Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Nebudu zastírat, že jsem na nevolitelné místě kandidátky KDU-ČSL v Praze. A nebudu se tvářit, jako že tento článek není určitou agitací pro KDU-ČSL. Každý plnoletý občan má možnost volit (byť ne každý této možnosti využije), a jakkoli si nedělám iluze o významu voleb, jsou pro každého z nás přinejmenším drobnou možností nějak ovlivnit dění v našem státě a jeho směřování.
         Lidová strana má za sebou jedno období mimo poslaneckou sněmovnu a mám dobré důvody domnívat se, že jí to prospělo. Řada lidí, k nimž jsem neměl důvěru, odešla do TOP 09 (nebudu zastírat, že tam odešli i někteří, k nimž jsem důvěru měl), a především odchod Miroslava Kalouska pomohl ke zklidnění atmosféry ve straně. Nu, a jak se dalo čekat, přestali KDU-ČSL podporovat někteří lidé, kteří měli k její podpoře jiné důvody než souhlas s jejím programem a snaha jej prosadit.

Obě „velké“ strany, tedy ODS a ČSSD, zakoušejí, jak je válcují jejich bývalí předsedové, a utápějí se ve vnitřních problémech. Nečasova pravicová vláda skončila neslavně, to netřeba rozebírat, a vím, že si naběhnu téměř u všech, vyjádřím-li názor, že nebyla zdaleka tak špatná, jak to navenek vypadá. Předně se snažila udržet na uzdě státní dluh. To se jí sice nepodařilo v absolutních číslech – státní dluh se zvyšuje po celou dobu existence České republiky, ať už jsme měli vládu pravicovou či levicovou – nicméně poslední pravicová vláda pracovala uprostřed celosvětové krize se zhruba stejnými deficity jako levicová vláda uprostřed nebývalé konjunktury. A pokud jste již zapomněli, co je to nezodpovědné rozhazování, počkejte si na příští rok – vláda, která vzejde z nadcházejících voleb, vám to s největší pravděpodobností připomene. Obávám se, že brzy „doženeme Evropu“ a zvýšíme státní dluh na nějakých 80 procent HDP.

         Ovšem za hlavní přednost bývalé vlády považuji skutečnost, že policie a justice se dostaly z područí vlády. Tím nechci říci, že vše, co policie předvádí, je dobré. Propojení kauzy Nagyová s údajným bojem proti kmotrům se s každým týdnem, kdy se kolem kmotrů nic neděje, skutečně stále více jeví jako účelová konstrukce. Nicméně principiálně je dobré, že vláda nebo špičky ODS a ČSSD nerozhodují o tom, kdo bude či nebude vyšetřován.
         Nicméně ať byla vláda jakákoli, vítězství levice se zdá být jisté. Ovšem toto vítězství může mít řadu různých podob, z nichž některé jsou méně nebezpečné než jiné. Velkou neznámou je, kolik dalších stran – vedle ČSSD, ODS a komunistů – se do parlamentu dostane. Velmi pravděpodobně to bude TOP 09, i když jisté to není. A pak je zde celá řada kandidátů s většími či menšími šancemi: Větší má ANO, lidovci a Zemanovci, o něco menší mají Zelení, Okamurův Úsvit či Suverenita Jany Bobošíkové. Všichni mohou překvapit – ať už svým úspěchem či neúspěchem.

         Lidovci jsou jediní s dlouhou tradicí a se zkušeností, jak se dělá politika. Mají velký koaliční potenciál. Za určitých okolností by mohli vstoupit do koalice s ČSSD a být tak hrází proti nejhorším protirodinným a levičáckým excesům. Neměli by ale do této koalice spěchat za každou cenu. Rozhodně by neměli v koalici zůstávat, jakmile by je začali sociální demokraté nemilosrdně válcovat účelovým spojenectvím s komunisty, jak se to dálo za Paroubkovy éry. KDU-ČSL by mohla vstoupit do levicové vlády, ale jen s velkou obezřetností a s nastavením jasných hranic.

         Kdyby se stal zázrak a pravice by přesto uspěla, opět by měla KDU-ČSL velký koaliční potenciál a opět by mohla hrát moderující úlohu, byť v tomto případě zcela jiného typu. KDU-ČSL by jistě nebyla rozhazovačná, ale usilovala by o to, aby úspory nedopadaly především na nejslabší členy naší společnosti. V tomto ohledu se projevovala předchozí vláda nesmírně necitlivě – a zbytečně ztrácela podporu mnohých.

         Je ovšem také možné, že se do Poslanecké sněmovny dostane více „malých stran“. Sestavování vlády bude náročnější než kdy dříve. Stejně tak schvalování důležitých zákonů. I to je velká šance pro KDU-ČSL, a i v této situaci by mohla sehrát pozitivní moderující úlohu. Čeští politici – mnozí staří, ale zejména ti noví – nemají vnitřní vybavení pro férové jednání a uzavírání smysluplných kompromisů.

         Rozhodně nebudu líčit lidovce jako nějaký všelék. V jistém smyslu jsou politická strana jako každá jiná a jsou v ní lidé féroví a příkladní, ale i takoví, které bych tam raději neviděl. Není to dokonalá strana v dokonalé společnosti, ale – přinejmenším z mého pohledu – je i z etického hlediska pro mě nejpřijatelnější z těch stran, které mají šanci do parlamentu proniknout. Nestojíme před volbou mezi černým a bílým. Přesto jsou i tyto volby důležité. Bylo by škoda nevyužít šance alespoň malým dílkem přispět k posílení těch, kdo se budou snažit naší zemi prospět.

         Programy stran jsou jistě důležité. Nebudu tajit, že pro mě jsou ještě důležitější lidé a jejich charaktery. A lidí, k nimž mám důvěru, je v KDU-ČSL vyšší koncentrace než jinde. Pro mě je to pádný důvod přát této straně úspěch.

17. září 2013

Zdroj: http://www.dan-drapal.cz/