Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jiří.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 182, komentářů celkem: 429683, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 274 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Willy
ivanp
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116558493
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Malicherný Bůh?
Vloženo Neděle, 02. únor 2014 @ 16:55:45 CET Vložil: Stepan

Zamyšlení poslal unshaken

Bůh stvořil člověka a vdechl do jeho chřípí život. Postavil ho do rajské zahrady, kde mu dal jediné přikázání: Nejez ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého. Člověk neposlechl, zakázané ovoce jedl. Kazatelé a učitelé nám vysvětlují, že touto neposlušností spáchal člověk hřích, za který ho Pánbůh potrestal a proto každý člověk, jako všichni Adamovi potomci, nakonec zemře.
Když tohle bezvěrci vyložíte, tak vám může odpovědět: „Ten váš Bůh je pěkně malicherný. Kvůli jablku, hrušce, fíku, moruši, či co to snědli, způsobil lidstvu tolik smrti a utrpení. Co je špatného na poznání dobra a zla? Jak potom můžete říkat, že je milosrdný a spravedlivý? Když mi soused sní jablko z mé zahrady tak i já sám se stydím o takové drobnosti vůbec mluvit.“


Je pravdou, že první kapitoly Genesis dávají teologům zabrat. Text je stručný a člověk se diví, kolik spekulací lze z něj udělat. Zkusme na zažité výklady zapomenout a přečíst si biblickou zprávu, tak jak ji zanechali její autoři. A nezapomeňme na autora Nejvyššího.


Satanova pravdomluvnost

Bůh člověku přikázal: „... ale ze stromu poznání dobrého a zlého nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš.“ [Genesis 2:17]

Nejchytřejší prahad, kterému říkáme satan nebo ďábel, však řekl Evě něco jiného: „... Jistě nezemřete, neboť Bůh ví, že v den, kdy z něho budete jíst, se vaše oči otevřou a budete jako Bůh, a budete znát dobré a zlé.“[Genesis 3:4,5]

„No“, řekne si vědátor, „jakákoliv znalost je pro člověk přínosem. A být jako Bůh - neznám sice důvod, ale proč ne.“

Třeba totéž si řekl první člověk(to jest muž plus žena), a ze zakázaného ovoce jedli. Cosi se stalo, neboť jim hned připadlo, že jsou nazí. „No“, řekne si vědátor. „Satan měl evidentně pravdu, neboť se jim otevřely oči, takže viděli to, co dříve vidět nemohli. Mohli již vidět realitu. Proto si uvědomili, že jsou nazí, ne jako zvířata nevnímající svou nahotu. Což u tvora na úrovni Boha, do kterého tímto poznáním dospěli, není nahota slušností. Nicméně potvrdilo se, že v den, kdy ze stromu pojedli, nezemřeli. Satan měl tedy pravdu, a to úplně ve všem. Adam se dokonce dožil úctyhodných 930 let.

Všimněme si: Satan měl ve všem pravdu. V den, kdy ze stromu poznání dobrého a zlého pojedli nezemřeli. A dokonce se stalo, že byli jako bohové. To potvrdil i Pánbůh, když je vyháněl z ráje:

I řekl Hospodin Bůh: Hle, člověk je jako jeden z nás, zná dobré a zlé. Ať teď nevztáhne ruku, aby vzal a jedl také ze stromu života a žil navěky! [Genesis 3:22]

Neděsme se toho, že satan k prvním lidem mluvil pravdu. Na to je tento prahad velmi chytrý, než aby lhal ve věcech, o kterých dobře věděl, jak mohou dopadnout. Ale děsme se toho: Když měl satan pravdu, tak snad Bůh lhal?


Boží trest za neposlušnost

Jako Boží děti dobře víme, že náš Otec – tak Ho můžeme nazývat – je milosrdný a odpouštějící. Nemohl tu malichernou příhodu prominout, nebo potrestat mírněji? Dobře víme, že nám promíjí zločiny, za které nám patří tresty již zde na zemi. A dělal to i před Kristem. Stará smlouva to dokládá. Jak je možné, že takovou malichernost potrestal trestem nejvyšším, tedy smrtí? Alespoň tak nás to učí církevní duchovní.

Tady něco nesedí. Otec lži – ďábel - mluví pravdu, Bůh je nemilosrdně malicherný. Zkusme si proto to učení ověřit sami, jak jinak, než podle biblické zprávy.

Boží výrok o trestu se pro ženu vztahoval k útrapám, k porodním bolestem a k dychtění po muži:

Ženě řekl: Velice rozmnožím tvé strádání a tvou úzkost, v bolestech budeš rodit děti; budeš dychtit po svém muži, ale on bude nad tebou vládnout. [Genesis 3:16]

Muž byl potrestán takto:

Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš." [Genesis 3:17-19]

Soudní výrok o trestu tedy pro muže zněl: Země je kvůli muži prokletá, získat z ní obživu bude provázeno utrpením a těžkostmi po celou dobu lidského života. Výrok na konci o konečné proměně v prach nelze považovat za výrok o trestu smrtí, je to totiž pouhé konstatování skutečností, provázejících smrt biologické bytosti stvořené z prachu.

V Božím výroku o trestu za neposlušnost tedy není zmínka o trestu smrtí, smrt zde není vůbec uvedená. Je zde však výrok o zavinění prokletí země, z něho vyplývajícího utrpení a pro ženu navíc bolest při rození dětí a bolest z útrap plynoucích z jejího vztahu s mužem.


Bůh smrtí nepotrestal. Člověk si smrt vybral sám

Bůh v ráji člověku přikázal, aby se vyvaroval poznání dobra a zla. Zde je namístě otázka, co je dobro a co zlo. Známe mnoho odpovědí, ale teď se vžijme do prvních lidí.

Představme si prvního člověka jak stojí před současným světským soudem, neboť Boha obvinil z rozšíření smrti.

Soudce se ptá: „Adame, je život dobro nebo zlo?“
Adam: „Samozřejmě dobro.“
Soudce: „Adame, je smrt dobro nebo zlo?“
Adam: „Samozřejmě zlo.“
Soudce: „Adame, poznal jsi svou ženu Evu, tedy měl jsi s ní bližší kontakt, a ona ti porodila syna Kaina?“
Adam: „Ano.“
Soudce: „Adame, vybral sis předtím dobrovolně, že chceš poznat dobro a zlo?“
Adam: „Ano.“
Soudce: „Adame, byl jsi Bohem varován, že takové poznání ti přinese smrt?“
Adam: „Ano.“
Soudce: „Adame, dobrovolně a bez jakéhokoliv vnějšího nátlaku jsi si poznání smrti zvolil sám. Bůh tě varoval, že bližší kontakt se smrtí znamená pro tebe smrt. Jak jinak by jsi smrt mohl blíže poznat? Jak jen můžeš Boha z rozšíření smrti na lidi a na všechno živé tvorstvo, které ti podřídil, obviňovat?“
Adam: Pláče....

Zde není co dodat. Jen připomenout, že kvůli jednomu člověku, který chtěl poznat dobro a zlo, tedy život a smrt, neustal život, ale dodatečně přišla smrt a to nejen na jeho potomky, ale jako Boží prokletí na celou zemi. Člověk propadl smrti okamžitě, v ten den, co přestoupil Boží příkaz. Nejenom smrti duchovní, neboť byl vyhnán od dárce a strůjce života, ale i smrti tělesné. Jsme ve smrti od svého zplození. Zkuste si to ověřit vědecky – na konci článku je to stručně popsáno.


Co satan neumí

Satan je je velkým plagiátorem Božího díla. Napodobuje dobrého Boha, jako by byl sám andělem světla. Trochu jsem na jednu podobu jeho činnosti – humanismus bez Boha – upozornil (zde). Satan dovede napodobovat, neumí však tvořit. Neumí stvořit život, život umí jen Bůh.

Bůh ve Starém zákoně není krutý a nemilosrdný. Dal lidstvu naději v potomkovi ženy. Smrt (rozpad do prachu) dal jako potravu satanovi. Odvěký Boží nepřítel je živ ze smrti. Ač je kvůli tomu nenáviděn od všeho živého, zvládá smrt dokonale:

A Hospodin Bůh řekl hadovi: Protože jsi to učinil, buď proklet a vyvržen od všech zvířat a od veškeré polní zvěře, budeš se plazit po břiše a žrát prach po všechny dny svého života. [Genesis 3:14]


Dopis

Všechno jsem pro tebe udělal, Adame. Připravil jsem ti dokonale krásný a snadný život. Kdykoliv by jsi ho ztrácel, měl jsi zde strom života k jeho obnovení. Ty jsi se rozhodl oddělit se ode mne. Já jsem tě miloval, ty jsi se však rozhodl, že mi nebudeš věřit a namísto mně jsi uvěřil pomlouvači (pozn.: satan = pomlouvač, žalobce). S lítostí jsem tě musel poslat do světa, abys poznal, co znamená žít podle tvého vlastního rozhodnutí, podle tvé vůle a bez toho, že mi věříš. Podle tvého přání jsi se rozhodl na svou vlastní kůži poznávat dobro a zlo. Já jsem tu však stále a čekám na tebe. Připravil jsem ti i cestu, kterou se ke mně můžeš vrátit ty i kdokoliv z tebe vzešlý. Jen mi věř.

