vlastní hříšnosti je však neléčitelný, podobně jako alkoholik, který si nepřizná, že pije.

Proto největším ohrožením spásy není hřích, ale jeho popírání v podobě zkaženosti nebo nestydatosti.



Jedná se o poslední stupeň pronikání zla do duše, již svatý Jan Zlatoústý popisuje jako pevnost.
Pokud jednotlivě zhřeším, jako by nepřátelský voják vpadl přes hradby dovnitř. Včasnou svatou zpovědí ho okamžitě zahubím.
Pokud v nějaké věci selhávám pravidelně, dostávám se do stavu hříšnosti. Nepřátelská armáda už pevnost dobyla, ztrácím nad sebou vládu, stávám se otrokem neřestného návyku. I v tomto stavu hříšnosti však dosud vnímám své hříchy jako cizí vojsko, jako okupační mocnost, jíž se chci zbavit, byť právě nemám sil.
Posledním stupněm je zkaženost.
Za této situace se cizí vojáci nejen volně procházejí mou pevností, ale já je zde vítám, hostím sušenkami a chlubím se před světem, jak se můj život příchodem okupační armády proměnil k lepšímu.



Z předchozího je zřejmé, co je tedy špatného na onanii, proč je onanie hříchem.
Uvádí totiž člověka do stavu podřízenosti touhám těla, do stavu otroctví, do stavu sexuální závislosti. Dokud člověk vnímá hřích jako vlastní osobní selhání, má stále motivaci k nápravě. Jakmile svůj hřích nazve "přirozeností", "normálností", dostal se už do toho posledního stupně zkaženosti.  To je ta úplně nejhorší prohra člověka, blokující jeho štěstí i smysluplné uplatnění v životě.



Oheň je také dobrý sluha, ale zlý pán. To samé se dá říci i o lidské sexualitě.
Sexualita správně uplatňovaná, namířená správným směrem a ve správnou dobu může totiž být motorem k dosažení ušlechtilých cílů
- však stane - li se lidská sexualita pánem člověka, je naopak prostředkem k sebedestrukci osobnosti člověka. Takový člověk je zmítán touhami těla, neschopen věrnosti, neschopen ani opravdové lásky. V případě pokušení si neumí odepřít, neumí si poručit. Nedá se na něj spolehnout.
Onanie je únikem do virtuálního světa lží, kde není nic opravdové. Je programovaným, naprosto nedůstojným  sebeohlupováním člověka.


Onanie vůbec není normální.
Je to jenom nezvládnutá sexualita, kdy člověk propadá otroctví sexu a ztrácí nad sebou vládu. Ztrácí možnost žít jako svobodný člověk, sám určovat své směřování, své myšlenky a touhy. Stává se závislým, stává se "gamblerem" sexu.
Stává se otrokem porna, otrokem lží. Nic na jeho životě už není pravdivého, opravdového, všechno je to jen virtuální svět.


Proto na onanii církev upozorňuje jako na věc velmi špatnou - protože člověku velmi škodí.
Zbavuje jej totiž osobní svobody.
Člověk se může odpovědně dát druhému (kterého miluje) jedině tehdy, když se sám vlastní, když sám má vládu nad svými sexuálními touhami.

Ten, kdo propadne onanii, je slaboch, nemá vládu nad svým tělem. Není schopen věrnosti, vůbec nemá co by druhému dal.
Propadnout onanii je stejné, jako propadnout heroinu. Následuje rozpad osobnosti člověka.

Sexualita správně a zdravě vyvinutá, svobodná, schopná sebe darovat - tedy ta sexualita, ve které je člověk pánem, ve které si umí poručit - jedině taková sexualita je důstojná člověka coby Božího obrazu  - nikoli však sexualita otroka sexu, zpotvořená, zdeformovaná onanií před pornem.

Onanií člověk sám sebe vychovávák pohledu na sexualitu jako na konzum, na cosi, co slouží předně k vlastnímu uspokojení, k vybití hormonů  -  a i případní partneři jsou pak jen prostředkem pro osobní uspokojení.

Což je hluboké pokřivení reality!
Je to laciné ponížení lidské důstojnosti partnera na pouhý zábavní prostředek vlastního sexuálního uspokojení. Umístit vlastní sexuální uspokojení na první místo důležitosti v manželském životě je stejně hříšné - v takovém setkání manželů totiž schází rozměr lásky - skutečným cílem manželského objetí má být předně obdarování partnera - své vlastní uspokojení je až druhotné. Podvědomá obava ze zneužití vlastního těla partnerem (následek hříšné přirozenosti) byla i důvodem toho, proč po pádu do hříchu první lidé v ráji začali skrývat svou nahotu oděvem. A tak je tomu až dodnes.



