Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 225, komentářů celkem: 429541, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 250 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116461601
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Symbol, nebo skutečné tělo a krev?
Vloženo Pátek, 05. prosinec 2014 @ 20:23:20 CET Vložil: Tomas

Zkušenosti poslal Shaloman

Zdravím všechny diskutující. V poslední době se stále vracím k těmto pasážím v Bibli: Jan 6,50-66 a 1K 11,23-29. Jak vnímáte Večeři Páně a nebo Eucharistii? Je pro vás chléb a víno symbolem, nebo skutečným tělem a krví Ježíše? Přiznám se, že obě vysvětlení mi svým způsobem připadají logická. Ale mám v tom zmatek, který se vrací, přestože se modlím, abych došel k Pravdě. Asi nejsem sám, když právě tato událost křesťany rozděluje. Jak to vnímáte vy? Moc děkuji za vaše názory.  


"Symbol, nebo skutečné tělo a krev?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 249 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Symbol, nebo skutečné tělo a krev? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pátek, 05. prosinec 2014 @ 22:50:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já jsem tu svoji odpověď na tvoji otázku poskytl vícekrát (třeba tady). Stojíme tu před pro nás nepochopitelným tajemstvím. Transcendentní Bůh, který není omezen naším prostorem a časem, se nějakým způsobem reálně "zabydluje" na konkrétním místě ve světě. Písmo nám jasně říká, že se nějak "vyskytoval" mezi křísly cherubů na truhle smlouvy, ve stánku setkávání a v chrámu. Šalomoun to také nechápal a ptal se:"Což opravdu bude Bůh sídlit s člověkem na zemi? Copak Ho může pojmout nějaký chrám?" My víme, že odpověď je kladná, i když absolutně nechápeme, jak je to možné. Přečti si Ez 42 a 44,1-4. Cože? Bůh vstoupil nějakými dveřmi do chrámu? Není Bůh duch a tak nějak všudypřítomný? Situace se ještě zkomplikovala s příchodem Ježíše. O něm totiž Jan tvrdí, že v něm Bůh zase přebýval mezi lidmi - tentokrát v těle člověka. Jenže zvláštní na tom je, že se Bůh tím člověkem stal. (J 1,14) Bůh se nestal archou, stánkem, chrámem, ale stal se tělem. Rozum kapituluje. Bůh se nějak "vešel" do cca 80 litrů hmoty člověka a dokonce se nějak tím člověkem stal.

Pokud ti přijde zcela nepochopitelné, že by se kousek nekvašeného (nebo kvašeného u pravoslavných) mohl nějak stát Kristem, pak to svědčí o tvém zdravém rozumu. Jestli se nepletu, jsi bývalý katolík. Pokud si tě s někým pletu, omlouvám se. Katolická církev přišla s jakýmsi vysvětlením pomocí filozofických pojmů, ale stejně se při mši říká "tajemství víry". Kdybys vzal celý chrám, kde Bůh "přebýval" a analyzoval ho, objevil bys spoustu dusíku, kyslíku, křemík, zlato, železo atd. ale ne Boha. Pokud totéž uděláš s proměněným chlebem (myslím, že by to bylo považováno za hodně těžký hřích), zase bys nenašel nic, co by nebylo ve stejné neproměněné oplatce. Proto se v tom Janovi Ježíš odvolává na ducha. Katolíci k tomu přidali pojem substance. Podívej se ale na reakci posluchačů Ježíše v Janovi. Na Ježíše mnozí reagovali s pohoršením, ale tady jsi svědkem unikátní události, neboť ho kvůli jeho slovům o jedení jeho těla opouštějí učedníci. Jistě, Jidáš ho kritizoval za to plýtvání, Petr ho kritizoval za jeho slova o kříži, ale tady nastalo velké odpadnutí. Proč? Protože ti lidé přesně pochopili, co jim říká:"budete nějak jíst mé tělo a pít mou krev. Tohle můžete přijmout (ne pochopit) jen díky Duchu svatému." Mohlo se stát, že Ježíše tolik lidí špatně pochopilo? Jistě, nebylo by to poprvé. Jenže v takových případech pak následuje Ježíšovo vysvětlení - minimálně apoštolům. Tady nevysvětluje nic. Učedníky nijak neděsilo a neodrazovalo, když se Ježíš přirovnával ke kde čemu a kde komu. Dokonce je ani neděsily výroky o jeho skutečné podstatě. Tady to bylo jinak. A tak já čtu Ježíšova slova a chápu je stejně jako tehdejší posluchači. Vždyť mana byl celkem reálný pokrm. A Ježíš mé pochopení (ani jejich tehdy) neobjasňuje, neuvádí na pravou míru, nic takového. Takže odpověď na tvoji otázku:

Je pro vás chléb a víno symbolem, nebo skutečným tělem a krví Ježíše? 

