Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 231, komentářů celkem: 429547, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 426 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116466924
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: O vzájemnosti4
Vloženo Sobota, 22. říjen 2016 @ 09:58:44 CEST Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal Willy

Tento článek je pokračováním článků O vzájemnostiO vzájemnosti2 a O vzájemnosti3 a je vlastně takovým shrnutím a závěrem tohoto tématu.


Dnes nebudu ani tak citovat biblické verše, jako se spíše zamyslím nad významem a potřebou vzájemnosti z Božího pohledu. 


Především tedy jde o vzájemné přebývání Boha v člověka a člověka v Bohu kvůli jednotě nebo jako základ jednoty Boha a člověka, Boha s člověkem a člověka s Bohem.
Bůh podle proroků Izaiáše a Jeremiáše, což potvrzuje apoštol Pavel v listu Římanům, jako Hrnčíř stvořil člověka z hlíny jako nádobu, jejímž obsahem chtěl být jako život člověka. Jelikož Bůh je Duch, potřebuje ke svému vyjádření tělo - člověka, jehož za tímto účelem stvořil s duchem, s nímž se může a chce smísit, aby byl s člověkem jedno.
Smísením Ducha Božího s lidským duchem vzniká jeden (smísený) duch, jímž a podle něhož má člověk žít (chodit). Bible říká, že kdo se připojuje k Pánu, je s Ním jeden duch, tzn. že se ze dvou duchů stává jeden duch podobně, jako spojením muže a ženy v manželství vzniká ze dvou jedno tělo. Apoštol Pavel to nazval velikým tajemstvím, které vztáhl na Krista a Církev.

Od takovéto vzájemnosti se pak odvíjí v životě věřícího v Krista všechno ostatní. Kristus je natolik ztotožněn s těmi, kdo jsou Jeho, že když se potkal se Saulem z Tarsu, ptal se ho: proč Mne pronásleduješ? Bez přebývání v Kristu se nemůže Jeho věřící stát takovým, jakým ho chce Bůh mít, nemůže nést ovoce a konat dílo, které zůstane. Všechno, co věřící v Krista má, má v Kristu a pro to, aby to všechno mohl užívat, musí být a zůstávat v Kristu, tj. v Duchu. A takto vzájemně a společně pak konají všechno podle Boží vůle a k Boží slávě. Takto vzájemně a společně zachovávají věřící Pánova přikázání, zejména to jedno: abyste se navzájem milovali, jako Já miluji vás. - od něho se odvíjí všechna další apoštolova přikázání v listech. Vzájemnost se tedy týká jednak naší vzájemnosti s Bohem a pak také naší vzájemnosti s ostatními věřícími, s nimiž nás Bůh spojil v jednom Těle, abychom byli údy jedni druhých; zde se jedná o vzájemnost, která má svůj význam pro společenství s Bohem a se svatými, bez něhož není možné budování církve jako Těla Kristova. Bez vědomí, poznání a praktikování této vzájemnosti bychom neměli zájem jeden o druhého a nemohli bychom být společně budování v lásce. 

Vzájemnost tedy na závěr můžeme označit jako určující princip a motivaci jednání Boha s námi a nás Bohem a s lidmi, čemuž odpovídá i to známé Pánovo: „Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je Zákon a Proroci.“ Láska bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska. A láska má vzájemnost ukrytou již ve své podstatě, jak je psáno - nehledá svůj prospěch a nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých. Amen.

"O vzájemnosti4" | Přihlásit/Vytvořit účet | 35 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: O vzájemnosti4 (Skóre: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pondělí, 24. říjen 2016 @ 16:38:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, ..... nebude se ti to líbit, co ti píšu ...


Bůh stvořil "řád" stvoření ... každému stvoření určil jeho "hranice" ... nedovoluje mísit "druhy" .... andělé se nemají mísit s lidmi, lidé se zvířaty, druhy zvířat se vzájemně nemají mísit a ni rostliny ... mísit "druhy" je překračováním Božího řádu stvoření ....


