Grano Salis - Církev, která prodává jen prázdné lampy

Pán Ježíš, když pobýval s učedníky, tak se jim snažil nějakým názorným způsobem přiblížit i to, co bude důležité při jeho druhém příchodu. A proto jim vypráví podobenství o družičkách, které mnohé věci osvětluje. Družičky čekají na stavbu ženicha. Svatba byl mimo jiné i svatební průvod, k němuž se družičky přidávají a jsou pak zvány na svatební hostinu. Je to velká událost a všichni se na ni těší.

Koho myslel Pán Ježíš těmi družičkami, které na něho čekají a těší se ? Na co se družičky těší? Přece na ženicha. Nejsme to i my, kteří se těšíme na Pána Ježíše a věříme v Něho ? My jsme v podobné situaci jako ty družičky. Čekáme. A nejen čekáme, ale také si i těšíme. A ty družičky čekají již strašně dlouho. Možná, že čekají již od rána, protože věděly, že ten stavební průvod určitě půjde. Nevěděly však kdy. Ale asi všechny z nich možná tušily, že možná budou čekat hodně dlouho, a proto si vzaly i lampy, aby viděly na cestu, kdyby už pak byla tma. Jenže, když si vezmeme lampu, pak musíme mít i olej, jinak nám by ta lampa nebyla moc platná. Jako"lampu" mají věřící? Není tím jejich víra. Všichni věřili tak jako ty družičky věřily, že ten ženich s nevěstou přece půjdou. Tak i my všichni, co čekáme na Pána Ježíše, máme víru, máme "lampu", z níž vyzařuje světlo to našeho života i čekání. Ale ta lampa musí mít nějaký zdroj, aby mohla hořet. Tak je to i s naší vírou. Pět družiček si vzalo sebou i nádoby s olejem, aby viděly na cestu, až bude tma. A když přijde tma, nevidíme, neumíme se správně orientovat, zabloudíme, narazíme... Dnešní svět je již mnoho století na tom podobně jako ty družičky. Čekání nás unavuje začínáme podřimovat a dokonce usínat. Ty družičky čekaly a to strašně dlouho. Copak je normální, aby svatební průvod šel až o půlnoci. Není v té půlnoci, kdy končí den, i symbol konce dějin ? Družičky čekají, už je tma, je večer, podřimují a nakonec usínají všichni. I my a náš svět podřimuje a usíná.. A pak se něco o půlnoci stane? Křik a oznámení, že ženich už vyšel. Pojďme mu naproti. Je ovšem tma. Dovede si představit tu duchovní tmu dnes, kdyby Pán Ježíš přišel? Na jedné straně radost a na druhé až zděšení. A dokonce i u těch, co mají lampy, do níž nemají olej. Družičky, které mají světlo do lamp, se však nebojí. Jejich lampy je povedou naproti vstříc ženichovi. Jak jsme na tom my? Máme do našich lamp víry dostatek "oleje" či vůbec máme "olej " ? Tolik, abychom mohli jít naproti Pána Ježíši? Vstříc Pánu Ježíši. Olej to není jen víra, ale to, co živí oheň víry. Duch Boží, poznání Boží pravdy. To je ten "olej", který potřebujeme vždy mít u sebe. To je ta nádobka s olejem, kterou měla polovina družiček. A pak se může stát jedna smutná věc. Pět družiček nemělo olej a bohužel jim ho dát nemohly ani ty moudré družičky. Nebyl na to čas a pak by neměly dostatek pro sebe. Jak symbolické i pro dnešek, kdyby se něco takového stalo. Budeme mít čas a dostatek " oleje" pro ty, kteří nás o to budou prosit? Pán Ježíš toto podobenství oznámil proto, aby za prve upozornil na to, že čekání na jeho příchod bude strašně dlouhé. Bude až v závěru dne, ke konci dějin. Proto jim nemohl sdělit přesný čas tak, jako ty družičky nevěděly, kdy přsně půjde svatební průvod. A ještě chce zdůraznit jednu věc. Vedle trpělivosti mějme i lampu s olejem neboli víru s Duchem Božím. Poznámka: Martino mi dal najevo, že jsem bludař a neznám Bibli. A co když on sám má jen tu lampu bez oleje? Co když jeho církev prodává a jen prázdné lampy? K čemu pak je taková lampa?

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace