Grano Salis - Otazníky nad dopady schváleného zákona o majetkovém vyrovnání pro některé církve

8. listopadu byl Parlamentem České republiky přijat zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Pokud jej prezident nevrátí Poslanecké sněmovně, nabude účinnosti 1. ledna 2013.

Co to bude po 1. lednu 2013 znamenat pro váhající církve, které zvažují, zda vyrovnání přijmout či odmítnout?

Jaké otázky či gordické uzly v této souvislosti vznikají?

1) § 3 praví, že oprávněnou osobou je registrovaná církev a náboženská společnost, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 (Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám).

Splňují všechny církve tuto podmínku? Budou to muset nějak dokládat? Čím to doloží?

2) Podle § 15 obdrží paušální finanční náhradu církev, která neodmítne uzavřít se státem smlouvu o vypořádání podle § 16.

Co se tedy v této věci bude po 1. lednu 2013 dít?

Do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy do 28.2.2013) doručí Ministerstvo kultury církvím návrh smlouvy o vypořádání. Jak taková smlouva bude vypadat, nebylo zatím zveřejněno.

Smlouva o vypořádání mezi státem a dotčenou církví se má uzavřít do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy do 30.9.2013).

Podle § 16 za dotčenou církev uzavírá smlouvu o vypořádání statutární orgán. V případě, že ze základního dokumentu dotčené církve a náboženské společnosti vyplývá omezení statutárního orgánu dotčené církve a náboženské společnosti k majetkovým dispozicím, je k podpisu smlouvy zapotřebí předchozí zmocnění k tomu oprávněným orgánem dotčené církve a náboženské společnosti.

Tady záleží, jak má konkrétní církev formulovaný svůj Základní dokument. V případě některých církvích může Základní dokument umožňovat, aby statutární orgán (předseda, biskup apod.) smlouvu podepsal bez schválení nějakého celocírkevního grémia (např. konference sborů, sjezdu delegátů apod.). Je třeba si uvědomit, že takový postup budě právně možný.

3) Co se stane, když některá církev odmítne smlouvu o vypořádání uzavřít?

Tady vzniká velký zádrhel či přímo gordický uzel.

Dnem účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání se totiž zrušují všechny zákony a nařízení vlády, na jejichž základě jsou dnes dotovány církve. Místo dotací na platy duchovních a administrativu církve bude podle § 17 po dobu 17 let vyplácen Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví. Příspěvek se bude vyplácet na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, na který je určen.

Církev, která neuzavře smlouvu o vypořádání se nestane "dotčenou církví".

Znamená to tedy, že bude muset taková církev v případě odmítnutí smlouvy vrátit Příspěvek vyplacený v lednu 2013 na rok 2013?

Nebude toto hlavní důvod, proč církevní grémia tuto smlouvu nakonec odsouhlasí? Nestane se hlavním hlediskem rozhodování sborů strach o finanční přežití?

Počítají sbory, které mají ze státní dotace placeny své pracovníky, že mohou o tyto prostředky od 1. ledna 2013 přijít?

Počítá rozpočet vaší církve s možností, že bude muset fungovat v roce 2013 pouze z vlastních zdrojů (příspěvků sborů apod.)?

Otázka však může být postavena také jinak.

Neměly by církve, které váhají, zda mají smlouvu o vyrovnání uzavřít (tedy stát se "dotčenou církví"), odřeknout vyplacení první splátky "Příspěvku na podporu činnosti dotčených církví"?

Každopádně to bude bolet. Nyní záleží na tom, zda peněženky členů církví nebo jejich svědomí.

Zpracováno podle článku na Notabene "Otazníky nad dopady schváleného zákona o majetkovém vyrovnání pro BJB"

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace