Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
 mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 512 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116486338
přístupů od 17. 10. 2001

Z internetu: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY
Vloženo Středa, 17. září 2014 @ 16:28:08 CEST Vložil: Olda

Ekumenismus poslal BohemianAnonymus

Rád bych zde upozornil na článek EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY - NEJDE TO!

Článek byl uveřejněn v ZOD 121 na str. 24-28. Toto číslo je ne adrese http://www.reformace.cz/sites/default/files/zod/pdf/zod121.pdf

V tomto čísle (jako ostatně i v číslech dalších) je obsažena celá řada hodnotných článků, které rozhodně stojí za přečtení, prostudování i uložení.

Požehnané studium všem přeje BA

"EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY" | Přihlásit/Vytvořit účet | 312 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Středa, 17. září 2014 @ 17:49:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rád bych zde upozornil i na jiný pohled pocházející z CB:


Čtenáři vyber si!  BA
 



Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: Vacant v Středa, 17. září 2014 @ 19:50:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten článek nenapsala žádná církev ale nějaké občanské sdružení. To je jako kdybych já jako Čech psal o tom že Angličan s Američanem nemůže žítt v jedné rodině. Protože má jeden královnu a druhý prezidenta. 



Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: rakato v Středa, 17. září 2014 @ 20:29:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Znovu připomínám - jako už kdysi ke stejnému tématu - že mluvíme o ekuméně a každý si pod tím představuje něco jiného. Základem pro jakýkoli dialog v této věci je biblické učení o tom, že Církev - Kristova Církev - je jen jedna. Jakékoli snahy o sblížení tzv. denominací, resp. církví jsou z Božího hlediska zbytečné. V podstatě se tu jedná o postoj k Bibli jako k Božímu slovu. Buď je svrchovanou autoritou v otázkách víry a zbožného života, anebo není. 



Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. září 2014 @ 23:46:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ekumenismus je rakovina víry. V rámci ekumenismu je možné pro vzájemné porozumění, pro mezináboženský dialog- zapřít Krista!! Kristus je v mnohém mezináboženském dialogu odstraněný jenom proto, aby nedošlo u urážce náboženského cítění. Princip ekumenismu tkví v neurážení náboženského cítění. Ekumenismus je evangelium naruby. Nebudeme hlásat Krista, abychom vám náhodou nešlápnuli na bebinko. Toť ekumenické motto.



Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 18. září 2014 @ 07:46:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Buď je Bible svrchovanou autoritou v otázkách víry a zbožného života, anebo není."...


Kdejaké náboženské společenství, kdejaká mrňavá sektička, jehovisty - (ariány)  nevyjímaje - ti všichni mají Bibli jako svrchovanou autoritu a každý si z ní vyčte jen to, co se mu hodí. Každý si její smysl vykládá sice třeba překrouceně, ale podle svého. Jsou tisíce různých vír - a všechny mají jedno společné - Bible je pro ně svrchovanou autoritou.

Je to absolutní vláda Bible, bez jakékoli zpětné vazby, která by rozlišovala pravdu od lží. Někteří z vás zde nakráčejí s Biblí v ruce a třískají s ní po hlavách všechny, kteří mají na něco odlišný názor od té jejich "dokonalé" pravdy. Vůbec jste nic nepochopili!
Život v církvi, nepřetržitý od prvních křesťanů - tento život v nepřetržitém působení osoby Ducha svatého je svrchovanou autoritou! Nikoli nějaká kniha, i když je v ní zapsáno slovo Boží, ale sám Bůh. Bez Ducha svatého žádný člověk sám nepřečte toto Boží slovo správně, ale jen se zalyká vlastní pýchou.

Takováto víra, stojící pouze na jedné noze (na Bibli) je zjevným mrzákem!
Kristovo skutečné tělo - církev však není mrzákem!
Nestojí pouze na jedné noze Bible, ale má obě nohy! Skrze generace v životě církve nepřetržitě předávanou apoštolskou tradici porozumění Písmu ve stejném smyslu, jak mu rozuměli první křesťané.


Smysl skutečné víry nelze z Bible jen tak vyčíst, Nedá se bibli správně porozumět, smysl se předává skrze slyšení významu Božího slova (skrze pastýře v církvi) a Bible zde slouží pro potvrzení předávaného slova a jeho hlubší pochopení a uchopení.

Däniken bez církve si z Bible třeba vyčetl, že naši zemi v minulosti navštívili mimozemšťané.
Samotná Bible je člověku k ničemu a nikdy jako svrchovaná autorita nebyla ani určena.
Bez církve zůstává samotná Bible jen mrtvou knihou, nesrozumitelnou čtenáři, kterému pravý smysl textů zůstává utajen.

Proto Kristus založil svou církev vedenou Duchem svatým a určil v ní pastýře, učitele i další služby. Živá Církev je pro nás skutečnou autoritou, stojící jak na apoštolském učení, tak i na Bibli.



Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 18. září 2014 @ 09:00:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na to že to nejde to jde docela dobře. Ten kdo neviděl na vlastní oči si může jen těžko učinit představu jak moc dobře to jde. Ekumena a její ovoce patří mezi ty největší divy a zázraky, na které si můžeme kdykoliv sáhnout, jestliže nepatříme k těm blahoslaveným kteří uvěřili aniž by viděli. Když o tom tak přemýšlím tak neznám ani jednu z církevních denominací o které bych se domníval že se v ní neprojevuje tenhleten dar a ovoce Svatého Ducha. Na rozdíl od těch kteří odmítají a popírají biblickou myšlenku církve a ovčince jako takového, stejně jako katolíky i protestanty.
Pokud tomu dobře rozumím tak církev nejsou ani autoři tohoto článku. O jednom občanském sdružení pro všechny se v Bibli nic nepíše.  Což jim nebrání v tom aby se dali pokřtít a do Církve vstoupili. Pokud tak dosud neučinili. 



Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 18. září 2014 @ 09:24:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co se týče svátosti Eucharistie tak v tom nevidím nějaký zásadní problém ve vztahu. Ten by spíš mohl nastat kdybychom jeden druhému vnucovali své stanovisko, nepodložené společnou vírou. Těžko mohu chtít po svém bratru nebo sestře aby jedli a pili Kristovo tělo a Krev v případě že na ně nevěří. Kdybych jim něco takového nabízel tak by to mohlo být přijímání k smrti místo k životu pro nás pro všechny. Já bych se teoreticky večeře na památku Krista zúčastnit mohl ale někdo by si to mohl vyložit tak že ani já neuznávám Eucharistii, což by bylo ode mne špatné svědectví a zavádějící z cesty. Také by se mi mohlo klidně stát vzhledem k mému silnému hříchu a slabé víře že bych svou víru v Eucharistického Krista mohl nedej Bože oslabit.
Proto vidím jako podmínku společné večeře společnou víru v tomhletom ohledu. Až jí budeme mít tak nás povolá ke společnému stolu sám Bůh.



Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Čtvrtek, 18. září 2014 @ 13:45:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
OKO po dlhšom čase znova exceluje:

Kdejaké náboženské společenství, kdejaká mrňavá sektička, jehovisty - (ariány)  nevyjímaje - ti všichni mají Bibli jako svrchovanou autoritu a každý si z ní vyčte jen to, co se mu hodí.

