Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 241, komentářů celkem: 429557, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 542 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
rosmano
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116480970
přístupů od 17. 10. 2001

Nebezpečná učení: Smrt se otevírá životu
Vloženo Středa, 07. listopad 2012 @ 21:32:57 CET Vložil: Olda

Katolicismus poslal Nepřihlášený

3. 11. v čase „dušiček“ sloužil Benedikt XVI. v bazilice sv. Petra zádušní mši svatou za kardinály a biskupy, kteří zemřeli během uplynulého roku.

Papež mimo jiné řekl: „Zvláště návštěva hřbitovů nám umožňuje obnovovat svazky s těmi blízkými lidmi, kteří nás opustili. Smrt paradoxně uchovává to, co život udržet nemůže….

…Oslovují nás a vedou k znovunavázání dialogu, který se jejich smrtí ocitl v krizi. Hřbitovy jsou vlastně jakýmsi místem setkání, v nichž živí potkávají mrtvé a upevňují s nimi svazky společenství, které smrt nemohla přerušit….

…Když vstoupíme do chodeb římských katakomb nebo na stezky hřbitovů našich měst a obcí, je to jako bychom překročili nehmotný práh a začali komunikovat s těmi, kteří tam chovají svoji minulost, tvořenou z radostí i bolestí, porážek i nadějí.“…


Co říká Boží slovo o stavu mrtvých?
Mrtví spí a ti, kteří budou spaseni, čekají na vzkříšení k věčnému životu. Textů na toto téma je v Bibli celá řada:

  • Kazatel  9:5
    Živí totiž vědí, že zemřou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta.
  • Žalmy  115:17
    Mrtví nechválí Hospodina, nikdo z těch, kdo sestupují v říši ticha.
  • 1. Korintským  15:52
    naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.

  • Izajáš 8:19 
    Řeknou vám: „Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají.“ Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých?Nemáme se tudíž ptát mrtvých, ale samotného Boha.
    Pokud víme, že mrtví nevědí nic a lidé se i přes výslovný zákaz Boha doptávají duchů zemřelých, pak přicházejí duchové ďábla a lidé se stávají obětí nebezpečných a osudných klamů.

  • Deuteronomium 18:9-12 
    Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů.
    Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.
    Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody.

  • Izraelský král Saul zahynul proto, že se od přímé rady svého Boha uchýlil k věštkyni – mediu. Kyž Bůh Saula opustil, pro jeho hřích, Saul se šel poradit s „duchem věšteckým“. Vešel za noci k věštkyni Endor a žádal ji, aby mu mohla vyvolala zemřelého proroka Samuele, aby se s ním mohl poradit. Věštkyni se zdánlivě podařilo vyvolat „ducha“ zemřelého prroka.
    Ve skutečnosti to však nebyl jeho duch, nýbrž byl to satan, který na sebe vzal podobu proroka a napodobil i jeho hlas.
    Celý příběh je zapsán Bibli: 1 Samuelova 28:3-19

  • Satan má totiž moc proměnit se i v anděla světla a proto docela snadno napodobí např.  i charakteristické rysy zesnulých, jako to bylo v tomto případě.  Viz 2. Kor. 11,14

    V Saulově případě a stejně i  v současnosti satan a jeho padlí andělé používají  jako mocný nástroj svého klamu někdy i PRAVDU.

    Svědčí o tom verše 1 Samuelova 28:15-19. Mj. Saulovi bylo „duchem“ oznámeno, že on a jeho synové druhý den zahynou. A tak se také stalo.
    Saul však zahynul právě proto, že se radil s tímto „duchem věšteckým“…

  • 1 Paralipomenon 10:13  -14
    Tak zemřel Saul pro svoji zpronevěru; zpronevěřil se Hospodinu, protože nedbal na Hospodinovo slovo. Dokonce se dotazoval věštího ducha.
    Hospodina se nedotazoval, proto jej Hospodin usmrtil a převedl království na Davida, syna Jišajova.

  • Cesta do zahynutí
    Spiritismus vede lidi do zahynutí, protože je popíráno  a zkreslováno vykoupení v Ježíši Kristu.
    Podle učení spiritismu budou všichni lidé spaseni a dokonce i sám ďábel.
    Kdo zde žil špatně, bude mít příležitost odtrpět své viny v dalším životě, a nakonec se z něj stane dokonalá bytost.

    Toto učení je v přímém rozporu se slovy Kristovými:

    „Kdo uvěří, bude spasen, kdo neuvěří, bude osouzen“

    Spiritisté také zavrhují učení Písma o andělech a tvrdí, že jsou to duchové zemřelých, nevěří v zmrtvýchvstání , přestože Bible obrací naději věřících právě na dobu vzkříšení.

