Před Bohem je člověk nic. Bůh sám po tom co Adam zhřešil říká. "Prach jsi a v prach se obrátíš". A apoštol nám říká, že zhřešili všichni. Všichni jsme prach. Jsme nic.

Někteří si myslí, že vlastní záslužností, snahou a pílí se postaví do lepší pozice nad prach. Když už tolik investovali do vlastních samospasitelných skutků, je pro ně nemyslitelné aby všechna ta snaha byla jen marnost. Jejich záslužnost je pyšně nafoukne, učiní vůči pravdě imunní, a proto nemohou přijmout fakt, že před Bohem jsou nic. Myslí si, že pro svou samospasitelnou záslužnost jsou před Bohem "něco". Rádi sami sebe přirovnávají k obrazu božímu, přitom však zrovna tak rádi zapomínají na fakt, že obraz boží je Adam před hříchem a ne po hříchu. Rádi sedí v předních řadách, rádi veřejně vystavují svoji zbožnost, rádi dávají sebe za vzor, rádi hrají první housle, a nejhorší je, že spasitelné zásluhy Krista připisují své samospasitelné snaze, a uzurpují si na spasitelných zásluhách Krista svůj vlastní podíl!! Pro obhajobu vlastní svatokrádeže si vyrábí vzory pro svou svatokrádežnou zvrhlost. Vyrábí si parazitující bohyni spoluvykupitelku, a další parazity jako "přímluvce" u Boha. Chcete v pravdě vědět co je hřích svatokrádeže? Je to snaha parazitovat na Kristových zásluhách a tyto spasitelné zásluhy Krista prodávat jako kupci v chrámu. Proto se Kristus tak rozlítil. Věděl, že jednou zde bude antikristova organizace, která bude s Jeho spasitelným dílem kupčit. A tou kupčící a parazitující organizací je prokazatelné padlá římská "církev".

Vrátíme se k prachu..

Jeden zdejší diskutující na fakt, že člověk je před Bohem NIC odpověděl, že je to tíživá polopravda. Že tím se vyrobí tíživá polopravda. Opravím ho. Je to tíživá pravda a "nevyrobil" ji člověk.. Slova Boha o prachu jsou velmi tvrdá, jak v pravdě tak ve skutečnosti! 

A pro koho je tato pravda TÍŽIVÁ, že před Bohem není člověk NIC? Jenom pro toho, kdo nemá naději v Kristu! Pravda kterou Bůh vyřkl, o hříšném lidstvu se nikdy nezmění. Stále jsme nic a stále se rozpadáme v prach. Jedinou hodnotou je Kristus v nás, a není to ani v nejmenším hodnota naše, je to hodnota Krista! I když je Kristus v nás, stále jsme nic a prach. Náš příbytek je jen nádoba hliněná. Nádoba z hlíny, prachu. A to není žádná polopravda. Je to pravda, kterou lze božím slovem snadno doložit. Boží pravda o prachu nejde změnit, co jde změnit je odstranění hříchu. V novém stvoření již není hřích a člověk bude opět svatý. Již nebude před Bohem pouhým hříšníkem z prachu, již bude opět Jeho svatým obrazem. A pokud by hypoteticky i potom člověk znovu zhřešil, opět by se na něho vztahovala, neměnná, stálá, trvající, věčná boží pravda, která platí pro každého hříšníka- PRACH JSI A V PRACH SE OBRÁTÍŠ..

Závěr.

Každý hříšník který si myslí, že je před Bohem něco víc než nic, věří ve vlastní samospasitelné skutky! V pravdě Ducha nepoznal spasitelnou víru Krista, a žije pro vlastní samospasitelnou víru v Krista postavenou ne na poznání Krista v Duchu, ale postavenou na pouhém náboženském přesvědčení- fanatismu.

Myslivec