poslal Kritik Prsten
Na začátku jsou samé jednotlivosti. Kdykoli otevřu noviny, najdu něco o hrdinech Tolkienových románů. Děti v magazínu zjistili, že se budou natáčet Letopisy Narnie. Doma mi světélkuje obrazovka věčným promítáním videokazety o společenstvu prstenu.
Zmizím z domu a hle, na jednom veleváženém fóru měl můj kolega čtyřicátník prsten s runami na ruce. Den co den na mne bliká z internetu reklama na zlatý a stříbrný prsten, na mně je jen určit, zda si koupím levnější nebo dražší. Musím tedy psát:
Ten prsten přeci měl být zničen! Měl zaniknout! Proč se po světě kutálí taková spousta zmetků, co si je lidé strkají na prst a nemizí? Proč se na takový film dívají lidé zas a zas? Buď nerozumí tomu, co prsten symbolizuje a táhne je za sebou showbyznys jako spřežení koní mrtvé býky z arény… Nebo chtějí nést to tajemství, uniknout Sauronovi a zničit jej v hoře Osudu. Nebo - a to je horší - zatoužili po moci.
Jemný a přepoctivý J.R.R.Tolkien tvořil své knihy pomalu a ze srdce. Psal o starém, prastarém krásném světě chvíli po jeho stvoření. Do takové země se člověk tiše nořil náročným studiem. Je skutečná tak, jako je skutečný náš svět. Je tam vše, co bylo v Tolkienovi, v jeho katolictví, v jeho vášnivé lásce k mýtům. Vedle něj v kouři dýmek sedal C.S. Lewis, který psal protestantsky rychle a zdánlivě lehce. Jeho jiný svět začínal někdy hned za domem, spasitelský lev Aslan přicházel kvapně a včas. Prstýnky hrají jinou úlohu a jsou zelené či žluté. Lewisova Narnie vypadá tak neskutečně, jako celý svět budoucí.
Není třeba skrývat, že mezi dvěma tvůrci občas zajiskřilo, když se v kruhu přátel předčítaly staré ságy a úryvky z díla. Oba psali stejně tak o současnosti. Řešili svou víru, svůj svět, své lásky a prohry. Tolkienovi vyznavači začali brzo zakládat kluby fanoušků a chvílemi ze své Ameriky či Austrálie odcházeli do Středozemě. Sám autor však kráčel pradějinami Starého zákona. Lewisovy knihy byly zase nejednomu pomocí k tomu, aby si uspořádal svou křesťanskou víru a pochopil evangelia.
Tolkienův román vypráví letitou zkušenost křesťanství, ve které je krutou pravdou naprostá zkaženost člověka, duchovních bytostí a celého stvořeného světa. Stačí, aby dostal moc a svět se zvrátí do propasti zla. Prsten přeci jen zjevuje to, co si už nosíme v nitru. Jdeme prsten zničit, ale nikomu z nás se s ním nechce loučit. Až dodnes je pravdou, že politická moc nekazí člověka, jen zjevuje to, co si nosí v srdci. Lepší by bylo vyhnout se pokušení, ten prsten vůbec nedostat. Dobro je přece doma, v Hobitíně, u jedné i druhé večeře a svačiny, ke které se vracíme.
Lewisovy Letopisy Narnie zachycují svět zralého profesora věhlasné anglické univerzity. Nejvzdělanější ze skeptiků zažil zázrak obrácení ke Kristu. Jeho křesťanství je tak čerstvé, žádná bolest není tak hluboká, žádný nesmysl není bez určité logiky. Dospělí muži tam smí plakat. Dobro je tam nahoře, dál a dál v jasu, kam odtud odcházíme.
Přemýšlím, co asi nejvíce ti autoři chtěli. Zapálím si dýmku, sezvu přátele a budeme vyslovovat a psát své mýty pro potěšení. Dáme do toho svoje porozumění světu, své víře. Jistě se svými hrdiny proputujeme zem a dobojujeme svůj boj. Co na tom, že to nikdy nikdo nenatočí!
Daniel Kvasnička