|
Právě je 430 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116473403 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích
Vloženo Neděle, 29. leden 2012 @ 16:46:41 CET Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Jako občan církevní restituce
vítám, jako duchovní s nimi mám problémy – říká v neobvykle otevřeném
rozhovoru host interview Studia STOP, farář Českobratrské církve
evangelické a bývalý člen synodní rady ČCE Miloš Rejchrt.
V
rozhovoru se hovoří i o postavení církví v dnešní nejisté a komplikované
době, úbytku věřících a úskalích proklamovaného ateismu.
Miloš Rejchrt se vyjadřuje skutečně velmi otevřeně a bez obezliček církevní diplomacie.
Miloš Rejchrt do 30. listopadu 2011 působil jako
druhý farář ve farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 8
Kobylisích v kostele U Jákobova žebříku. V synodní radě Českobratrské
církve evangelické zastával funkci druhého náměstka synodního seniora.
Také
působí jako překladatel z francouzštiny. Angažoval se ve folkové
skupině Berani, napsal velké množství písní, řada z nich vyšla ve
zpěvníku Svítá, to bylo v roce 1992. Je také autorem překladu písně
Dezertér Borise Viana, kterou zpíval Jaromír Nohavica pod názvem Pánové
nahoře. Objevil se též jako herec ve filmu Žert, který byl natočen v
roce 1968 a hrál tam roli vojáka Alexeje. Muž mnoha rolí je hostem
dnešního vydání Studia STOP. Vítáme duchovního Miloše Rejchrta.
Miloš REJCHRT, farář Českobratrské církve evangelické, překladatel, skladatel -------------------- Dobrý večer.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Pane
Rejchrte, když jsme spolu před několika dny hovořili o dnes diskutovaném
tématu, a tím budou takzvané církevní restituce, o nichž minulý týden
rozhodla vláda, řekl jste, že jako občan je vítáte a jako duchovní jste
proti. Tak, můžete své dvojjediné názory nějak rozvést?
Miloš REJCHRT -------------------- Je
tomu tak, že se domnívám jako občan, že křivdy, které napáchal můj
stát, i když to byl stát, který byl uzurpován komunisty, tak marná
sláva, ten stát to byl, kdo odňal některým subjektům neprávem majetek,
tak ten stát by to měl zase nějakým způsobem napravit. To se domnívám,
že je naprosto v pořádku a správné. A mám za to, že ten zákon, který ani
nemluví o restitucích, natož, aby tam se ozývalo, že někdo něco ukradl a
má to vrátit, tento zákon vítám. A využiju toho k tomu, abych jaksi
zpochybnil oprávněnost té teze, že co bylo ukradeno, má býti vráceno.
Protože stát nekrade. Stát vyvlastňuje, odnímá. A může to dělat i
protiprávně, jako to udělal ten stát za komunistů. No, a pak je tady tím
vzniká ta nesnáz vlastně, že my nemáme nikoho, na kom žádat jakési
reparace. Ten komunismus, který způsobil pak ty deformace státu, tak ten
k nám nebyl přivezen na tancích nějaké cizí mocnosti, kde bychom po
vyhrané válce mohli chtít, aby nám to hezky všecko zaplatili. Prostě ten
stát byl náš. Ať chceme, či nechceme. A my dnes, i když jsme nic
neukradli, já jsem nic neukradl, moje děti nic neukradly a vnuci teprv
ne, tak přece jsme povinni napravovat křivdy, protože ta kontinuita
státu tady je. Tak to bych řekl, vítám. A jako křesťan to řeknu stručně,
se toho velice obávám. Já si myslím, že nám jako křesťanům to ublíží a
církvím jakožto těm našim organizacím to nijak neprospěje.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik
názor našeho hosta Miloše Rejchrta. Budeme o tom dál hovořit. Ale s
podobnými rozpaky reaguje i předseda Ekumenické rady církví synodní
senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml.
Joel RUML, předseda Ekumenické rady církví, synodní senior Českobratrské církve evangelické -------------------- Já
jsem byl obtelefonováván mnohými žurnalisty a novináři a od jedné
redaktorky jsem to taky zaslechl. "Prosím vás, nemohl byste mít větší
radost? Já si to natočím, jestli byste mohl mít větší radost." Já musím
říct, mně se ulevilo. Protože opravdu vývoj posledních dní byl únavný,
člověk reagoval pořád na jedno téma, stal se takovou tváří církevních
restitucí a, dejme tomu, i takovou tváří nenasytnosti církve. Tak jsem
rád, že teď aspoň nastane trošku pauza. Tak na jednu stranu ...
Markéta ŠEVČÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Ano,
vy jste to říkal, pardon, že vám skáču do řeči, v jednom z rozhovorů, že
jste se opravdu stal tváří nenasytnosti církve a že už lidé trošku
zapomněli, že jste kněz původně.
Joel RUML, předseda Ekumenické rady církví, synodní senior Českobratrské církve evangelické -------------------- Ano.
Původně ano. To je jedna věc. Tenhle ten pocit úlevy, že se to posouvá.
Ale zároveň jsem si tak dovolil parafrázovat, že jsme vylezli na jednu
horu a už vidíme další, které budeme muset zvládat. Možná i vyšší a na
dlouho. Takže doufám, že se to bude dařit. A že průběžně ta jednání mi
aspoň budou přinášet takové úlevy a drobné radosti.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Řekl Joel Ruml kolegyni Markétě Ševčíkové v magazínu Aréna.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pane Rejchrte, vy byste s Joelem Rumlem souhlasil? S těmi jeho rozpaky.
