Grano Salis - Nejlepší sex mají věřící

Sigmund Freud kdysi prohlásil, že věřící ženy trpí „obsedantní neurózou“ doprovázenou pocity viny, popíranými emocemi a potlačovanou sexualitou. Dana Carvey, bývalý komik z pořadu Saturday Night Live, je chtěl zesměšnit, a tak je popsal jako upjaté bigotní bytosti, které věří, že sex je záležitost veskrze špinavá. Několik rozsáhlých studií však ukázalo, že ženy, které chodí do kostela (a muži, kteří s nimi spí) patří k sexuálně nejspokojenějším lidem na této planetě. Není to zvláštní?

Výzkumníci z Chicagské univerzity si to, jak se zdá, myslí také. Před několika lety, když zveřejnili výsledky „nejkomplexnější a metodologicky nejspolehlivější“ studie sexuality, jaká kdy proběhla, oznámili, že věřící ženy prožívají sexuální uspokojení v mnohem větší míře než nevěřící. Třebaže tyto výsledky mnohé překvapily, chicagská studie nebyla zdaleka první, která ukazovala vztah mezi duchovním životem a sexualitou. Například studie Stanfordovy univerzity ve 40. letech, studie časopisu Redbook ze 70. let, které se zúčastnilo na 100000 žen, a minimálně jedna studie z let 90. zjistily vyšší míru sexuálního uspokojení u žen, které se pravidelně účastní bohoslužeb. Přesto stále převládá názor, že ženy, které chodí do kostela, svou sexualitu potlačují, nebo se podobají obyvatelkám filmového městečka Pleasantville, které se v neznalosti domnívají, že jejich život je docela příjemný, ale vlastně ani nevědí, o co přicházejí. Je však důležité si povšimnout, že většina seriózních studií sexuálního uspokojení, včetně již zmiňované studie Chicagské univerzity, vychází alespoň zčásti z objektivních měřítek sexuálních reakcí (například častosti orgasmů). Jinými slovy, většina věřících žen prožívá orgasmus „s velkým O“ mnohem častěji než, řekněme, průměrná čtenářka Cosmopolitanu. Je zajímavé, že tato vyšší míra sexuálních reakcí se nezdá být spojená s nějakou „tajnou technikou“ milování nebo s dosud nezjištěnými výhodami „tradičních poloh“. Právě naopak. Zdá se, že za spojení mezi duchovním životem a sexuálním naplněním jsou zodpovědné minimálně čtyři další faktory. Za prvé věřící ženy podle všeho těží z toho, že jim chybějí předmanželské sexuální zkušenosti. Opravdu! Několik studií (včetně oné provedené časopisem Redbook) ukazuje, že ženy, které své sexuální zkušenosti získaly brzy, a ty, které vystřídaly více partnerů, méně často vyjadřují spokojenost se svým sexuálním životem, než ženy, které do manželství vstoupily s nulovým nebo jen velmi malým sexuálním břemenem. To, pravda, neznamená, že nevěsty-panny obvykle prožívají absolutní sexuální uspokojení hned napoprvé, kdy naplní své manželství, nebo že není možné zbavit se břemene, které představují předmanželské sexuální zkušenosti. Znamená to však, že „uložiť“ si sex do manželství vynáší pozoruhodné dividendy. Jak uvádí David Larson z Národního institutu pro výzkum zdravotní péče, „páry, které před manželstvím neměly sexuální styk a jsou si v manželství věrné, jsou evidentně spokojenější se svým současným sexuálním životem než páry, které předmanželské zkušenosti mají.“ Za druhé věřící profitují z rozhodnutí zachovat věrnost svému manželskému partnerovi až do smrti. Většina studií dokonce ukazuje na silný vztah mezi monogamním manželstvím a sexuálním uspokojením. A sexuoložka Mary Ann Mayová říká, že tento vztah je zvláště silný u žen, protože „Jejich sexuální reakce jsou výrazně ovlivňovány kontextem vztahu, v němž k milování dochází.