...mikime... argumentuješ tak ako každý sektár... najprv nás obviníš že nedodržiavame zákon...

právě jsi porušil 3. přikázání:

3. Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.

Proč by Ježíš hovořil o budoucí době jeho druhého příchodu mimo jiné i o tom, abychom neutíkali v sobotu (Mt 24:20), kdyby už pro nás nebyla platná? Myslí si snad někdo, že by Ježíš lhal? Když Ježíš toto prohlásil, viděl dopředu zničení Jeruzaléma v r. 70 po Kr. Tedy za cca 40 let. Vidíme, že od svých následovníků očekával svěcení soboty i po svém nanebevstoupení. (Navíc - obraz zničení Jeruzaléma je také paralelou zničení světa v posledních dnech.)
[NBK] Mt 24:3 Když se pak posadil na Olivetské hoře, přistoupili k němu učedníci soukromě se slovy: "Řekni nám, kdy to bude a jaké [bude] znamení tvého příchodu a konce tohoto světa?"

[NBK] Mt 24:20 Proto se modlete, aby váš útěk nenastal v zimě nebo v sobotní den. (…en on sabbatw the sabbath day)
Důležité je, že Ježíš řekl tato slova svým nejbližším následovníkům. Z toho vyplývá, že Ježíš nepředpokládal nějakou změnu soboty. Předpověď o pádu Jeruzaléma a konci světa. Zde Kristus vyzývá své učedníky k tomu, aby se jejich modlitba týkala zachovávání soboty v čase pronásledování a krize (D. Ford).
[KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
[KB1613] Mk 2:28 Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.
Ano, šabat je Božím darem pro člověka. Lidé mohou (a také mají) o šabatu odpočívat, a ještě skrze to mohou vidět Boží požehnání. Myslím, že je to docela velký krok víry - obzvláště v dnešní době. Obvykle se během celého týdne prakticky nezastavíme, nestíháme udělat to, co bychom si přáli stihnout a stejně máme problém uživit rodinu, zaplatit nájem, splácet hypotéku apod. A Bůh nám k tomu všemu říká, že se máme na jeden den zastavit, udělat si čas na Něj, na své přátele, rodinu. Rozum na to říká, že na tom budeme ještě hůř, ale „Boží matematika“ funguje trochu jinak. Slibuje požehnání těm, kteří vezmou vážně jeho den odpočinutí. A díky tomu dni odpočinku je zde velká šance, že se člověk úplně nevyčerpá, nezhroutí, neskončí se syndromem vyhoření, nerozpadnou se jeho vztahy atd. /Libor Diviš, Šabat/.
V době života Pána Ježíše byli židé zvyklí šabat dodržovat. Ale opět platí, že si upravili to, co od Boha uslyšeli. V den šabatu měli i se svou rodinou, služebnictvem i zvířaty přerušit svou práci, odpočinout si, radovat se, připomenout si Boha a jeho skutky atd. Ale židé si příkaz zachovávání šabatu upravili tak, že si vymysleli seznam asi 39 druhů práce, kterou je v sobotu zakázáno dělat, vymysleli si vzdálenost, jakou smí člověk během šabatu ujít, vymysleli si i počet písmen, která člověk smí během šabatu napsat apod. Takže z nejpříjemnějšího dne týdne, ze dne odpočinutí, udělali zákonickou svazující záležitost.  Ježíš byl těmto zákoníkům a farizejům trnem v oku, protože občas v den šabatu někoho uzdravil. Pojďme se nyní podívat na několik příkladů takové situace, a na Ježíšův přístup, Marek 3x1-6. Stejný příběh si můžete přečíst i na místech Lukáš 6x 6-11 a Matouš 12x9-14 (Šabat, Libor Diviš/
[KB1613] L 1:6 Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.

[KB1613] L 22:20 Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
[KB1613] L 23:54 A byl den připravování, a sobota se začínala. (kai and sabbaton the Sabbath)
Zbožné ženy, které následovaly Ježíše, dodržovaly svědomitě sobotu i po jeho smrti [KB1613] L 23:56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní. 
Ježíš:[KB1613] J 12:49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti. 
[KB1613] J 12:50 A vím, že přikázaní jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím. 

[KB1613] J 13:34 Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého.

Takže když Ježíš říká: „Nové přikázání“ a pak cituje Starý Zákon, cituje Mojžíše, přesněji řečeno – nakolik to bylo pro Židy nové? Nebylo to nové. Řekl: „Je to nový princip pro vás, abyste pochopili, že celý Zákon je shrnut ve slově láska.Důležité je co řekl Kristus těsně před ukřižováním. Proč by to říkal, kdyby se to chystal přibitím na kříž či svým zmrtvýchvstýním změnit? Milujeme-li Boha, vede nás to k poslušnosti jeho přikázání. Ježíš již nově nepřikazuje (např. Nepokradeš), ale spojuje věrné zachovávání jeho přikázání s láskou k němu (Když mne milujete) a dává těm dobrým starým přikázáním Desatera svého Otce „nový kabát“:
[KB1613] J 14:15 Milujete-li mne, přikázaní mých ostříhejte.