...ano na svete je nespočetné množstvo cirkví a denne vznikajú nové a nové...  jedno je však isté. každá z týchto cirkví je omnoho bližšie k pravde ne rímsky katolicizmus...akákoľvek protestantská cirkev ktorá ešte len vznikne je bližšie k pravde než rímsky katolicizmus...

...žiadna z týchto cirkví aj keď sú medzi nimi rozdiely tak hlboko neodpadla od pravdy ako rímsky katolicizmus... žiadna sa neklania chlebu, žiadna sa nemodlí k zosnulým, žiadna sa nespolieha na svoje skutky, nžiadna nevzýva Máriu, žiadna neverí na očistec....atď....
toľko bludov a herézii nie je v žiadnom cirkevnom spoločenstve ako je v rímskom katolicizme... ešte aj pravoslávna cirkev je bližšie pravde ako rímsky katolicizmus... 

slepota rímskeho katolicizmu spočíva práve v tom že sa spolieha sama na seba... na svoju apoštolskú postupnosť... aj Annáš s Kaifášom mali svoju ,,mojžišovskú postupnosť,, a dali ukrižovať Krista, mysliac si že oni majú iste pravdu, veď svoj pôvod môže dokázať z histórie... K čomu im bola ,,mojžišovská postupnosť,, ?... čo im to pomohlo, keď Krista pokladali za potulného kazateľa bez ,,hlavnej mojžišovskej línii,, ???...
aj stredoveká cirkev sa odvolávala na neprerušenú tradíciu a dala sťať Husa, prekliala Luthera a iných mysliac si že nikto nemôže z princípu mať pravdu, veď  ich biskupi siahajú až k Petrovi... načo vám je skladanie rúk a ,,apoštolská postupnosť,, keď ste ju učením a skutkami stokrát porušili...a každá podľa OKA ,,sektička,, je stokrát bližie k pravde ako rímsky katolicizmus ???

je v tom kus logiky a pravdy....každý kto sa spolieha na cirkev, tradíciu a telesnú postupnosť musí dopadnúť ako dopadol rímsky katolicizmus, kde je množstvo ľudských nánosov spolu z herézami, polopravdami a ľudovou zbožnosťou... 
každá cirkev ktorá za najväčšiu autoritu pokladá bibliu automaticky bude bližšie pravde...

ivanp



Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 18. září 2014 @ 15:16:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Ovoce" ekumenismu:





Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 18. září 2014 @ 18:42:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ekumenismus čili sbližování nebo také sjednocení.

Máme tady jednu obrovskou církev nebo organizaci, katolickou církev , která údajně čítá

 až 1, 2 miliardy lidí. Je jednotná ve svém učení, třebaže toto učení často není biblické.

Stejný počet lidí pak asi mají ostatní křesťané, kteří ale nejsou sjednoceni.

 

Neměli by se spíše  napřed sjednotit nekatolické církve a nekatoličtí věřící???

 




Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Čtvrtek, 18. září 2014 @ 22:49:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je příznačné, že jistý římský katolík zde přímo útočí na slovo Boží. Napsal:

"Nikoli nějaká kniha, i když je v ní zapsáno slovo Boží, . " 
"Takováto víra, stojící pouze na jedné noze (na Bibli) je zjevným mrzákem! "

Tedy Bible římským katolíkům nestačí???

BIBLE NEOBSAHUJE JEN SLOVO BOŽÍ - ONA SAMA JE SLOVEM BOŽÍM!!!

2Tm. 3:16 "Všelikéť písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti."

Boží slovo je tedy BOHATĚ postačující k životu církve. jen je nutné toto bohatství VIDĚT!!!

Pokud jde o apoštolskou sukcesi, již jsem napsal a stále opakuji:

Ten, kdo staví na základě jímž je Kristus, apoštolé a proroci, ten zůstává v Kristově nezkaleném učení, tedy patří mezi královské kněžstvo (1Pt. 2:9) a je v duchovní sukcesi přímo od Krista a jeho apoštolů! 

Ve světle Bible se římský institut apoštolské sukcese hroutí jako domeček z karet. 

Dále se tento římský katolík neustále odvolává na Ducha svatého. A já se ptám, může např. níže citované prohlášení matky Terezy pocházet z Ducha sv.?

Br. F.L. Křesina v knize"MODLÁŘSTVÍ STARÉ A NOVÉ" (české vydání z r. 1999) uvádí na str. 206 vyznání matky Terezy, které hodnotí jako synkretismus:

"Její obětavost je příkladná. Nepochybuji o tom, že někdy po smrti bude kanonizována některým papežem. V knize Mother Teresa: "HER PEOPLE AND HER WORK" na str. 156 je napsáno, co prohlásila:"

"Ó, já doufám, že se obracím. nemíním tím, co vy myslíte . . Když přicházíme k Bohu tváří v tvář a přijímáme jej do svého života, pak se obracíme. Staneme se lepším hindem, lepším muslimem, lepším katolíkem a lepším, ať jsme cokoli . . Jaký způsob přístupu bych užila? Pro mne přirozeně, to byl katolický přístup, pro vás to může být přístup hinduistický, pro někoho buddhistický, podle svědomí každého. Čím je Bůh ve vaší mysli, to musíte přijmout."  (konec cit.)

A tady jsme u nebiblických cest spásy, u cest spásy mimo Krista, u cest, jež k Bohu  a smíření s Ním nevedou, ani vést nemohou, protože tou CESTOU K BOHU je jen Kristus sám (J. 14:6). Když jsem zde před časem na existenci nebiblických cest spásy uvnitř ŘKC upozornil, tak mi  jeden římský katolík vehementně odporoval. Zdá se, že nejen katolíkům cena Kristovy oběti naprosto uniká. Bůh, si svého Syna a Jeho oběti tak cení, že její obcházení pokládá za urážku. 

Dále musím konstatovat, že již výše zmíněný římský katolík se nezmohl ani na jediný protiargument článku uveřejněného v ZOD 121 a neustále zde opakuje (jako když přeskakuje jehla na desce), své výlevy, které zde už všichni dobře známe. 
BA
 








Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pátek, 19. září 2014 @ 11:07:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nelze spojit vodu a oheň, tak nelze spojit v jeden celek Církev a ty, kteří dobrovolně, ze své vůle od pravé víry odpadli. Církev Kristova je ta, která je nositelkou apoštolské posloupnosti od Petra a ostatních 10 apoštolů. Tato Církev Kristova je nositelka sedmi svátostí:
Svátosti Nového zákona ustanovil Kristus a je jich sedm: křest, biřmování, eucharistie, pokání, pomazání nemocných, kněžství a manželství. Sedm svátostí se týká všech úseků a všech důležitých okamžiků života křesťana: díky nim se u křesťanů život z víry rodí a vzrůstá, dostává se mu uzdravení i daru poslání. Tím dostávají podobnost úseky přirozeného života a života duchovního. /KKC § 1210/
Pokud někdo odmítá tyto svátosti a to vědomě a dobrovolně, je třeba na něho pohlížet jako na vzbouřence proti Kristu, neboť On je původcem a ustanovitelem těchto svátostí. Svátosti nejsou od Církve, ale od Krista.
Takže pokud někdo jí chléb a pije víno s konstatováním, že tak činí na památku ustanovení Eucharistie a takový člověk nemá moc od Krista svěřenou, aby skrze něj Kristus proměňoval chléb a víno, jedná se simulaci, tedy jen a jen o “divadélko“.  
Jsem přesvědčen, že pro tvrdost srdce “odloučených bratří“ nelze chápat ekumenismus-úsilí o sjednocení křesťanů za reálné, bez mimořádného zásahu Boha. Např. takový diskutující nick Myslivec, předvádí v praxi, jak on si takové sjednocení představuje. Vyblije své idiotské názory do internetu, ozdobí pentličkou nepodařených rýmovaček a mylně žije život, domnívajíc se, že on je ten pravý a správný křesťan , na kterého se Kristova ustanovení nevztahují. Církev dnes nenazývá poblouzněné fanatiky správným slovem odpadlíci, ale bratrsky je označuje za odloučené bratry, kteří se mohou vrátit do pravé Církve. Církev je jedna, nikoliv mnoho. A je tam, kde je nepřetržitá apoštolská kontinuita a zachovávání sedmi svátostí.



Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Pátek, 19. září 2014 @ 21:23:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ekumena se týká církevních denominací. Někteří jdou dokonce ještě dál a pod ekumenou vidí sbližování různých projevů spirituality, především různých náboženství. Z principu je to snaha o sblížení lidí, tedy na tom není nic špatného. Z hlediska humanismu.

Problém křesťanské ekumeny je v tom, že se týká církví. Ekumena mezi jednotlivými údy Kristovy, tedy mezi každým z kristovců, kteří dohromady tvoří Boží chrám, je zcela nadbytečná. Křesťané jsou spojeni láskou Kristovou a Duchem Božím, a to napříč denominacemi. Láska Boží je jen jedna a Duch Boží také je jeden. Tady není co sjednocovat. Kdyby jen jediný kámen Kristova chrámu byl odlišný, jinak opracovaný a bez jednoty vytvořené v Kristu, tak by se tento Boží chrám zřítil. Chrám se tvoří z opracovaných kamenů, jinak by to byla jen mohyla různě tvarovaných šutrů.



ivanp plácá nesmysly, protože není křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pátek, 19. září 2014 @ 22:13:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím ivanp, že nevíš co plácáš za nesmysly. Já nikde nečetl o mojžíšovské posloupnosti, neboť tu založil Spasitel a Církev tuto MOC předávala a předává a bude předávat, až do konce světa. Ve SZ Starém zákoně vkládání rukou bylo jen gesto, které znamenalo především předání důležitého pověření, jak to učinil Mojžíš s Jozuem (srv. Num 27,18-23), když určoval svého nástupce. V NZ se nejedná jen o vyjádření schopnosti k pastýřské službě, ale vkládáním rukou biskupa o předání MOCI svěřené pastýřům Božího lidu odpouštět hříchy, sloužit mši svatou atd.atd. Proto sv. Pavel konstatuje toto v Prvním listě Timotejovi: Na nikoho nevkládej ukvapeně ruce. Pokud nejsi schopen rozpoznat PRAVDU NZ a voláš si na pomoc SZ, kde srovnáváš pověření k nástupnictví jak to učinil Mojžíš s Jozuem, což je naprosto úplně něco jiného, než co učinil Spasitel.
Pokud tě nemáme vnímat za osobu zdravotně nezpůsobilou, tak očekávám, že shromáždíš FAKTA pro své hnusně odporné vyjádření: keď rímska cirkev znetvorila všetko čo učil Kristus...
Očekávám tedy FAKTA, ale nikoliv něco jako byl blábol o Mojžíšovi, pokud jde o apoštolskou posloupnost. Stejně v dalším svém vyjádření lžeš. A to buď proto, že máš zájem vyvolat ZLO nebo jsi prostě nábožensky nevzdělaný tupec, když píšeš: rímska cirkev zakázala manželstvo a tiež je to podľa teba ,,z Ducha svatého,,...v dnešných časoch sa opäť diskutuje o manželstve kňazov a ak by to znova prešlo a kňazi sa ženili tak to by bolo tiež z ,,Ducha svatého... mám ale dojem že všetko je to ,,z ducha ríma,,...
 

Nic o tom nevíš a kdybys byl upřímný, tak bys věděl, že si duchovní sami vyžadovali dobrovolný celibát, neboť si jako vzor své služby vzali Krista, který se také ne oženil a již dávno před zavedením celibátu se neženili. V Církvi s mohou kněží samozřejmě ženit, stačí, že se nechají vysvětit v řeckém ritu. Pokud ti vadí, že se člověk z lásky ke Kristu rozhodne žít v celibátu, podle svého vzoru Krista, pak si ujetý. Panictví a panenství označil sám Spasitel za vrchol lidské dokonalosti.
Zřeknutí se manželství pro Boží království předpokládá pochopení, a dostane-li se ho někomu, je Ježíšem vybízen, aby z toho vyvodil závěr. Slova kdo může pochopit, pochop (Mt 19,12) , nemohu za to, že patříš do skupiny lidí, kteří kritizují Krista:
„Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.“
Že si o sobě myslíš, že jsi kněz od Krista s MOCÍ biřmovat, vkládat na vybrané muže ruce a předávat MOC od Krista, pak si to klidně mysli, je to výpovědí o tvém zdravotním stavu.
A pokud jde o manželství, pak svátost manželství není od Církve, ale od Krista.
 

 I vstal a šel odtamtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil, jak bylo jeho zvykem. Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku. Odpověděl jim: "Co vám ustanovil Mojžíš?" Řekli: "Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit." Ježíš jim řekl: "Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení. Od počátku stvoření 'Bůh učinil člověka jako muže a ženu; proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali. I řekl jim: "Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství; a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství."
 




Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Sobota, 20. září 2014 @ 20:13:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K blížícímu svátku sv. Václava:

Svatováclavský kult a kult Pražského Jezulátka pokládám za produkt mimobiblické církevní Tradice. Vnímám to tak, že naše chvály, které náleží jen a jen Kristu, jsou pomocí těchto kultů přesměrovány jinam.

Svatováclavský kult 

Omezím se jen na tuto mantru: "Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím." V Písmu svatém není nikde psáno, že by duchovní velikáni, jako např. Mojžíš a Eliáš, a dokonce ani největší ze všech, kteří se narodili z ženy, Spasitelův předchůdce Jan Křtitel (viz Mt. 11:11; Lk. 7:28) zasahovali po svém odchodu z tohoto světa do dějin lidstva. Jestliže však římští katolíci přisoudili svatému Václavu možnosti které má jen Bůh, je jasné, že katolický svatý Václav je modlou. 

Ve SZ v 2Kr. 13:20,21 se hovoří o zázraku, kdy zesnulý, svržený v tísni do hrobu Elizeova, ožil. Nicméně toto byla JEDNORÁZOVÁ záležitost, v žádném případě nešlo o kontinuální zásahy do dějin národa. O takový zásah prosí římští katolíci sv. Václava již celá staletí. 

Není mi ale známo, že ve starém Izraeli byly uctívány kosti Mojžíšovy, nebo Eliášovy, že by byly nošeny v procesí, jak to každoročně činí římští katolíci s lebkou sv. Václava. KULT MRTVÝCH - JAK NECHUTNÉ A ODPORNÉ !!! Proč se neobracejí k našemu nebeskému Otci s prosbami o zachování národa podobně jako izraelští proroci - proč se neobracejí k Stvořiteli, ale ke stvoření? Protože zde jde o jasné modlářství!!!