Tvůj milující Otec


Na závěr

Satan tedy v ráji mluvil pravdu. Ano, pravdu. Ale platnou pro jeho svět. Svět smrti.

Bůh je však milující, hned od počátku. Propustil člověka do světa, protože člověk Ho nemiloval a dal raději důvěru pomlouvačům. Smrt nebyla Bohem dána jako trest, poznání smrti si vybral člověk sám. Ale Bůh současně připravil člověku cestu návratu do věčného života.



Život a smrt. Ve stručnosti: Jak to funguje?

Máme dostatečné znalosti přírody, abychom si mohli pomoci vědou a definovat život. Pro život je charakteristické dělení buněk. Dělení buněk provází každý živý organismus. Když se buňky dělí, život existuje. Vlastností života je také známá skutečnost, že pro něj neplatí obvyklé přírodní zákony, třeba zákony termodynamické. Příkladem takového základního zákona je převod tepla z teplejšího na studenější předmět. Obráceně to nefunguje, teplo ze studeného na teplejší předmět nedostaneme. Živý organismus však tento zákon ignoruje a produkuje teplo ze studené hmoty, například z potravy. Pokud přestane dělení buněk, tak dojde ke smrti živého organismu. Původně živý subjekt se stane hmotou, pro kterou platí obvyklé přírodní zákony. Tedy i ten o přestupu tepla z teplejšího předmětu na studený, který ve vesmírných rozměrech končí mrtvolným chladem bez pohybu atomů.

Na vznik života jsou různé názory. Pokud však někdo hovoří o vzniku života z mrtvé hmoty, tak se musí vypořádat s jednou skutečností: Když připustíme, byť je to statisticky totální pitomost, že vznikla nějakou souhrou událostí kompletní buňka a vyskytla se ve vhodném prostředí, tak jak to, že se začala dělit? Že by sama od sebe? Kolem nás jsou miliardy buněk, obsahujících v plné míře všechny konstrukční prvky, které tyto buňky obsahovaly, když ještě byly životaschopné. Skutečností však je, že mrtvá buňka není nic víc, než hmota bez života.

Nikdo, opakuji nikdo, nedokázal a nedokáže přivést buňku k dělení. Jen Bůh. Život je jen Boží doména, tam nikdo jiný vkročit neumí.

Poznatky o dělení buněk nám také říkají, že buňky se v živém organismu nově vytvářejí dělením a opotřebené odumírají. Tento proces se neustále opakuje a teoreticky může být nekonečný. Život tedy má v sobě ukrytou nesmrtelnost. Dělení buněk však provází dvě okolnosti: Při každém dělení může nově vytvořená buňka obsahovat nějakou vadu. Ani počet dělení není neomezený, nýbrž genetická struktura obsahuje ohraničení, nad kterým se již gen nemůže replikovat. Vady a ohraničení počtu dělení určují dobu života organismu, tedy dobu, kdy buňky v organismu začnou stárnout vadami a odumírat. Můžeme tedy říci, že cesta ke smrti nastává u člověka, jakož i u každého živého tvora, již při početí jeho života. Právě toto omezení je důsledkem vzpoury člověka. Toto omezení může napravit jenom Bůh stromem života.

Podobná témata

Zamyšlení

"Malicherný Bůh?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 31 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Malicherný Bůh? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 03. únor 2014 @ 07:35:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řekl bych že je ta věc o něco závažnější a také je to tam přímo napsáno. Had začal neuvěřitelnou drzostí a lží, takovou jaké se v řeči jidiš říká chucpe. Řekl že Hospodin Bůh zakázal našim prarodičům jíst ze VŠECH STROMŮ. Řekl jim v podstatě to že je Bůh s odpuštěním obelhal a zotročil a že když překročí zákaz tak se dostanou na Jeho místo.  Asi jako kdyby za někým z nás přišel nějaký zločinec a řekl že jsme otroci svého biologického otce, že mu máme vzít pušku (nebo třeba sníst co je v lednici či jakoukoliv jinou hloupost), svrhnout ho a zaujmout jeho místo. Co k tomu dodat ? Snad jen to že to tak dělají nepřátelé Boha a církví dodnes. Říkají věci které nemohou být pravda. Prostě proto že to nejde. Pokud jim někdo chce naslouchat tak je to v první řadě jeho problém. Stejně jako když používá Bibli k vlastní záhubě a snaží se jí popírat a překrucovat. Mluvit proti Bohu o kterém tvrdí že v něho nevěří.