Bůh zakázal modloslužbu ... žádné mísení Boha se stvořením ... ani s člověkem a ani s anděly ... Bůh není člověk a člověk není Bůh ... člověk překračuje hranici určené Bohem, vytvořil si "bůžky" smíšením různých zvířat a člověka a nazval to "Bohy" a tomu se klaněl ... mísit Boha s člověkem je "pohanskou modloslužbou"


"Smísit" znamená učinit ze dvou (či několika) jedno "nové". "Smíšením" Boha a člověka by už nebyl člověk člověkem, ale "bohočlověkem či člověkobohem" a to samé lze říci o Bohu, že by tím byl. Ani muž a žena, když k sobě svými životy až k intimitě těla a ducha, se nestávají naprosto jedním tělem či duchem - "mužo-ženou či ženo-mužem" a ani se z jejich spojení z těch dvou nenarodí "mužožena či ženomuž", a když se i tak stane, je to "vadou". Muž se ale připojuje ke své ženě a žena se připojuje ke svému muži a to spojení (vzájemné připojení se) pak tvoří jedno tělo těch dvou, v němž je muž mužem a žena ženou, ale žijí svými životy jeden společný život muže a ženy. Tak ani Bůh se s člověkem "nemísí", ale člověk s Bohem "chodí" a Bůh "je" s člověkem. A když Bůh je s člověkem a člověk chodí s Bohem, člověk se k Bohu připojuje a Bůh s člověkem "bydlí a večeří s ním", pak jsou jednoho "ducha", ale nikoliv "jedním novým boholidským duchem", a žijí svými životy jeden společný život. Právě pro tyto "představy" Bůh zakázal zobrazovat si Boha, jak také činily pohanské národy při svých modloslužebných praktikách, kdy mísili krev a těla mužů a mužů, žen a žen, člověka a zvířat, a měli to "zbožštění". A Zákon proti takovému smýšlení vystupuje na mnohých místech, kdy tyto "praktiky" míšení zakazuje a naprosto odsuzuje a to až natolik, že píše o nemíšení látky ze dvou druhů - rostlinného a živočišného původu. Stejně je nedovoleno mísit původ "božský", andělský, lidský, zvířecí, rostlinný mezi sebou navzájem. Bohu je to "odporné".


Bůh chce s člověkem přebývat, ne se s ním mísit! Míšení Boha s člověkem je "modloslužba" a "krve"smilstvo (či "ducho"smilstvo). Tak i někteří mají za to, že Ježíš je Otec a Otec je Ježíš, a že oba jsou jeden Duch, a Duch je Otec i Ježíš. Nauka "míšení" pochází jen z "jecer ha-ra" člověka.



Re: O vzájemnosti4 (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Sobota, 22. říjen 2016 @ 20:56:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak ako zdieľam v manželstve život s jediným partnerom, tak zdieľam svoje kresťanstvo v konkrétnej komunite... dnes už nie je populárne žiť život v pevnom zavaznom manželstve, skôr  ide o ,,slobodný,, vzťah dvoch nezávazných ľudí...
podobne je to aj v cirkvi... pevný, nemenný zväzok v konkrétnom cirkevnom zbore vystriedal nezáväzný virtuálny kresťanský život, bez pevného spojenia z ,,domácimi viery,,...
mnohí kresťania dnes ani len netušia čo znamená tento rozmer viery:  
...aby Kristus prebýval vierou vo vašich srdciach, a vy, zakorenení a založení v láske, aby ste mohli so všetkými svätými vystihnúť, aká je to šírka a dĺžka, výška a hĺbka, Efezským 3:17...
kresťanský individualizmus nás obral o rozmer vzájomného spoločenstva... nepatriť a nebiť zviazaný s konkrétnymi ľuďmi v konkrétnom cirkevnom spoločenstve je dnes normálne... stačí potom ísť na web a zapojiť sa do plodnej diskusie, mysliac si že to je skutočné kresťanstvo... k tomu ešte občas navštíviť nejaké spoločenstvo, ale iba ako hosť, pozorovateľ a dať si pozor aby som si niekoho nepustil príliš k telu...
je omnoho ťažšie otvoriť svoj život konkrétnym ľuďom a dovoliť im aby hovorili do môjho života... moja skúsenosť hovorí že sa to oplatí... otvoria sa tak nové dimenzie, horizonty a človek odrazu začína chápať ako to Pán Boh myslel...



Stránka vygenerována za: 0.60 sekundy