Kult Pražského Jezulátka

Jezulátko, Dítě, či jak se dále nazývá,  je fikce! DÍTĚ ZA NÁS NEZEMŘELO - TUDÍŽ NENÍ DŮVODU K JEHO UCTÍVÁNÍ!!! Zde jde jasně o kult Matka - Dítě převzatý z pohanství, kde Matkou je Královna nebes, což římští katolíci svou praxí jasně dosvědčují. Písmo o modlitbách k Dítěti nic neví. Kdyby je Bůh vyžadoval, jistě bychom o tom byli od apoštolů informováni. 

U římských katolíků jde jasně o SMĚS Božího a lidského. Nepravda prostě znehodnocuje i jinak pravdivé tvrzení, pokud na ně navazuje a je jí dávána stejná priorita, jakou má pravda. Pravda je pak nesprávně interpretována, což má, nebo bude mít fatální následky. Mějme na paměti toto: VŠE, CO JE Z DUCHA SVATÉHO, VEDE KE KRISTU!!! BA




Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 21. září 2014 @ 12:22:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...aby reč nestála, tak niečo o ,,neomylnosti,, a ,,apoštolskej postupnosti,,Dvě osoby, které mají rozdílné názory, nemohou mít obě  pravdu.  A přece papežové udělali z toho téměř notorický zvyk, protiřečit  si v hlavních otázkách a problémech. Agapetus (535-6) spálil  kletbu, kterou Bonifác II (530 2) slavnostně vydal proti papeži  jménem Dioscorus (530). Dioscorus je považovaný za anti papeže, ale Agapetus, který byl na jeho straně, je na seznamu jako pravý  papež!  Hadrián II (867-72) vyhlásil, že světské sňatky byly  platné; Pius VII (1800-23)  je prohlásil za neplatné. Oba dva jsou  v seznamu jako právoplatní papežové. Mikuláš V (1447-55)  anuloval  všechno to, co nařídil Eugenius IV (1431-47) Dokumenty, procesy,  dekrety a zásahy proti Sněmu Basilejskému "jako by nikdy neexistovaly." (Dollinger).10 Přesto oba dva jsou na seznamu vikářů  Krista. 21 července 1773, papež Klement XIV vydal dekret, který  potlačoval Jezuity, papež Pius VII vydal dekret na obnovení Jezuitů v srpnu 1814. Eugenius odsoudil Janu z Arku (1412-31) aby  byla upálena na hranici jako čarodějnice a heretik. Pius X ,   prohlásil Janu  za blaženou a papež Benedikt XV (1914-22) Janu vyhlásil  jako svatořečenou v r. 1920. V dnešní katedrále Notre Dame jednou  z nejpopulárnějších svatých je "Svatá Jana z Arku" se stovkami  svíček "národní hrdinkou". Jak mohl "neomylný" papež odsoudit  svatou na hranici jako čarodějnici a heretika? Ovšem Eugenius IV  je na seznamu legitimních, údajně neomylných nástupců Petra.           Historie konkluzivně popírá jak apoštolskou posloupnost  a papežskou neomylnost, kterou odmítlo mnoho papežů, na příklad  Vigilius (537-55), Klement IV (1265-8), Řehoř XI (1370-8),  Hadrián VI (1522-3), Pavel IV (1555-9), a dokonce Innocent III,  (1198-1216). který vládl Evropě železnou rukou. Proč tedy byl  papež Pius IX tak rozhodnutý zvěčnit tento zřejmý podvod, jako  oficiální dogma?   Byl pro to speciální důvod: Papežská neomylnost měla být  poslední berličkou, která, jak Pius IX doufal, podpoří  rozpadající se strukturu Římsko Katolické dominace nad vládami  světa a jejich občany. Aby toto dogma - pro vždy - ustavil,  svolal papež Pius IX První Vatikánský Sněm v prosinci 1869.ivanp



Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Pondělí, 22. září 2014 @ 13:08:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když zde bylo znovu otevřeno téma tzv. "apoštolské sukcese", rád bych nabídl k úvaze tuto úvahu. 

Na úvod jeden citát:

"V římskokatolické církvi je to tak, že v jejím pozemském vedení jsou pastýři pověření Duchem svatým v nepřetržité řadě vkládáním rukou přímo od apoštolů, potažmo tedy od Krista." (oko)

Apoštolská posloupnost (následnost, návaznost), tak jak ji propaguje ŘKC nemá opory v Bibli. Je to lidský konstrukt. Pokud ho však přijmeme, pak může fungovat jen za určitých podmínek, např.:

a) předávající i následník splňují, abych tak řekl "biblické parametry" - tedy musí být povoláni ke službě Bohem.
b) řetěz předávajících a následníků není někde přerván - protože pokud by se v řetězu vyskytl nehodný, tedy Bohem nepovolaný předavatel, řetěz by byl přerván, aniž by bylo to bylo zřejmé. Vnější obřad by sice proběhl bez závad, ale k předání následnictví, či duchovního pověření by vůbec nedošlo. NIKDO NEDÁ, ČEHO SÁM NEMÁ. Boží království ale nemůže být závislé na lidské nedokonalosti, či slabosti. 

Podobně by řetěz byl přerván i v případě nehodného nástupníka. Jinými slovy, tzv. apoštolská sukcese je na kontinuitě řetězu předávajících i následníků ZÁVISLÁ. 

Pokud by jediný!!! papež, či biskup byl nehodný, posloupnost by vzala za své, a pak už by nikdo nevěděl, kdo je následníkem apoštolským, a kdo nikoli. Jedna z podmínek, kterým by předávající i následník ve vedoucí úloze v církvi měli vyhovět, je např. tato:

1Tm. 3:2-7 "Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit, ne pijan, ne rváč, nýbrž smířlivý, nezištný. Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné; NEDOVEDE-LI NĚKDO VÉST SVOJI RODINU, JAK SE BUDE STARAT O BOŽÍ CÍRKEV? Nemá být nově pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu. Musí mít také dobrou pověst u těch, kteří jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah."
Podobně Tt. 1:5-9.

A protože řada biskupů i papežů byla bohužel! nehodných (např. cizoložníci, vrazi, korupčníci, jedním slovem bezbožníci), byl řetěz apoštolské sukcese definitivně přerván a znehodnocen a dnes už o apoštolské sukcesi již nelze vážně hovořit. Boží dílo ale nemůže stát a padat s apoštolskou sukcesí, jako lidským konstruktem. Nicméně sukcese (následnictví, duchovní kontinuita) je nutná - nutno ji však odvozovat nikoli od lidského úkonu, ale od Krista a Jeho učení. 

Proto je důležité pro každého věřícího i pověřeného službou, či úřadem v církvi (tedy královské kněžstvo dle 1Pt. 2:9), nacházet se v duchovní sukcesi přímo od Krista:

Ten, kdo staví na základě, jímž je Kristus, apoštolové a proroci, ten zůstává v Kristově nezkaleném učení, tedy patří mezi královské kněžstvo (1Pt. 2:9) a je v duchovní sukcesi přímo od Krista a Jeho apoštolů!

1Pt. 2:9 "Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu . ."

A jsme-li královským kněžstvem dle 1Pt. 2:9, pak již mezi námi a Kristem, naším veleknězem nepotřebujeme lidského prostředníka, jako např. kněze, či Marii:

Žd. 4:14 "Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, . ."

