Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Magazín "Inside the Vatican" (Uvnitř Vatikánu) právě vydal tento nepředpojatý článek o Vassule a její nové knize - Existuje nebe, ale i peklo. Text originálu v angličtině naleznete na https://insidethevatican.com/tag/vassulla-ryden

Vassiliki Claudia Pendakis, známá jako Vassula, vdaná Rydén, vešla ve známost především poselstvími, která byla vydána a přeložena do více než 50 jazyků pod názvem Opravdový život v Bohu (True Life In God - TLIG). Vassula říká, že tato poselství zapsaná rukopisem odlišným od jejího vlastního, jsou jí diktována jejím strážným andělem, Bohem, Kristem, nebo Pannou Marií. Zcela jistě mají mnoho čtenářů ze všech církevních denominací, kteří jsou syceni jejich spiritualitou.

Přestože Vassula vyrostla v tradici pravoslavné víry, od svého dětství ji nepraktikovala. Spíše naopak, byla mladou ženou obdivující vše světské: dobře hrála tenis, byla modelkou a malířkou. Její znalost v otázkách víry byla minimální, i když v období dospívání zažila několik mystických zkušeností: byla zachráněna před útokem zla, nebo měla vhled do minulosti, aby například byla při Ježíšově ukřižování. Když bylo Vassule něco málo přes 40 let, žila v Bangladéši, kde také začala její první mystická zkušenost. Ta ji vedla ji k obrácení a k hlubšímu uvědomění si toho, že byla Bohem vyvolena, a že byla povolána ke zvláštní misi. Jelikož nikdy nečetla žádné knihy pojednávající o teologii, je její znalost tohoto tématu výhradně založena na poselstvích, která přijímá.

Vassula nyní cestuje po celém světě a někdy promlouvá k celým zástupům. Její promluvy jsou založeny na poselstvích, která přijímá. Jak rostl její úspěch, a jak se jejích setkání účastnilo více a více katolíků, nemohlo to nevyvolat reakci katolické církve. Církev byla vždy velmi opatrná ve věci soukromých zjevení. V roce 1995 vydala Kongregace pro nauku víry „notifikaci“, ve které varovali biskupy, kněze a věřící před některými aspekty jejích spisů, protože vznikly pochybnosti o autenticitě těchto zjevení.

Kongregace následně vyhověla Vassulině žádosti a vstoupila s ní do dialogu. Formulovala několik otázek týkajících se Vassuly a jejích poselství. Já osobně jsem jí jménem Kongregace pro nauku víry napsal. Její odpověď byla přesná a upřímná, takže vše svědčilo o tom, že Kongregace pro nauku víry je spokojená. Její tehdejší prefekt, kardinál Ratzinger, se s Vassulou setkal a výsledek korespodence byl interpretován jako povolení ponechat na místních biskupech, aby v této věci rozhodli. Přesto v roce 2007 Ratzingerům nástupce kardinál Levada zdůraznil, že Notifikace je stále platná. Pravoslavní byli k věřící své vlastní církve neméně nepřátelští. Zatímco někteří patriarchové byli nakloněni příznivě, jiní ji napadali a tvrdě jí vyhrožovali, dokonce smrtí. Přesto stále pokračuje a neochvějně předává svá poselství po celém světě.

 To vše je třeba mít na zřeteli při debatě o této knize. Vassuliny předešlé knihy obsahují pouze „poselství“ shůry. Současná publikace je jistým druhem autobiografie, apologií (obranou) a výzvou, ale její skutečný literární a teologický žánr je však apokalyptický. Tento termín by měl být chápán v biblickém smyslu zjevení, které ukazuje současný stav dějin jako konflikt mezi dobrem a zlem a nabízí zároveň klíč k interpretaci „znamení časů“, stejně jako pozvání dbát na Boží varování. Autobiografická část dává poselství do kontextu s Vassuliným duchovním uvědoměním. Opakovaně vyznává, že její dar je zcela nezasloužený, a že je dán pouze Boží přízní.

Čtenář si okamžitě všimne, jak těžké pro ni bylo takový dar přijmout. Dar, jenž je zároveň břemenem. Tu a tam jsou citovány úryvky z poselství. Autorka píše s pokorou, avšak co se týká autenticity poselství, se nezaobírá pochybnostmi. Důvod, proč tato kniha patří do apokalyptického žánru, je ten, že slovo apokalypsa znamená v řečtině „zjevení“. Autor užívá symbolů pro své vyjádření ve snech, vizích a zkouškách, které znovu a znovu nastávají. Hlavním poselstvím v tomto žánru je povzbudit věřící, kteří se nachází v jistém napětí, aby prohloubili svou víru a odpověděli na Boží lásku. Odmítnout Boží nabídku smíření často provokuje Boha, aby nás varoval, před jistým nebezpečím.

Odtud název knihy: Existuje nebe, ale i peklo. Kniha se čte snadno, je psána jasně a s upřímností. Problémem samozřejmě je, zda jsou tato poselství skutečně diktována, a jak jsou doktrinálně přijatelná. Nejsem expert v mystických fenoménech, zvláště když Vassula již před svým obrácením prožívala podobné vnímání. Přesto však, i kdybychom tato poselství snížili na jejich nejmenšího společného jmenovatele a nazvali je osobními meditacemi, tak jakákoli pravdivá meditace – a Vassula je žena, která tráví hodiny v hluboké modlitbě – je ovocem Ducha svatého. A co více, je-li plodem těchto poselství to, že pomohla lidem obrátit se k Bohu a změnit své životy, není žádný důvod, proč je na místě odmítnout.

V této knize jsem nenašel nic závadného z pohledu víry, zvláště pokud je čtena z hlediska svého literárního žánru. Musíme také mít na paměti, že Vassula není římskokatolického vyznání, ale patří k řecké pravoslavné církvi. Například si stojí za tím, že znovunastolení jednoty v Církvi lze dosáhnout tím, že se všechna vyznání skloní, aby se setkala v Kristu, a to je hlavním cílem současného ekumenického hnutí. Její vlastní bratři ve víře (pravoslavní) ji obviňují, že je tajným agentem Říma. To, jak si představuje tuto jednotu, musí být ještě upřesněno, ale z jejích poselství je jasné, že vidí „Petra“, papeže, jako prvního mezi bratry.

Každopádně je hlavním poselstvím této knihy říci čtenáři, že Bůh miluje každého z nás a zůstává s otevřenou náručí, aby přijal každého kajícího hříšníka. Mnoho událostí v nedávné historii je čteno ve světle Janova Zjevení jako znamení znovu připomenout světu, abychom přezkoumali náš vztah s Bohem, který, přestože jeho podstatou je Láska, je také spravedlivý a může také trestat. Kdyby byla tato kniha publikována dříve, po Vassuliných odpovědích na otázky položené Kongregací pro nauku víry, asi by rozhodnutí, zda přijmout ji a její poselství, bylo ponecháno na místních biskupech a duchovních.  

Cardinal Prosper Grech