poslal karels Mnoho křesťanů má za to, že je kniha Soudců ve své sepsané podobě možná
přespříliš jednoduchá. Zřejmě prošla kniha Soudců redakcí, jak se budu
snažit dokázat.
Mnoho křesťanů má za to, že je kniha Soudců ve své sepsané podobě možná přespříliš jednoduchá. Zřejmě prošla kniha Soudců redakcí, jak se budu snažit dokázat. Důkazem o inteligentní redakci celé knihy Soudců poukážu v článku na biblickou postavu Samsona, který nám tak poslouží jako vzor této redakce.
Postupně budeme v biblickém textu nacházet „signály“, že celou knihu redigoval inteligentní redaktor, případně redaktoři.
I. Hned z počátku knihy Soudců je řečeno:
„Pochovali ho na jeho dědičném území v Timnat-cheresu v Efrajimském pohoří severně od hory Gaaše.“ Sd 2,9
Timnat-cheres – znamená „podíl Slunce“[1]; motiv slunce se ale opakuje ještě v jiné obměně například zde:
„Po něm byl Šamgar, syn Anatův. Pobil Pelištejce, šest set mužů, bodcem na pohánění dobytka. Tak i on vysvobodil Izraele.“ Sd 3,31
Ve jméně Šamgar je narážka opět na slunce, protože tohle jméno má nehebrejský původ a znamená slunečního boha.[2] Další narážka na slunce je v Debořině písni 5,31:
„Tak ať zhynou všichni tvoji nepřátelé, Hospodine! Ale ti, kdo jej milují, budou jako slunce vycházející v plné síle. - Země žila v míru po čtyřicet let.“ nebo v příběhu o Gedeonovi: „I navracel se Gedeon syn Joasův z bitvy před východem slunce.“ 8,13
(moje poznámka: zvolil jsem Kralickou Bibli, protože v ČEPu přeložili „východ slunce“ jako „sluneční val“, ač má Vulgáta „ante solis ortum” /hebrejština to má stejně/, a tak nevím, jakými myšlenkovými cestami došli překladatelé ČEPu ke slunečnímu valu; s ohledem na článek jsem pro překlad - východ slunce)
Několik opakovaných výskytů slunce v různých obměnách a možnostech (nehledě na jméno Samson, které vysvětlím níže), dokazuje, že knihu Soudců redigoval inteligentní redaktor.
II. V knize Soudců je snadno prokázaná souvislost mezi touto knihou a vyjití Izraele z Egypta. Jednak vítězství Debóry a Báraka v Kíšonu (4. kapitola) je velice podobné vítězství Izraele a Hospodina nad Egypťany v biblické knize Exodu 19. Podle naznačených pravidel by tedy měly být podobné i písně Miriam a Debóry.
Příběh o Gedeonovi odkazuje ke zkušenosti Izraelitů na Sinaji. Mezi mnohými odkazy jsou zejména tyto:
a) Midjánci jsou zmiňován hlavně v souvislosti s Mojžíšem a zkušeností Izraele na Sinaji. (Ex 2,15; 3,1; Num 10,29; 25,17).
b) Slova v knize Soudců, která jsou zmíněna v 6,8-10, znějí hodně podobně jako ta v Ex 20,1.
c) Hospodinova řeč v 6,14 a 6,16 dost připomíná slova „Jsem, který jsem“ z Ex 3,14.
III. Pokud platí všechno, co jsem doposud napsal, potom i Jiftáchův příběh má přímou souvislost s vyprávěním v Numeri. Debóra a Gedeon a jejich příběh souvisejí s Exodem, Jiftách a jeho příběh určitě souvisí s vyprávením v Numeri. Jiftách a Amónovci 11,14-28, podobně jako Amónovci a Izrael v biblické knize Numeri.
IV. Konečně Samson a jeho vztah ke slunci:
1. Jméno Samson je etymologicky odvozené ze slova šemeš, tj. slunce
2. Kniha Soudců naznačuje, že se Samson narodil blízko města Bét-šemeš (to je doslova Dům slunce) 13,25
3. Zdroj Samsonovy síly spočíval v jeho sedmi pramenech vlasů 16,13, což odpovídá sedmi-paprskovému slunci známému i z antické ikonografie.
4. Oheň a teplo přímo vyzařuje prostřednictvím příběhu. Anděl, který oznamuje Samsonovo narození, stoupá zpět k Bohu v plameni ohně. 13,20 Samson vypálil pole Pelištejců ohněm. 15,4-5
5. Dvakrát Samsonova pouta shořela: „Tu se ho zmocnil duch Hospodinův a provazy na jeho pažích byly jako nitě, které sežehl oheň.“ (15,14; 16,9)
Není třeba opakovat, že nejenom Samson ale rovněž i ostatní soudci jsou nám představování v pojetí, jakoby by to byli sluneční bohové. Tedy v kontextu tehdejšího myšlení člověka z Blízkého východu. U Samsona je tato tendence nejzřetelnější.
Velice výmluvné také je, že sluneční božstvo na Blízkém východě bylo často představováno v roli soudce.[3]
Biblická kniha Soudců není zdaleka sérií nahodilých příběhů, které celá řada editorů přidávala k předešlému textu. Kniha Soudců je naopak velice pečlivě konstruována ve své konečné podobě jedním redaktorem, případně redakcí.[4]
Snad můžu doplnit, že biblická kniha Soudců patří spolu s knihou Jozue a knihy Samuelovými a Královskými do tzv. deuteronomistického dějepisného díla, Jedná se o celek historických knih popisujících dějiny Izraele (viz Starověké dějiny Židů od vstupu do zaslíbené země (tj. od událostí popsaných v Deuteronomiu) až do zániku Izraelského a o něco později i Judského království.
Poznámky:
1. https://en.wikipedia.org/wiki/Timnath-heres
2. K. van der Toorn, 'Shimige', DDD, pp. 773-774: SHIMIGE I. The biblical anthroponym Shamgar (Judg 3:31; 5:6) is most likely understood as a Human name (Šimig-ari) meaning 'Shimige has given' (FEILER 1939). Shimige is the Human sun-god (VON SCHULER 1983 2 ).
3. Eliade. Patterns of Comparative Religion, p. 142.
4. Vycházel jsem z této práce: WILLIAMS, 1976. THE STRUCTURE OF JUDGES 2.6-16.31. Journal for the Study of the Old Testament. Rok: 1976 vol:1 iss:1 s. 30–36.