Nepotřebujeme lidské přímluvce, jako Marii a svaté, neboť naším Přímluvcem je Pán Ježíš:

1J. 2:1 "Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého."

Jak jsem již napsal:
"Bůh si svého Syna a jeho oběti tak cení, že její obcházení pokládá za urážku."

Což znamená to, že přisoudíme-li přímluvy nebo slávu náležející jen Kristu někomu jinému, např. lidskému stvoření, tedy zemřelým lidem jako Marii a svatým, dopouštíme se tím urážky Boha. 

A konečně prostředníkem mezi námi, královským kněžstvem a Bohem je náš velekněz, Pán Ježíš Kristus:

1Tm. 2:5 "Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, . ."

K tématu: ZÁKLAD CÍRKVE

VŠE, CO JE Z DUCHA SVATÉHO, VEDE KE KRISTU!
BA






KLÍČE KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉHO (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Úterý, 23. září 2014 @ 15:32:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Br. ivanp zde před časem vložil skvělý komentář o klíčích nebeského království, který překopíruji.

Re: NEJISTÝ ZÁKLAD ŘÍMSKÉ CÍRKVE
Vložil: ivanp v Neděle, 08. září 2013 

Kľúče královstva nebeského
Zasľúbenie kľúčov 

Pán Ježiš Kristus počas svojho prvého príchodu sem na túto zem si vyvolil dvanástich učeníkov. Vyučoval ich Božím pravdám, otváral im Božie tajomstvá a pripravoval ich na budúce udalosti. Raz sa svojich učeníkov opýtal, za koho ho ľudia považujú, čo hovoria ľudia o ňom, kto on je. Vtedy mu Peter povedal: Ty si Kristus, Syn živého Boha! A Ježiš Kristus mu okrem iného povedal: ... a dám ti kľúče nebeského kráľovstva..., Mt16:19. Pán Ježiš Kristus Petrovi zasľúbil, že mu dá kľúče nebeského kráľovstva a teraz o týchto kľúčoch rozjímajme 
a pojednávajme. Hľadajme ich význam, hľadajme kedy a kde dostal apoštol Peter tieto kľúče a za akým účelom. 

Čo môžeme porozumieť z tohoto zasľúbenia: 
".. a dám ti kľúče nebeského kráľovstva...". 

Pre úplnosť si, prosím, milý čitateľ prečítaj aj kontext tohoto miesta a to aspoň verše 17 až 19 v 16 kapitole evanjelia podľa Matúša. Z týchto veršov môžeme porozumieť, že tu sú zapísané slová Ježiša Krista, ktoré adresoval priamo apoštolovi Petrovi. 

V týchto slovách (...a dám ti kľúče nebeského kráľovstva...) a v kontexte tohoto miesta, môžeme vidieť nasledovné fakty: 

Kľúče sa týkajú iba nebeského kráľovstva a ničoho iného. 
Kľúče boli zasľúbené Petrovi a iba Petrovi, nikomu inému. 
Toto zasľúbenie Petrovi dal Pán Ježiš Kristus. 
Slovo "kľúče" je v množnom čísle. Teda sa jedná aspoň o dva alebo o viac kľúčov. 

Zvlášť by sme si mali všimnúť a zdôrazniť prvé dva fakty, lebo keď si ich uvedomíme, uchránime sa od podstatných a závažných omylov. 

V súvislosti s týmito faktami si položme niekoľko otázok. 

Koľko je kľúčov? 
Aký je účel kľúčov? 
Kedy dostal Peter kľúče? 
Kde dostal Peter kľúče? 
Keďže sa hovorí o kľúčoch nebeského kráľovstva, v akom zmysle sa tu hovorí o nebeskom kráľovstve? Čo sa tu rozumie pod nebeským kráľovstvom? 

Odpoveď na tieto otázky budeme hľadať priamo v Biblii. Biblia vysvetľuje sama seba a preto aj odpovede na tieto otázky budeme hľadať priamo v Biblii a nie inde. 

Na prvom mieste si musíme uvedomiť, že Petrovi zasľúbil kľúče Ježiš Kristus v autorite Božej a podľa vôle Božej, Jn7:16-19 a Jn8:38. Preto môžeme s istotou povedať, že zasľúbenie o kľúčoch sa naplnilo a Peter kľúče určite dostal. 

Čo máme v tomto verši rozumieť pod nebeským kráľovstvom? 

Nebudeme tu nejak zvlášť hovoriť o nebeskom kráľovstve. 

Uvedomme si však to, že keď hovoríme o kráľovstve, tak sa jedná o vládu kráľa a môžeme tým myslieť územie nad ktorým vládne kráľ alebo tým môžeme myslieť ľudí, ktorým vládne kráľ a títo ľudia tvoria jeho kráľovstvo. Keď sa hovorí o nebeskom kráľovstve alebo aj o Božom kráľovstve, čo je to isté, tak rozumieme tým vládu Boha a z toho vyplýva, že kráľom je tu Boh. Toto je dôležité si uvedomiť, keď chceme porozumieť kľúčom nebeského kráľovstva. Jedná sa o prítomnosť a vládu Boha osobne. Tak tomu malo byť aj vtedy, keď Pán Ježiš Kristus prvýkrát prišiel na túto zem. On prišiel ako zasľúbený kráľ. A tak tomu bude aj po jeho druhom príchode. Príde ako kráľ a bude kráľom, bude kraľovať osobne prítomný. Toto druhé obdobie poznáme z Biblie ako tisícročné kráľovstvo. 

A ako je to teraz s nebeským kráľovstvom na tejto zemi? 

Božie kráľovstvo je len jedno, ale sa môže prejavovať v rôznych formách. Jednu z foriem sme už spomenuli, a to tisícročné kráľovstvo. Iná forma kráľovstva bude po súde, keď bude nové nebo a nová zem. Ak Peter dostal kľúče kráľovstva, tak o akú formu kráľovstva sa teraz jedná? Je tu teraz, v tomto čase na zemi prítomné nebeské kráľovstvo? Áno je! Teraz, v tejto dobe, je nebeské kráľovstvo prítomné tu na tejto zemi. Je to kráľovstvo v zmysle verša R14:17 "Lebo kráľovstvo Božie nie je pokrm a nápoj, ale spravodlivosť, pokoj a radosť v Svätom Duchu". Je to kráľovstvo, kde Boh je osobne prítomný v osobe Svätého Ducha. Je to spravodlivosť, radosť a pokoj v Svätom Duchu. 

Je to kráľovstvo, ktoré je zjavené, zviditeľnené, skrze cirkev. Cirkev, telo Kristovo, je vytvárané, spojené a zjednotené Svätým Duchom. Cirkev a Svätý Duch sú nerozlučne spojené. Cirkev bez Svätého Ducha jednoducho neexistuje. 

Keď budeme v Biblii hľadať kedy a kde, na ktorom mieste, dostal Peter kľúče nebeského kráľovstva, tak tam musí byť osobne prítomný jednak Peter a musí tam byť osobne prítomný aj Svätý Duch. Bez Petra to nemôžu byť kľúče o ktorých je reč v Mt16:19 a bez Svätého Ducha nemôže byť v terajšej dobe reč o nebeskom kráľovstve. Uvidíme, že to tak v Biblii zapísané je. 