  • Efezským 6:11 -12
    Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům.
    Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.

"Smrt se otevírá životu" | Přihlásit/Vytvořit účet | 20 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Smrt se otevírá životu (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 08. listopad 2012 @ 06:29:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)



Nakolik si vlastně autor vůbec stojí za svými názory, když se pod ně stydí i podepsat?



Taky bych se styděl podepsat pod takovou snůšku povytrhávaných vět, když je evidentní, že jejich původnímu smyslu vůbec neporozuměl.

Spiritismus je pro římské katolíky těžkým hříchem a tudíž k němu ani nenabádají, ani ho sami nijak neprovozují.







Re: Smrt se otevírá životu (Skóre: 1)
Vložil: rive v Čtvrtek, 08. listopad 2012 @ 07:27:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zareaguji protože,  já jsem pro výzvu věnujte se prosím intenzívně svým živým, těm, kteří vás obklopuji a alespoň s takovým  intenzitou a náléhavostí, strachem a obavami  o jejich spasení a záchranu, jak se věnujete svým mrtvým. Určitě v okolí je někdo takový, kdo potřebuje tvůj čas, tvé modlitby, a je to tvá povinnost, protože jednou může být pozdě!! Aha vlastně toto falešné evangelium, říká nikdy nemůže být pozdě, vlastně  podle této falešné naděje může být i ten kdo Boha celý život odmítal. Falešnost této naděje nemá podporu Písma svatého, a proto bych jen  přece raději svůj čas, lásku, modlitby věnovala živým kolem sebe. Nespoléhala na  falešnou naději spasení skrze konání zádušní mše. 



„Zvláště návštěva hřbitovů nám umožňuje obnovovat svazky s těmi blízkými lidmi, kteří nás opustili"....

Zase bych byla realista a dala zcela jinou výzvu přece při návštěvě hřbitova je přece ta nejlepší možnost k obnovení svazků s žijícími blízkými. 
Není vhodnější doba k položení hlubokých otázek našim blízkým o Životě, o Naději , o Lásce jak právě v době, kdy se těmito věcmi ve svých myslích intenzivně zabývají,  a to v čase kdy přicházejí na hřbitov. Jsem pro  velmi jemnou empatickou přátelskou evangelizaci na hřbitově, jsem pro dialog na hřbitově v době dušiček, ale se živými, jedině to je cesta ke záchraně a spasení lidí kolem nás. 

Souhlasím s tím, na základě poznání z Písma svatého, že po smrti člověka je už pozdě,  je konec!! naděje získání spasení pro někoho modlitbami a nějakým obřadnictvím. 

Souhlasím na základě  křesťanského poznání, že jakýkoliv dialog s mrtvými je Bohem zapovězen, a nemám důvod se tomu vědomě protivit a rouhavě vstupovat do této Bohem zapovězené zóny.

rive



Re: Smrt se otevírá životu (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 08. listopad 2012 @ 07:28:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já se nechci nějak zastávat katolíků, ale nevidím zde nějaký spiritismus. Přece když nám někdo, koho jsme milovali nebo s ním žili, zemře, tak na něho nemůžeme zapomenout. Pak terpve cítíme, že nám chybí a vidíme ho v duchu na místech, kde býval. To jsou vzpomínky, ale ne spiritismus. Když zemřel jeden můj kolega v práci, nemohl jsem zapomenout na to, jak jsme se ráno při cestě do práce sešli na rozcestí, kde se naše cesty spojily do práce. Mnohokrát jsem se tím směrem ohlednul a vzpomenul na něho, vybavil si jeho tvář, jeho pozdrav…

A je také dobré ty vzpomínky někdy oživit právě třeba tím svátkem zesnulých, kdy zapalujeme svíčky, zastavíme se u hrobu  a vzpomínáme  Copak z nás někdo vyvolává ducha?


Ano, mrtví nevědí nic a Pán Ježíš to přirovnává spánku. Jak je to jen dobře, že nevědí nic. Jejich trápení skončilo smrtí  a proč by mělo pokračovat, kdyby viděli ta mnohá utrpení, které prožíváme či budeme prožívat.


Komunikace s mrtvými jsou přece naše vzpomínky v nás  a nic víc a nevidím v tom nic špatného, ale naopak průjev lásky  a úcty k těm, kteří nás opustili spánkem smrti.