Miloš REJCHRT -------------------- Já
s ním velice souzním právě v těch jeho rozpacích. A obávám se, že těch
drobných radostí, na který se těší, se mu moc nedostane. Že naopak
přijde teďka velmi těžké období, kdy se ten zákon bude probírat v
parlamentu. A ono se najednou otevře spousta dalších problémů, dalších
emocí také. A bude se samozřejmě hodně řešit ta otázka, jak je to hlavně
s těmi finančními náhradami. A tady budu jeden z těch, kteří také budou
mít veliké rozpaky a budou klást všelijaké doplňující otázky, protože u
majetku naturálního, který bude vydán, řekněme, zpátky katolické
církvi. Ono i trošku je zavádějící, když se mluví o navrácení církevního
majetku církvím. Ono totiž z 95 procent je to majetek římskokatolické
církve. Takže když řekneme katolické církvi, tak je to nepřesné, ale
poměrně výstižné. Ale je tam druhá věc. Je tam otázka takzvaných
finančních náhrad. Zajímavé, že ten zákon sám nemluví o tom, že to jsou
náhrady za nějaký majetek. Oni to užívají prostě tak jako absolutně
náhrada. A běžně se to vykládá, je to kompenzace za majetek, který
nemůže být navrácen z nějakých důvodů. Nu, ale jak k tomu přijde třeba
moje církev evangelická, které vlastně žádný majetek, nebo skoro žádný
odejmut nebyl a pokud ten naturální, o ten můžeme žádat a je to asi 160
hektarů polí a 80 hektarů lesa.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Pardon, já vás přeruším. A to je všechno?
Miloš REJCHRT -------------------- Ano.
To je všechno, to je všechno. A my teďka máme dostat jakousi náhradu 2
miliardy a něco a za co? Jaké to jsou náhrady? A jsou tam jiné církve,
které třeba dokonce jedna nejmenovaná byla registrována až v roce 1995,
ejhle, i ona bude mít docela pěkný podíl nějakých 100 milionů náhrad má
dostat. No, a já jako občan v tu chvíli se cítím povinen ptát se, tak co
to má znamenat? Za co jsou to náhrady? Jsou to náhrady, nebo je to
jakási prémie taková, štědré ocenění toho, že jsme to nějak vyřešili? A
to by se mně nelíbilo, kdyby to tak bylo.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- No, někdy to
slovo náhrady se také používá jinak. Dnes vlastně od toho roku 50 zhruba
jsou církve placeny od státu. A tento příspěvek, který dosahuje něco
přes miliardu korun ročně, tak ten bude postupně zrušen, tudíž těm
náhradám je možné chápat jako náhrada za tento státní příspěvek.
Miloš REJCHRT -------------------- To
je možné, že se to takhle bude chápat, v zákoně to tak napsáno není. A
pravda je, že minimálně 3 roky, ne-li 4, ty dotace na platy duchovních
půjdou ve stejné výši jako v roce 2011 a pak bude nějak těch 17 let
ubývání postupné až do úplného vyhasnutí. Ale ještě od doby platnosti
toho zákona vlastně 30 let se bude vyplácet takzvaná náhrada. Takže ten,
kdo očekával nějaké konečné odříznutí církve od státu, tak ten se tím
pádem nedočká, musí si počkat 30 let. Přičemž taková ta otázka do jaké
míry se stávají církve už úplně takovými nezávislými subjekty, něco jako
spolky, tím vůbec není řešena, dejme tomu, otázka církevních sňatků.
Znamená to, že církevní sňatky už nebudou, asi neznamená. Protože v
zákoně to není, že by platnost církevního sňatku přestala fungovat
jakožto sňatku úředního.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, možná v té době než nabydou platnost všechny ty regule, tak se to může vyjasnit. Očekáváte v tomto smyslu nějakou diskusi?
Miloš REJCHRT -------------------- No, já čekám spíš diskusi ve stylu takové Ladovské diskuse na obrázku v té hospodě, že bude veliká mela ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Máte na mysli českou gerniku, jak se říká, ano.
Miloš REJCHRT -------------------- Přesně
tak. Česká gernika. Budou, hnedka se budou ozývat hlasy, jak to, že oni
jo a my ne a jak to, že oni tolik a my tak málo. A ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže církve se mezi sebou rozhádají? Teď se hovoří o takovém křehkém kompromisu.
Miloš REJCHRT -------------------- No,
právě, právě. Vždycky, když je takový křehký kompromis, tak potom po
takovémhle nějakém vítězství dojde na tu gerniku. Tak toho se bojím, že
budou velmi poškozeny ty ekumenické vztahy. Ale nejvíc se bojím, že bude
veliká vnitřní bitva uvnitř církve. Protože najednou církev dostane
peníze, ona si je sice jako schová a to je záměr, abychom je neprojedli a
neprošustrovali. Nějak s nimi budeme muset zacházet. No, ale tu se
budou hlásit, ale když my to strašně potřebujeme. Vždyť přece nám bylo
také ukřivděno. A my chceme i tedy rozhodne nějaká rada moudrých, třeba
synodní rada, že tomu dá. A hned se bude hlásit další, jak to, že jemu
jste dali a nám jste nedali. A tak dále. Tohohle se velice bojím. A to
je něco, co církev ničí. A my už jsme to trochu poznali.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A vy se tedy
obáváte, mimo jiné, i toho, že ta parlamentní debata ta dá velký prostor
populistům, to je samozřejmě pro ně pěkné téma. Ale může dojít třeba i
ke sporu mezi církvemi, že třeba některé evangelické církve si říkají,
no, vždyť nakonec skoro všechen ten majetek dostanou katolíci a posílí
svou roli do toho stavu, jaký byl před Josefínskými reformami. Už jsem
někde slyšel taková slova.
Miloš REJCHRT -------------------- Copak
mezi těmi církevními představiteli, ti asi budou spolu držet basu,
protože se tak dohodli. A neradi budou přiznávat, že se dohodli na něčem
nežádoucím. Ale přijde takové rozpoznání uvnitř těch církví, že ty věci
zdaleka nejsou tak jednoduché, jak nám to bylo prezentováno. A že je to
možná i trochu jinak. Tak já očekávám spíš takové velké spory uvnitř
těch jednotlivých církví a očekávám, že ty spory nebudou moc
konstruktivní.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio
STOP dnes hovoří s evangelickým duchovním Milošem Rejchrtem a než Miloš
Rejchrt dostane slovo, poslechněme si krátké vyjádření zástupce státu.