Je pro mě tělem a krví, celým Ježíšem, Bohem, který se zase nějak "zabydlel" ve světě. Jak se to děje, nevím. Nauce o transsubstanciaci celkem rozumím a tak vím, že vlastně nic nevysvětluje. Je to jen pokus nějak odborněji a jednoznačněji vyslovit to, co Ježíš říká prostě:"Kdo jí mé tělo a pije mou krev."



Re: Symbol, nebo skutečné tělo a krev? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 06. prosinec 2014 @ 07:31:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já bych k tomu ještě dodal, že zcela prokazatelně Bůh v přebýval i ve hmotě hořícího keře, který hořel, ale neshořel (zuj si opánky, neboť půda, na které stojíš, je půda svatá). 
Fyzikálně nevysvětlíš ani to, proč keř neshořel, ani to, jak se liší svatá půda od té obyčejné. Všude, kde Bůh mimořádně  působí, narážíme na zeď tajemství. Je tomu tak proto, že Bůh nás nesmírným způsobem přesahuje až za obzor našeho přirozeného lidského poznání.
Zatím poznáváme jen nedokonale (1 Kor 13,9).


Ale přesto poznání eucharistie (Pánova těla a krve) neleží pouze a jen v oblasti naší víry (jako třeba hořící keř), ale zasahuje i do našeho skutečného života.
V eucharistii poznáváme Pána vlastní zkušeností.

Když budeš takto v milosti posvěcující (ve stavu bez hříchu ke smrti) žít s Bohem dostatečně dlouho a pravidelně přijímat Pánovo tělo, staneš se člověkem s docela jinými názory, s jiným viděním světa kolem sebe. S viděním pravdivějším a jasnějším, nepokřiveným vlastní lidskou hříšností. Zloba či nenávist se stanou minulostí a zbude jen láska. Začneš vnímat svět kolem sebe Kristovýma očima, úplně bez štipky nenávisti vůči těm, kteří ti snad nějak ubližují. A začneš si život teprve náležitě vychutnávat - ať už se ti přihodí cokoli, se vším Bůh počítá, vše je už dopředu zahrnuto v jeho plánu. Zkoušky přece musí přicházet.


Lidské tělo je v eucharistii Bohem nesmírně posvěceno.
Jak si zde máme zout opánky?
Lidské tělo máme v úctě, protože je určeno k tomu, aby vyjadřovalo naši neviditelnou víru skutky lásky v reálném světě. Bez tohoto těla bychom nedokázali ve světě uskutečnit vůbec nic.
Proto nelze nijak oddělit naši víru od těla a od našich skutků. Jsou to skutečně spojené nádoby.


Další rozměr přijímání živého Boha je sjednocující církev: Je to o živém prožívání společenství v Kristu, kdy si uvědomuješ, že všichni, kteří přistupujeme k této svátosti, k tomuto tajemství, se stáváme jedno v Kristu. Uvědomuješ si vzájemnou blízkost, že vnitřní duchovní život ostatních je velmi podobný tomu, oč usiluješ ty sám. Spojují nás stejné hodnoty, stejné cíle - ale hlavně tajemným způsobem Bůh zde přichází do lidských srdcí, aby je dál očistil a proměnil do podoby Ježíšova srdce - spojuje nás sám živý Ježíš a dává nám nové popznání.
A to je nejen dobré a užitečné pro nás i pro celý svět - ale také nesmírně krásné a člověka přesahující.



Re: Symbol, nebo skutečné tělo a krev? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 06. prosinec 2014 @ 08:42:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Shalomane.

  Co když to není ani jedno, ani druhé, 
ale je to něco docela jiného: Učení, na 
kterém se mohou ŘK a protestanti dokrve 
či donekonečna hádat?

  Zkus se podívat do bible, co se stalo, 
když někam přišel Bůh, živý Bůh. 

  Ježíš, Bůh v těle, kudy chodil, zachraňoval, 
povzbuzoval, potěšoval, uzdravoval.
Tam, kam přišel Bůh, nastala ve hříchu
a jeho následcích změna.

