Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Hedvika.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 15057, komentáře < 7 dní: 264, komentářů celkem: 312252, adminů: 60, uživatelů: 4803  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 118 návštěvník(ů)
a 7 uživatel(ů) online:

Willy
gregorios777
Noname
Laura67
Milka
quido
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Martin Luther: Dopisy blízkým
·Martin Luther: Bůh je rozpálená pec plná lásky
·Příběhy křesťanů, kteří opustili LGBTQ komunitu a stali se heterosexuály
·Pohanům vstup zakázán? Zakázán!
·Vyšlo nové číslo Zpravodaje baptistických sborů v ČR
·Anketa k parlamentním volbám v říjnu 2017
·Američtí evangelikálové proti alt-right
·Zpráva EBF: Jenni Entrican se stala novou předsedkyní Evropské federace baptistů
·Kardinál Duka upřesnil, v čem vidí ´´rozmary menšin´´
·Kardinál Duka míří opět vedle

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 135 860
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život církví: Baptisté, kteří opouštějí ekumenu
Vloženo Úterý, 24. březen 2015 @ 12:32:15 CET Vložil: Tomas

Z našich církví poslal Nepřihlášený

Napsali jsme dopis představitelům všech církví a denominací v Jablonci, kde vysvětlujeme náš pohled na ekumenu. Toto stanovisko se pochopitelně netýká pouze jablonecké ekumenické spolupráce, ale vyjadřuje i náš postoj k ekumeně obecně. Aby bylo toto naše stanovisko všeobecně přístupné, zveřejňujeme ho na našich sborových stránkách. Toto vyjádření si můžete stáhnout zde (PDF formát).

Staršovstvo Bratrské jednoty baptistů v Jablonci n/N zástupcům místních církví a denominací.

Věc: Vysvětlení našeho současného vztahu k ekumenické spolupráci.

Není žádným tajemstvím, že jsme se v posledním období přestali účastnit jabloneckých mezidenominačních aktivit. Náš postoj je reakcí na stále jasnější a viditelnější skutečnosti - které již nelze přehlížet - neboť jsou v přímém rozporu s Písmem svatým – Biblí. Ve snaze o takzvanou „jednotu“ a v touze po vzájemném smíření a toleranci se všemi křesťanskými denominacemi (a žel nejen s nimi) - jak to dokazují např. mnohá prohlášení o muslimech a Koránu z úst profesora Halíka, je ekumena již dávno naplno ponořená do kompromisů a politikaření, které vítězí nad jedinou pravdou, a to Pravdou Božího slova. Všechny denominace sice říkají, že své učení a tradice vyvozují z Bible, ale přístupy k Písmu a způsoby jejího výkladu a následné aplikace se natolik liší, že to skutečnou spolupráci tak rozdílných církví vlastně vylučuje.

Biblickým a tedy společným úkolem křesťanů má být kázání evangelia podle Mat. 28,18-20: Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna a Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Ale tomuto poslání, tedy evangelizaci, rozumí každá církev po svém. Biblické chápání evangelizace se již z mnohých denominací úplně vytratilo a v modlitebnách a kostelech mají místo ní prostor více koncerty, charitativní akce a různé kulturně společenské aktivity. Není divu, že tak vymizelo kázání čistého evangelia o hříchu a soudu (Ř. 3,9-19), o nutnosti pokání a změny života (Ez.18,20 a 30-31), bez něhož není možné získat odpuštění a smíření s Bohem (Ř. 3,23-25). A takovéto „ostré“ biblické evangelium podobné zvěsti Jana Křtitele, se už skoro nekáže.

Pak se názory logicky široce rozejdou a začne to být podobné jako v politice. Všechny strany zastoupené ve sněmovně se mohou jen těžko na něčem dohodnout. To je možné (s kompromisy) jen u subjektů s podobným zaměřením. Ale jaké kompromisy lze uzavřít, když se to týká Bible? Proto se mohou křesťanské denominace i v Jablonci dohodnout vlastně jen na proklamativních akcích, majících sekulárnímu okolí ukázat, že jsme „jedno“. Skutečnost je ale jiná.

