Máme-li věřit historikům, některé spisy původně byly považovány za tzv. kanonické, tzn. obsahující slovo boží, například Hermův Pastýř, který se nakonec nestal součástí Nové závěti, jiné, které byly odmítány, se do ní nakonec dostali. Podle mého názoru je však to, zda se jedná o spisy Nové závěti, tedy boží slovo, byť napsané člověkem, nebo se jedná o pouhé slovo lidské, i když jeho obsah nápadně připomíná obsah spisů, které jsou součástí Nové závěti, pro naši víru, potažmo spásu, podstatné, zejména pokud více či méně odmítáme jiný pramen víry..

     Když odmítnu tradici, jak se spolehlivě dovím, co se považuje za Novou závěť, tj. boží slovo", co jím skutečně je a co není? Kdo o tom rozhodl?  Proč je např. evangelium sv. Marka součástí Nové závěti a evangelium sv. Tomáše není? Proč apokalypse sv. Jana je součástí Nové závěti a apokalypse sv. Petra není? Kdo o tom kdy rozhodl, když ne tradice? Spisy Nové závěti nespadly z nebe, byla psány současně s řadou dalších spisů, z nichž některé byly pojaty do Nové závěti, některé byly označeny jako apokryfy, některé se nezachovaly. A co když by se v současné době nalezl křesťanský spis z doby apoštolské? Například z Nové závěti víme, že sv. Pavel napsal více dopisů, než se jich zachovalo. Co kdyby se náhodou nějaký z nich objevil? Byl by zařazen do Nové závěti? Kdo by o tom rozhodl?

     V katolické církvi je v tomto směru situace jasná. O tom, co je a co není boží slovo, rozhoduje neomylný učitelský úřad církve. Pro nekatolíky asi takové řešení bude nepřijatelné. Proto se zejména jich dovoluji zeptat, jak se k této otázce staví.