poslal Nepřihlášený Vybrané části z Bible, které dokáží dát (tomu komu je dáno) správné odpovědi na věci, které tu chybě či nepřesně někteří chápete, dnes i v minulosti.
Nejde o nijak úplný seznam, ale pokud v mnou uvedeném výběru spatříte co máte (vyvolení Izraelité, vyvolení pohané, víra a spása, prosba i za nevyvolené, úděl nevyvolených), uvidíte to již pokaždé když na to narazíte a jasněji se vám bude chápat sdělení obsažené v Bibli.
Římanům 11:7-36 (dle ČEP, rev. 2001)
Izrael nedosáhl, oč usiluje. Dosáhli toho jen vyvolení z Izraele, ale ostatní zůstali zatvrzelí,
jak je psáno: ‚Bůh otupil jejich mysl, dal jim oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, až do dnešního dne.‘
A David praví: ‚Ať se jim jejich stůl (obětní stůl) stane léčkou a pastí, kamenem úrazu a odplatou,
ať se jim oči zatmějí, aby neviděli, a jejich šíje ať je navždy sehnutá.‘
Chci tedy snad říci, že klopýtli tak, aby nadobro padli? Naprosto ne! Ale jejich selhání přineslo pohanům spásu, aby to vzbudilo žárlivost židů.
Jestliže tedy jejich selháním svět získal a jejich úpadek obohatil pohany, co teprve, až se všichni obrátí?
Vám z pohanských národů říkám, že právě já, apoštol pohanů, vidím slávu své služby v tom,
abych vzbudil žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich přivedl ke spasení.
Jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa s Bohem, co jiného bude znamenat jejich přijetí než vzkříšení(život) mrtvých!
Je-li první chléb (prvotiny) zasvěcen, je svatý všechen chléb; je-li kořen svatý, jsou svaté i větve.
Jestliže však některé větve byly vylomeny a ty, planá oliva, jsi byl naroubován na jejich místo a bereš sílu z kořene ušlechtilé olivy,
nevynášej se nad ty větve! Začneš-li se vynášet, vzpomeň si, že ty neneseš kořen, nýbrž kořen nese tebe!
Řekneš snad: Ty větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.
Dobře. Byly vylomeny pro svou nevěru, ty však stojíš vírou. Nepovyšuj se, ale boj se!
Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, tím spíše neušetří tebe!
Považ dobrotu i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří odpadli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet. Jinak i ty budeš vyťat,
oni však, nesetrvají-li v nevěře, budou naroubováni, neboť Bůh má moc naroubovat je znovu.
Jestliže tys byl vyťat ze své plané olivy a proti přírodě naroubován na ušlechtilou olivu, tím spíše budou na svou vlastní olivu naroubováni ti, kteří k ní od přírody patří!
Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratří, abyste věděli o tomto tajemství: Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů.
Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: ‚Přijde ze Siónu vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost;
o bude má smlouva s nimi, až sejmu jejich hříchy.‘
Pokud jde o evangelium, stali se Božími nepřáteli, ale vám to přineslo prospěch; pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce.
Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.
Jako vy jste kdysi Boha neposlouchali, nyní však jste došli slitování pro jejich neposlušnost,
tak i oni nyní upadli v neposlušnost, aby také došli slitování, jakého se dostalo vám.
Bůh totiž všecky uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.
Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty!
‚Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem?‘
‚Kdo mu něco dal, aby mu to on musel vrátit?‘
Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.
Římanům 3:20-31 (dle ČEP, rev. 2001)
Vždyť ze skutků zákona ‚nebude před ním nikdo (žádné tělo) ospravedlněn‘, neboť ze zákona pochází poznání hříchu.
Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky,
Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu:
všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;
jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.
Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí (krví) se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy.
Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše.
Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry.
Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů (národů)? Zajisté i pohanů (národů)!
Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru.
To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.
Jan 17:1-26 (dle ČEP, rev. 2001)
Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn (tvůj) oslavil tebe,
stejně jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi (veškerým tělem), aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný.
A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.
Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil.
A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět.
Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali.
Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe;
neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. Vpravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal.
Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji;
a všecko mé je tvé, a co je tvé, je moje. V nich jsem oslaven.
Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my.
Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je v tvém jménu, které (ty které) jsi mi dal; ochránil jsem je, takže žádný z nich nezahynul, kromě toho, který byl zavržen (dle řeckého originálu: syna zavržení), aby se naplnilo Písmo.
Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě na světě, aby v sobě měli plnost mé radosti.
Dal jsem jim tvé slovo, ale svět k nim pojal nenávist, poněvadž nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.
Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
Posvěť je (svou) pravdou; tvoje slovo je pravda.
Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa.
Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli vpravdě posvěceni.
Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří;
aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli (jedno) v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.
Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno
já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.
Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa.
Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a také oni poznali, že jsi mě poslal.
Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich.“
Matouš 24:24 (dle ČEP, rev. 2001)
Neboť vyvstanou lžimesiášové (lžikristové) a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.
Ekklesian