Prvním důvodem našeho „ochlazení“ v této oblasti, bylo zapojení Římskokatolické církve do Jablonecké ekumeny. Jsme si vědomi, že tento postoj může být (a asi také bude) vnímán velmi negativně, přesto si velmi přejeme, aby tato skutečnost nebyla chápána jako útok proti členům této církve a ani snaha o revizi tohoto rozšíření mezicírkevní spolupráce.

S lítostí musíme konstatovat, že mnohé denominace, které vznikly na základě Božího slova, oddělením se od Římskokatolické církve již nyní ztrácejí rozeznání co je - a co není - v souladu s Biblí. Tato církev se totiž podle nás již dávno odklonila od Písma k tradici, tedy k neposlušnosti a odpadlictví, jež došlo až k zatemnění samotné cesty spásy. Je nám jasné, že v rámci denominací mohou a také existují rozdíly v chápání detailů některých složitých teologických doktrín – jakým je třeba výklad eschatologie, či různé způsoby církevní praxe, které lze v rámci biblického křesťanství akceptovat. V případě učení, církevní praxe a prohlášení koncilů ŘKC jde však o skutečnosti, které pod zorným úhlem Písma, akceptovat již nelze!

Věříme, že spolupráce a jednota Kristovy církve je Boží vůlí. Prosím vás tedy já, vězeň v Pánu, abyste vedli život hodný toho povolání, které jste obdrželi, s veškerou pokorou a mírností, s trpělivostí se navzájem snášeli v lásce a usilovali zachovat jednotu Ducha ve svazku pokoje. Je jedno tělo a jeden Duch, jakož jste byli povoláni v jedné naději svého povolání. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, ten nade všemi, skrze všechny a ve všech nás. (Ef.4,1-6)

Biblická jednota musí být založena na samotném Pánu Ježíši Kristu, Duchu svatém a Božím slovu. Dnes se ovšem sjednocování v rámci ekumeny dosahuje právě přehlížením, překrýváním a opouštěním pravd Božího slova, jak je pro tuto dobu protireformace typické. Církve přejímají filosofické myšlení a doktríny postmoderního relativismu a nutně tak ztrácí rozeznání a staví se do pozice Piláta: „Co je vlastně pravda?“ Každý má přece tu svoji.

Ano, mnohé se ve vztahu Katolické církve k jiným denominacím změnilo (vstřícnost, otevřenost, tolerance), ale zároveň NEDOŠLO k žádným změnám v jejich doktrínách. Stále platí, že Písmo je v 2ŘK církvi pouhým základem, který je pozdějším učením, výklady a dogmaty „rozvinuto do celého pokladu víry“. Nevidíme podstatný rozdíl mezi (neúspěšnými) gnostickými pokusy „rozvinout poznáním“ evangelium a pozdějším (už úspěšným) doplňováním věrouky samotnou církví. To rozvíjení totiž znamená, že církevní tradice, učení i praxe jsou Písmu nadřazeny (církev je nad Písmem)1 i když jsou v naprostém rozporu s texty Bible.