Spiritismus je tehdy, když účelově vyvolávám ducha zemřelých a s ním chci komunikovat. To přece dělal Saul. A to je moc špatné a Slovo Boží před tím varuje. Pak vlastně neuznávám i to, co Pán Ježíš řekl o mrtvých.





Re: Smrt se otevírá životu (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 08. listopad 2012 @ 08:14:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řekl bych že jde o velice názornou ukázku toho jak důležitá je kromě Bible i Církev a zejména živoucí Bůh v každodenním životě.

Ti kteří se odvolávali jenom na Písmo a vypustili ze svého života Boha a bližního nenáviděli kdysi našeho Pána Ježíše Krista a pronásledovali ho na každém kroku a odvolávali se přitom právě na Písmo. Přestože tam byl popsán velice přesně, vždycky to bylo jako kdyby četli pravý opak. Prohlásili ho ďáblem a křičeli ukřižuj. Jiní zas uznávali jen Mojžíšovy knihy  a nic jiného a „vyčetli“ z nich že nebude  zmrtvýchvstání a že neexistují andělé.

Jak by asi vypadaly dějiny Izraele kdyby byl tvrdil že mu stačí Písmo a odmítnul všechny proroky, vůdce, soudce, krále pomazané Hospodinem a apoštoly ?  Samého Boha ? Kdyby si v každé vesnici vykládali posvátné texty podle místního farizeje, každý jinak a zcela protichůdně a časem by přišli na to že si to mohou dělat i sami a potom i bez Písma ?

 

Částečné odpustky časných trestů můžeme získat při každé návštěvě libovolného hřbitova, když se tam pomodlíme za duše v Očistci a nacházíme se v milosti posvěcující, chodíme ke zpovědi a k přijímání. Kdykoliv po celý rok, nejenom v oktávu všech svatých. Třeba i několikrát za den.




Re: Smrt se otevírá životu (Skóre: 1)
Vložil: svata_tradicia (svatatradicia@jesuits.tv) v Čtvrtek, 08. listopad 2012 @ 12:02:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.jezuiti.sk/
ano, Svaty 88 Otec má svatou pravdu. Jinak, když už jsme my katolíci odstarnili z Bible to čtvrté přikázání o modlářství proc bychom neměli odstranit i toho parchanta Mojžíše jak zakazuje rozmlouvání s mrtvými a zejmena toho parchanta Izaiáše. Ten o tom modlářství při hrobech hodne mnoho mluví jenom nechápu nač to dělá, když nezná Svatou tradici římskou a jeho spisky nemají ani imprimatur. Co on neměl doma obrazek své maminky nebo co? Takový lidi nemají v bibli co delat, nechápu proč to šašek z té bible nezmaže .. Já když jednu na hrbitov, modlím se k mému dedečkovi dle tradice rimské a nebudu já nakeho parchanta Izaiáše poslouchat, ponevač bible není a nemuže být zárukou pravdy a nakej zasranej Izaiáš vubec ne. Chvala Marii. Amen. 



