Grano Salis - Všechno, co se mi nelíbí na mých rodičích

Všechno, co se mi nelíbí na mých rodičích

Z rodičovského domu odejdu (doufám brzy) se spoustou nepříjemných zážitků a nálad a s vědomím toho, jaký já ke svým dětem nebudu.
Ale. Překvapuje mě, kolik mých vrstevníků se již po vlastních zkušenostech s výchovou přiklonilo na druhou stranu. "Řezat, řezat, řezat!" slýchávám taky občas od lidí stejně starých jako já.

Dokonce i Katka, jinak tolerantní, přemýšlivá a milá osůbka, pověřená opatrováváním svého brášky se mi nedávno svěřila, že "ve školce udělal takovou scénu...! Takovej parchant! Facku jsem mu dát nemohla, protože tam byli lidi." Když trochu vychladla, rezignovaně prohlásila, že si taky myslela, že bude jiná.
Se svou drahou přítelkyní se kamarádíme s klukem tak malým, že někdy vypadá skoro jako náš syn. Užíváme si zábav dětství (včera jsme pár hodin blbli na houpačce nad podzimním jezerem), malujeme, fotíme a objevujeme nová záhadná místa...
Byli jsme hluboce v šoku, když se mi podařilo z jistého důvodu na něj "spravedlivě" naštvat, obdařit ho dávkou zákazů a nadávek a uraženě se odvracet. Chvíli jsem to považoval za správné a jediné možné řešení, ale pak mi došlo, že jsem přece přesně tohle nikdy nechtěl a chovám se naprosto stejně jako mí rodiče.
Pak jsem konečně vzal papír a sepsal takový neuspořádaný seznam všeho, co se mi nelíbí na mých rodičích. Pokud se nad ním alesoň někdo zamyslí, budu rád, když připíšete další bodíky, budu ještě radější....
vyvolávají v nás pocity viny
bojí se zklamání
jsou líní a zapadlí ve stereotypech
převažuje u nich negativita nad pozitivitou
neodbytně říkají CO a JAK dělat (rada není neodbytná)
neprozkoumávají svět kolem sebe
nechávají se stárnout a ošklivět
jsou agresivní
nenechají nás od nich utéct, když se jich bojíme
jsou uzavření (mluví o nás bez nás)
nekoukají se kolem sebe
jsou bezohlední
moc se věnují praktickým záležitostem
křičí
kde je život?
do všeho se zbytečně pletou, i naše věci dělají podle sebe, čímž je znásilňují
nemají žádný další cíl
nevidí věci, které jsou pro nás krásné
nevyhledávají informace
nejsou tvořiví
staví děti mezi sebe (bariéry)
nejsou tvořiví
necítí potřebu se omluvit
nejsou ochotní sestoupit ze svých výšin do dětství, raději nás tahají do dospělosti
jsou hluší a slepí k tomu, co děláme
nejsou schopní o problémech komunikovat (stydí se?)
nedokáží pochopit naši lásku k jejich rodičům a vlastně i lásku obecně
dělají věci, které bych označil za nechutné
prožívají intenzivně své choroby, než aby se snažili dostat se do pohody
uráží se
je pro ně důležitější forma než obsah
nechápou symboly
slepou snahou o naše štěstí, bez ohledu na to, jestli to chceme nebo ne, nás přivádějí do neštěstí
není čas setkání a klidné komunikace celé rodiny
ztrácejí spoustu času výplňovými činnostmi (TV, bezcenné romány)
nemyslí
nehýbají se z místa, neobjevují nová
křičí
používají fyzické násilí, aby ukázali svou sílu, nebo si vybili vztek
kouří
nemají přátele
nedokáží zvednout krásně barevný list
matka dělá všechny domácí práce
trestají
nevychovali nás globálně
neznají a odmítají naše práva
nudí nás k něčím, co je jistě velmi důležité
odmítají snahu o pomoc
ztratili své ideály a tvrdí, že je taky ztratíme
nedokáží vytvořit pocit důvěry
motivují negativně
mezi sebou vyvíjejí jakousi politiku
snaží se nás předělat na sebe
"vychovávají" příkazem a ne příkladem
urážejí věci pro nás posvátné
nemají rádi přírodu
jsou lhostejní ke svému okolí
nerespektují naše soukromí
nemůžeme participovat ("plést se") na dění v rodině
nehledají
neuvědomují si svůj vliv na životní prostředí (politické, biologické i sociální)
nechápou naše hodnotyPřeju hodně štěstí a síly všem, kteří chtějí takoví nebýt.
Honza Šípek

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace