poslal Nepřihlášený Z miliardových náhrad, které budou
církve v rámci vyrovnání se státem pobírat za nevydaný majetek, se
církevním ekonomům musí doslova zatočit hlava. Bankovní domy se už proto
začaly předhánět s nabídkami. A vyškolily stovky svých lidí, kteří
budou s účty a finančními produkty pomáhat.
"Zájem bank je teď velký. Nabízejí, že se s námi podívají na naše
představy a nabídnou nám na míru to, co potřebujeme," řekl Právu
generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Katolíkům by mělo na konci roku přistát na účtech přes tři a půl
miliardy korun. Část peněz budou zřejmě chtít ve státních dluhopisech,
díl hotových peněz se chystají vložit do oprav nemovitostí a zbytek do
bankovních produktů.
iskupové
budou mít podle Holuba svobodu s penězi naloží. "Ale na úrovni České
biskupské konference také zpracováváme návrh finančního fondu či způsobu
spravování financí, který nabídneme všem. Bude profitovat z toho, že
bankovní domy nebudou placeny osmkrát, ale jen jednou, a také že tam
budou finance ve větší míře," řekl Holub.
Velký zájem získat pod svá křídla církevní peníze má např. Komerční
banka, která podle náměstka generálního ředitele Petera Palečky
vyškolila přes stovku zástupců, kteří se mají snažit církevním
představitelům vyjít vstříc.
Získat si církevníky na svou stranu není jednoduché. "Poprvé byla
komunikace hodně distanční, sle když jsme se s některými církevními
subjeky potkali podruhé, potřetí a vysvětlili jsme jim empaticky, že nám
jde o to, jim pomoci, že máme hromadu lidí, kteří vědí, jak prostředky
optimalizovat, tak se komunikace mnohem zlepšila," řekl Právu Paleček.
Předseda Ekumenické rady církví a nejvyšší představitel Českobratrské
církve evangelické Joel Ruml právu potvrdil, že se několika jednání s
bankami účastnil a byl občas nemile překvapen přístupem a nabídkami
bankovních reprezentantů.
"Jestli je pro banky církev zajímavým klientem, jak občas od nich
slyšíme, tak by měly zajímavému klientovi dát zajímavou nabídku," řekl
Ruml. Některé banky podle něj zřejmě nečetly zákon a nepochopily, že už nejsou chudí příbuzní,
a také že mají mezi sebou odborníky. "Jako by platilo, že v církvích
jsou lidé, kteří nemají ponětí, jak to ve finančním světě chodí,"
podotkl Ruml.
To, že církve zatím nejsou finačními institucemi brány příliš vážně, ale
díky vyrovnání se státem se jejich obraz v očích finačníků zepší,
připouští i Palečka.
"Církve zatím nejsou zatím subjekt, který by byl brán jako rovnocenný -
ve smyslu velikosti obchodních operací, jaké běžně mají korporátní
klienti. Ale je to subjekt, který se bude do budoucna chovat jinak než neziskový subjekt," vysvětlil Palečka.
deník Právo
