poslal katolik
SCHISMA trvá i v době tzv. „ekumenismu“
Rozkol, který započal v roce 1054 stále trvá a to i přes několik velkých unijních koncilů a všemožné snahy velkého počtu římských pontifiků (např. Lev XIII.), kteří chtěli dokončit brestlitevskou unii a spojit celý schismatický Východ z římskou Církví.
Bylo učiněno mnoho návrhů, ale stále zbytek nesjednoceného Východu odmítá velkou možnost ukončit svoji revoltu proti Římu, která trvá již skoro deset století. Rozkol zůstává rozkolem, i když se od počátku 60. let tohoto století rozvinulo široké ekumenické hnutí, které i přes vstřícná gesta zůstává prázdným krokem do tmy. Je třeba zdůraznit proč. Ekumenické hnutí vzniklo na půdě protestantských denominací, které toužily po obnovení jednoty mezi sebou. Ekumenické hnutí přerostlo rámec protestantismu a dostalo se i do katolické Církve a proniklo daleko do oblasti pravoslaví. Ovšem tento ekumenické hnutí je založeno na myšlence, že jedinou možností jak docílit jednoty je, že je třeba hledat pravdu a skrze kompromisy ve věcech víry je možné uskutečnit jednotu Církve. Tato idea je zcela falešným základem, ze kterého nelze vytvořit nějakou pan-církev, která by vyhovovala lidským snům o jedné církvi. Jedinou cestou, jak přivést schismatické a dnes (po I. vatikánském koncilu, kde bylo definováno dogma o neomylnosti papeže) i heretické východní pravoslavné bratry je cesta Unie a plného uznání Božsky zjeveného učení, které je přítomno a uchováváno jedině a pouze v římské Církvi pod vedením římského papeže. Je třeba, aby se odloučení vrátili k plné jednotě, od které kdysi jejich předkové odpadli. Je třeba, aby se pokořili a vykročili směrem k Římu a nebyli zarputilými odpůrci Církve Kristovy a neživili svoji nenávist k Božskému učení. Rozkol je těžkou urážkou Boha a zcela odporuje jeho vůli. To by si měli uvědomit všichni, kteří zarputile brání své lidské myšlenkové vývody a při tom zapomínají na Božské učení, které kdysi tak hrdě bránili jejich otcové při slavných koncilech v počátku církevních dějin. Řím je stále týž a stále neměnné sídlo římských papežů, kterým byla svěřena péče o Kristovu Církev. Kristus tuto pevnost víry vybavil svým Duchem, aby tuto skálu vždy osvěcoval a ona tak neupadla do omylů ve věcech víry a mravů.
Pravoslaví bude nazváno sesterskou Církví až tehdy, pokud se plně sjednotí s římským stolcem. Potom, až bude nastolena skutečná Unie mezi zbytkem odloučeným východních křesťanů, potom je možné hovořit o sesterských východních Církvích a potom už není třeba ničeho jiného než společně zahájit evangelizaci celého světa. Do této chvíle zatím není možné, aby vůbec ke spolupráci mezi pravoslavím a katolicismem vůbec došlo.
Katolík Revue – Internetová revue katolické Tradice – vyzývá v duchu bratrské lásky a přátelství všechny nesjednocené pravoslavné bratry a sestry, aby se konečně sjednotili s Církví Kristovou – Římskou Církví, zanechali hněvu a zatvrzelosti, která se objevuje v jejich psaných a ústních projevech na adresu katolické Církve a Říma, a aby konečně vyšli spolu s námi, římskými katolíky, v jednotě s římskou Církví a Petrovým stolcem, k evangelizaci tohoto světa, který od našeho společného Spasitele Ježíše Krista, Matky Boží Bohorodice i Jeho Církve odpadl. My, obyčejní věřící, si nepřejeme nic jiného, než abyste ukončili rozkol a odložili nepřátelství a hněv, který k nám chováte. Chceme se s Vámi modlit, s Vámi chválit našeho Spasitele, Bohorodici v jednotě s římským stolcem, neomylným strážcem zjevených Pravd a v jednotě jedné spasitelné Boží Církve, vedené Duchem svatým, který z Otce i Syna vychází.
Aleš Jirkovský