Myslím si, že najjednoduchšie čo môžeme porozumieť je to, že Peter dostal kľúče ešte počas svojho pozemského života. Z Biblie môžeme rozumieť, že duša znovuzrodého človeka po jeho fyzickej smrti odchádza k Pánovi, 2Ko5:8-9 a Fi1:21-25, odkiaľ nieto návratu až po druhý príchod Pána Ježiša, 1Te4:13-18 a tiež, že duša zomrelého už viacej s týmto fyzickým svetom nekomunikuje a neprichádza s ním do styku, Lk16:25-31. 

Z toho môžeme rozumieť a aj uvidíme, že to tak je, že Peter dostal tieto zasľúbené kľúče ešte počas svojho pozemského života. 


Účel kľúčov 

Pre mňa najťažšie bolo porozumieť účelu kľúčov. Vysvetlím prečo. Mal som zafixovanú predstavu, že účel kľúčov je len ten, aby sme si niečo odomkli, a aby sa človek pomocou nich dostal niekde dovnútra. Napríklad odomknúť si byt a vojsť do bytu. Teda, aby človek mohol niekde vstúpiť. Tak tomu bolo aj v súvislosti s kľúčmi, ktoré boli Petrovi zasľúbené. V súvislosti s týmito kľúčmi som mal predstavu a rôzne výklady ma k tomu smerovali, že Peter dostal kľúče na to, aby on a aj ostatní ľudia mohli do nebeského kráľovstva vstúpiť. Vstúpiť v zmysle vojsť dovnútra. Až keď som porozumel, že účel kľúčov nie je len tento, porozumel som aj samotným kľúčom. Porozumel som, že účelom kľúčov nie je len ten, aby sme ich použitím vošli do nebeského kráľovstva, ale aj ten, aby nebeské kráľovstvo bolo "odomknuté", aby sa ono mohlo rozšíriť a aby sa ľudia mohli do neho dostať. Stručne povedané účel kľúčov ktoré dostal Peter bol ten, aby sa nebeské kráľovstvo mohlo (roz)šíriť a ľudia mali možnosť do neho vstúpiť a byť v ňom, Ko1:12-13. Až keď som toto porozumel, porozumel som, aké kľúče, kde a kedy Peter dostal. 

Ale aby človek mohol niekde vstúpiť, musí to, do čoho má vstúpiť, už existovať. A tak to bolo aj s nebeským kráľovstvom. Aby sa ono mohlo rozšíriť a ľudia aby mohli do neho vstupovať, muselo nebeské kráľovstvo najprv byť, existovať tu na zemi, muselo na zem zostúpiť, muselo najprv na zem prísť. Všimnime si aj otázku nebeského kráľovstva. 

Keď chceme nájsť kľúče nebeského kráľovstva, ktoré boli zasľúbené Petrovi a porozumieť im, musíme hľadať tam, kde bol súčasne prítomný Peter a Svätý Duch. 

Zoberme si do rúk Bibliu a pozorne hľadajme v nej kľúče nebeského kráľovstva, ktoré Peter dostal tak, ako mu to Pán Ježiš Kristus zasľúbil. 

Prvý kľúč 

Čo sa stalo na Letnice? 

Pán Ježiš Kristus po ukrižovaní zomrel, bol uložený do hrobu a bol vzkriesený, na tretí deň vstal z mŕtvych. Ukázal sa svojim učeníkom, 40 dní bol s nimi, vyučoval ich o Božom kráľovstve, Sk1:3 a potom bol vzatý do neba. Prikázal im, aby sa z Jeruzalema nerozchádzali, ale čakali až budú zaodetí mocou Svätého Ducha. Učeníci zotrvávali spolu v Jeruzaleme v hornej dvorane. Na päťdesiaty deň po vzkriesení Ježiša Krista, na deň Letníc, zostúpil z neba Svätý Duch a učeníci boli ním razom naplnení. Boli zaodetí mocou Božou tak, ako im Pán Ježiš Kristus zasľúbil, Sk1:5 a Sk2:34. Toto bol okamih vzniku cirkvi. To bol okamih zostúpenia nebeského kráľovstva na zem. 

Tu a takto v Jeruzaleme v okamihu zostúpenia Svätého Ducha na tých asi 120 učeníkov, vznikla cirkev a nebeské kráľovstvo zostúpilo na zem. Tu na zemi sa zjavilo nebeské kráľovstvo skrze Svätého Ducha a tých asi 120 učeníkov. 

V moci Svätého Ducha sa Peter postavil a kázal tam prítomným Židom z rôznych krajín sveta. Kázal ukrižovaného, zmŕtvychvstalého a osláveného Ježiša Krista, Sk2:36. Aký bol výsledok Petrovej kázne? Vo verši Sk2:41 čítame, že sa ich pripojilo okolo tri tisíc duší, t.j. už vzniknutá cirkev vzrástla do počtu o týchto tri tisíc uverivších v ten deň a skrze cirkev teda nebeské kráľovstvo bolo viditeľné všetkému ľudu, Sk2:47. Peter skrze kázané Božie slovo odomkol nebeské kráľovstvo a týchto tri tisíc uverivších do neho vstúpilo. 

Tu v Jeruzaleme na deň Letníc prišlo nebeské kráľovstvo medzi ľudí v osobnej prítomnosti Svätého Ducha. Tu v Jeruzaleme na deň Letníc Peter dostal prvý kľúč. Skrze jeho kázeň bolo nebeské kráľovstvo poprvýkrát odomknuté. Tu, za prítomnosti Svätého Ducha, prišlo nebeské kráľovstvo a tu sa aj začalo šíriť medzi ľudí a ľudia do neho mohli vojsť, vstúpiť (presnejšie povedané: mohli byť do neho premiestnení Bohom, lebo predtým boli v kráľovstve satanovom, Ko1:13). Bol tu Svätý Duch a bol tu aj Peter. 

Pán pridával cirkvi zachránených každý deň, Sk2:47. Cirkev rástla. Počet učeníkov v Jeruzaleme sa veľmi rozmnožoval, Sk6:7. Ale prišlo k prenasledovaniu cirkvi v Jeruzaleme, Sk8:1 a všetci sa rozpŕchli po krajoch Judska a Samárie, okrem apoštolov. 


Druhý kľúč 

A tak tí, ktorí sa rozpŕchli, prešli každý svojou stranou a zvestovali slovo Božie, Sk8:4. Filip zišiel do mesta Samárie a kázal im Krista, Sk8:5. A zástupy jednomyseľne pozorovali na to, čo hovoril Filip čujúc a vidiac divy, ktoré činil, Sk8:6. A povstala veľká radosť v tom meste. Uverili tomu, čo kázal Filip o kráľovstve Božom a o mene Pána Ježiša Krista a krstili sa, Sk8:12. Ale Svätý Duch nezostúpil na niktorého z nich, boli len pokrstení v meno Pána Ježiša. Keď počuli apoštolovia, ktorí boli v Jeruzaleme, že Samária prijala slovo Božie, poslali k nim Petra i Jána. Aké boli vtedy vzťahy medzi Samaritánmi a Židmi? Zlé! Samaritáni a Židia sa od seba oddeľovali a to od doby, keď sa Židia vrátili z Babylonského zajatia. Vtedy, pri obnove Jeruzalema, vzniklo medzi nimi nedorozumenie, ktoré ešte stále pretrvávalo. Židia sa nestýkali so Samaritánmi, štítili sa ich, oddeľovali sa od nich. Ale keď apoštolovia v Jeruzaleme počuli, že Samária prijala slovo Božie, poslali k nim Petra a Jána. 