Jmenovitě náměstka ministryně kultury Františka Mikeše.
František MIKEŠ, náměstek ministryně kultury -------------------- Nejde
o žádné restituce. Jde o nápravu některých křivd způsobených církvím a
náboženským společnostem v době nesvobody. A to je potřeba neustále
opakovat. Já bych si tady dovolil citovat jednu stať Jeho Eminence
nového kardinála Dominika Duky, který řekl, že podle něj je hanbou
polistopadových vlád, že se stále nedokázali církvím komunisty ukradený
majetek vrátit. A že je jasné, že nejde o to, že by ta vláda, naše vláda
neměla peníze. Ale jde o otázky politického boje. A to je velká
pravda.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Soudí
František Mikeš z ministerstva kultury. Tedy instituce, pod jejíž egidou
se majetkové narovnání připravovalo. Tak, dostáváme se do další
kapitoly, pane Rejchrte. A to je tedy jednak role státu, ostuda státu,
vy jste zatím spíš nahlížel dovnitř do těch církví. Tak, co očekáváte,
už jste se zmínili o tom, že patrně lítý boj nastane při legislativním
procesu, při schvalování toho návrhu vládního. Tak co byste řekl panu
Mikešovi? Má pravdu?
Miloš REJCHRT -------------------- Já
bych byl shovívavější vůči tomu státu. On to nemá jednoduché. V roce 91
si na sebe upletl bič vydáním takzvaného blokačního paragrafu v zákoně o
půdě, kde se tedy zamezilo jakýmkoli dalším majetkovým převodům těch
pozemků, o nichž by se mohlo míti za to, že by církvi, či církvím, jejím
subjektům mohly patřit. A do vydání nějakého zákona, který by tu otázku
řešil, se s těmi pozemky nemusí, tedy nesmí hýbat. Předpokládalo se
samozřejmě tehdy, že to bude vyřešeno v nějaké dohledné době. Ono se to
protáhlo na 20 let. Tak to bych řekl, že tohle to se tomu státu
nepovedlo. Že se neprozřetelně uvázal jaksi tady k tomuhle hodně
nepříjemnému opatření pro obce. Které prostě nemohly s těmi pozemky ve
svém okolí dělat nic. A ono to tam jenom chátrá a zarůstá plevelem. Tak
tohle to se státu nepovedlo. Ale jinak jaksi vyrovnat se s minulostí, s
komunistickou minulostí, to je nadlidský úkol. A že vůbec ten stát
dospěl k nějakému poznání, že by s tím něco dělat měl, no, to je dobře.
Ale já připomínám, že nelze prostě ty křivdy minulosti totálně napravit.
Dají se jenom zmírnit. Když to vemu odjinud, jsem rád, že by se podle
zákona o odporu proti komunistickému režimu měly dorovnat těm odbojářům
nebo účastníkům nějakého odporu penze alespoň na průměrnou výši. Já bych
uvítal, kdyby se dorovnaly alespoň na výši estébáckých důchodů. Ale to
by se ten stát asi dost prohnul, jo. Ale vítám, když se tyhle ty snahy
objevují a já bych měl pro stát veliké pochopení, vůbec to není
jednoduché. A když už tady byla zmíněna i otázka Josefa II., no, tak v
tom zákoně nenápadně jednou větou majetek náboženské matice, tedy fondu
založeného Josefem II., se převádí do majetku římskokatolické církve.
No, a to není legrace. A kolem toho, myslím, bude ještě velký spor. A
jen tak se to nevyřeší.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, jak
vás tak poslouchám, tak vy jste teda pěkný disident v rámci své církve, v
rámci vašeho společenství. Jsou představitelé třeba Českobratrské
církve stejného názoru jako vy?
Miloš REJCHRT -------------------- No,
víte, já si myslím, že disidentství, když opírá o nějakou intuici, o
nějaký přesvědčení, který si člověk nevymyslí sám, ale opírá se jednak o
nějaký argumenty a taky o nějakou tradici, no, tak má šanci, že to jeho
disidentství bude časem uznáno za oficiální stanovisko. Jako se stalo
nám disidentům chartistickým, že.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Zdá se, že z
určitého výkladu těch Josefínských reforem vychází názor či návrh
senátora Jiřího Dienstbiera ze sociální demokracie. Ten totiž navrhuje,
ať církevní majetek převezme jakýsi svěřenecký fond, také by se mu třeba
mohlo říkat matice, to už záleží samozřejmě na zákonodárcích. A ten by
prostě z výnosů dotoval provoz církví. Sociální demokraté ostatně celý
ten způsob narovnání kritizují a už teď varují, že je v parlamentu
nepodpoří. Jejich názoru oponuje dnes již citovaný náměstek ministryně
kultury František Mikeš.
František MIKEŠ, náměstek ministryně kultury -------------------- Tento
stav je zatěžující pro každou vládu. Ať se to někomu líbí nebo nelíbí,
tak by ho musela řešit i vláda, eventuálně kdyby se dostala k moci,
sociální demokracie. A já se domnívám, promiňte mi teď, anebo možná
nějakou spekulaci, ale v této chvíli by možná i ta sociální demokracie
měla být ráda, že to vyřešil někdo za ně. Protože kdyby se dostali k
moci, tak by nějakým, ať už takým či jiným způsobem tento stav, tento
nenormální stav řešit museli. Ano, může se říkat, mohli jsme to řešit
tak nebo onak. Nedávno jsem slyšel představitele sociální demokracie,
který říkal, ano, vraťme církvi majetek, ale nedávejme jim peníze.
Dobrá, tady máš auto, milý synu, ale benzín ti nedám. To prostě takhle
se ty věci řešit opravdu nedají. To je třeba řešit komplexně. Ty peníze
nedostává církev proto, že ten stát je rozmařilý a že chce rozhazovat.