  Vezmi si schránu úmluvy. Kde se objevila,
nezůstalo nic stejné. Hříšní lidé se k ní báli
byť jen přiblížit.

  A tak je to s Bohem dodnes. Bůh je stejný,
nezměnil se.


  A porovnej to s tím, co znáš prakticky
ze života se svátostmi. Mají lidé, které znáš, 
v sobě věčný život, život, který trvá? Mění tvůj život, 
tak jako proměnil Ježíš životy těch, se kterými
se setkal?


  Tedy ta debata je poněkud hlubší, než povrchní
dohadování nad pár verši. Před lety jsem se ten
rozpor, co jsem žil, pokusil vyjádřit v článku



  Toník




Re: Symbol, nebo skutečné tělo a krev? (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Sobota, 06. prosinec 2014 @ 20:56:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jan Calvin ,,Instituce,, 1536

Toto poznání nás také snadno odvede od tělesného uctívání, jež někteří ve
zvrácené zaslepenosti vybudovali při svátosti,50) protože u sebe takto usuzovali:
Jestliže je to tělo, tedy i duše i božství jsou zároveň s tělem a nemohou již být od
sebe odtrženy; a tak je třeba, aby v něm byl vzýván Kristus. Hle, naše znamenité
výmysly, jakmile jsme si jednou dovolili odbočiti od slova Božího k fantasiím našeho
mozku! Avšak kdyby byli tvůrcové takových nápadů udrželi všechno své rozumování
v mezích daných slovem Božím, byli by jistě zaslechli to, co sám řekl: „Vezměte,
jezte, pijte“, a byli by uposlechli tohoto přikázání, kterým se nařizuje svátost přijímat,
nikoliv se jí klanět. A tak ti, kteří, jak bylo od Pána nařízeno, přijímají bez klanění,
jsou si jisti, že se neuchylují od přikázání Božího. Nad tuto bezpečnost se nám
nemůže dostati žádného většího potěšení, ať už se ustanovíme na jakémkoli skutku.
Mají příklad apoštolů, o nichž nečteme, že se vrhali na zemi a klaněli, nýbrž že, jak
byli skloněni nad stolem, přijímali a jedli; mají zvyklost apoštolské církve, která, jak
vypravuje Lukáš (Sk. 2,42 a 46), se spolu scházela nikoliv při klanění, nýbrž při
lámání chleba; mají apoštolské učení, podle něhož Pavel vyučil církev v Korintě,
vyznav, že to, co vydával, přijal od Pána (1. Kor. 11,23). Ti, kteří se klanějí, opírají se
jenom o domněnky a kdovíjaké jimi zplozené důvody a nemohou se odvolat ani na
jednu slabiku ze slova Božího. Neboť ať sebe více zdůrazňují slova „tělo“ a „krev“,
kdo přece, pokud je při rozumu, chtěl by si namluvit, že tělo Kristovo jest Kristus
sám? Zdá se jim sice, že to pěkně svými úsudky dokáží; avšak kdyby se snad
podařilo přimět jejich svědomí k nějakému vážnějšímu myšlení, budou snadno se
svými úsudky poraženi, rozprchnou se a rozplynou se, jakmile seznají, že jim není ku
pomoci bezpečné slovo Boží (a to jediné je základem našich duší, když jsou volány
ke skládání počtu a bez něho hned při prvé příležitosti klesají), a že učení a příklady
apoštolů jsou proti nim, a že jen sami jsou sobě zárukou. K takovým podnětům
přistoupí i jiná, nikoli nepatrná povzbuzení. Jak? Což to mělo tak nepatrnou cenu
klaněti se Bohu tímto způsobem, že nám o tom nebylo nic předepsáno? Či bylo třeba
pouštět se s tak velikou lehkomyslností do věci, o níž nepadlo nikdy ani jediného
slova, když se jednalo o službě a slávě Boží? A mimoto Písmo nám bedlivě
vypravovalo o nanebevstoupení Kristově, kterým odstranil přítomnost svého těla
z našeho dohledu a styku, aby tím z nás vytrhlo všechno tělesné přemýšlení o něm
(Kol. 3,2); a kdykoli připomíná Krista, nabádá, abychom pozvedli mysl vzhůru a
hledali ho na nebi sedícího na pravici Otcově; tu se spíše hodilo, aby byl vzýván
duchovně v slávě nebes, nežli aby byl vymyšlen tento tak nebezpečný způsob
klanění, plný tělesného a hrubého mínění o Bohu a Kristu. Proto ti, kteří si vymyslili
klaněti se svátosti, vybájili si to sami ze sebe proti úmyslu Písma, v němž nelze
poukázat na žádnou zmínku o tomto klanění; ale takové by ovšem nebylo bývalo
opomenuto, kdyby bylo Bohu milé. A tím pohrdli Bohem, který právě tak zapovídá
přidati něco k jeho Písmu, jako z něho něco vyjmouti (5. Moj. 12,32). A tím, že si
udělali Boha libovolně podle svého přání, opustili Boha živého, protože ctili místo
samého dárce jeho dary. V tom se dopustili dvojího hříchu. Neboť byla uloupena Boží
čest a přenesena na stvoření a on sám byl ještě zneuctěn poskvrněním a
znesvěcením svého dobrodiní, když z jeho svaté svátosti byla učiněna prokletá
modla. My naopak, abychom neupadli do téže jámy, mějme upjaté uši, oči, srdce,
mysli i jazyky docela k svatému Božímu učení. Neboť to je školou Ducha svatého,
nejlepšího učitele, v níž se tak prospívá, že není třeba jinde něčemu se přiučovati, ba
lépe je neznáti, čemu se v ní neučí.



