Ciznče, evidentně se cpeš do tématu, kterému nerozumíš. Hus dostal šanci obhájit své názory u papežského soudu v Římě, nedostavil se a naopak  betlémský kazatel pustil uzdu náruživosti a začal chrlit oheň a síru na své odpůrce, což se stalo pak již hlavním tématem jeho promluv. Hus se bohužel nechal opít zástupy posluchačů, rozešel se svým učitelem Pálečem, který v Římě obdržel vysvědčení pravověrnosti. To Husa nepřimělo, aby se zastavil a zamyslel nad svým jednáním. Naopak útoky vůči Církvi zesiloval, své posluchače utvrzoval, aby se smrti nebáli. V dopise Lounským píše, že papež, biskupové  a kardinálové jsou psy ďábelskými.  Stav v zemi byl již takový, že Hus byl dán do klatby a nad Prahou vyhlášen interdikt. Ze spisů Husa je cítit farizejská pýcha. Jak dobře víme, Zikmund se opakovaně snažil, aby Hus odvolal své bludy. Kdybys znal všeobecně známé informace o koncilu, tak byste zde slepě a únavně neopakovali nesmysly, že Církev soudila a odsoudila Husa. Hus si prosadil sám touhu být přítomen na koncilu a Zikmund mu vyhověl. Po Kostnici se pohyboval zcela svobodně než porušil slib, že nebude sloužit mši svatou. I tak se nejednalo o vězení, ale jen omezení pohybu. Hus šel do Kostnice nikoliv k soudu, tam se vodilo v okovech, ale přijel ješitně a nabubřele prezentovat a obhajovat své učení. Vůbec nikdo z vás zde nepřipomíná skutečnost, že Hus zde prezentoval a obhajoval své učení a proti Husovi poprvé v dějinách nestála jen Církev, ale celý tehdejší výkvět vzdělanosti. Např. celý výkvět Sorbony a dalších předních universit s největšímu teology té doby se vyjádřili jasně a srozumitelně. Hus je kacíř a to kacíř zatvrzelý. Tedy nikoliv pomýlený, ale zatvrzelý. Co to do Čech a Evropy přineslo? Následky  Husa jsou pro národ doslova pohromou. Husitství přineslo do země hromadné topení, upalování, stínání duchovních. Husité se chlubili, že Žižka sám vlastníma rukama na 1000 duchovních usmrtil. Celkový počet obětí rozvášněné lůzy je 200 000 obětí. Doslova v nenávisti do dnešní doby mají Husity Němci a Poláci, kde jim česká husitská lůza ovlivněná svým učitelem vypalovala a drancovala vesnice a zabíjela obyvatelstvo. Aby to nevyznělo tak krutě, učili jsme se, že pro tento terorismus byl vynalezen speciální název. "Spanilé jízdy".   Tvrzení, že prý Hus byl potrestán za svoji kritiku mravních zlořádů v kléru. To je nesmysl, který právě Sedlák už v prvním vydání svého Husova životopisu r. 1915 vyvrací, když ukazuje, že biskupové shromáždění na kostnickém koncilu byli stejně ostrými mravokárci špatného života duchovenstva jako Hus. Příčinou Husova odsouzení byly bludy, které hlásal. 30 inkriminovaných vět, jež koncil nalezl v Husových spisech, skutečně jsou bludy i dnes a zůstanou jimi stále, což je třeba říci jasně a bez uhýbání. Teze, že kněz v těžkém hříchu neplatně uděluje svátosti nebo že představený v tomto stavu protiprávně zastává svůj úřad, jsou nejen věroučně, ale i objektivně a logicky neobhajitelné a nelze říkat, že Hus měl v tomto pravdu. Katolické stanovisko bylo, je a bude nezměněno: Hus se v tomto mýlil.     Pokud zde někteří jednotlivci, opět z neznalosti opěvují statečnost Husa, který neodvolal, měli by si opět doplnit informace. Podle dokladů zpřístupněných ve 20. století ve svých rozhovorech s dominikánem Janem Falkenbergem, který byl s Husem i večer před jeho upálením a Husa vyzpovídal, tak Hus projevil zájem odvolat,ale neučinil tak na nátlak svých českých přátel, kteří tlačili na Husa, aby neodvolal, neboť by to v Čechách mělo nedozírné následky politické. Dne 6.července byl tedy Hus koncilem prohlášen za kacíře a odevzdán radě Kostnice, která podle platného říšského zákona nechala Husa upálit a jeho popel byl vhozen do Rýna.       Obdivovatelé Husa označují svého mistra za svatého muže a mučedníka a aby nepovadla jeho svatozář zamlčují jeho projevy nenávisti, zloby a žlučovité hořkosti. V dopise Lounským nazývá papeže, kardinály a biskupy psy ďábelskými. Nebo v dopise č.41 píše:  Důstojný  pane rektore, otče a mistře velectěný. Nevěřím, že rozštěpení národa mohlo by být zažehnáno, protože musí být vyplněno proroctví Kristovo, který nepřišel, aby uvedl pokoj, ale meč, kterým by rozdělil otce proti synu, matku proti dceři atd., a proroctví Pavlovo, dokud nepřijde rozkol….