Ale jestliže vracíme majetek, který je v takovém stavu, v jakém je, tak
aby se s ním mohlo hospodařit, tak k tomu potřebuje nějaké základní
nástroje. Nehledě k tomu, že je řada církví, které žádný majetek neměly.
V roce 1949, kdy stát rozhodl, že církve jakoby bude postupně
eliminovat a že převezme péči o církve na svá bedra a zákonem z roku
1949 řekl, bereme vám majetek, ale budeme vás platit, tak těch církví
bylo 8. Dneska jich je 17. A ty církve majetek nemají. Ty potřebují na
svoji činnost, na svoji pastorační činnost nějakou ekonomickou základnu.
A to jsou ty peníze, které se vyplácí.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Soudí náměstek ministryně kultury František Mikeš.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Pane Rejchrte,
slyšeli jsme tedy o dvou návrzích z dílny sociálních demokratů. Jeden
je ten svěřenecký fond podle pana Dienstbiera, druhý je ta možnost, že
se vrátí prostě majetek a okamžitě se utne státní příspěvek. Myslíte si,
že jeden z těchto návrhů je třeba brát vážně?
Miloš REJCHRT -------------------- Já
mám za to, že to čertovo kopyto je vždycky skryto v detailu, jo. A jako
i v návrhu tohoto zákona jsou jakési detaily, které můžou celý ten
zákon poslat ke dnu, protože se ukáže, že to je závažnější než jsme si
mysleli, třeba právě ta otázka náhrad. Zajímavé, že i pan Mikeš mluví o
tom, že i církve, které nic neměly, tak vlastně budou dostávat náhrady.
Za co? Tedy ne za majetek, který jim byl odňat. Za něco a nevíme za co.
To je jedna věc. A druhá věc, návrh socialistů je prostě takový obecný.
Mně by se docela líbil v tom, že nás církve by zbavil té starosti o tu
péči řádného hospodáře s naším majetkem. Protože to je strašně úmorné a
církve to neumějí. Já jsem si to vyzkoušel, když jsem byl na synodní
radě, tak jsme vlastně ještě žádný majetek neměli a už nám náš vlastní
ekonom ukradl 10 milionů. Pak byl vypátrán a asi 8 a něco se nám
vrátilo. Ale dovedu si představit, že takováhle mela nastane a prostě,
jak praví Písmo, kde je mršina, tam jsou supové. A oni už teďka
kroužejí, jo. A potom, až zase vyrvou kus nějakýho masa, tak zase bude v
tý církvi tak strašná deprese a ten hrozný povyk a ty otázky, a kdo za
to může a ať ten, kdo za to může, rezignuje a takovéhle. Tak toho se
obávám, že tohle bude. Když nám bude svěřen do péče nějaký majetek,
který my sami máme nějak namnožit a pečovat o něj jak bankéři. Tak bych
vítal proto raději ten způsob, že jsme nějak mírně, ale pravidelně
dotováni, naprosto přehledně, každej bude vědět, kolik která církev
dostává. A bude to vědět nejen ta církev, ale bude to vědět veřejnost.
To se mi zdá hodně důležité, aby veřejnost věděla, na co dává, nebo
dávala kdysi kus svých daní. Tak to by se mně líbilo. Ale říkám, dokud
nepřijdou s nějakým zákonem už vypracovaným jako do paragrafového znění,
tak těžko můžu říct, že s tím souhlasím, protože takový, to ještě
nevypracovali.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, tak vy
líčíte poměrně nedostatečné manažerské schopnosti. Ovšem katolická
církev aspoň nyní tvrdí, že ty manažery má, že se nestane to, že ti supi
se slétnou. I když na druhé straně víme, jak to dopadlo třeba na
Slovensku, kde se církevní majetek vrácený stal tučnou kořistí a nakonec
specielně kláštery a další instituce splakaly nad výdělkem. Tak toho
tedy se bojíte, že už v plné zbroji stojí různí správci s takzvanými
velmi dobrými nabídkami, které se nakonec stanou cestou do pekel?
Miloš REJCHRT -------------------- Ano, toho se bojím. A prostě ten příklad z naší církevní zkušenosti jsem uvedl. A ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A katolíci tedy mají manažery? Co myslíte?
Miloš REJCHRT -------------------- Ale
oni můžou mít manažery, jaký chtějí. A najednou zjistějí, že je tam
obrovská díra a teďka už jenom bude otázka, kam ty peníze zmizely,
kterej manažer za to může, kterej za to nemůže. Anebo to ukradl někdo
jinej, ani to se třeba nedovíme.
Miloš REJCHRT -------------------- A kdybychom se
teď na ten problém podívali z toho pohledu, co vlastně ty restituce či
nápravy křivd církvím přinesou, tak tam jsem se chtěl zeptat, budou tedy
církve mít víc peněz?
Miloš REJCHRT -------------------- Ani
to nevím. Protože církve podle mě by měly získávat peníze mezi těmi,
kdo jejich činnosti fandí. A jejich existenci. Řečeno s Mistrem Janem
Husem, tomu to bylo úplně jasné, že duchovní mají žíti z almužen
věřících. A já myslím, že to je ten nejsprávnější model, který kupodivu
funguje ve Spojených státech, kde církve taky žijí, funguje ve Francii,
funguje v některých kantonech ve Švýcarsku a mně se zdá, že je opravdu
nejzdravější, jo. To znamená církve můžou mít i relativně dost peněz,
když bude dost lidí, který jim dost svých peněz dají. A budou-li církve
spoléhat na to, že budou soběstačné, že prostě dostanou nějakej takovej
startovací kapitál a ten si pak namnoží, protože mají schopné manažery a
tak dále, tak to povede k tomu, že ty církve se budou hodně starat samy
o sebe, budou pak řešit taky svoje problémy s tím spojené. Nu, a ta
veřejnost bude taková jako od toho odstavená, ta na to bude tak trochu
koukat jako na nějaký dění uvnitř nějakýho spolku, kterej ji moc
nezajímá. Jo, a dojde k tomu, co vlastně ty církve nikdy nechtěly, aby
byly považovány za nějaký spolek. Budou brány veřejností jako takový
divný spolek dost protivnej, kterej nemáme rádi.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A to, co
říkáte, že by třeba měly být církve financovány od svých příznivců, tak
to by tedy zase opět znamenalo nějakou reformu. Já, pokud vím, tak ve
Spojených státech tam ty dary církvím jsou snad úplně osvobozeny od
daní.
