Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Petr a Pavel.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 263, komentářů celkem: 395847, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 231 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108451592
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Otevřená odpověď biskupa Jáchyma na 2. pastýřský list arcibiskupa Simeona
Vloženo Pátek, 15. listopad 2013 @ 19:27:32 CET Vložil: Olda

Z našich církví poslal Nepřihlášený

Otevřená odpověď na 2. pastýřský list metropolitního správce

Vaše Vysokopřeosvícenosti, drahý vladyko Simeone, obracím se na Vás jako Váš vikární biskup a člen Posvátného synodu s tímto dopisem a se svými otázkami.

Doposud jsme některé problémy řešili interně na našich synodálních zasedáních, případně pak v naší soukromé korespondenci, nyní jste je sám a ze svého pohledu otevřel ve dvou pastýřských listech, na což máte jistě jako správce metropolie právo a stále věřím ve Váš dobrý úmysl a snahu stabilizovat situaci a nasměřovat ji ke správnému řešení. Proto si s důvěrou dovoluji jako Váš vikární biskup a jako jeden ze členů Synodu zareagovat na ty informace, kterým nerozumím, velmi mě překvapují a věřím, že si je v lásce vysvětlíme.

S ostatními synodálními vladyky jsme Vás několikrát vyzývali ke svolání Synodu, abychom společně a v klidu vše probrali a bez vnějších tlaků a falešných předsudků, ve svornosti a bratrské lásce se domluvili na dalším postupu, který bude pro naši trpící církev prospěšný. Zasedání Synodu po ES se zrušilo, pak odložilo a nyní jste se vyjádřil v tom smyslu, že na ně chcete opět pozvat biskupy Konstantinopolského patriarchátu a naznačujete, že by dokonce mohli mít právo hlasovat na našem synodálním zasedání.

Odvoláváte se přitom na zkušenost Bulharské patriarchie, což se mi ale jeví jako nesrovnatelné s naší situací. V Bulharsku byl totiž v té době velmi závažný a dlouhotrvající rozkol, u nás nejen že rozkol není, ale ani nehrozí, nikdo z duchovních naší církve, včetně synodálních biskupů k němu nesměřuje a ani o něj neusiluje. A jsem hluboce přesvědčen, že pokud by někdo začal k rozkolu pobízet a vnášet do našich řad toto téma, bude naším církevním společenstvím rozhodně odmítnut. Dále, jak sám píšete, v kritických jednáních v Bulharsku byly tehdy zastoupeny téměř všechny místní církve, ne pouze zástupci jedné z nich. A bezpochyby byli zástupci ostatních církví pozváni bulharským Synodem, ne pouze jedním z členů Synodu. Tedy náš případ je skutečně odlišný, synodálně jsme se o případných hostech neradili a někteří by si tuto situaci, kdy by jiní biskupové hlasovali na našem Synodu, mohli vysvětlit jako ztrátu autokefality a naší suverenity (tedy suverenity nejen Synodu, ale tím i celé naší autokefální církve). O jmenované bulharské události více na: http://www.bogoslov.ru/text/353078.html

Naše církev není v rozkolu a rozkol jí rozhodně nehrozí. Tři eparchie mají své biskupy, posvátný Synod má podle naší Ústavy aktuálně čtyři členy s právem hlasovat, pouze pražská eparchie svého biskupa s jistými komplikacemi volí (když pohlédneme do minulosti, dvoutřetinovou většinu před svým ustanovením v českých eparchiích nezískal již mnoho let nikdo z kandidátů, není to jednoduché a naše snaha o to, abychom se nyní konečně ve věci volby biskupa řídili podle Ústavy, nám poněkud svazuje ruce). Vše se děje dle Ústavy, jak jsme se společně domluvili, snad až na ty termíny svolávání volebních Shromáždění a Sněmu, kde k naší škodě vskutku časově pokulháváme, nicméně v této krizové situaci je v rámci našich možností vše v pořádku.

Na platformě Synodu jsme vždy rozhodovali jednomyslně, případně 2/3 většinou a tak tomu je i nyní, není vůbec žádný problém, neděje se nic nestandardního. Stále jsme na našich zasedáních zdůrazňovali, že se musíme řídit podle Ústavy a zachovávat svornost. Vždyť právě my, ostatní členové Posvátného synodu, jsme si Vás, drahý vladyko, zvolili jako dočasného metropolitního správce, čímž jsme Vám vyjádřili svou důvěru a úctu. Po abdikaci metropolity Kryštofa byl dle hierarchie nejstarším biskupem vladyka Rostislav, jakožto arcibiskup prešovský a celého Slovenska, z úcty k Vašemu věku jsme však udělali výjimku a dali jsme funkci dočasného správcovství metropolie Vám, arcibiskupovi olomoucko-brněnskému. Na dalších zasedáních jsme vždy jednali v lásce a jednotě, radili jsme se, řešili jsme vzniklé problémy, a proto nyní nerozumím tendencím a snahám zpochybnit institut svéprávného Synodu, našeho nejvyššího orgánu, který všichni musíme respektovat. Stejně jako v naší soukromé korespondenci i nyní žádám o to, abychom se synodálně častěji setkávali a všechny problémy v klidu a bez zbytečného tlaku z venku společně bratrsky a v lásce řešili. V tomto nás podpořil i nedávný host z Moskevského patriarchátu, který jménem Patriarchy řekl a zdůraznil, že se ruská strana nebude nijak vměšovat do našich interních záležitostí, že ctí a uznává naši autokefalitu, a že přijme naše svéprávné rozhodnutí, přičemž tak by to měli dělat i ostatní místní církve, pokud je o něco jiného synodálně nepožádáme.

Máme mnoho problémů a musíme se o nich v klidu bavit. Konstantinopolští biskupové, kteří k nám jezdí, nemají žádnou představu o naší Ústavě, podle které se v naší místní církvi rozhodně musíme řídit a je to pro nás velmi zásadní i vzhledem ke státní správě, na to nesmíme zapomínat. Navíc v této nestabilní době je pro nás všechny Ústava ještě posvátnější a musíme se jí pevně držet. Na minulém zasedání Synodu jsme strávili většinu času tím, že jsme vladykovi Emanuelovi museli vysvětlovat samozřejmosti týkající se naší Ústavy, kterou nebral moc vážně a odkazoval se stále jen na Tomos. Navíc na Synodu i veřejně na Eparchiálním shromáždění, bez náležitých důkazů očernil kandidáta, i když nejsem kanonista, jeví se mi to jako nesprávné, navíc nechápu, že kandidát nemůže kandidovat na post pražského biskupa, přitom může zastávat post biskupa na Slovensku. Buď jsou důkazy a je odsouzen, pak nemůže být biskupem na žádné katedře, nebo důkazy nejsou, odsouzen není a je dál způsobilým kandidátem. Toto jednání a obstrukce s dotyčnými “odborníky na kanonické právo” se bude zřejmě opakovat, přitom musíme projednat mnoho důležitých problémů (už ani nemluvím o otázkách ohledně restitucí, které vůbec neřešíme a jsou velmi akutní). Ohledně Tomosu o naší autokefalitě, ten jsme ve své době od Konstantinopolského patriarchátu s láskou a s vděčností přijali, ale naneštěstí není v souladu s naší Ústavou a ten, kdo ho sestavoval, byl pramálo informován o situaci a zvyklostech naší místní církve. Mnoho let to nikomu nevadilo, najednou se na to velmi aktivně poukazuje. Vždyť podle tohoto dokumentu bychom ani nemohli volit hlavu církve z kandidáta na stolci prešovské eparchie, podle Tomosu má mít metropolita sídlo výhradně v Praze.

Ve svém skromném návrhu na příští zasedání Synodu jsem si v soukromé korespondenci s Vámi dovolil sepsat několik bodů nutných k projednání. Alespoň ty nejpodstatnější z nich připomínám:

1. Myslím si, že je důležité hlavně to, že se konečně na Synodu sejdeme a s respektem k ostatním členům Synodu, v klidu, v důvěře a lásce vše probereme, bez stresu z cizích lidí, bez falešných předsudků a v touze společně pomoci vyřešit situaci. Bez této komunikace mezi námi, biskupy, se nic pozitivně vyřešit nedá. Proto bychom se také měli bavit o zkvalitnění komunikace mezi námi, členy Synodu, jsme na trase Olomouc – Prešov hodně vzdálení a pracujeme velmi neefektivně. Již dříve jsem navrhl, aby naše zasedání byla rozšířena o úředníky z našich eparchií jako o poradce a konzultanty, kteří nám pomůžou jistě podstatně více, než biskupové z jiných církví, kteří se v situaci u nás neorientují.

2. Myslím si, že bychom konečně měli určit biskupa, který bude mít nad pražskou eparchií kanonický dohled do doby, než si zvolíme řádného arcibiskupa pražského. Aby to byl celý Synod, jak jsme se dříve domluvili a usnesli, je nesmyslné a vzniká chaos. Společně se správcem pražské eparchie musí Synodem určený biskup eparchii stmelit a stabilizovat, případně připravit na další volby.

3. Otázka pro otce Marka, správce pražské eparchie, jestli si myslí, že je sjednocujícím faktorem na postu správce pražské eparchie. Já jsem osobně přesvědčen o dobré snaze otce Marka věci pomoci, mnoho si i lidsky vytrpěl a má můj obdiv. Ale jak vidíme, někteří ho vnímají tak, že se kolem něj odmítají semknout a vzniká patové situace. Toto je nutné odblokovat. Pokud to vidím moc černě a nepravdivě, budu jen rád, prosím ho ale o podrobné vyložení situace z posledních týdnů a jeho plánu, jak dál postupovat, aby se duchovní v pražské eparchii a členové ER přestali hádat, aby přestaly provokace, nedorozumění a projevy nedůvěry vůči pražskému vedení. Také je zde obvinění z manipulace ohledně výběru kandidátů pro volbu, na které poukazuje vl.Simeon. Na jednání ER jsem pochopitelně nebyl přítomen, ale vím, že hlasování bylo tajné a neumím si představit, jak mohla být volba zmanipulovaná. I k tomuto by se měl o.Marek vyjádřit a nikdo by ho neměl odsuzovat a obviňovat bez řádného prošetření této věci.

4. Otázka dočasného správcovství metropolie. Aby již nebyly pochybnosti a nejasnosti, měli bychom se jasně domluvit na vymezení pravomocí a činnosti správce metropolie ve vztahu k pražské eparchii. V tomto ohledu očekávám vysvětlení postoje vladyky Simeona a jeho návrhu, jak chce dál v otázkách aktivní pomoci pražské eparchii pracovat. Pokud ale pozitivně vyřešíme výše uvedený bod číslo “2”, mělo by to být jasné a srozumitelné.

5. Otázka co nejrychlejšího svolání Sněmu. Podle Ústavy má být v tomto roce a navíc ho potřebujeme i mimořádně. Buďme realisti, kvalitnější kandidáti než ty, jaké jsme již předložili, jen stěží objevíme a nemůžeme být bez metropolity více než rok... Otec Joanikij z Atosu odmítá, ostatní nezískali podporu pražské ER, v podstatě by se volba mohla opakovat pouze s kandidáty, kteří již byli voleni. Myslím si, že není možné dál odkládat volbu metropolity i ve vztahu k zahraničí, jak vidíme. Kandidáta na metropolitu máme, nevidím problém, pojďme ho zvolit. Stejně by dle zvyklostí a nepsaného pravidla měl být nyní na Slovensku, navíc je tam situace stabilizovaná a vl. Rostislav bude církev i směrem k zahraničí dobře reprezentovat, umí řecky i rusky a je dobrým kandidátem.

