Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 231, komentářů celkem: 429547, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 434 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116467020
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Tělo a krev našeho Pána.
Vloženo Pondělí, 11. listopad 2013 @ 09:09:03 CET Vložil: Olda

Žhavá témata poslal oko

"Dovolte mi rovnou se zeptat: Jak je to s Večeří Páně? Je to symbol, nebo skutečná proměna hostie v Tělo Pána Ježíše a vína v Krev Pána Ježíše? Jak to vlastně Ježíš myslel? Doslova?

Je to přece velmi zásadní, mrzí mě, že v tom nemám jasno. Pátrám v Bibli, ale přiznám se, že nevím
..."
(Milosh).


Velmi výbušné téma mezi křesťany.
Stačil jeden kratinký dotaz od Miloše a mnozí diskutující hned "nastartovali" jako dobře seštelovaná motorka na první našlápnutí. Rázem se obraz zbožných křesťanů (kteří se předtím tvářili se strojenou pokorou, jak prý se budou s beránčí trpělivostí kdykoli ochotně modlit za své bratry odlišné ve víře), proměnil ve smečku divých psů, rvoucích se o kost.

Vůbec nechci, aby to tak dopadlo i tady.
Pokusím se tedy ve stručnosti shrnout, jak je to doopravdy (odpovědět Miloši), ale nikomu své názory nevnucuji. Každý má na posouzení svůj vlastní rozum, každý z vás je svéprávný (většinou :-)) - je odpovědný za svoje rozhodnutí, odpovědný před Bohem za svoji volbu.

Úvodem bych rád upozornil na to, že je nemoudré ptát se na věc někoho, kdo sám neprožil zkušenost a nemůže mít o této věci ani páru. Je nemoudré ptát se na slanost moře člověka, který sám mořskou vodu nikdy neokusil. Je nemoudré ptát se na opravdovost Krista v eucharistii protestanta, který jej přece sám nemá možnost takto přijímat.

Pán Ježíš ustanovil slavení své oběti formou Pánova stolu při poslední večeři. Učinil tak proto, aby i všechny následující generace lidí mohly mít přímou účast na jeho oběti - a tedy i přímý užitek z jeho oběti. Chléb, který požehnal, prohlásil svým skutečným tělem, které se za nás vydává, víno, které požehnal, svou skutečnou krví, která se za nás vylévá. Zde vůbec nedochází ke změně chleba na maso, ani vína ve skutečnou červenou lidskou krev - přesto je to nyní mocí Ducha svatého opravdový Kristus v oslaveném hmotném těle, plně přítomný tajemným způsobem v onom proměněném chlebu a vínu (které má pořád vzhled chleba a vína) - v eucharistii. Stačí malý kousíček tohoto proměněného "chleba", nebo jediná kapka proměněného "vína" a už přijímáme úplného Krista v jeho hmotném oslaveném těle. Přijímáme Krista nikoli jenom jaksi "duchovně", ale doopravdy také fyzicky svým vlastním tělem.

(J 6,53-57)
Ježíš jim řekl: "Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život.

Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den.
Neboť mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
Jako mě poslal ten živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mne.

Obyčejný chléb a obyčejné víno nelze přece přijímat nehodně, k vlastnímu odsouzení!
(1 Kor 11,27-29)
A proto, kdokoli by jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodně, bude vinen tělem a krví Pána.
Ať tedy člověk prověří sám sebe a takto ať jí z toho chleba a pije z toho kalichu.
Neboť kdo jí a pije nehodně, jí a pije sám sobě odsouzení, jelikož nerozsuzuje Pánovo tělo.


Jak je z tohoto zřejmé, eucharistie je skutečný zhmotnělý Kristus pod tajemstvím chleba a vína.
Nelze přece nijak jíst obyčejný chléb nehodně a k vlastnímu odsouzení.

Pokusím se přiblížit důvod, proč to Kristus ustanovil právě takto:

 Známe od Krista dva "stoly", ze kterých může křesťan čerpat sílu Boží milosti, jíst pokrm k věčnému životu. Je to stůl Božího slova (spojený s modlitbou) a stůl oběti - eucharistie.
Je ověřenou zkušeností, že s růstem víry roste i schopnost člověka přijímat duchovní dary. Víra, naděje a láska jsou všechno božské cnosti (jejichž úroveň bývá v člověku individuálně podle jeho okamžitého vztahu k Bohu a vlivem lidské nestálosti kolísá - může v různých životních situacích růst, může se i umenšovat), cnosti, které nás uschopňují přijímat veškerá Boží obdarování. Soustředěná hluboce prožívaná modlitba mně tedy dá daleko víc, než modlitba roztržitá. Podobně je to při rozjímání Božího slova.
A že býváme mnohdy roztržití! Bůh je tedy připraven nás bohatě obdarovat, ale my jsme skrze rozjímání nad Božím slovem či v modlitbě schopni přijmout v lidské slabosti (podle svého okamžitého stavu) jen určitý díl z těchto darů, které pro nás připravil.

Krista to nijak nepřekvapuje - zná nestálost lidských srdcí. A proto našel způsob - cestu, jak tuto naši nestálost léčit svou milostí. Touto cestou je milost eucharistie - dar vlastního Kristova těla, který nás posvěcuje nejenom duchovně, ale který přímo posvěcuje i naše těla. Svatostí Kristova hmotného těla je tedy posvěcováno i naše tělo, svatostí Krista je skrze eucharistii prozářena i naše nesmrtelná duše. Celý člověk je Kristovou svatostí prozářen, posvěcen.  Všechno lidsky nedokonalé je v tomto jediném okamžiku prozářeno k dokonalosti - sám Bůh pokoje nás v tomto okamžiku plně posvěcuje a zachovává nás celé bez úhony (celé i s tělem, nikoli jenom jaksi duchovně - 1 Te 5,23) a člověk je tak mocí Boha nyní plně posvěcen a tedy i uschopněn přijmout veškeré bohatství jeho darů.