Miloš REJCHRT -------------------- To
já sám nevím, ale fakt je, že u nás, to se zase moc neví tady, když
dáváte dar církvi, tak ten dar do určité výše, teď nevím, bývalo to 10
tisíc, asi je to víc, je, si můžete odečíst z daňového základu. Čili ten
stát se na tom podílí svým způsobem svou fiskální politikou i tehdy,
když ta církev žije jenom z darů svých sympatizantů, řekněme.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, pane
Rejchrte, vaše farnost, zmínili jsme, že jste působil ve sboru
Českobratrské církve evangelické v Praze 8-Kobylisích, by tedy z darů
oveček přežila, nebo už přežívá nyní? A co dělat tedy v tom českém
prostředí, které se pyšní tím, jak je ateistické a nevěřící? Tak to je
sice hezká myšlenka, aby ovečky přispívaly, ale ovečky přispívat
nechtějí třeba.
Miloš REJCHRT -------------------- Ovečky nebudou přispívat, když budou mít pocit, že už přispívá někdo jiný. To je taky ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A jak je tomu dnes?
Miloš REJCHRTl -------------------- ... ta zkušenost. Je takový ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- S vašimi ovečkami.
Miloš REJCHRT -------------------- Není
to žádná sláva, jo. Máme takovou vnitřní direktivu, že by bylo takové
správné a hezké, aby člen církve nebo jeho domácnost přispívali na
církev 5 procenty svého ročního zisku, jo. To se nedodržuje. Když je,
dokonce takhle, když je jedno procento, tak je to dost výjimečné. Ale
kdyby se zvedla ta takzvaná obětavost, jak tomu říkáme, na tuhle tu námi
vysněnou úroveň, no, tak samozřejmě, že krásně přežijeme a žádný
starosti nebudeme mít. Budeme žít tak rozumně od roku k roku, rozpočet
od rozpočtu a nebudeme mít tyhle ty starosti, který já bych mít
nechtěl.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A takže tím, že tedy věřící získají dojem, že vše se zaplatí z těch výnosů a tak dále a tak dále, tak zavřou peněženky?
Miloš REJCHRT -------------------- Ano,
tak ochabne jejich, co bysme ještě platili na faráře, když on je
placenej, jednak, od státu. To ještě pořád je a nějaký čas bude. Když k
tomu z církevní ústřední pokladny dostává jakýsi doplatek. A navíc ta
církev je teďka bohatá, ne, snad všichni to říkají. Takže tohle to je
ten zádrhel.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- S tím
bohatstvím, to jsem se chtěl zeptat, ať už se podíváme třeba na tu
kobyliskou farnost, či na jiné pražské farnosti, o kterých máte také
představu, tak nedostanete nějaký pěkný lukrativní pozemek třeba v
Ruzyni? To už by se s tím dalo přece něco dělat.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Nebo dostanete ty lesy a polnosti, tak ...
Miloš REJCHRT -------------------- Ne,
ne, ne, nedostaneme nic. Když jsme konkrétně u toho kobyliského sboru,
tak tam se ukazuje opravdu, že možná je jenom částečná náprava nebo
zmírnění křivd. Skutečně byli lidé, kteří před válkou odkázali jakýsi
pozemek v Tróji tomu našemu sboru. No, ale samozřejmě, že ho neuvidíme,
protože na tom už je postavený panelák a ten pozemek patří městu, nebo
já nevím komu. A není šance, vydává se pouze státní majetek.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio STOP stále debatuje s evangelickým duchovním Milošem Rejchrtem.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Výhodou
restitucí může být z pohledu některých křesťanů odluka církví od státu.
Vy jste říkal, že to s tím není tak horké. Nicméně samotný ten princip
může být mnohým sympatický. Myslíte si, že by se církve měly nějakým
způsobem odloučit, jak se tomu říká?
Miloš REJCHRT -------------------- Já
mám za to, že je to to nejlepší, co mohou udělat. Když pokorně na sebe
vezmou statut takových korporací veřejnoprávních s nějakým tím zřetelem
kulturním a duchovním a sociálním. A nebudou se považovat za nějaký
jaksi extra útvar, který zasluhuje zvláštního zacházení. Mně to kdysi
vysmívané zařazení církve mezi spolky, o kterém někteří tak uvažovali,
velmi vyhovovalo, protože já samozřejmě nechápu církev jako spolek, a
proto jsem teďka takový i trochu disident, protože na rozdíl od jiných
spolků církev má být ochotna třeba i svých výhod, svých financí a toho
všeho se vzdát, když jde o nějaký vyšší princip. Takže není spolek a pro
mě církev není spolek. Je to tělo Kristovo a tak dále. Ale já nemůžu od
státu chtít, aby chápal církev jako tělo Kristovo. On to, ty církve
musí taky zařadit do nějaký škatulky. A on ty škatulky, ono jich není
nekonečně mnoho, tak já myslím zařazení církví mezi spolky nebo veřejně
prospěšné instituce, že to je, to by bylo velmi rozumné. A nám křesťanům
by to prospělo.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- A ta odluka
sama o sobě, ta tedy vychází z té zkušenosti roku 1949 a 50. let, to je
ten hlavní princip? Ony totiž církve v českém prostředí dost často
velice úzce spolupracovaly se státem.