Sexualita má sloužit člověku hlavně na dvě věci (- sloužit - nikoli naopak, aby člověk byl jejím otrokem!):

1.) podílet se osobně na zázraku předávání života (a v prostředí úplné rodiny na následné výchově a přípravě dětí k samostatnému životu)..

2.) sexualita slouží ke vzájemnému sebeobdarování - k darování sama sebe druhému.
Tedy sexualita ani zdaleka neslouží jen k plození dětí, její rozměr je v životě lidí komplexní. Pořád však platí, že zde není prioritou vlastní sexuální uspokojení, ale předně obdarování toho, koho miluji, kdo je pro mě na světě jedinečný - tedy nezaměnitelný.

 
(2 Kor 4,16-18)
Proto nepolevujeme, ale ačkoli ten náš vnější člověk podléhá zkáze, ten vnitřní se den ode dne obnovuje.
Vždyť naše nynější lehké soužení nám působí nesmírně veliké břemeno věčné slávy,
když se nedíváme na to, co je vidět, ale na to, co vidět není; neboť to, co je vidět, je dočasné, ale to, co není vidět, je věčné.

 
Příbuzné odkazy
· Více Intimity
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Intimity:
JE MASTURBACE NĚCO ŠPATNÉHO?


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Je onanie hříchem?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 128 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Je onanie hříchem? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Sobota, 01. duben 2017 @ 15:08:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, jsi nemocný, oko. 

Za chvíli půjdu se svým přítelem ven, je krásné počasí. 


Nebydlíme spolu, jsme 500m od sebe, o několik ulic, já jsem se přistěhoval do jeho města a našel si tu i práci. Tak dneska se potkáme, asi za hoďku. A já mu řeknu, sorry, ale budeme jenom kámoši, už spolu nebudeme nic mít. On mi řekne? Zase? už ti zase přeskočilo? Jsi zase věřící? Mohl bych zahrát, že mu dávám kopačky, páč to už jsem mu udělal a ne jednou, Kvůli víře. A budu sedět doma. A číst bibli. Zítra v neděli do sboru. Poslouchat toho pána vepředu. A nehonit, jak píše oko. Honit je hřích, Takže jenom číst zbožnou literaturu. 

Jo, to jsem dělal a dneska to nechápu. Váš Kristus je jen negace. Váš Kristus je zmar. Váš Kristus je neživot. Přežívání. Že za několik desítek let, když to člověk vydrží, tak skončí v nějakém "nebi", kde budou oko, myslivec, martino, rudinec a další. 

Ty brďo, vy mi, pobožní nabízíte všecko jen špatné. Negaci za života a negaci i po smrti. Já si volím možnost vás nebrat vážně. Vaše moc sahá jen tam, kde jsou lidi ochotni věřit. Já vám nevěřím a vaše hříchy, vaše boje a vaše dogmata jsou jen vaše. 


Nemáte nad mým životem, pobožní, už žádnou moc. Vše moc je rovna přesně nule. Měli jste moc, ale tu jste ztratili. Nemáte páky, jak regulovat životy lidí. Nemáte. A počítejte s tím, že je budete ztrácet. Stále méně a méně mladých lidí bude ochotno vám skočit na lep. Takových blbečků jako jsem byl já, už se tolik nerodí. Dneska je jná dobam mladí lidi mají možnosti. Já bych dneska také nebyl tak snadno lapen, jak se vám to podařilo v 90. tkách. Dneska je více info k dispozici. Máte smůlu, pobožní. Bude se v tom svém pobožném rybníčku topit sami. A bude vás čím dál méně v rámci ČR. 



Re: Je onanie hříchem? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Sobota, 01. duben 2017 @ 21:54:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobře jsi to oko napsal. Největší katastrofou je, když je manželka považována za pouhý objekt sexuálního uspokojení. Kdo se nad tím dokáže zamyslet, tak je to opravdu poklesek vůči lásce, která by neměla být pouhým vzplanutím citů (čili chemie), ale opravdové rozhodnutí milovat.

Na druhou stranu je nutné znát sexuální chování partnera, zvláště rozdíly mezi mužem a ženou. Což bývá často opomíjeno. Důsledky mohou být katastrofální.

Také je nutné upozornit, že sexuální uspokojení vlastním přičiněním je pořád lepší, než znásilňování nebo hledání partnera pouze za účelem uvolnění sexuálních tlaků. O tom často hovoří sexuologové, většinou je nutné dát jim za pravdu. Vzpomínám, že jeden křesťanský pořad na TWR měl název "O sexu a jak z něho nezbláznit".

Problém dnešní sexualizované doby je na rozdíl od dob historických, kdy lidé měli starosti jak se najíst a tudíž nepociťovali takové tlaky, právě v tom, že většina přežraného lidstva již neví roupama co dělat, což se projevuje i sexuálními výstřednostmi. Kdyby pozorovatelnik pracoval v lomu a v pracovním volnu by prořezával a uklízel les, asi by také myslel jinak.



Re: Je onanie hříchem? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Sobota, 01. duben 2017 @ 22:45:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Maš pravdu onanie neb sex mužes s mužem a žena se ženou není Biblická. Bohu je to odporne. S tim s tebou souhlasim. Rad cituješ z Bible otázka: na jakých castech Bible zakladas svou viru v očistec a v nesmrtelnou dusi člověka. Kde to v Bibli jasne najdu napsano upřimně to jsem v Bibli nenašel poučíš mě? Ja hledam pravdu ničemu se nebranim studuji teologii všech církvi a hledám.  



Re: Je onanie hříchem? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: quido v Sobota, 01. duben 2017 @ 22:52:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
   Škoda je, že slibný začátek tvého článku, který se opírá o Písmo, pak nahradily jen jakési (tvé?) divné spekulace, které ve mne vzbuzují otázku, zda je větším problémem ipsace nebo přístup k lidské sexualitě podobný tomu tvému. 16letému klukovi, nabitému hormony určitě nepomůže, když se od tebe doví, že je na tom, jako feťák a že nikdy nebude schopný věrnosti a opravdové lásky apod. Je to hloupost a jediné co z toho může vzejít je to, že v něm probudíš pokřivený pohled jak na sebe a svoje tělo, tak i (což je podstatně horší) na Boha. Mám dojem (pokud se mýlím, tak mne oprav - nejsem znalec), že řk spiritualita zná dělení hříchů (není to hřích těžký, ale všední) i teorii menšího zla, kterou ti doporučuji vzít v úvahu (menší zlo je ipsace, než smilstvo či cizoložství). Zkus nad tím víc popřemýšlet a třeba přečíst něco třeba od J. Klimeše. 
   V podstatě souhlasím s tím, že ipsace je hřích a že je důležité ji jako hřích Bohu v pokání vyznat, ale stejně tak je důležité přijmout odpuštění, očištění a ujištění o Boží lásce od které nás nemohou oddělit ani splašené hormony ;-)
p.s.: Ještě bych tě rád upozornil, že ne každá ipsace je nutně spojená s konzumací pornografie a že si lze si vystačit s vlastní fantazií ;-). 



Re: Je onanie hříchem? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 01. duben 2017 @ 23:07:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaký smysl má řešit takovou intimní záležitost? Prakticky se z extrému dostáváme do dalšího extrému. Když jsem dávno studoval pedagogickou literaturu  z konce 18. století   a pak celé 19. století, tak na masturbaci byl strašný názor. Strašilo  a strašilo se. U chlapců se doporučovalo tvrdé lůžko a volné spodky. Ráno okamžitě vstát  a pohyb. Vyhrožovalo se postiženým  mozku a apod. Dnes je zase opačný názor  a vzhledem ke snadnému přístupu dospívajících k erotickému  a pornografickému obsahu na internetu, je tady skutečně ohrožení velké části mladých lidí. Na první místo se dostávají hlavě sexuální  vztahy  a tady zamilovanost spojená s úctou k druhému a odpovědnost za druhého mizí. Lidí dnes se snaží užít si vše. Takže druhý extrém. U dospívajících by měla být určitá korekce  a hlavně rozumné výchovné působení, ale to chybí. Nějak se tu vytrácí to kouzlo sexuality a vše zevšední. Toto zevšednění vede snadno k hledání dalších zážitků,  a proto je tolik nevěr a pokažených manželství. Úplně se vytrácí cit. Kdysi dávno jsme musel suplovat občanskou výchovu ve třídě v SOU, kde byla sama děvčata. A byla tam v osnovách láska a vzájemné vztahy. Tak jsme vzal knížku: Měl jsme rád jedno děvče" a ocitoval jim pasáž o tom, co je to láska. Byl jsme překvapen velice pozitivní reakcí. A tak jsem jim do sešitů místo pouček ocitoval celou stránku z této knihy. Mladým lidem dnes přístup k pornu, u kterého masturbují, velice škodí. Co se pak týká masturbace dospělých, to už je jejich vnitřní intimní život a do toho nemá nikdo co mluvit. Jednou jsem zažil takový nepříjemný zážitek z shromáždění věřících. V úvodu tam rozebírali  případ jednoho kazatele, který asi byl svobodný , to přesně nevím, a on zemřel. A v pozůstalosti u něho našli erotické materiály a filmy.  A nastala strašná kritika toho člověka, který byl hodný, ochotný, prostě vzorný věřící. Tak jsem se naštval a řekl jsem: Komu tím, že možná masturboval u erotických filmů, ublížil? Prostě dospělý chlap potřeboval uvolnit ze sebe semeno. To je toho. A není hnusnější to, že někdo se hrabe v jeho pozůstalosti a pak to, co tam objeví, zveřejňuje. To není větší hřích? Za tohle se nestydíte? Všichni zůstali zticha.          