Proto nemůžeme jinak, než s Martinem Lutherem, který řekl: „Zde stojím a jinak nemohu. Bůh mi pomáhej“ vyznat, že spasení JE z pouhé víry a bez jakýchkoli skutků tělesné zbožnosti (Ř. 3,28 a Ef. 2,8-9); a toto vyznání je v učení katolické církve průběžně od Tridentského koncilu dodnes prokleto2. Proto jako následovníci reformátorů Chelčického, Komenského a jejich odkazu, musíme zaujmout i stejné stanovisko; totiž, že Římskokatolická církev svým učením i praxí zastiňuje Krista a tudíž patří mezi antikristovská zřízení. Ani „antikristé“v době apoštolů jméno Krista neškrtali, jen cestu spasení doplňovali (Gal. 3,2) skutky zákona a uctíváním dalších objektů (Gal. 4,8-9) a popíráním vtělení snižovali Ježíšovu roli Spasitele (2J.7). Snižování Krista a jediného způsobu spasení se děje dodnes, i když jinými způsoby – viz: získávání odpustků3, uctívání obrazů a soch4 (Pražské Jezulátko), modliteb k svatým5, uctívání Marie jako spoluspasitelky6, klanění se lidským ostatkům (lebka sv. Václava) a jiné formy modloslužby (relikvie apod.). Písmo to shrnuje jednoznačně – před Bohem to jsou ohavnosti, podobné těm, které kdysi prováděl Izraelský lid. I zhotovení zlatých býčků na Sinaji a později v Izraeli mělo údajně Hospodina a jeho moc jen znázorňovat7; ale v Božích očích tyto sochy byly modlami, které Hospodina nahrazovaly.My jako sbor rozhodně nepřijmeme římského biskupa jako „služebníka bdícího nad svorností mezi bratry a sestrami“8 - jak nám to nabídl představený hnutí Taize na letošním Novoročním ekumenickém setkání v chrámě sv. Víta - kde nadřadil lidské vztahy nad pravdy Písma. U Boha jsou ale láska a pravda nerozdělitelné!

V první kapitole listu Galatským (v. 6-9) čteme: Divím se, že se od toho, který vás povolal Kristovou milostí tak rychle odvracíte k jinému evangeliu. Není ovšem jiné evangelium, ale jsou jen někteří, kteří vás uvádějí ve zmatek a chtějí Kristovo evangelium překroutit. Ale i kdybychom vám my, nebo sám anděl z nebe zvěstovat něco jiného, než to, co jsme vám zvěstovali, budiž proklet! Opravdu musíme spolu s apoštolem Pavlem žasnout, jak rychle se dnešní protestantské církve odchylují od kdysi poznané pravdy. Věříme, že ještě vnímáme, že se tu nejedná o nějaké bezvýznamné doktrinální detaily, ale že zde jde o otázku spasení, tedy věčného života nebo věčného zatracení. A nemělo by být potřeba připomínat, že pro toto vyznání mnozí věrní bratři a sestry v minulosti opouštěli vlast a také žel, pokládali v nepředstavitelných bolestech své životy.

Druhýmdůvodem, proč nevidíme možnost skutečné spolupráce, jsou však už výše zmíněné rozdílné pohledy na to, jak rozumíme Božímu slovu - Bibli. My celé Bibli rozumíme jako neomylnému a bezchybnému Božímu slovu, ke kterému se nesmí nic přidávat (ani tradice, ani učení církevních otců a koncilů, ani věroučné doplňky nebo nová zjevení), ale ani se z ní nesmí nic ubírat (tedy zařazovat části Písma mezi pouhé alegorie a mýty, nebo jinak zpochybňovat pravdivost Písma nejrůznějším liberálním učením). Protože to, čím pro nás Bible opravdu je, se pak ukáže v praktických projevech v našich životech.

A tak se už dnes křesťané „netřesou před Božím slovem“ (Iz.66,2b). Písmo pro ně už není Boží řečí, o které se nediskutuje, ale zvěst Bible je už dnes možné pozměnit a přizpůsobit, protože žijeme v jiné době, jsme obklopeni jinou kulturou a daleko větším vědeckým poznáním. A logickým důsledkem tohoto odklonu od neomylných pravd Písma jsou skutečnosti, v některých církvích již zcela běžné, jako: ženy farářky a kazatelky, tolerance k praktikované homosexualitě, akceptování různých nekřesťanských učení a náboženství, ale i zjevné hříchy členů církví jako jsou nevěra, 3rozvody, předmanželský sex, život dvojic mimo manželský svazek, opilství a podobné skutečnosti, aniž by byla uplatňována sborová kázeň podle Mat. 18,15-17 a 1Kor. 5,6-12. A proto podle nás z takto nefungujících sborů a formálních křesťanských rodin odchází tolik dětí narozených „v církvi“ do „světa".