Miloš REJCHRT -------------------- To
máte úplně pravdu. Vždycky tam bylo nějaké sepětí. A dokonce byl
vždycky státní dozor. To si nevymysleli až komunisté, to bylo i za
republiky a zvláště Franz Josef, císař v roce 1874 zpřísnil státní
dozor, zvláště nad hospodářským podnikáním církve. Čili mně by se velice
líbilo, kdyby všechny dozory padly, protože jsme-li jednou samostatná
nějaká dobročinná nebo jaká organizace, no, tak co na nás má kdo
dozírat. My o tom rozhodujeme, co budeme dělat. Ale také by to
znamenalo, že se zříkáme takových určitých privilegií, která by se dala
ale zase nějak ošetřit, jo. Mluvil jsem třeba o těch církevních
sňatcích, které znamenají, že snoubenci, kteří se chtějí vzít, už nemusí
na národní výbor, nebo jak se to dneska jmenuje, a jdou do kostela a
tam prostě, když podepíší ten protokol a farář dá razítko, sňatek byl
uzavřen, jo. Já se domnívám, že i poté, co by byla takzvaná odluka, že
prostě budeme jedni z těch organizací, který taky dělají výtečný věci,
zahrádkáři, ti se nám starají o zeleň a turisti, ty mají, ty tak
nádherně vyznačili tu českou krajinu těma svejma značkama na lesních
cestách zvláště, takže nevidím v tom žádnou ostudu, že bychom byli
spolek. Ale i nějaké tomu spolku může stát zase poskytnout jakési
licence k něčemu, jo. Třeba právě licenci k tomu oddávání, tedy k těm
církevním sňatkům. Já to vidím dobře řešitelné.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže vy
byste mohli vyznačit červenou, modrou nebo žlutou duchovní cesty oveček.
Ale já se ptám teď vážně. Ta odluka, jak konkrétně prospěje věřícím a
touží po ní ti vaši věřící?
Miloš REJCHRT -------------------- Ti
naši věřící vám tak váhají, jo. Oni moc nevědí, jestli mají dát na to,
co se říká teď, nebo na to, co se říkalo na počátku 90. let. Já na ty
začátky si dobře pamatuju. Nezapomeňme, že jeden z nápadů tehdy byl,
který už veřejně byl vysloven tehdy panem Stráským, který byl tehdy,
nevím, jestli ministrem nebo předseda vlády, to je jedno. Kde prohlásil
"a příští rok začne odřezávání církví od státního rozpočtu, to dostanete
už jen 75 procent a za 4 roky už ani ťuk." A přitom se nemluvilo o
nějakém navracení majetku. Jenom o tom, že tenhle penězovod prostě
skončí. A v naší církvi jako se to vzalo, že to tak bude. A tak se honem
rychle založil takzvaný osobní fond, dokud ještě nějaké peníze jsou,
tak budeme teďka střádat, aby až přijde ta doba, jsme nebyli úplně bez
prostředků na rozjezd. A počítalo se s tím, no, a dál budeme žít přece z
toho, co sami si dáme, nebo co nám dají jiní, neboť tehdy, a mně se to
pořád líbí, řekl tehdejší synodní senior, byla by ta, byla by to ostuda,
kdybychom my si hlásání evangelia Kristova nechali financovat od těch,
kteří v Krista nevěří.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Na druhou
stranu, člověk do značné míry chápe, že církve řeší své hmotné
zabezpečení, mají o něj obavu, protože právě, jak už bylo zmíněno, Češi
se prezentují jako národ nevěřících, nejméně věřící národ na světě, když
bysme chtěli to dát do novinového titulku. A teď vlastně církve se
snaží. Lze to pochopit. Ale zároveň přitom usilují o restituce velkých
pozemkových majetků, říká se církve, byť jde především o jednu církev. A
teď ale všichni víme, že křesťané mají být chudí, to víme i my
nevzdělaní laici. A teď v tom uvidíme nějaký rozpor, nevznikne ještě,
řekněme, větší averze vůči církvím či nezájem o křesťanství právě proto,
že si budeme říkat, oni to jsou přesně ti lidé, kteří kážou vodu a pijí
víno?
Miloš REJCHRT -------------------- To
je přesně to, čeho se obávám. Ta česká společnost v historii taky
trochu vyškolená je taková hodně pozorná na to, jak se církev chová. A
ona ví, že tím takovým modelem církevním může být také feldkurát Katz.
Jo, že prostě v tý církvi je možný leccos. Ale mohou to být také
osobnosti, které imponují veřejnosti. Tak, já nevím, zmíním třeba
Václava Malýho, myslím, že ten se těší, ač biskup, docela jaksi pěkné
reputaci v české společnosti. A teďka, když přijde zase nějaký pocit, že
stejně ty církve chtějí jenom hamounit, no, tak samozřejmě bude takový
velký odklon, nevraživost, až i nepřátelství. A my zase budeme v
defenzivě, nebudeme ji zvládat, budeme zase skoro jako nejlepší obrana
je útok, tak začneme zase na ty ateisty nebo na ty bezvěrce útočit. A
bude nám ubejvat i toho členstva ještě větším fofrem než se to děje
teď.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A teď pořád ubývá a ubývá?
Miloš REJCHRT -------------------- No, vždyť za posledních 10 let prostě padesátiprocentní úbytek.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, já teď myslím třeba i tu vaši konkrétní farnost.
Miloš REJCHRT -------------------- No,
tak dejme tomu, že pražský sbor takovýhle nějak žije a, řekněme,
stagnuje. Jo, že bychom se tam nemohli vejít, to není náš problém. Pokud
se tam nemůžeme vejít, tak proto, že jsou tady také křesťané odjinud,
Korejci, kteří jsou nesmírně čilí, živí a člověk až žasne, jak jsou tím
křesťanstvím takoví prodchnutý. A díky jim a také pak díky Japoncům a
dokonce i Mongolcům je ten náš kostel plný.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Toho jste se asi nenadál ve svých snech a představách třeba po roce 89.
Miloš REJCHRT -------------------- Ne,
ne. To skutečně, tohle si nedovedl představit nikdo. A nesmírně se z
toho raduji. Tohle to by měla církev dělat, třeba předvádět té
společnosti, že ten takzvaný multikulturalismus je zvládnutelný a že je
to úžasné, jak lidé úplně z jiných kultur, z jiných kontinentů mohou být
skutečně za jedno.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio STOP stále debatuje s evangelickým duchovním Milošem Rejchrtem.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- My jsme pořád
hovořili o tom majetku a také bych se zase přesunul k chudobě. Mě by
vlastně zajímalo, jak vůbec vznikla tradice, podle níž může být jen
chudý člověk skutečně spravedlivý a dostat se do toho království
nebeského?
Miloš REJCHRT -------------------- Víte,
ono přísně vzato dle apoštolského učení, že, to jsou ta evangelia a
epištoly, tedy to, co nám z té historie té nejranější církve zůstalo
zachováno, tak spravedlivý nemůže být nikdo. Ani chudák, ani boháč.
Protože ospravedlnění a spásy se nám dostává pro zásluhy Kristovy. Tedy
nikoliv pro nějaký automaticky spásný a zušlechťující účinek chudoby.
Ale Ježíš na druhé straně jasně říká, že hmotné bohatství je velikým
břemenem a že bohatec se do Božího království dostane velice těžko.
Možná taky, ale asi jako velbloud do ucha jehly. A starost o množení
majetku, jeho zachování svazuje, a to je i naše zkušenost, že prostě
připravuje člověka o takovou vnitřní svobodu a snadno ho činí namyšleným
a pyšným. A také ho vede k tomu, že trochu pohrdá těmi, kteří to
nedotáhli tak úspěšně jako on a pak je třeba vytlačuje z dálnice. Tak to
je takový nebezpečí zbohatnutí. No, a když Ježíš říká "blahoslavení
chudí", tak tomu rozumím tak, že ti chudí mají výhodu, že se mají na co
těšit. Na to, čeho se jim dostane v tom Božím království. Ale že to není
přímé vynášení chudoby jako ctnosti. Ale určitě je to připomínka stavu,
kdy člověk vyhlíží do budoucnosti a těší se na to, že bude líp. Tedy
opravdu chudoba, když se zvládne, tak znamená nějaké pozitivní
očekávání. Jo, a mnozí křesťané také zaslechli v těch Ježíšových slovech
takovou výzvu, že to skutečně jde žít i nějak z ruky do úst a zříci se
osobního majetnictví. No, a to je jeden z těch tří slavných slibů, který
skládají řeholníci, když vstupují do řádu. Tedy slib chudoby. No, a na
takových lidech vidíme, že to nemusí být katastrofa ta chudoba, že to
může být i volba.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Z toho, co říkáte, vyplývá, že církev nemusí být chudá. Že klidně církve může být bohatá a může plnit své úkoly stejně dobře.
Miloš REJCHRT -------------------- No,
já pořád nevím přesně, co to znamená být bohatý, jo. Jako dovedu si
představit jaksi, co je chudoba a co je chudoba, která už člověka
devastuje. A co je chudoba, která je ještě nějak snesitelná a
zvládnutelná, tedy takový ten stav lidí většinové společnosti, prostě
lidí, který nemají nějaký úspory, nic nerestituovali a nikdo jim nedá
žádný náhrady a oni jenom tak úzkostně koukají, že ceny všeho stoupají,
tak to bych řekl, to je pořád chudoba taková zvládnutelná. A od toho je
tady církev, aby připomínala, lidi, opravdu můžete dokonce být blažení a
šťastní už teď docela a ne až v království Božím. Protože vy můžete
objevit, že spousta toho, po čem se nějak lidi honějí a dychtějí, to je
taková chiméra a virtuální realita. A už teďka si můžete dopřát luxus
třeba krásných lidských vztahů. A ty jsou hodně levný. A tohle to by
mohla církev předvádět. No, a prostě k tomuhle nepotřebuje asi už ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A předvádí?
Miloš REJCHRT -------------------- No,
já se právě bojím, že když bude o ní známo, že je vlastnictví nějakých
velkých majetků, tak lidi tomu nebudou věřit. Prostě asi ta chudoba musí
být na tom člověku i vidět nějak, no.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A může být
třeba za chudého považován prelát, který pouze spravuje velký majetek?
To je často ku prospěchu, ale přitom dodržuje pravidla chudoby? Jsou
takoví duchovní a mohli by být třeba příkladem pro veřejnost a ta by si
řekla, ano, tudy vede cesta, takový člověk by nás mohl vést a
přesvědčit.
Miloš REJCHRT -------------------- No,
tak, já vím, kudy cesta nevede. Jaksi z těch prelátů si pamatuji jaksi
kardinála Ditrichsteina, že, který jaksi pohádkově zbohatl na konfiskaci
majetku moravských a českých evangelíků. A mám ten dojem, že on ani
nějak jako pak nepředváděl, že se dá žít nějak prostě a chudě. Ale
nevím, jestli zrovna ten prelát má spravovat majetek. Já bych si přál,
aby to dělal někdo, kdo není spjat s žádným církevním úřadem. S nějakým
pověřením ekumenické službě ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená někdo, dejme tomu i nevěřící, takzvaně, jak dneska říkáme manažer.
Miloš REJCHRT -------------------- Ano, ano.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Ale toho důvěryhodného člověka si církve mohou najmout.
Miloš REJCHRT -------------------- Ano.
Ale tam je zase právě ten, ta potíž, my jsme si také najali
důvěryhodného člověka, protože my jsme těch vlastních manažerů měli
málo. A skončilo to jaksi ztrátou těch 10 milionů. Takže já bych viděl
spíš tu cestu v tom, že ta péče o majetek se svěří laikům, i s tím
rizikem, že nevíme, jak to dopadne, ale mám skoro pocit, že když to
budeme spravovat jaksi my jako takové ty osoby povolané nějak k hlásání
evangelia, že to dopadne špatně.
