poslal Bobby
JE PORNO ZLÉ?
Diskuse o pornografii čas od času rozbouří veřejnou hladinu asi tak stejně jako diskuse o prostituci. Vstupem do Evropy se uvolnily hráze totalitního strachu a vstoupilo volnomyšlenkářství a liberalismus. Tabuizovaná témata se stávají věcí veřejnou. To se stýká právě i pornografie. Odpůrci kritizují pornografii jako zlý sex, který uvolňuje zábrany, vede k sexuálnímu násilí a brutalitě proti ženám, kazí děti a mládež. Některé feministky dokonce tvrdí, že pornografie je teorie a znásilňování praxe. "Porno vede k agresivnímu konzumu ženského pohlaví," prohlásila nedávno jedna feministka v časopise Ema.
Obhájci pornografie naopak argumentují, že sexuální agresivita mužů se dá dobře ukojit sledováním porna, nebo že porno je vlastně učebnice rozkoše a lásky. Daleko více škod prý napáchají brutální akční filmy. Zdá se, že skutečnost je daleko složitější, než si přejí obě strany.Špatně utajené fantazie
Sexuální fantazie mužů i žen jsou utvářeny tisíciletou historií. "Pornografie nezačíná na plátně, ale už v našich hlavách," řekl kdysi německý psycholog R. Gödtel. Typicky mužská fantazie často vypadá takto: Nevinná dívka v naprosto nevinné situaci, třeba v kanceláři, podlehne svádění neodolatelného muže (Já), aby se po určité době zdráhání změnila v šílící, lačnou otrokyni sexu, která se nemůže nabažit mého mohutného penisu. Zdá se, že taková fantazie se opravdu zrodí jen v mužské hlavě. Na druhé straně se však nepodařilo prokázat, že by řádného občana přivedla taková pornografická vize k brutálnímu útoku na svou sekretářku. Částečné zpřístupnění pornoprodukce způsobilo v řadě zemí právě opak - pokles násilí na ženách. Bohužel existuje i brutální porno, které je opravdu schopno inspirovat násilnické chování (ale to se dříve muselo zrodit v hlavě násilníka). Hon na čarodějnice Pornografie je neskutečný svět erotické fantazie, převedený na filmové plátno, video či stránky tisku.
Naivní a plachá účetní vstoupí ke svému šéfovi, aby ho chlípně a chtivě svedla. Tyto fantazie jsou tabu, ale v nevinných hlavách mužů, ba i žen jsou daleko častější, než si přiznáváme. To ovšem neznamená, že tato fantazie, často nezávislá na naší vůli, nás nemůže pobouřit nebo i ponížit. Pak přijde typické projektivní chování, kterým se vyznačují moralisté: Ne já, ale oni jsou neřestní! Oni provokují moji fantazii - potřebují kritiku a trest. Nikoli já, ti druzí jsou posedlí sexem... Psychologové tento typ pociťování a chování označují jako projekci. Člověk se tak zbavuje vnitřních nepříjemných sebeobvinění a frustrací. Rezervoár fantazií, skrytých konfliktů, tajných přání, potlačených agresí, které v sobě zatracujeme a zároveň nás rozechvívají rozkošnickým napětím - i to je obraz řádných občanů, kteří veřejně odsuzují to, co ukazuje narušenou část našeho já. Zlo hledáme nejraději u jiných a nikdy v sobě. Freudovské superego nás přivede k rozumu, ale démoni jsou jen potlačeni, ne vytlačeni. Prosté zákazy s pornografií neudělají vůbec nic. Vždycky bude obrovská část spořádaných občanů, jichž se netýká, a tak si v klidu svého obýváku rádi prohlédnou pornočasopis. Statistiky dávno prokázaly, že na násilnou trestnou činnost spojenou se sexualitou má větší vliv alkohol než porno. Přesto všechno se domnívám, že pornografie je svým způsobem poškozující, zvláště pro mládež a děti. Deformuje jejich zrající fantazii o lásce a touze, zanášejí informační balast tam, kde ještě neexistuje pevná moudrá informační struktura. Zde je jistě správný zákaz, protože sexuální hodnoty dětí nelze formovat erotickými fantaziemi dospělých.
PhDr. Vladimír Täubner, CSc.,
Vědec a pedagog Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové, sexuolog doc.