Někteří z vás podléhají zcela mylnému zkratkovitému chápání výrazu v Písmu, že "tělo nic neznamená": Ovšem význam toho místa je v kontextu Písma docela jiný.
Tělo křesťana znamená velmi mnoho, i ono je totiž chrámem Ducha svatého, patří Bohu. Máme tedy Boha oslavovat ve svém těle! (1 Kor 6,20).
A největší oslavou Boha je naplno posvětit vlastní tělo svatostí Boží, stát se přijetím eucharistie alespoň na okamžik i skrze své tělo úplnou jednotou v Kristu
.

Eucharistie je darem od Boha církvi, darem skutečně nepomíjející útěchy a radostné naděje.

(2 Tes 2,16-3,2)
Náš Pán Ježíš Kristus i Bůh, náš Otec, který nás miloval a ve své dobrotě nám dal nepomíjející útěchu a radostnou naději - on sám ať potěší  vaše srdce a utvrdí v každém dobrém činu i slovu. A tak, bratři, modlete se za nás, aby se slovo Páně dále šířilo a bylo přijímáno s úctou, jak je tomu i u vás, a abychom byli osvobozeni od lidí zvrácených a zlých, neboť věřit nebylo dáno všem.

Ve všech katolických církvích se moc Ducha ke službě u Pánova stolu předává nepřetržitě od Krista a apoštolů skrze vkládání rukou. Ve všech těchto církvích mají věřící křesťané mocí Ducha svatého skrze eucharistii účast na Kristově živém hmotném těle - přijímají živého Krista v těle a ten je posvěcuje, uschopňuje pro plný bohatý pozemský život podle Boha.



V protestantských církvích nemají ovšem nikoho s mocí proměnit chléb a víno v tajemné živé Kristovo tělo.
Není u nich nikoho s takovým posláním od Krista. Tvrdí - li oni tedy, že přijímají pouze obyčejný chléb a víno na "památku" jedné události ve starověku, je jejich tvrzení jistě také plně pravdivé. Jejich chléb a víno během slavení památky nedoznává vůbec žádné změny.

Je pozoruhodné nahlédnout do Novotného biblického slovníku na význam slova "památka", kterak je vnímána samotnými protestanty:
Památka (stč. = vzpomínka; znamení, jímž se vzpomínka obnovuje). ...Nejde tu jen o vzpomínku na Krista, nýbrž o zvěstování jeho smrti urči­tými kultickými úkony, jež on sám zřídil. „Zpřítomnění“ Pána, jenž Večeři Páně stano­vil a svou smrtí uzavřel novou smlouvu, je cílem a obsahem lámání chleba a pití vína. Církev opakuje to, co činil Ježíš a jeho učedníci v předvečer jeho smrti. Tak se jeho výkupná smrt sice neopakuje, ale stává se nově přítom­nou. Neboť Kristus mocí neopakovatelné oběti, přijaté od Boha jednou provždy, je sku­tečně přítomen tam, kde věřící lámou chléb a pijí víno v poslušenství jeho ustanovení a zří­zení
...

Je zjevné, že i protestanté se v takto chápané "vzpomínce" setkávají s živým Kristem. Ovšem je to stále setkání modlitebního charakteru, skrze "stůl slova", pouze duchovní přijetí Krista do svého srdce. Tělo na tomto setkání s Bohem, na této Boží oslavě, nemá žádnou účast.
Vždyť Pán miluje všechny lidi láskou, která nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasne. Když ubožák zavolá, Hospodin slyší. Slyší vždy - ať už si člověk říká katolík, protestant či muslim. A nejenom slyší, ale i takto duchovně přijde do lidského srdce a pomáhá.

Ovšem přijímat Krista ve viditelném oslaveném těle v tajemných způsobách chleba a vína je výsadou jen pokřtěných - Božích dětí, které jsou si vírou vědomy, že tímto tajemným způsobem přijímají skutečného viditelného Krista, který je posvěcuje v úplnosti na těle i na duchu a shromažďují se jako Kristovo stádo kolem Kristem ustanovených právoplatných pastýřů s mocí od Ducha svatého zpřítomňovat živého Krista viditelně a hmotně v eucharistii.


"Tělo a krev našeho Pána." | Přihlásit/Vytvořit účet | 235 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 11. listopad 2013 @ 10:01:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Eucharistie je darem od Boha církvi, darem skutečně nepomíjející útěchy a radostné naděje.
 

Kde je psáno v Božím slově o eucharistii, o oplatce bez vína. Chléb  a víno. Kam to zmizelo? Co jste z toho udělali?  To má být lepší  a dokonalejší než duchovní spojení? To je pouze výmysl katolických hodnostářů. A kdyby to mělo tak velkou moc, proč katolíci vedli války,  vraždili lidi jiného vyznání ? To jim ta eucharistie byla prd platná. Takže v ní žádná moc a zázrak není. Je to podfuk na lidech. Způsob jak je oddělit od duchovních věcí, od duchovního stavu s Bohem. Člověk zůstává násilnický a zlý i kdyby toho snědl kilo. Je to absence Ducha.
 

 

V protestantských církvích nemají ovšem nikoho s mocí proměnit chléb a víno v tajemné živé Kristovo tělo.
Není u nich nikoho s takovým posláním od Krista. Tvrdí - li oni tedy, že přijímají pouze obyčejný chléb a víno na "památku" jedné události ve starověku, je jejich tvrzení jistě také plně pravdivé. Jejich chléb a víno během slavení památky nedoznává vůbec žádné změny.
 

Aha. V takovém případě, když se oplatka proměnila v masité tělo, zajímalo by mne, zda katolíci opravdu chuťově vnímají, že z chleba je maso. A proč jim ne ní dopřáno také víno proměněné v krev?

 

V protestantských církvích nemají ovšem nikoho s mocí proměnit chléb a víno v tajemné živé Kristovo tělo.
Není u nich nikoho s takovým posláním od Krista. Tvrdí - li oni tedy, že přijímají pouze obyčejný chléb a víno na "památku" jedné události ve starověku, je jejich tvrzení jistě také plně pravdivé. Jejich chléb a víno během slavení památky nedoznává vůbec žádné změny.
 

Jak to víš, že nemají ? Jak může organizace, jejíž mnozí členové po celé dějiny působili násilí  a vedli války, mít takové sebevědomí  a jistotu, že jen ona je ta správná církev  a v ní je Boží Duch? To je pýcha !!!! Dějiny dokazují, že nebyla dokonalá  a ani svatá.

Omlouvám se upřímným katolíkům. Toleruji jejich obřad a hluboce se mi dotýká jejich pýcha a ponižování těch, kteří nejsou katolíci. Stále více nabývám dojmu, že tato církev není lepší než jiné. A raději se dál už vyjadřovat nebudu.

 

 

 

 

 




Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pondělí, 11. listopad 2013 @ 10:30:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Re: Tělo a krev našeho Pána. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 11. listopad 2013 @ 11:01:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Eucharistie je darem od Boha církvi, darem skutečně nepomíjející útěchy a radostné naděje.

 


Kde je psáno v Božím slově o eucharistii, o oplatce bez vína. Chléb  a víno. Kam to zmizelo? Co jste z toho udělali?  To má být lepší  a dokonalejší než duchovní spojení? To je pouze výmysl katolických hodnostářů. A kdyby to mělo tak velkou moc, proč katolíci vedli války,  vraždili lidi jiného vyznání ? To jim ta eucharistie byla prd platná. Takže v ní žádná moc a zázrak není. Je to podfuk na lidech. Způsob jak je oddělit od duchovních věcí, od duchovního stavu s Bohem. Člověk zůstává násilnický a zlý i kdyby toho snědl kilo. Je to absence Ducha.

 


 


V protestantských církvích nemají ovšem nikoho s mocí proměnit chléb a víno v tajemné živé Kristovo tělo.
Není u nich nikoho s takovým posláním od Krista. Tvrdí - li oni tedy, že přijímají pouze obyčejný chléb a víno na "památku" jedné události ve starověku, je jejich tvrzení jistě také plně pravdivé. Jejich chléb a víno během slavení památky nedoznává vůbec žádné změny.

 


Aha. V takovém případě, když se oplatka proměnila v masité tělo, zajímalo by mne, zda katolíci opravdu chuťově vnímají, že z chleba je maso. A proč jim ne ní dopřáno také víno proměněné v krev?


 


V protestantských církvích nemají ovšem nikoho s mocí proměnit chléb a víno v tajemné živé Kristovo tělo.
Není u nich nikoho s takovým posláním od Krista. Tvrdí - li oni tedy, že přijímají pouze obyčejný chléb a víno na "památku" jedné události ve starověku, je jejich tvrzení jistě také plně pravdivé. Jejich chléb a víno během slavení památky nedoznává vůbec žádné změny.


 


Jak to víš, že nemají ? Jak může organizace, jejíž mnozí členové po celé dějiny působili násilí  a vedli války, mít takové sebevědomí  a jistotu, že jen ona je ta správná církev  a v ní je Boží Duch? To je pýcha !!!! Dějiny dokazují, že nebyla dokonalá  a ani svatá.

Omlouvám se upřímným katolíkům. Toleruji jejich obřad a hluboce se mi dotýká jejich pýcha a ponižování těch, kteří nejsou katolíci. Stále více nabývám dojmu, že tato církev není lepší než jiné. A raději se dál už vyjadřovat nebudu.

 

Martino

Frantík má potřebu se zase ukázat jako hlupák. Od kdy Tělo Krista nemá krev? Jen skutečný blb se může ptát doslova idiotsky, kde je v Písmu sv. o oplatce. Chudák Franta nikdy nic neslyšel o nekvašeném chlebu a protože má pravděpodobně zamrzlý mozek, označuje nekvašený chléb za oplatku. To je inteligence k pohledání.

A další nesmysly.

„Aha. V takovém případě, když se oplatka proměnila v masité tělo, zajímalo by mne, zda katolíci opravdu chuťově vnímají, že z chleba je maso. A proč jim ne ní dopřáno také víno proměněné v krev?“


Samozřejmě, že odpadlík nic neví o tom, že se v ŘKC přijímá, jak Tělo, tak Krev Kristova. U nás kněz z Polska, aby vyřešil spor o podávání na ruku, podává Tělo s Krví v kalichu denně. Na Zelený čtvrtek a ve svátek Božího Těla se v celé Církvi všude na světě podává jak Tělo, tak Krev z kalicha. Bohužel toto Franta nezná a tak plácá štvavé řeči. Opět jako vždy velmi poklesle a směšně.

