V roce 1900 se  konala v New Yorku první „Ekumenická misijní konference“.  Cílem této konference bylo přidělit jednotlivým církvím  a misijním společnostem po celém světě jejich misijní  území. Tato snaha o misijní rozdělení světa a o zajiš  tění pracovního území pro každou církev nebo misijní  společnost aby nedošlo k překrývání jejich činnosti, je  označována jako „ekumenická“. Podívejme se na důsledky územního rozdělení pro misii.

Církev zapojená do ekumeny dostane přidělené město nebo okres, kde může provádět misii. Ale prosím, žádné trojandělské poselství nebo vydávání či rozšiřování Velkého  sporu věků. A prosím, žádné vyjížďky do území patřících  jiným církvím. Ale co nám k tomu říká Písmo svaté? Ko 1,23: „Však jestliže zůstáváte u víře založení a pevní, a neuchylujete se od naděje evangelium, kteréž jste slyšeli, jenž jest  kázáno všemu stvoření, kteréž jest pod nebem, jehožto já  Pavel učiněn jsem služebník; Mk 16,15: „A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium  všemu stvoření. 1Tm 2,4: „Kterýž chce, aby všichni lidé spaseni byli a k známosti  pravdy přišli.

Spolupráce je a bude adresována církevním vedoucím. A  co členové, rozhodnou se každý jednotlivě, nebo se nechají  „nést davem?“, bez hlubšího se zamyšlení nad předloženým  rozhodnutím shora? Tvrdíme, že stavíme mosty, přes které  podáváme naše poselství. Ale co se stane, když církev ztratí profil či vlastní identitu? Přes stejný most k nám půjde  poselství antikrista. A o co zde jde, přece o správnou bohoslužbu. Kdy bude ekumenická bohoslužba, který den?  No přece v neděli. Bude to neděle. Vždyť papež chce mít  všechny církve pod jednou střechou. Slavíme všichni společně, prosím, přijďte. Každý bude slavit svým způsobem.  Dvě bohoslužby stojí proti sobě. Zj 14,7: „Řkoucího velikým  hlasem: Bojte se Boha, a vzdejte jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho; a klanějte se tomu, kterýž učinil nebe i zemi  i moře i studnice vod.“ Zj 14,9.10a: „A třetí anděl letěl za nimi,  pravě velikým hlasem: Bude-li se kdo klaněti šelmě a obrazu  jejímu, a vezme-li znamení její na čelo své aneb na ruku svou, I  tenť také bude píti víno hněvu Božího, víno, pravím, kteréž jest  vlito do kalichu hněvu jeho;“.

Kde je zakotvena pravá bohoslužba? Přece ve 4. Božím přikázání. Zde opět stojí dvě bohoslužby proti sobě, jedna v sobotu, druhá vneděli. V ekonomice to chodí tak, že velké  firmy pohlcují menší a ty velké jsou stále větší. Tak je to i  v ekumeně, kde se demokraticky hlasuje. Většina má pravdu, menšina je demokraticky přehlasována. Proč, protože  měřítko se mění podle podmínek, když papež jedná se Židy, musí si něco nechat napadnout, aby je dostal na svou  stranu. Podle posledních zpráv, strana NRP v Izraeli přišla  s návrhem změny zákona o zavedení „druhého“ dne klidu  – neděle. Pro změnu zákona hlasovalo 56 %, proti jen 30 %. Při průzkumu veřejného mínění se vyjádřilo 64 % dotazovaných  pro změnu zákona. Z toho vidíme, že sobota v Izraeli ztrácí  na významu. Jestliže papež ovládne Izrael, pak bude mít  právo rozehnat a zlikvidovat fundamentalisty a všechny, kteří se postaví proti jeho plánům, ty kteří se nedají poučit a drží se Zákona a Slova. Papež, armáda USA a OSN budou mít stejnou pravomoc, mohou vtrhnout kamkoliv a nastolit nový „světový řád“. Možná si řeknete, že to jsou nesmysly, pak zapomeňte, co jste četli. Doba, která je před námi, nás přesvědčí o jednom nebo druhém.