Třetím důvodem, proč se na mezicírkevní spolupráci nedíváme optimisticky je to, že zrovna v Jablonci, kde se aliančně a ekumenicky některé církve scházejí, už možná skoro šedesát let (!), přesto ke společné biblické spolupráci (tedy evangelizaci) v podstatě nikdy nedošlo. Byly tu sice dva mezidenominační pokusy sloužit zpěvem, ale i to byla spíše záliba nebo služba dovnitř církví než evangelizace. Za tuto dobu také nedošlo (a asi ani dojít nemohlo) k žádnému sblížení teologických pohledů.

Slovo závěrem: Současné ekumenické aktivity jako např. modlitby u hrobů sudetských Němců (o žádném modlení u hrobů v kanonických knihách Písma nečteme) považujeme za snahy ovlivnit veřejné mínění, které však podle nás nemohou nikoho přivést ke Kristu. A protože vidíme, že jsme se kvůli různým pohledům na Bibli nepřiblížili a ani neblížíme k tomu, co by měli dělat křesťané individuálně i společně, jsme dnes v této otázce tam, kde jsme.Neznamená to však, že se chceme vrátit do dob náboženských válek a vzájemné nevraživosti. Také to neznamená, že chceme „spálit“ všechny vztahy s věřícími z jiných společenství.

Neznamená to také, že budeme členům našeho sboru zakazovat a bránit v účasti na společných ekumenických akcích. Je ale pravdou, že je nebudeme ani doporučovat.Neznamená to ani snahu ukázat naši „baptistickou“ nadřazenost; protože výše zmíněné liberální postoje vůči Bibli a důsledky z toho vyplývající pozorujeme, žel, již i v naší denominaci.Je naším přáním, aby toto naše vysvětlení nebylo vnímáno jako projev povýšenosti či nelásky vůči ostatním. Je to reakce na základě našeho současného poznání a jsme ochotní ho na základě Božího slova měnit. Víme, že tento postoj nás nečiní ani svatějšími ani lepšími, než ostatní. Jsme jen hříšníci omilostnění a znovuzrození z Boží milosti a uvědomujeme si se zahanbením, kolik nám toho chybí ke Kristově dokonalosti; a že bez Boží lásky jsme jen zvučící kov a dunící zvon.

Náš sbor před nikým nezavře dveře a jsme připraveni společně nad Božím slovem přemýšlet a mluvit s každým, kdo by byl těmito řádky - ať už pozitivně, nebo negativně - dotčen.Jsme si také vědomi závažností všech témat, které zde byly předloženy.Toto naše stanovisko je adresováno nejen představitelům církevních společenství, ale pokud to je možné, i všem členům jednotlivých sborů a farností.

Toto stanovisko bylo jednomyslně schváleno na výroční sborové hodině dne 1.3.2015.Tento dokument je volně přístupný i na webových stránkách www.bjbjablonec.cz

Za BJB v Jablonci n/N

Kazatel a starší sboru



Poznámka:
  1. Katechismus katolické církve, (oddíl Písmo Svaté, str. 35, čl. 94)
  2. Tridentský koncil (6), část 1-2, (Kánony o ospravedlnění 12 a 24)
  3. Katechismus katolické církve, (Jak získat odpustky, str. 264, čl. 1479)
  4. Katechismus katolické církve, (Jak je Boží Syn člověkem, str. 93, čl. 477)
  5. Katechismus katolické církve, (Společenství svatých, str. 181, čl. 956 a 962)
  6. Katechismus katolické církve, (narodil se z Marie panny, - citáty sv. Ireneje a dalších svatých, str. 98, čl. 494)
  7. Katechismus katolické církve, (První přikázání, str. 364, čl. 2132)
  8. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10719546270-novorocni-ekumenicka-slavnost-ve-znameni-taize