 

Další názor Franty vyvolává již obavu o jeho zdraví.

„Jak to víš, že nemají ? Jak může organizace, jejíž mnozí členové po celé dějiny působili násilí  a vedli války, mít takové sebevědomí  a jistotu, že jen ona je ta správná církev  a v ní je Boží Duch? To je pýcha !!!! Dějiny dokazují, že nebyla dokonalá  a ani svatá.“

Pokud Franto Kristus není svatý, pak si propadlý Satanovi. Já to nevím, ale vyvoláváš ve mně ten pocit. Podle Písma sv.Církev je Kristovo Tělo. Je to tam napsané? ANO!

Pokud je Církev Kristovo Tělo, pak je Církev svatá, neboť Kristus je svatý. My všichni pak jsme údy Kristova Těla a Kristus se pak chová jako sadař, když čistí sad. Každou suchou ratolest odřezává, neboť nenese ovoce. Každý katolík, který spáchá těžký hřích je oddělen od Krista až do okamžiku, kdy přijme svátost smíření. Opět podle Písma sv. platí: Komu hříchy odpustíte tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou…Platí, že každý katolík, který umírá v těžkém hříchu, pokud aspoň vroucí dokonalou lítostí se neočistí, když není v blízkosti kněz, který by udělil svátost smíření, jde takový člověk do jistého zavržení. Proto Kristus nabádá, abychom bděli, neboť neznáme den ani hodinu.

Franto jsi bohužel nábožensky nevzdělaný a duchovně nevyzrálý. To není žádná urážka, ale konstatování faktu, jak se zde prezentuješ. Bůh ti daroval rozum a ty jsi zde jednáš jako člověk, který rezignoval na zdravý rozum. Nemáš ty v sobě nějaký psychický blog? To by byla pro nás dobrá zpráva, protože taková nenávist a touha zesměšnit, poplivat a urazit, to se hned tak nevidí.




Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Pondělí, 11. listopad 2013 @ 11:35:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokusím se tedy ve stručnosti shrnout, jak je to doopravdy.

 Oko, Ty vlastníš nějaký patent na poznání toho, jak je to doopravdy? Udělil Ti ho Ježíš osobně, nebo ho poslal po papežovi?
Asi ani nechápeš, jak pyšně a tím pádem i směšně tento Tvůj výrok působí.



Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: timg v Pondělí, 11. listopad 2013 @ 13:30:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Pán Ježíš nám udělil od Otce království a umožnil jíst chléb, podávat mezi sebou kalich u Jeho stolu v Jeho království. Kdykoli tedy  jíme a pijeme, činíme  tak na Jeho památku , spolu s Ním , v JEHO království .U královského stolu v Božím království se nikdo dohadovat nebude , kdo je u stolu největší. Kdo má rozum  pochop.



Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pondělí, 11. listopad 2013 @ 13:49:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko je patrne z nervami na dranc:
píše:
Zde vůbec nedochází ke změně chleba na maso, ani vína ve skutečnou červenou lidskou krev - přesto je to nyní mocí Ducha svatého opravdový Kristus v oslaveném hmotném...

...tak teraz neviem či v tej krabičke nad oltárom je skutočný Kristus s telom a dušou alebo len ,,ako že,,...
.................................................................................................................
súťažná otázka:
P.S. viete prečo v tej krabičke nad oltárom je len oplatka a nikdy nie víno???

tu je nápoveda:
stalo sa v 19. st. v jednej farnosti že potkan zožral oplatku ukrytú v krabičke nad oltárom...farár prehlásil že o takého ,,krista,, ktorého môže zožrať potkan nestojí a s celou farnosťou vystúpil z RKC...

čakám na správne odpovede...

ivanp



Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Úterý, 12. listopad 2013 @ 05:17:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Poutnick napsal Františkovi 100 otázku : " Ptal jsem se na to jestli se nějakým způsobem sám fyzicky účastníte. Když říkáte že to jiní dělají špatně.
Prostě a jednoduše jak to děláte Vy
"


Už jsi tuhle otázku položil v diskusi zda večeře Páně rozděluje nebo nerozděluje. Vložil jsem tam odkaz se zvukovým záznamem jak probíhá Památka Páně u nás ve sboru.  Můžeš si ho stáhnout a vyslechni to až do konce. Nejprve zpíváme chvály , kde Pána Ježíše chválíme , vyvyšujeme a uctíváme. Pak následují modlitby, kdy Pánu děkujeme za Jeho oběť na kříži a za to, co pro nás trvale znamená. Poděkujeme za chléb, vzdáme díky za to, že Ježíšovo tělo bylo bičováno, mučeno a nakonec ukřižováno a za prolitou krev, která má moc očistit každý hřích . Chléb ( běžný krajíc chleba) se rozlomí na několik kousků a navzájem si ho podáváme a každý si ulomí sousto a sní ho. Není to proměněný oplatek na Ježíšovo maso ( u Jan v 6 kap. je slovo "sarx" = " maso" ) tím, kdo může provést zázračnou proměnu neproměnu na maso a na krev, ale chléb denní potřeby. Stejně tak, jak se potřebuji denně sytit Pánem Ježíšem neboť je " chléb života z nebe". V kalichu je červené víno a ten si po modlitbě podáváme jeden druhému a každý si lokne doušek vína. Činíme to na  Jeho památku a tím zvěstujeme  smrt Pána Ježíše i Jeho vítězství. Oslavujeme svého Pána za vykonané dílo každou neděli. Je to velmi radostné a živé společenství věřících. Po Památce Páně následuje zpravidla kázání. Je potřeba , že každý sbor to má podle toho jaká je místní zvyklost. Někde vůbec nehrají chvály, ani nepoužívají hudební nástroje a zpívají z kancionálu atd.  Není stanovena pevná liturgická forma, ale obsah je stejný. Jde o památku na to, co se již stalo a nelze opakovat.




Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 12. listopad 2013 @ 08:24:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Prvním doloženým mučedníkem Eucharistie je pravděpodobně svatý Tarcisius, patnáctiletý mladík. Který se nabídnul roku 257 po Kristu římskému biskupovi že zanese po mši svátostného Krista křesťanům do vězení, kde čekali na mučednickou smrt. Cestou byl odhalen skupinou mládeže která si všimla že cosi skrývá pod košilí. Raději se nechal ukamenovat než aby jim to ukázal.


Blahoslavený Juan Martinez si svého času v Praze nechal raději useknout obě ruce, když chránil schránku s Eucharistií a smíchal s ní svou vlastní mučednickou krev. Nakonec byl zezadu proboden a schránku pořád držel a chránil pod svým tělem.




Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: Pavell v Úterý, 12. listopad 2013 @ 09:01:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrý den, vážení diskutující. 
Nebudu reagovat na slova autora článku. Nelze totiž brát vážně člověka, který zde píše o těle i slovech našeho spasitele a zároveň přitom stranicky obhajuje svého zlovolného stranického kolegu, který zde arogantně a hulvátsky napadá každého kdo není na katolické straně. Souhlasit s takových chováním je v rozporu se slovy Krista a slovy apoštolů, jak se k sobě máme chovat. Proto je na místě otázka: Jak někdo takový může mít tu drzost ostatním vysvětlovat pojmy jako je krev a tělo Pána, když sám je ke slovům Krista hluchý a v rámci své stranickosti ještě navíc obhajuje zlo?!
Pane Oko, nebavte se o našem Pánu Ježíše Kristu, nic nevysvětlujte, neberte do svých úst Jeho "tělo a krev", dokud zde budete obhajovat zatracující vulgaritu svého stranického kolegy. A nyní se můžete jenom stydět!

Pane Oko, dovolil nám snad Kristus, apoštolové  vyjadřovat se k jiným hulvátsky, sprostě, zatracující řečí?
Jakou mají Vaše vlastní slova váhu, když sprostotu a zatracování obhajujete a nazýváte pouze tvrdou řečí?
Když se někdo hulvátský vyjádří k Vám, taky to pokrytecky nazýváte pouze tvrdou řečí, nebo je to rázem hulvátství?
Víte vůbec co to je tvrdá řeč? To je třeba tento můj komentář! A laskavě si všimněte, že v něm není žádná sprostota, hulvátství ani zatracování. Jenom doložitelné konstatování faktu. A to všechno Vám ku pomoci a s velkým napomenutím.



Pavlíku, prosím FAKTA, blábol není diskuse. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 12. listopad 2013 @ 10:31:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vložil: Pavell v Úterý, 12. listopad 2013 @ 10:01:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Dobrý den, vážení diskutující. 

Nebudu reagovat na slova autora článku. Nelze totiž brát vážně člověka, který zde píše o těle i slovech našeho spasitele a zároveň přitom stranicky obhajuje svého zlovolného stranického kolegu, který zde arogantně a hulvátsky napadá každého kdo není na katolické straně. Souhlasit s takových chováním je v rozporu se slovy Krista a slovy apoštolů, jak se k sobě máme chovat. Proto je na místě otázka: Jak někdo takový může mít tu drzost ostatním vysvětlovat pojmy jako je krev a tělo Pána, když sám je ke slovům Krista hluchý a v rámci své stranickosti ještě navíc obhajuje zlo?!

Pane Oko, nebavte se o našem Pánu Ježíše Kristu, nic nevysvětlujte, neberte do svých úst Jeho "tělo a krev", dokud zde budete obhajovat zatracující vulgaritu svého stranického kolegy. A nyní se můžete jenom stydět!


Pane Oko, dovolil nám snad Kristus, apoštolové  vyjadřovat se k jiným hulvátsky, sprostě, zatracující řečí?

Jakou mají Vaše vlastní slova váhu, když sprostotu a zatracování obhajujete a nazýváte pouze tvrdou řečí?

Když se někdo hulvátský vyjádří k Vám, taky to pokrytecky nazýváte pouze tvrdou řečí, nebo je to rázem hulvátství?

Víte vůbec co to je tvrdá řeč? To je třeba tento můj komentář! A laskavě si všimněte, že v něm není žádná sprostota, hulvátství ani zatracování. Jenom doložitelné konstatování faktu. A to všechno Vám ku pomoci a s velkým napomenutím.

 

Martino

Pavlíku, co to zase plácáte za nesmysly? Jste ožralý nebo berete drogy? Já to nevím, proto se ptám, neboť zdravý rozum prostě nebere ten blábol, co zde potíte, přetvařujíc se za  “slušňáka“, který si nevidí dál, než na špičku nosu, utápí se v sektářství a ústa si vyplachuje Kristem. Písmo sv. o takových zmatených konstatuje, že to jsou poblouznění.