6. Co na tomto Sněmu navrhneme k řešení. Já osobně doporučuji svůj návrh na doplnění Ústavy naší církve o pravidlo ve věci volby vikárních biskupů, případně o status tzv. titulárních biskupů. Vikární biskupové nyní musí v naší církvi projít stejně těžkou volbou, jako biskupové eparchiální. U biskupů eparchiálních je potřeba získání 2/3 většiny hlasů členů Eparchiálního shromáždění pochopitelná, jejich postavení je velmi odpovědné. Vikární biskupové jsou však zcela bez pravomocí a plně podřízeni biskupům eparchiálním, naprosto stejně jako ostatní kněží, není tedy opodstatněné, aby i jejich volba byla tak složitá, náročná a blokovala nezbytné rozšiřování našeho episkopátu. Například já jsem při volbě na vikárního biskupa získal téměř 100% hlasů, pravomoci na úrovni správy eparchie nemám přitom žádné, stejně jako každý jiný duchovní správce z farnosti – pak se táži, jaký smysl byl v tom mě tak složitě volit. Biskupové jsou životem církve, bez nich nemůže církev dýchat a fungovat. Náš Posvátný synod je velmi malý a nestabilní. Kdyby byl obohacen o vikární biskupy z každé eparchie, bylo by to mnohem lepší, počet členů Snodu by se zdvojnásobil. Navíc by se naše církev nedostala do tak nepříjemné situace jako nyní, kdy po abdikaci metropolity v Praze nejsou k dispozici žádní biskupové a láká to pak i archijereje ze zahraničí, že chtějí snad až příliš aktivně “pomoci” tam, kde biskup není a vnášejí k nám ještě větší chaos. Tedy můj návrh na doplnění Ústavy ohledně volby vikárního biskupa by mohl znít třeba následovně: “Vikárního biskupa eparchie na doporučení Eparchiální rady dané eparchie volí členové Posvátného synodu jednomyslně”. V té podmínce jednomyslnosti všech stávajících biskupů by jistě byla záruka dobré volby, tuším, že to tak mají v Polsku, jestli se nepletu. Nyní už vidím čtyři až pět kandidátů, kteří by takto mohli být voleni a případně někteří z nich vysvěceni za vikární biskupy, doplnili a stabilizovali by Posvátný synod, naše církev i práce v ní by se tímto velmi oživila. Postupně by se ve funkci vikárních biskupů připravovali na případnou volbu do funkce biskupů eparchiálních a byli by k dispozici, až by to bylo potřebné. A pokud by někdo z nich do budoucna měl být volen na biskupa eparchiálního, musel by stejně  na Eparchiálním shromáždění projít onou ústavní volbou 2/3 většiny. Toto v současnosti považuji za velmi podstatné a pro naši církev přínosné.

Drahý vladyko, zůstávám s Vámi v lásce a s důvěrou takto otevřeně a upřímně píši, jelikož věřím, že i Vám jde o dobro církve a o chránění našich tradic a Ústavy. Budu se těšit na naše setkání na brzkém zasedání Posvátného synodu, nechť je mezi námi Kristus a s námi Svatý Duch!

Pokud jsem něco špatně pochopil nebo napsal, prosím o odpuštění.

O Vaše modlitby prosí Váš nehodný biskup Jáchym

Zdroj: www.pravoslavnacirkev.cz

"Otevřená odpověď biskupa Jáchyma na 2. pastýřský list arcibiskupa Simeona" | Přihlásit/Vytvořit účet | 4 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Otevřená odpověď biskupa Jáchyma na 2. pastýřský list arcibiskupa Simeona (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 18. listopad 2013 @ 12:33:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Prosme o dar Ducha Svatého pro pravoslavnou církev. Aby pomohl najít budoucího biskupa dle Boží vůle a Božího srdce. Ať jim Bůh žehná, stejně jako nám.

 




Re: Otevřená odpověď biskupa Jáchyma na 2. pastýřský list arcibiskupa Simeona (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 19. listopad 2013 @ 15:38:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oficiální stránky pravoslané církve najdeme zde :

http://www.pravoslavnacirkev.cz/


společně s upozorněním na falsum podobného jména. Které jinak vypadá docela věrohodně.
Nevíte něco vážený pane Informátore o tom kdo je ten tajemný šéfredaktor který se takto podepisuje pod ty proticírkevní stránky ?




Stránka vygenerována za: 0.37 sekundy