Věřím že to že nejsme ve svém hříchu fyzicky nesmrtelní, že máme dobývat svůj chléb a rodit v bolestech je spíš cenný dar a ne trest. Základ přežití tady na zemi. Kdykoliv se něčemu z toho snažíme vyhnout tak to dopadá moc špatně.




Re: Malicherný Bůh? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 03. únor 2014 @ 08:02:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Úspěch či neúspěch při hlásání Evangelia má ještě jeden zásadní rozměr. Jak moc jsou ti druzí někomu ochotni naslouchat a uvěřit, pokud nejsou předem zcela zatvrzelí. Jak moc je hlasatel naplněn Duchem Svatým, do jaké míry připravil celým svým životem pro Ducha Svatého podmínky, aby v něm mohl přebývat. Popřípadě jeho předkové i součastníci.

Starozákonní proroci (až na vyjímky) byli Bohu zasvěceni od útlého dětství, navštěvovali školy prorockých žáků a žili v postu, celibátu a odříkání. Ty vyjímky tak obvykle žily poté co je Bůh oslovil. Podobně jako později světci a mniši. Mnozí světci jsou potomci svatých rodičů. Kteří také žili odříkavým životem a za svoje děti se modlili a postili ještě dřív než se narodily, aby je Bůh povolal ke kněžství a zasvěcenému životu v klášteře.




Re: Malicherný Bůh? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pondělí, 03. únor 2014 @ 20:28:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasil bys s tím, že to poznání dobra a zla spočívá v první lidské zkušenosti s postavením se vůli Boha? Oni poznali zlo tím, že si zkusili, jaké to je neposlechnout.

Jinak pěkný článek, i když ten vědecký závěr není moc vědecký. Dělení buněk a život jako takový (dokonce abiogeneze a evoluce) neodporují ani v nejmenším zákonům termodynamiky. Očividně tu myslíš druhý termodynamický zákon a růst entropie. Jenže ten zákon absolutně nevylučuje lokální růst organizovanosti, tj. pokles entropie. Země není a nikdy nebyla ani izolovaný a ani uzavřený termodynamický systém. Problém abiogeneze, kterou rovněž odmítám, není nějaká pochybná úvaha o pravděpodobnosti ale celkem snadná anorganická a organická chemie. Řekněme, že si nechám vygenerovat třeba sekvenci 6 000 000 000 náhodných čísel (a myslím skutečně náhodná a ne založená na pseudonáhodného matematického programu - např.pomocí analýzy atmosférického šumu). Spočítej si pravděpodobnost takové sekvence - bude se limitně blížit nule, tj. bude to tzv. kladná nula. Přesto je to sekvence, kterou jsem obdržel. Nepravděpodobné totiž neznamená nemožné a takový jev není statistická pitomost. Statistická pitomost, že normální kostkou na člověče hodíš sedmičku.

Ta tvoje úvaha o produkci tepla ze studeného předmětu už není ani pseudovědecká. Je to nesmysl. Slyšel jsi někdy třeba o energii chemických vazeb? Při dělení buněk nedochází k přesné replikaci. Při každé replikaci dochází k postupnému opotřebovávání telomerů, buňky se kopírují se špatnou informací a na konci je smrt. V roce 2009 byla udělena Nobelova cena za objev enzymu telomerázy. V podstatě jde o to, že některé organismy (několik druhů ploštěnců, kteří se rozmnožují asexuálně), u kterých je telomeráze obdobný enzym zodpovědný za schopnost skutečné regenerace. Teoreticky se nám tu otvírá možnost k aplikaci tohoto objevu pro dorůstání poškozených tkání (regenerativní medicína) a prodloužení věku či dokonce nesmrtelnosti. Další větví výzkumu je možnost přeprogramovávání buněk - prostě se staré a replikací unavené buňky, které odebrali ze stoletých lidí, zbavily stáří. Ale použití této metody na celý organismus je zatím spíš v oblasti SciFi.



Stránka vygenerována za: 0.78 sekundy