Re: Smrt se otevírá životu (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Čtvrtek, 08. listopad 2012 @ 16:44:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
uryvok
„Posvätný oheň“
Kateri v misii prežila ďalší tlak, aby sa vydala, ale jej odhodlanie bolo pevné. Kateri tam bola oslobodená od prekážok, ktoré znášala v dedine svojho strýka, a začala horieť novým zápalom a láskou k Ježišovi.
Hneď ráno bola prvá v kostole a posledná z neho odchádzala. Počas dňa sa vracala do kostola, aby prežila čas v Božej prítomnosti. Modlila sa „veľmi málo jazykom, ale veľmi sa modlila očami a srdcom“.
To však Kateri nestačilo. Spojila sa s niekoľkými indiánskymi ženami, aby sa venovali zasvätenému životu. Istému jezuitskému misionárovi v misii pripadali ako „Dcéry lásky z Francúzska“, lebo vykonávali „dobročinné skutky medzi svojimi blížnymi, starali sa tajne o chorých a chudobných, nechceli, aby si ich všímali, a dávali almužny chorým a núdznym“. Istý kňaz si všimol Kateri a poznamenal, že „tie najpodradnejšie práce boli zušľachtené vďaka horlivému duchu, s akým ich vykonávala“. Kateri s horlivou intenzitou zachovávala všetko, čo sa naučila. Jej horlivosť bola veľmi veľká, keď ju Duch Svätý viedol cestou milosrdenstva, ochotnej lásky a pokorného života s Bohom.
Kateri Tekakwitha verne a usilovne zachovala všetko, čo vedela. Usilovala sa o dokonalosť – dokonale praktizovala vieru, bola dobrým príkladom pre spoločenstvo a naplno žila pre Boha – svoj cieľ chcela dosiahnuť ochotnou, zanietenou odhodlanosťou. Mala však krehké zdravie a v zime 1680 ostala Kateri pripútaná na lôžko. Často ju navštevovali iní Indiáni v misii a prosili ju o radu a usmernenie. Jeden z misionárov napísal, že „od nej odchádzali s pocitom, že sa zohriali pri ‚posvätnom ohni‘, ktorý žiaril z jej očí, gest a slov, ktoré vyslovila“. Kateri Tekakwitha zomrela 17. apríla 1680 ako dvadsaťštyriročná.
Tisíce zázrakov
Keby sa príbeh skončil tu, asi by sme nikdy nepočuli o Kateri Tekakwitha. Keď sa však dvaja jezuitskí misionári a  príslušníci kmeňa Mohawkov, ktorí boli pri jej smrti, pozreli na Katerinu tvár, ktorá bola počas jej života veľmi zjazvená, zrazu videli, že je tak á krásn a, až páter Pierre Cholonec vykríkol. Ďalší kňaz sa k nemu pridal: Katerina tvár „bola krajšia než za jej života“., Boh zasiahol a vyhladil znaky choroby a utrpenia, ktoré Kateri nosila počas života.
Potom sa začali zázraky. Do dvoch rokov vznikol okolo Kateri „miestny kult“. Relikvie z jej života sa používali na liečenie. Počas ďalších 30 rokov sa Kateri stala známou ako „uzdravovateľka“ medzi Indiánmi a obyvateľmi oblasti okolo Montrealu. Páter Cholonec napísal: „Uzdravenia... boli také časté, že sme ich prestali zaznamenávať. Ani mesiac a ani týždeň neprešiel“ bez uzdravenia. Poznamenal, že uzdravenie bolo zvyčajne uzdravením „tela i duše, hoci o  to [oboje] človek neprosil“.
Formálny proces svätorečenia Kateri Tekakwitha sa začal v roku 1932. Bolo však ťažké takmer po tristo rokoch overiť zázraky, ktoré sa jej pripisovali. . V roku 2006 sa však na jej orodovanie stal novodobý zázrak.
Päťročný Jacob Finkbonne z Ferndale v štáte Washington si natrhol peru na basketbalovom ihrisku a nakazil sa baktériou, ktorá požierala jeho telo. Lekári sa celé mesiace neúspešne usilovali ovládnuť infekciu, ktorá mu ničila tvár a hornú časť tela. Rodičom povedali, že Jake zomrie.
Rodičia i spolužiaci sa začali modliť. Prosili o orodovanie tú, ktorá mala zjazvenú tvár počas života. Na Jakeov vankúš položili relikviu Kateri. V ten istý deň sa Jakeov stav začal zlepšovať, čo prekvapilo celý zdravotnícky personál, ktorý sa o ňho staral. O osem týždňov odišiel Jake z nemocnice.
Cirkev päť rokov prísne skúmala jeho uzdravenie. Napokon v decembri 2011 pápež Benedikt XVI. vyhlásil, že Jakeovo uzdravenie je naozaj zázrak na orodovanie blahoslavenej Mohawky. Kateri Tekakwitha bude svätorečená 21. októbra 2012.
Uryvok zo zivota indianskeho dievcata./upravene/http://www.smn.sk/index.php?cislo=1309&sekcia=clanky&smn=20120112.html
         

 





Re: Smrt se otevírá životu (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. listopad 2012 @ 07:25:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Víra ve Smrt a její moc je v některých kultech hodně silná.

  Ale život nezačíná Smrtí, ani nezačáná pohřbem. Natož věčný život. Smrt nemá moc otevřít život a přinést nesmrtelnost. Pokud se člověk nezajímal o jeho blízké za jejich života, Smrt už mu ke vztahu nijak nepomůže.

  A jednou přijde den, kdy bude konec Smrti. Kam se pak podějí ti, co do ní vkládali svoje naděje?



Re: Smrt se otevírá životu (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Sobota, 10. listopad 2012 @ 18:41:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co je po smrti:

  http://www.cojeposmrti.cz/



Re: Smrt se otevírá životu (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Sobota, 10. listopad 2012 @ 18:44:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 

Skutočna pravda o smrti:

http://www.dailymotion.com/video/xuy8cv_skutoyna-pravda-o-smrti-mark-finley_lifestyle



Stránka vygenerována za: 0.27 sekundy