“ Mayová říká, že oboustranná víra v celoživotní manželský svazek nejen ženám usnadňuje sexuálně se „uvolniť“, ale také mezi partnery podporuje konstruktivní rozhovory o sexu. Časopis Redbook například zjistil, že hluboce zbožné ženy budou o sexu se svými muži mluvit s mnohem větší pravděpodobností. Za třetí věřící dámy se obvykle těší mnohem větší sexuální svobodě. Výzkum, který provedli pracovníci Kalifornské univerzity v Los Angeles, prokázal, že sexuální uspokojení je v pozitivním smyslu ovlivňováno „nepřítomností sexuální úzkosti“. A důvodem pro to, že věřící ženy si více „užívají“, je fakt, že si nemusejí dělat starosti s mnohým z toho, co je běžně spojeno se sexuální promiskuitou: AIDS a dalších sexuálně přenosných chorob, možnosti odmítnutí, nechtěného těhotenství nebo toho, že je někdo „nachytá“. Věřící ženy navíc obvykle necítí výčitky svědomí spojené s porušením vlastních norem pro oblast sexu. Je to faktor, který, jak ukázala studie z Connecticutské univerzity, omezuje sexuální uspokojení u svobodných vysokoškolaček. A ženám, které chodí do kostela, navíc výrazně svědčí přesvědčení, že sex není smyslem života ani klíčem ke spokojenému manželství. Třebaže sexuální naplnění ke spokojenosti v manželství jasně přispívá, Mayová připomíná, že potěšení ze sexu je častěji vedlejším produktem stabilního a šťastného svazku, než jeho přímou příčinou. Odhaluje to několik studií, které se zaměřily na opak sexuálního uspokojení -sexuální dysfunkce. Například nový výzkum zveřejněný tento týden v žurnálu americké lékařské asociace objevil silné spojení mezi neshodami v manželství a sexuální dysfunkcí. Studie zveřejněná v roce 1993 v žurnálu pro sexuální výzkum zjistila, že ztráta zaměstnání s velkou pravděpodobností vyvolá mezi nešťastně ženatými muži sexuální poruchy. U mužů žijících ve spokojeném manželství je tato pravděpodobnost menší. A nakonec, věřícím ženám evidentně přináší užitek víra v to, že sex stvořil Bůh. Přehled výzkumů z roku 1993, pod kterým je podepsán psycholog Timothy Kelly, ukázal, že častá návštěva bohoslužeb pozitivně ovlivňuje sexuální uspokojení, a to v mnohem větší míře než by snad vyplývalo z tradiční sexuální morálky. Podobně i v jedné kontroverzní zprávě o sexuálním chování z roku 1993 se uvádí, že nevěřící „mají tendenci více se zaměřovat na aspekty sexu spojené s technikou nebo fyzickým výkonem, zatímco věřící si více všímají těch mystičtějších a symbolických rozměrů sexuality“. Jinak řečeno, věřící mají větší potěšení z toho, když mohou být „nazí a nestydět se za to“, jako tomu bylo v zahradě Eden, a oslavovat tím „transcendentní důvěrnosť“, kterou lze nalézt jen v manželském loži. Je zajímavé, že Bible takovýto pohled na sex plně schvaluje. Nejenže obsahuje celou knihu (Píseň písní), která oslavuje manželskou intimitu, ale obsahuje také výroky jako „Raduj se ze ženy svého mládí.... její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně“ (Přísloví 5,18-19). Toto náboženské učení asi na ty, kteří věří, že Bůh se na sex dívá jen jako na nutné zlo, zapůsobí jako blesk z čistého nebe. Ale možná by je zajímalo, proč si dámy, které chodí do kostela, při sexu tak užívají. Řekl bych, že asi proto, že jejich manželé berou tyto biblické texty doslova. William R. Mattox Jr. Žije v severní Virginii a je pravidelným přispěvatelem deníku USA TODAY. USA TODAY, 13. února 1999

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace