poslal jarek
Vánoční kapr
Ryba se o vánocích jedla jako postní jídlo. Pro křesťany ryba symbolizovala Ježíše Krista (hlásky řeckého slova ichthys - ryba jsou totiž počátečními písmeny slov Iesús CHristos Theú HYios Sotér - Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel), přibližovala události jeho života, chudobu, v níž přišel jako Syn člověka na svět. Rybou a chlebem nasytil Kristus své následovníky.
Ryba se podávala také v připomínku Krista jako rybáře lidí (Mt 4:19). Věřící si tímto pokrmem připomínali, že i oni jsou účastni lovu Páně.
Pokud se ryba o Štědrém večeru upravovala, bylo to nejčastěji na tzv. sladký způsob, na černo. Se sladkou omáčkou se nepodával jen oblíbený kapr, ale i lín, sumec nebo jiná sladkovodní ryba.
Dva příklady za všechny.
V rodině Svatopluka Čecha měla sváteční večeře pevný řád: " ... tradicí nezměněně ustálen; vždy následovaly za sebou: rybí polévka, treska, černá ryba, jablkový závin, smažená ryba, šneky, modrá ryba, slaneček a desert, skládající se s nakrojené vánočky, jablek, ořechů a lístkových oříšků, načež se naléval punč do vysokých skleniček."
V běžné pražské měšťanské rodině se na začátku 19. století štědrovečerní večeře sestávala s dvanácti chodů (!)
Je ovšem pravda, že po třicetileté válce, kdy české rybníkářství přišlo k úpadku a kdy si vrchnost na sebe převedla všechno právo rybolovu a pytláctví tvrdě trestala, byly v některých krajích ryby nahrazeny houbovou polévkou, černým kubou, slanečkem a křížalami.