A protože toužím po pravdě a nikoliv myšlenkovém průjmu Pavlíka, vyzývám otevřeně, aby nám Pavlík uvedl to hulvátství, sprostotu, zatracování apd. o kterém zde píše napadajíc diskusní konkurenci jen proto, že si uvědomuje, do jakého duchovního bahna to spadl.

Tak Pavlíku, konec blábolení a honem nám předložte ty příklady, ať diskusní veřejnost posoudí, zda jste diskusně přecitlivělý, nebo zdravotně nezpůsobilý a nábožensky nedospělý.

Děkuji a přeji prima den Martino.




Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: Pavell v Úterý, 12. listopad 2013 @ 10:37:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Spor o tom, zda je nebo není chléb tělem je zbytečně vyhrocený. Je vcelku zbytečný. Kristus podal vysvětlení ihned potom, co pronesl svá slova o chlebu a víně, říká "má slova jsou Duch". Vést spor na toto téma slovem lidským je proto marnost. Jíst chléb a přijímat Krista do srdce je správné. Proč si nikdo nepokládá otázku, kdy se stává chléb duchovním tělem Krista? Ten okamžik může nastat jenom ve víře a v nás, v našem srdci a ne mimo nás.
 
Myslet si, že chléb je duchovním tělem Krista je správné, nesprávné je myslet si, že se jedná o fyzické a podivné transsubstancianc tělo. Má slova o mém těle jsou Duch říká Kristus. Proměna chleba na tělo se odehrává se ve chvilce kdy Krista do srdce ve víře přijímáme, ne ve chvilce kdy chleba drží v rukou čaroděj. Chleba se neproměňuje v tělo Krista vně, ale proměňuje se v nás, a tato proměna je duchovní záležitost, ne fyzická. Myslet si, že někdo změní chleba na tělo Krista mimo naše srdce je modloslužebný podvod. Jen to naše víra v Krista, která nám umožňuje Jeho vstup do našeho srdce. Apoštolové kolem Krista při poslední večeři neměli víru, která by jim přijetí Krista do srdce umožnila, Kristus jim víru ukazuje. Takže není důležité pojídání, je důležité duchovní přijetí. Dále říká, že jeho slova jsou Duch. Nepřijímáme tedy hmotného Krista ústy, přijímáme Krista jako slova Ducha- novým srdcem. Přijímáme Krista ve víře. Ne ve víře v chleba, ale ve víře v Něho. A proto po svých "tvrdých" slovech o pojídání svého těla Kristus apoštolům vytkl nevíru. Toto bylo vždy o víře v Krista a Duchu a ne o pojídání.
Na eucharistickém podvodu proměny chleba vně lidské bytosti stojí podvody další. Třeba svatokrádežné zneuctění a znesvěcení těla Krista. To přece nejde. Kristus je svatý, mocný, silný a myslet si, že je možné Ho něčím a nějak zneuctít, znesvětit a znečistit je hloupost. Zrovna tak je hloupost ochraňovat chleba, jako by se jednalo o skutečného Krista. Vždyť je to jen chleba. Myslet si o sobě, že jsem ochránce těla Krista je pyšné rouhání. To Kristus je mých ochráncem a ne já ochráncem Jeho! To On mne chrání před zlem. Který člověk se může stavět do role ochránce Krista. Kristus má veškerou moc na nebi a na zemi. Jímá mne bázeň, byť si jen pomyslet, že bych někomu takovému dělal ochránce před znesvěcením a zneuctěním.
Přemýšlel jsem co vlastně znamenají konsekrované hostie ubytované ve svatostánku. Napadá mne jediné. Pokud by to, co je ve svatostánku byl skutečně Kristus, byl by to Kristus vyrvaný z lidského znovuzrozeného srdce a uvězněný v cele.



Re: Tělo a krev našeho Pána. (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Úterý, 12. listopad 2013 @ 20:19:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Katolíci to opravdu mají propracovanější než protestanté. Myslím, že kdo věří v transubstancianci, může docela intenzivně prožít dotek Krista. Já se k tomu nemohu blíže vyjádřit, protože k podobným psychickým jevům jsem imunní. Nepůsobila na mne akupunktura, akupresura, jógínské praktiky a dokonce ani všespásný Schultzův autogenní trénik (autosugesce používaná k uvolnění duše i těla). Takže dotek s Bohem musím prožívat jen tak, jak je popsáno v Bibli: Láskou k Bohu.


Tím neberu nikomu, že to může prožívat jinak. Mystici (hlavně mystičky) jsou toho důkazem. Možná, že to jde vyškolit, podobně, jako buddhisté (nebo snad i hinduisté) se učí k nirváně.




Je Pavlík Satanista nebo zdravotně nezpůsobilý? (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 12. listopad 2013 @ 20:35:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Předešlý příspěvek: martino v Úterý, 12. listopad 2013 @ 11:31:08 CET

 

Martino

 

Pavlíku, co to zase plácáte za nesmysly? Jste ožralý nebo berete drogy? Já to nevím, proto se ptám, neboť zdravý rozum prostě nebere ten blábol, co zde potíte, přetvařujíc se za  “slušňáka“, který si nevidí dál, než na špičku nosu, utápí se v sektářství a ústa si vyplachuje Kristem. Písmo sv. o takových zmatených konstatuje, že to jsou poblouznění.

 

A protože toužím po pravdě a nikoliv myšlenkovém průjmu Pavlíka, vyzývám otevřeně, aby nám Pavlík uvedl to hulvátství, sprostotu, zatracování apd. o kterém zde píše napadajíc diskusní konkurenci jen proto, že si uvědomuje, do jakého duchovního bahna to spadl.