Re: Je onanie hříchem? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 02. duben 2017 @ 10:23:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Můj článek není zaměřen proti konkrétním ani abstraktním osobám, nikoho neodsuzuje.
Pojmenovává hřích hříchem, pojmenovává zlo pro člověka zlem. Všechno ostatní nechává na rozhodnutí každého člověka. I teenager, nabušený hormony, musí slyšet tuto prostou realitu, co mu morálně škodí, že si onanií morálně ubližuje. Souhlasím, že jsou hříchy různé závažnosti, ale každý hřích stejně zůstává hříchem (a člověku tedy škodí) - i když je to hřích všední.


Odmítám, že bych tímto komukoli slídil v životě, odmítám, že bych chtěl komukoli vnucovat tyto své pohledy na život. To prostě není pravda.
Ale člověk na druhé straně nese spoluzodpovědnost i za své bližní, má tedy povinnost jim říkat pravdu, když vidí, že v něčem chybují. To, že zde řeknu hlasitě své názory, však ještě nikoho nijak neomezuje v jeho svobodě svědomí.




(Ř 8,5-13)
Ti, kdo jsou živi podle těla, mají na mysli věci těla; ale ti, kdo jsou živi podle Ducha, myslí na věci Ducha.  Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj.  Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.  Ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou.  Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, ten není jeho.  Je-li však Kristus ve vás, je sice tělo mrtvé kvůli hříchu, ale duch je živý kvůli spravedlnosti.  Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.  Nuže tedy, bratři, jsme dlužníky, ale ne těla, abychom podle těla žili.  Jestliže žijete podle těla, je vám souzeno zemřít; jestliže však Duchem usmrcujete činy těla, budete žít.



Smrt pak neznamená ležet v rakvi, smrt znamená hledat pevnou půdu pod nohama mimo Boha.



Re: Je onanie hříchem? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JiriBrei v Neděle, 09. duben 2017 @ 16:13:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ad 1 J1:8.10

O pár veršů dál, v 1 J 3:4 je definice toho, co je, podle pisatele tohoto dopisu, hříchem – je to porušení zákona (Český ekumenický překlad). V tóře však onanie jako hřích uvedena není. Proto není, z biblického pohledu, hříchem.



Ad Ř 7:22.23

Rav Šaul zde netvrdí, že člověk má nesmrtelnou duši. Vnitřní člověk, o němž mluví rav Šaul, se také mění, není ničím stálým. Jak jinak by bylo možné, aby činil pokání a obrátil se (Sk 3:19)? A jak by člověk mohl přestat myslet a jednat jako dítě (1 Kor 13:11)? Bible učí, že vnitřního člověka je nutné obnovovat (2 Kor 4:16).

Co se týče odříkání, v Kazateli 8:15 můžeš číst: „A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.“ (Kralická bible) Vzhledem k sexu tam můžeš číst: „Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí, z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.“ (Přísloví 5:18.19 Český ekumenický překlad)


Spíše než o odříkání, jde tedy o to, najít si správnou míru a vyrovnaný postoj. Myslím, že z předchozího je navíc zřejmé, že onanie není v biblickém smyslu hříchem – bible ji prostě za hřích neoznačuje.

 
Onanie je únikem do virtuálního světa lží, kde není nic opravdové. Je programovaným, naprosto nedůstojným  sebeohlupováním člověka.

Pokud Tě onanie takto zotročuje, zkus tedy onanovat méně často, nebo vůbec. Nezlob se však na druhé, pokud se v této věci rozhodnou jinak, než Ty.



Re: Je onanie hříchem? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Pátek, 14. duben 2017 @ 02:58:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Co znamená to slovo onanie?



Stránka vygenerována za: 1.53 sekundy