Skutečné tělo a krev!!! (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pondělí, 08. prosinec 2014 @ 09:11:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když Bůh něco řekne, pak je to svaté a nikdo to nemůže změnit. Ano je to skutečné Tělo a skutečná Krev Spasitele!!!Všechny výkladové teorie odpadlíků jsou útokem na Boží Lásku, která se přiblížila k člověku úplně a maximálně, kdy se Krev Spasitele spojí s krví člověka po přijetí Eucharistie! 
http://saletinirozkvet.webnode.sk/products/najznamejsi-eucharisticky-zazrak-lanciano/ https://www.youtube.com/watch?v=DZo6wQcDxjs http://www.boziemilosrdenstvo.sk/eucharistia/eucharistia_danylak.html 




Re: Symbol, nebo skutečné tělo a krev? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 08. prosinec 2014 @ 09:59:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když náš Pán Ježíš Kristus veřejně vyhlásil podstatu Nové smlouvy tak utekli všichni a byli by utekli i apoštolové kdyby je byl nezadržel. Nevěřím tomu tomu že by je tak pobouřila představa že mají jíst chléb a pít víno.



Je to hloupé říkat, ale (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pondělí, 08. prosinec 2014 @ 20:48:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mě neštve různé pojetí - například proměnění (což je stejně otázka víry) atd., které je pro někoho nepřijatelné - daleko větší zlo vidím v tom, že nám protestantům je účast na eucharistii zapovězená...

Myslím si, že až přestane pro nás platit označení "odloučení" bratři, budeme pro katolíky bratři bez toho přívlastku a budeme mít možnost účastnit se eucharistie bez podmínek, potom se bude dát hovořit o jednotě.

A protože tahle moje představa se nedá uskutečnit, nebude ani možná jednota...




Re: Symbol, nebo skutečné tělo a krev? (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 09. prosinec 2014 @ 19:03:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Trans-banc- substanc šarádu usvědčuje ze lži obyčejná plíseň. Žádný katolický modloslužebník nedokáže odpovědět na otázku, jak je možné, že proměněná oplatka může zplesnivět. Vzkříšené a neporušené tělo Krista podléhá rozkladu! Evangelium naruby! Kristus se stal modlou z chleba. Stal se chlebomodlou pro kterou se upalovalo, zabíjelo a pro jejichž znesvěcení vznikaly pogromy. Katolická eucharistie je nejohavnějším hříchem vůči Kristu. Stojí na ní veškerá katolická modloslužba!
Co je to za boha který plesniví, kterého sežere potkán, který jde znesvětit, který jde pošpinit, který potřebuje ochranu lidí, který je uzamčený ve svatostánku jako zloděj?!
Kdo věří že oplatek je Bůh, ten je papežským *****m lapený do pasti a nepomůže mu nic vysvětlovat! Mezi katolíky kteří věří ve chlebomodlu, je největší množství rekrutovaných již jako děti. Nalévat do hlav dětem tuto modlářskou ohavnost, je pohoršováním maličkých, a o trestu za takové počínání se Kristus vyjádřil víc než jasně!