Myslím si, že oni boli niečo ako parlamentári, parlamentná delegácia a skrze Petra a Jána došlo k zmiereniu týchto dvoch skupín. Že došlo k zmiereniu môžeme tak usudzovať z toho, že Peter a Ján sa modlili za nich, skladali na nich ruky a vtedy dostávali Svätého Ducha, Sk8:17. Môžeme to chápať ako zmierenie, lebo asi ťažko dovolí niekto, aby skladal na neho ruky ten, ktorý nie je s ním v zhode, v priateľstve, s kým nemá usporiadané vzťahy. A rovnako ani tí, ktorí sa modlia za iných, pravdepodobne nezložia ruky na tých, ktorí by ich odmietali a neprijímali. Skladanie rúk predstavuje zjednocovanie sa. Napríklad: Zbor sa zjednotil s Barnabášom a Pavlom, položili na nich ruky, prepustili ich na misijnú cestu a zbor za nimi aj stál, Sk13:1-4. Taktiež pri obetovaní zvierat sa na obeť skladali ruky čím sa hriešnik stotožňoval s obeťou. Čítame v ôsmej kapitole Sk, že ani Svätý Duch nezostúpil na niktorého Samaritána prv ako prišiel Peter a Ján a prv, ako došlo k tomu, že sa Peter a Ján za Samaritánov modlili a skladali na nich ruky. A tak môžeme povedať, že Svätý Duch zostúpil na Samaritánov až potom, čo došlo k zmiereniu, lebo inak by bolo v cirkvi rozdelenie od samého začiatku. Aj v Samárii by bola vznikla cirkev, ale cirkev v Samárii a cirkev v Judsku by boli bez predchádzajúceho zmierenia oddelené jedna od druhej a cirkev ako taká, by bola rozdelená od samého počiatku. 

Nebeské kráľovstvo prišlo aj do Samárie. Bol tam Peter a bol tam Svätý Duch. Bol tam aj Ján, ale z pohľadu zasľúbenia kľúčov je podstatné a dôležité, že tam bol Peter a Svätý Duch. V moci Svätého Ducha sa diali skrze Filipa zázraky a divy, ale Svätý Duch na niktorého Samaritána nezostúpil prv, ako prišiel do Samárie Peter. A to bol druhý kľúč, ktorý dostal Peter. Dostal ho tu v Samárii, aby odomkol Božie kráľovstvo pre Samáriu. Tak sa Božie kráľovstvo rozšírilo, prišlo aj do Samárie a Samaritáni mohli do neho vstúpiť. Bol tam Svätý Duch a bol tam aj Peter. 

Tretí kľúč 

Evanjelium sa zvestovalo a nebeské kráľovstvo sa šírilo. Zbory po Judsku, Galilei a Samárii sa rozhojňovali. A tak sa dostávame k udalosti, ktorá je opísaná v desiatej kapitole Sk. 

V Cezarei žil muž menom Kornélius, ktorý bol nábožný, bojaci sa Boha, ale bol pohan. Apoštol Peter v Jope dostal videnie a skrze toto videnie porozumel, že má ísť ku Kornéliovi, Sk10:28-29. Išiel spolu s viacerými a v Kornéliovom dome kázal, zvestoval a svedčil o Ježišovi Kristovi, Sk10:39. Ešte počas toho, ako Peter kázal o Ježišovi Kristovi, zostúpil Svätý Duch na všetkých, ktorí počúvali toto slovo. 

Vtedy užasli všetci tí židia, ktorí boli prišli s Petrom, že i na pohanov je vyliaty dar Svätého Ducha, Sk10:45. 

V dome Kornéliovom po prvýkrát bol aj na pohanov vyliaty Svätý Duch a nebeské kráľovstvo bolo otvorené aj pre pohanov. Hoci je v Písme napísané, že apoštolom pohanov je Pavol, R11:13, predsa to bol Peter cez ktorého nebeské kráľovstvo sa dostalo aj k pohanom, Sk15:7. V dome Kornéliovom dostal Peter tretí kľúč nebeského kráľovstva. Tu bolo nebeské kráľovstvo odomknuté aj pre pohanov. Bol tu prítomný Svätý Duch a bol tu prítomný aj Peter. 


Koľko kľúčov dostal Peter? 

Doteraz sme hovorili o troch kľúčoch. Peter ich dostal v Jeruzaleme, Samárii a v dome Kornéliovom. Kráľovstvo Božie bolo odomknuté pre Židov, Samaritánov a aj pre pohanov. V Božích očiach boli vtedy tieto tri skupiny: Židia, Samaritáni a pohania. Preto boli potrebne tri kľúče, aby Božie kráľovstvo bolo odomknuté pre všetky tieto tri skupiny. Židia boli vyvoleným národom. Samaritáni boli takým zvláštnym národom. Vznikli zmiešaním pozostatkov izraelského obyvateľstva a pohanských osadníkov na území Samárie po Asýrskom zajatí. Čiastočne sa riadili Mojžišovým zákonom a súčasne uctievali aj cudzie, pohanské božstvá, 2Kr17:33-41. Boli tri skupiny ľudí a tak boli potrebné aj tri kľúče na odomknutie Božieho kráľovstva. Všetky tri kľúče dostal Peter tak, ako mu to zasľúbil Ježiš Kristus. A zdalo by sa, že ani viac a ani žiadne iné kľúče kráľovstva nebeského neboli potrebné. Ale nie je tomu tak. Ako sme už povedali, použité už boli tri kľúče. Pomocou nich kráľovstvo Božie bolo odomknuté Židom, Samaritánom aj pohanom. Božie kráľovstvo zostúpilo v Jeruzaleme a rozšírilo sa po Judsku, Samárii a dostalo sa aj do okolitých krajín a ľudia do neho vstupovali a zostávali v ňom, Sk9:31 a Sk11:19-21. Ale stalo sa niečo zvláštneho. Vznikol problém a kráľovstvo sa prestalo šíriť a ľudia prestali do neho vstupovať, resp. toto bolo ohrozené. Bolo potrebné tento problém vyriešiť. Bola tu prekážka, ktorá bránila šíreniu nebeského kráľovstva a bránila ľuďom dostať sa do nebeského kráľovstva. Túto prekážku bolo potrebné odstrániť. 

Čo sa vlastne stalo? Kde to bolo? Skúmajme v Biblii. 


Štvrtý kľúč 

V Biblii máme opísanú ešte jednu udalosť ktorú si treba všimnúť v súvislosti s nebeským kráľovstvom, Svätým Duchom a Petrom. 

Učeníci sa z Jeruzalema rozpŕchli pre súženie, ktoré povstalo za času Štefana a prišli až do Fenície, na Cyprus a do Antióchie, Sk 11 kapitola. A ruka Pánova bola s nimi a uveril veľký počet duší a obrátil sa k Pánovi. Z Jeruzalema do Antióchie prišiel Barnabáš, ktorý keď prišiel a uvidel tú milosť, zaradoval sa. 