 

Tak Pavlíku, konec blábolení a honem nám předložte ty příklady, ať diskusní veřejnost posoudí, zda jste diskusně přecitlivělý, nebo zdravotně nezpůsobilý a nábožensky nedospělý.

 

Děkuji a přeji prima den Martino.

 

Odpověď Pavlíka: Pavell v Úterý, 12. listopad 2013 @ 12:04:29 CET

 


Vážení diskutující, povšimněte si prosím, že diskutující pan Martino používá velmi obdobné diskusní praktiky "cukr a bič" jako používají "šmejdi" při podvodných obchodních manipulacích s důchodci. 

"Šmejd" má tendenci vyvolávat při kontaktu cokoliv. Vyvolá ve Vás hněv, který pak s ledovým klidem otočí proti vám. Vyvolá ve vás zájem, ve kterém vás podvede. Vyvolá ve vás strach aby vás mohl ovládat, vyvolá ve vás důvěru aby jste uvěřili jeho lžím, bude vás chválit, aby jste nebyli obezřetní. Bude vás urážet, aby vás ponížil a oslabil. Nakonec vám popřeje vše dobré a prima den. Jenže ani jedno jeho slovo nestojí v pravdě. "Šmejd" má zájem pouze o jedno- provokovat a evokovat cokoliv, čím by vás ovládl.

Tento "šmejdovský" způsob duševní manipulace je natolik vzdálený evangeliu a pravdě Ducha, že se rozhodně musí jednat o dílo satana. Modleme se za vysvobození všech, kteří jsou něčím takovým spoutaní.

 

Martino

 

Pavlíku, přesně tuto křeč jsem čekal. Nejste prostě schopen věrohodné argumentace a svá obvinění lži a pomluvy doložit, což znamená, že jste veřejně porušil Boží příkaz, Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému. Pokud jde o společenské vyjádření, pak musím vás upozornit, že vaše křivé obvinění by mohlo naplňovat trestný čin pomluvy.

§ 206 Pomluva
1. Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
Stejně tak by bylo možné uvažovat o tom, zda nebyl spáchán Trestný čin poškozování cizích práv atd.

Pavlíku vaše pomluvy a hanobení mě jako katolíka, včetně dalších věřících, by mohlo naplňovat i další trestný čin.

Především § 198 Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení…
bod 3.
Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, etnické skupině, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Pavlíku přesto vám přeji prima večer.




Všem lidem dobré vůle a zdravého rozumu... (Skóre: 1)
Vložil: martino v Čtvrtek, 14. listopad 2013 @ 10:50:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Re: Re: Re: Je Pavlík Satanista nebo zdravotně nezpůsobilý? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 13. listopad 2013 @ 15:21:40 CET


Frantík

Na oficiální velkolepé bohoslužbě, při níž byl vyhlášen Jeho Exelexence Stěpanič za "blahoslaveného", kázal papež pokrytecky o smíření a odpuštění. Připomenul i "bolestivou a tragickou" minulost slovy: "Upřímně žehnán této části Evropy, aby se nikdy neopakovaly nelidské události, které se udály v tomto století." Historie Chorvatska je skutečně bolestivá a tragická; od roku 1941 až do r. 1945, toto "část Evropy" krvácela "nelidskými událostmi", které dosáhly až rozměrů genocidy. Jenže to, co se snažil Jan Pavel II. zamlčet, je, že odpovědnost za tuto genocidu dopadá na hlavu arcibiskupa Aloise Stěpaniče, který byl - s plnou podporou Vatikánu - jedním z jejích nejaktivnějších spoluviníků.
V nezávislém státě Chorvatsko, založeném fašisty a nacisty v období r. 1941-1945, se završila nejodpornější a nejstrašlivější stránka druhé světové války. Ustašovci Ante Paveliče, podporováni Hitlerem a Musolinim, vyhladili statisíce pravoslavných Srbů a desítky tisíc Židů a Cikánů. Likvidace se udála ve jménu národně-náboženského "definitivního řešení" a násilného donucení k náboženskému přestupu, čili ve jménu "masového proselytismu" do katolictví. V tom všem sehrála rozhodující úlohu - přímo či nepřímo - "Svatá církev římská". Katolický arcibiskup záhřebský, svatý Alois Stepanic, spolupracoval aktivně s ustašovskou diktaturou. Příslušníci katolického kléru se osobně zúčastňovali masového zabíjení a násilného proselytismu do katolicismu. Vatikán tuto národně-náboženskou genocidu, kterou uskutečńoval Ante Pavelič, podporoval.
Stepanič byl odsouzen soudním tribunálem po pádu nacismu jako válečný zločinec za genocidu Srbů a za spolupráci s loutkou nacistů Paveličem. Trest, který mu byl vyměřen, je však pro svoji shovívavost urážkou památky obětí - jednalo se o domácí vězení! Přesto všechno Vatikán prohlašuje tento rozsudek za "komunistické intriky" a domácí vězení za mučednictví!

Martino

Protože se Frantík opakovaně domnívá, co je zde za hvězdu, tedy že on je jediný nositel pravdy, rád z předešlé diskuse v letních měsících přiložím svůj příspěvek dnes pro Frantíka, který pravděpodobně není schopen, v hlavě předloženou informaci zpracovat a tak zde vříská jakoby ho někdo podřezával, plive, slintá a uráží na všechny strany.


Martino, chcešli být hodnověrný, uveď zdroje Tvých informací.
Posílám Ti také jeden zdroj:http://www.orthodoxia.cz/memento.htm

 

Martino

Tvůj odkaz je pravděpodobně pro lidi, kteří rezignovali na zdravý rozum. Můžeš doložit toto konstatování z tvého zdroje, kde se doslovně píše?

„Papež Pius XII., který vítal ve své řeči 20. června 1941 Hitlerovo napadení Sovětského Svazu“

Nic o tom, že by Pius XII., 20.6.1941 vítal Hitlerovo napadení SSSR nikde oficiálně neexistuje. Bude to stejná dezinformace určená pravděpodobně jen pro idioty, jako je tato informace, kde autor ani neví, že se jednalo o první stupeň a to blahořečení, nikoliv svatořečení:/ zdroj opět orthodoxia /

Papež Jan Pavel II. tím, kdo svatořečil kardinála Stepaniče - vraha 800.000 pravoslavných Srbů za II. světové války“

A nyní z mého zdoje:

Záhřebský arcibiskup, kardinál Alois Stepinac (1898-1960), kterého beatifikoval roku 1998 Jan Pavel II., patří k vynikajícím postavám vyznavačů křesťanské víry v prostředí dvou totalitních režimů 20. století, tedy nacionalistické a komunistické diktatury. Z mnoha jeho překvapivě ostrých vystoupení vybíráme dvě ukázky, obě z období vlády ustašovského fašistického režimu v Chorvatsku. První z nich pronesl na slavnost Krista Krále 25. listopadu roku 1942:

Každý lid a každá rasa, které žijí na zemi, má právo na život hodný člověka, a je nutné a potřebné se k nim chovat způsobem hodným člověka. Všichni bez jakéhokoli rozdílu, ať už jde o cikánskou či jakoukoli jinou rasu, o černochy či hladové Evropany, židy s olivovou pletí nebo o pyšné árijce, všichni mají právo říci: »Otče náš, jenž jsi na nebesích«. A protože Bůh dal toto právo všem, jaká lidská síla jim ho smí brát? Všechny národy, jakéhokoli jména, mají stejnou povinnost bít se v prsa a říkat: „odpusť nám naše viny jakož i my odpouštíme našim viníkům.
Proto katolická církev vždycky odsuzovala a také dnes odsuzuje každou nespravedlnost a násilí, které se páchá ve jménu nějaké třídní či rasové teorie nebo národní příslušnosti, protože je to totéž jako třídní boj, kterého se dopouští bolševismus. Absolutně není dovoleno odstraňovat ze zemského povrchu Židy a Cikány, protože je někdo považuje za nižší rasu. Pokud je tak snadno přijato takovéto kritérium zcela nepodložených teorií, který národ na zemi by se potom mohl cítit bezpečně?


Kardinál Stepinac pozvedal svůj hlas podobným způsobem častokrát. Během jednoho kajícného procesí 31. října roku 1943 řekl:

Netoužíme být hlásnou troubou chvilkových tužeb a potřeb jednotlivých politických stran nebo jedinců. Vždycky a také ve veřejném životě jsme zdůrazňovali principy věčného Božího zákona, který platí pro všechny: Chorvaty, Srby, Židy, Cikány, katolíky, muslimy, pravoslavné či pro kohokoliv jiného. Nesmíme však podněcovat ke vzpouře ani fyzicky donucovat kohokoliv, aby tyto zákony praktikoval, protože každý člověk se bude zodpovídat za svoje skutky.
Odpovíme také těm, kteří nás obviňují, že jsme podpořili rasismus, protože, jak vidíte, v některých hlavách vládne názor, že katolická církev je vinna za všechno. Zaujali jsme postoj k rasismu, jakmile se zrodil a nikoli teprve dnes. A tento postoj je jednoduchý a jasný. Katolická církev neuznává vládnoucí rasy, ani rasy služebné či otrocké. Katolická církev zná jedinou rasu, lidského tvora stvořeného Bohem. Pro církev je každý člověk stejný, ať už černoch nebo Evropan. Král žijící v královském paláci je člověkem v téže míře jako poslední chuďas či Cikán žijící pod stanem. Církev neuznává mezi lidmi žádný podstatný rozdíl, každý má nesmrtelnou duši, každý má královský původ… Katolická církev nemůže přijmout, že by nějaká rasa či národ jen proto, že je početný či silnější svou výzbrojí, mohl páchat násilí na jiném národě, který je méně početný nebo je hůře vyzbrojen. Nemůžeme přijmout zabíjení nevinných jako odvetu za zabití vojáka, i kdyby byl tento jakkoli šlechetný. Masakrování stovek zajatých lidí za zločin, jehož pachatel není znám, je pohanský přístup, který nikdy nemůže přinést dobré plody…Odsuzuji proto všechny nespravedlnosti, veškeré vraždění nevinných, všechny destrukce poklidných vesnic…


Těžce by se klamal ten, kdo by si myslel, že pachatelé zločinů nebudou potrestáni. Všechen tento strašlivý chaos, který svět prožívá, není ničím jiným než Božím trestem za porušování desatera Božích přikázání a za pohrdání Kristovým evangeliem. A pokud lidstvo nebude chtít nad sebou uznat autoritu Boha, je zcela jisté, že pravice Boží zasáhne ještě tíživěji.

Z knihy Aleksa Benigara, „Alojzije Stepinac, hrvatski kardinal“, Záhřeb 1993, str.406-419,

 

 




Stránka vygenerována za: 3.55 sekundy