Re: Symbol, nebo skutečné tělo a krev? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Středa, 10. prosinec 2014 @ 08:13:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na světě jsou mnohem horší a odpornější věci než potkani nebo plíseň a přesto se jim náš Pán Ježíš Kristus vydává všanc. Jsou to naše vlastní hříchy a neřesti. Pýcha, sobectví, nenávist a nečistota.  Naše nedokonalá a vlažná svátost smíření, opakování hříchu a setrvání v něm. Náš falešný a převrácený stud. Naše neúcta k Eucharistii.
Co je to za Boha který miluje každého člověka včetně nás, přestože ví jací jsme, který opouští svoje stádo pro jedinou zaběhlou ovečku ? 
Co je to za Boha který se od nás nechává mučit, trýznit a přibíjet na kříž abychom mohli my žít život věčný ? 
Co je to za Boha který zve ke stolu žebráky, pohany, celníky a nevěstky ?
Co je to za Boha který nás sytí a napájí svým vlastním Tělem a Krví které přetváří tak abychom je my mohli pozřít ?
Naše potrava kterou můžeme pozřít a strávit by měla být podle fyzikálních měřítek podléhat rozkladu, tak jako naše vlastní těla a měly by jí být teoreticky schopné pozřít myši. Tak jako naše lidské tělo. Které je jak známo chrámem Svatého Ducha. Nevím jestli to platí i pro eucharistický chléb a víno a zkoušet to nehodlám. Je psáno nebudeš pokoušet Pána, svého Boha. Ze svojí zkušenosti mohu dosvědčit že se nekazí svěcená voda ani voda z pramenů v Lurdech a na Turzovce. Ani po několika letech, v plastové lahvi, v teple a tehdy když člověk upíjí přímo z lahve. Věřím svým pravoslavným bratrům a sestrám kteří tvrdí že podobné vlastnosti má jakákoliv voda v celém Rusku, na výroční den křtu svatého Vladimíra.
Věřím i tomu že rozkladu nepodléhá tkáň z Kristova srdce a krev která pochází z eucharistických zázraků a která je biologicky zcela shodná s krví z pohřebních pláten a ze slz Panny Marie.
Pokud se nám zmocní jakékoliv pochybnosti tak mějme na paměti že zkoumání faktů a svědectví je jen méně účinná a spíš doprovodná léčba. Důležitější je modlitba a půst a v případě Nejsvětější Svátosti její adorace. V tichosti srdce a na kolenou, popřípadě v prostraci. Což znamená to že se před svým Bohem položíme na tvář. V dnešní době to Bohu žel dělávají v kostele již většinou jenom naši církevní otcové. Nikde není pokud vím psáno že se k nim nemůžeme přidat ale je tady jisté dilema, abychom nevystavovali příliš veřejně na odiv svojí zbožnost. Můžeme tak učinit v duchu, děkovat za ně Bohu a potom padnout na tvář doma před svatým křížem.
Modlitba svatého Růžence je nejlepším lékem proti pochybnostem ohledně naší Matky. Kromě toho máme v Růženci Světla od svatého Jana Pavla II. jako poslední tajemství KTERÝ USTANOVIL EUCHARISTII.



Re: Symbol, nebo skutečné tělo a krev? (Skóre: 1)
Vložil: timg v Neděle, 21. prosinec 2014 @ 10:44:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj shaloman.

Večeři Páně vnímám tak , že večeříme s Pánem , viz: (tam já budu uprostřed nich)

Nebo:Zj 3,20  Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.

Připomínáme si Ho  jako beránka Božího , a že máme účast na JEHO oběti, že jsme přikryti Jeho krví.



Re: Symbol, nebo skutečné tělo a krev? (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Pondělí, 29. prosinec 2014 @ 14:36:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Téma , asi desáté kolo na tomto serveru, je o ničem. Do krve se křesťané dohadují ......Nechme každému to, jak vnímá Jan 6:50 - 66 . Beztak, jakékoli argumenty protistrana nevezme. Ať ta nebo ta. Nikdo druhému beztak nenaslouchá, tedy až na světlé výjimky. Jak je vidět z Písem, Ježíše nepochopilo mnoho přímých účastníků . Urazili se a odešli. Brali to doslovně : Košerovat Ježíše ? To snad ne ! Zákon zakazoval pít krev, natož zabíjet člověka. Museli si myslet, že se pominul na rozumu. Takže zbývá obrazná řeč, která vyjadřuje něco důležitého v duchovní rovině. A tím je víra v Ježíše a v Jeho slova. Víra v to, že obětuje sám sebe za nás na Golgotě a my můžeme užívat výdobytky kříže v našem všedním, denním životě



Stránka vygenerována za: 2.00 sekundy