Potom Barnabáš odišiel do Tarzu pre Pavla, ktorý sa na ceste do Damašku obrátil k Pánovi, ako je to opísané v 9 kapitole Sk. Keď Barnabáš našiel Pavla, doviedol ho do Antióchie. Zbory rástli, evanjelium sa zvestovalo, nebeské kráľovstvo sa šírilo. V Antiochii Svätý Duch povolal a vyslal Barnabáša a Pavla na prvú misijnú cestu, Sk13:2+4 a evanjelium sa zvestovalo na Cypre a v Malej Ázii, Barnabáš a Pavol zakladali zbory a nebeské kráľovstvo sa šírilo. Keď sa vrátili z misijnej cesty späť do Antiochie zvestovali bratom čo všetko učinil s nimi Boh a že otvoril pohanom dvere viery, Sk14:27. 

Ale prišli niektorí z Judska a tvrdili bratom, že ak sa neobrežú podľa obyčaje Mojžišovej, nemôžu byť spasení. Pavol a Barnabáš sa dostali s nimi do sporu, Sk15:1-2. Nastal zmätok, nastali rozpaky. Ako teda to je so spasením? Je ku spaseniu potrebná obriezka a je potrebné zachovávať Mojžišov zákon, Sk15:5? Ako ďalej, keď niektorí bratia z Judska tvrdia, že obriezka je nutná ku spaseniu? Nebeské kráľovstvo akoby ostalo stáť, akoby ostalo zmrazené. Obriezka - to už sú skutky zákona, to už nie je podľa milosti, to už nie je Božie kráľovstvo. Sú ku spaseniu potrebné skutky zákona? Je spasenie z milosti a aj zo skutkov? Túto otázku bolo potrebné vyriešiť. Bratia sa vypravili do Jeruzalema a apoštolovia a starší sa zhromaždili, aby uvážili o tejto veci, Sk15:3+6. Medzi zhromaždenými došlo k hádke o tejto veci. Každý hovoril čo si myslel, že je pravda. Po mnohom dohadovaní sa povstal Peter a začal hovoriť, Sk15:7. Povedal niečo, na čo všetci zmĺkli, Sk15:12. Povedal niečo, čo umlčalo všetkých prítomných. Uviedol dôvod, ktorý prijali všetci. Medzi veršom 7, kedy boli všetci v hádke, a veršom 12, kedy všetci už mlčali, Peter povedal niečo, čo sa stalo zjavenou pravdou pre všetkých. Táto pravda je uvedená vo verši 11: "Ale veríme, že skrze milosť Pána Ježiša Krista budeme spasení na ten istý spôsob ako aj oni". 

Spasení sme milosťou skrze vieru v Ježiša Krista a nie skrze zákon, nie skrze skutky. Spasenie je z milosti a spôsob spasenia je rovnaký ako pre Židov, tak aj pre pohanov. Boli tam aj iní apoštolovia, ale Táto pravda bola zjavená a oznámená práve a len skrze Petra. A to bol štvrtý kľúč nebeského kráľovstva, ktorý Peter dostal. 

Bol pri tomto aj Svätý Duch? Áno, bol! Hovorí nám o tom Biblia? Áno, hovorí! A nádherným spôsobom. Máme to zapísané v 15 kapitole Skutkov vo verši 28: "Lebo za dobré sa videlo Svätému Duchu i nám neuvaľovať na vás viacej nijakého bremena ...". Aj z tohoto miesta môžeme vidieť, ako Svätý Duch bol s apoštolmi a učeníkmi. 

Tie slová: ...za dobré sa videlo Svätému Duchu i nám..." hovoria o tom, ako pomáha Svätý Duch, ako usmerňuje a radí tým, ktorí sú Ježišovi. Vyjadrujú Božiu lásku a milosť s ktorou sa Boh k svojim deťom skláňa až na ich úroveň a vedie ich, pomáha im a potvrdzuje ich. 

Štvrtý kľúč bol iný kľúč ako predchádzajúce tri, ale bol to rovnako kľúč, ktorý dostal Peter, aby odomkol existujúce, ale zamknuté, zmrazené, kráľovstvo, ktoré boli "zamkli" tí, ktorí prišli z Judska dolu, Sk15:1. Dnes je nebeské kráľovstvo otvorené a ľudia môžu do neho vstupovať. 

Štvrtým kľúčom bolo nebeské kráľovstvo odomknuté aj v tom zmysle, že tento štvrtý kľúč oddelil od seba dve obdobia, dve éry. Dobu zákona, v ktorej bolo od Židov a prozelytov požadované dodržiavanie Mojžišovho zákona a dobu milosti, v ktorej Boh od človeka očakáva vieru v Ježiša Krista, Božieho Syna. Štvrtým kľúčom bolo nebeské kráľovstvo definitívne odomknuté v zmysle spôsobu, akým sa do neho dá vstúpiť. 


Záver 


Ako sme uvideli, účel kľúčov je teda dvojaký. Jeden účel bol ten, aby sa nebeské kráľovstvo mohlo tu na zemi rozšíriť a to z Jeruzalema až do celého sveta. Druhý účel bol, aby ľudia do kráľovstva mohli vstupovať a to všetci: židia, samaritáni a aj pohania. 

O kľúčoch môžeme povedať ešte aj tak, že to boli kľúče jednorázové. Peter ich dostal a použil. Neboli to kľúče, ktoré by Peter potom ešte niekomu odovzdal. Prvotné otvorenie nebeského kráľovstva - kľúče - boli dané iba Petrovi. To si treba veľmi dobre uvedomiť, že kľúče na prvotné otvorenie nebeského kráľovstva pre židov, samaritánov a pohanov dostal iba Peter a niet nikde takej biblickej výpovede, že by tieto kľúče boli prenosné, že by boli prenesené na niekoho iného, alebo že by kľúče boli dedičné. Každý kľúč, ktorý dostal Peter, ako môžeš milý čitateľ aj sám posúdiť, bol jedinečný, určený pre špecifický účel, jednorázový a neopakovateľný. Pán Ježiš Kristus zasľúbil Petrovi kľúče nebeského kráľovstva. Toto zasľúbenie sa aj naplnilo. Bol to Peter, skrze ktorého bolo nebeské kráľovstvo odomknuté, aby sa nakoniec dostalo aj k nám, aj k tebe milý čitateľ, aby si, ak vierou prijmeš Ježiša Krista ako svojho Spasiteľa a vyznáš ho ako svojho Pána, mohol zažívať nebeské kráľovstvo vo svojom živote. Aby si mohol prežívať spravodlivosť, pokoj a radosť v Svätom Duchu.


ivanp




Re: EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pondělí, 29. září 2014 @ 12:21:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
upozorňujem diskutérov že témou tohoto článku je : ,,EKUMENA MEZI PROTESTANTY A KATOLÍKY,,

...mám za to že je to pekná blbosť... ekuména je spolupráca mninimálne dvoch rovnocenných cirkví... keďže rímsky katolicizmus z princípu neuznáva a ani nemôže uznať nikoho za rovnocenného sebe (všetci sme len odlúčený bratia od Ríma ), nie je možné hovoriť o žiadnej ekuméne... z katolíckeho pohľadu môže ísť len o návrat k Rímu, keďže iba rímska cirkev je pravá a všetky ostatné sú padelky....
navrhujem slušne ukončiť ekumenický dialóg s Rímom a venovať sa radšej bohumilejším činnostiam...

ivanp

Stránka vygenerována za: 2.12 sekundy