 
Příbuzné odkazy
· Více Z našich církví
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Z našich církví:
Pohľad katolíka: titul sv. otec a pápež


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Baptisté, kteří opouštějí ekumenu" | Přihlásit/Vytvořit účet | 30 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Baptisté, kteří opouštějí ekumenu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Úterý, 24. březen 2015 @ 13:19:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky Pánu za jasné slovo!



Re: Baptisté, kteří opouštějí ekumenu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 24. březen 2015 @ 13:24:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
i když BJB nevěří úplně stejně jako já, dávám jasný palec nahoru za to jak se přihlásili k odporu proti řkc, která odvádí své ovečky od Pravd v Bibli a namísto toho je dává dohromady s jinými církvemi, takže vytváří akorát pořádný chaos pro všechny, kde stačí prý věřit jen společně v 5 věroučných základních bodech a ostatní se poddá.

Věřím, že další církve či sbory se k nim budou postupně přidávat, aby daly jasně najevo, že s řkc nic nechtějí mít. Prachy se už na několik dalších desítek let od státu vymohly tak co, teď už řkc na nic žádná protestantská církev nepotřebuje, a už vůbec né její nebiblické učení. 

Je tady snad na Granu někdo, kdo chce chodit neustále na společné ekumenické (modlo) bohoslužby do řk kostela a utvrzovat se v 5 společných bodech jak věříme stejně a ostatní důležité biblické pravdy postupně zatracovat? Společné chvály nejsou všechno, Pravda v Bibli je mnohem důležitější. Za Pravdu bych společné chvály v kostele či jinde nikdy nevyměnil. No né?





Re: Baptisté, kteří opouštějí ekumenu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 24. březen 2015 @ 17:46:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Konečně někdo zřetelně ukázal, že jsem tady my, kteří máme pravdu, a ti ostatní, kteří pravdu nemají. S těmi se nebudeme bavit.

Problém je v té pravdě. Neboť jak my, tak oni máme společnou Pravdu. Rozpor je v tom, že my máme Pravdu svatější. O svatosti přece rozhodujeme my.



nesmysl (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 24. březen 2015 @ 18:16:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Za mě osobně je argumentace nesmyslná, viz:

Proto nemůžeme jinak, než s Martinem Lutherem, který řekl: „Zde stojím a jinak nemohu. Bůh mi pomáhej“ vyznat, že spasení JE z pouhé víry a bez jakýchkoli skutků tělesné zbožnosti (Ř. 3,28 a Ef. 2,8-9); a toto vyznání je v učení katolické církve průběžně od Tridentského koncilu dodnes prokleto2. Proto jako následovníci reformátorů Chelčického, Komenského a jejich odkazu, musíme zaujmout i stejné stanovisko; totiž, že Římskokatolická církev svým učením i praxí zastiňuje Krista a tudíž patří mezi antikristovská zřízení.

S tím, že je to stále odsouzené od Tridentského koncilu, v tom rozhořčení baptistů chápu a souhlasím, ale:

osobně si nemyslím, že by katolíci učením a praxí zastiňovali Krista. Spasení jsme z pouhé víry, to jistě ano, s tím souhlasím. Ale pokud nebudeme konat skutky, ke kterým jsme stvoření, potom můžeme o spasení přijít:

Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.“ Efezským 2,10

Nebo zde:

Probuď se a posilni to, co ještě zůstává a je už na vymření! Neboť shledávám, že tvým skutkům mnoho chybí před Bohem.“ Zjevení 3,2

A jsem zvědavý, zda-li za vás, hoši, na Posledním soudu bude orodovat Luther. Víra se musí projevovat skutky. Jako příklad uvedu sebe samého. Nastudoval jsem si „oko za oko, zub za zub“ v hebrejštině i v babylonštině - obojí umím zpaměti - jak v hebrejském, tak i babylonském jazyce - ale pokud jde o spásu, je mi to na *****...

I sebe-větší víra, která se neprojeví skutky, je na nic! Viz: „Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?“ list Jakubovi 2,14 Moje odpověď na tuhle otázku - taková víra ho nemůže spasit!


A další nesmyslná argumentace v tom listu:

My celé Bibli rozumíme jako neomylnému a bezchybnému Božímu slovu, ke kterému se nesmí nic přidávat (ani tradice, ani učení církevních otců a koncilů, ani věroučné doplňky nebo nová zjevení), ale ani se z ní nesmí nic ubírat (tedy zařazovat části Písma mezi pouhé alegorie a mýty, nebo jinak zpochybňovat pravdivost Písma nejrůznějším liberálním učením). Protože to, čím pro nás Bible opravdu je, se pak ukáže v praktických projevech v našich životech.

I přesto, že by se přišlo na to, že se Bible inspirovala třeba v babylonských mýtech, přesto přeze všechno zůstává Boží slovo. Katolíci, pokud je mi známo, tradici chápou jako určitý pohled na Boží slovo - nic nepřídávají v tom smyslu, jak ve svém listu píšete. Víte co, zrovna zítra skládám zkoušku z toho, jak vznikl Pentateuch. Podle Wellhausena se na vzniku podíleli 4 prameny, jahvista, elohista, deuteronomisa, kněžský kodex.

Myslíte, že mě to ovlivní, abych Starý zákon chápal jinak než Boží slovo?
Celou řadu článků jsem napsal právě na Starý zákon. A nemyslím si, že liberální pohled změní praxi křesťanů k horšímu (nebo naopak k lepšímu) - navíc ona liberálnost se týká hlavně Starého zákona a ten není pro nás tak důležitý jako Nový zákon, nebo se mýlím?


A baptisté z Jablonce, myslíte, že je Bible neomylná, můžete teda vyřešit rozpor, na který mě zrovna nedávno upozornil můj známý bratr Karel Orlík?

Proč apoštol Pavel píše, že Vykupitel přijde ze Sióna, kdežto podle Izaiáše přijde Vykupitel k Siónu? Sám za sebe jsem si to vyřešil, viz zde: http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2469653&mode=&order=0&thold=0



Re: Baptisté, kteří opouštějí ekumenu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Úterý, 24. březen 2015 @ 20:13:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ukázka dopisu z blázince. Bohu díky, že jsem katolík. Martino



Re: Baptisté, kteří opouštějí ekumenu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 24. březen 2015 @ 23:05:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
První vlaštovka. Brzy se připojí sbory z jiných denominací...



Re: Baptisté, kteří opouštějí ekumenu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Středa, 25. březen 2015 @ 08:24:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh žehnej baptistům. Všem a bez rozdílu. Těm jabloneckým dvojnásobně.




Re: Baptisté, kteří opouštějí ekumenu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rakato v Středa, 25. březen 2015 @ 22:34:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ERC je něco naprosto zbytečného a zavádějícího. Jednota Církve je dána její Hlavou, Ježíšem Kristem. Jakékoli lidské, uměle vytvořené uskupení může této jednotě jenom škodit. Nehledě na to, že ERC byla zkompromitována za komunismu a nikdy se s tímto nevypořádala. Jakýkoli sbor nebo jakákoli tzv. denominace by neměly být pranýřovány za to, že chtějí z ERC vystoupit. Doby povinného členství v nejrůznějších společenstvích jsou dávno za námi.  Církve a sbory by měly s vážností posuzovat biblickými měřítky postoj sborů, jako je BJB Jablonec a jiné.



Stránka vygenerována za: 0.94 sekundy