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já jsem se byl
jednou zeptat v Římě na to, co vlastně si máme my Češi o sobě myslet,
když jsme takoví nevěřící, že do kostela skoro nikdo nechodí a proti
křesťanství se vymezuje. A tam v tom Římě mi odpověděli ti příslušní
experti, že ono to vlastně není velký rozdíl proti Itálii. Protože tam
sice všichni říkají, že jsou křesťané, ale do kostela chodí stejně málo
jako Češi. Takže z toho vyplývá, že je tady nějaký zvláštní český
postoj, který, kdy se Češi potřebují od své církve distancovat. Co tím
vlastně získáváme? V čem je hodnota tohoto postoje?
Miloš REJCHRT -------------------- No,
s tou Itálií jste mě navedl na tu rozpomínku, že tady bylo hnutí Pryč
od Říma. Že, tak to Italové nikdy neměli, jo. Ale tady v tom českém
národě a v takovém tom povědomí kulturně náboženském kolektivním je
taková ostražitost vůči církvi, která vlastně hájí nějaké cizí zájmy.
Někde daleko. A chtějí o nás rozhodovat. A to my nějak nemáme rádi. Tak
to bych řekl, že je takový český pocit, ale který je oprávněný, protože
třeba polská katolická církev vždycky hájila zájmy, takříkajíc, polského
národa, což se třeba o katolické hierarchii té české ve století 18.,
19. nedá tak říct o všech. To byly spíš jenom některé osobnosti. Jsme
takoví v tomto zvláštní, dost specifičtí. A já mám ten dojem, že pořád
je nějaká naděje, neboť vzpomeňte si, když je nějakej malér, pokud možno
přírodní katastrofa, jo, tak to se najednou otevřou lidská srdce a
otevřou se peněženky. A lidé dávají ty peníze Adře, no, což je vlastně
církevní charitativní organizace. Ale vědí o ní, že je poctivá, že to
dělá pár lidí, že to nemá žádnej nějakej aparát, že to jsou takoví
úžasní podnikavci a dobrodruzi, kteří pak tam s tím jedou a vědí, jak s
tou pomocí naložit. A ta obětavost českejch lidí v případě všelijakých
sbírek takovýchhle je veliká. A možná, že je větší než v té zmíněné
Itálii, jo. A mně jde teď o to, aby tenhle ten potenciál, kterej tady v
tý český společnosti pořád je nějak utajen a přikryt, no, tak aby se
projevil i v podpoře toho, co ty církve dělají. Ale to pak musíme
předvádět takový věci, o kterejch si lidi řeknou, jo, tohle je ono.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Myslí si
host dnešního vydání Interview Studia STOP evangelický duchovní Miloš
Rejchrt. Tak, děkujeme za informace, za názory a zase někdy na
shledanou.
Miloš REJCHRT -------------------- Tak na slyšenou.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Od mikrofonu se loučí ...
Petr HOLUB, moderátor -------------------- Petr Holub.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Jana Šmídová. Na slyšenou.
Zvukový záznam pořadu
Zdroj: www.rozhlas.cz
|
Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Pondělí, 30. leden 2012 @ 23:10:33 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Nejvíce se mi líbí citát Františka MIKEŠE, náměstka ministryně kultury: "Nejde o žádné restituce. Jde o nápravu některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody. A to je potřeba neustále opakovat."
Ano, je to třeba opakovat, protože mnozí si skutečně mylně myslí, že jde o restituce. Samozřejmě, že nejde! |
Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Duke v Středa, 01. únor 2012 @ 21:46:05 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když už jsme u pana Mikeše, tak za pozornost stojí též: "V roce 1949, kdy stát rozhodl, že církve jakoby bude postupně
eliminovat a že převezme péči o církve na svá bedra a zákonem z roku
1949 řekl, bereme vám majetek, ale budeme vás platit, tak těch církví
bylo 8. Dneska jich je 17. A ty církve majetek nemají. Ty potřebují na
svoji činnost, na svoji pastorační činnost nějakou ekonomickou základnu.
A to jsou ty peníze, které se vyplácí."
Proč zrovna 17? Proč ne Svědkové Jehovovi? Proč ne Křesťanské sbory? A proč ne všechny státem registrované církve?
|
]
Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 07:44:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslím, že je to tím, že Tebou jmenované nejsou členy ani sympatizanty "Ekumenické (z)rady církví". Není tam sice ani CASD, ale ta již drží s katolíky basu. Uvidíme, zda i toto nemůže být třeba důvod, proč bude zmírněna kniha EGW. Ono nechat si od někoho vydobýt peníze a pak o něm rozdat dehonestující knihu, to by chtělo opravdu silné nervy. |
]
Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Duke v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 13:55:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To dává logiku.
Církev adventistů sedmého dne a Federace židovských obcí mají v Ekumenické radě církví statut pozorovatele (a ŘKC dokonce status přidružené církve) - takže církev, která není v holportu s ERC (a skrze ní s ŘKC), nemůže při "narovnání" dostat nic. Ano - to je pěkná zrada - přímo ekumenická
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 03:01:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslím, že nejde o žádnou zvůli, cožpak „zradu“ (na kom??) Ekumenické rady. To, že jednání byla vedena (na nekatolické straně) s ní, bylo myslím dáno jednoduše tím, že stát s někým potřebuje jednat – tak se nekatolické církve dohodly, že je bude zastupovat ERC.
Není pravda, že nečlenských církví ERC se vyrovnání netýká – týká se LECAV a unitářů, kteří nejsou v ERC.
Vyrovnání se v podstatě týká těch církví, které byly registrovány v době komunismu – výjimkou je LECAV (vzniklá oddělením od SCEAV; jako jediná z „nově registrovaných“ je státem financována). Z církví registrovaných za komunismu se vyrovnání netýká Křesťanských sborů (pokud vím, proběhla tam k tomu před několika lety vnitřní diskuse s výsledkem, že o to usilovat nebudou; mluvil jsem o tom se známým z KSb a nabyl jsem dojmu, že měli možnost o financování požádat, ale rozhodli se toho nevyužít).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitu (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Pátek, 03. únor 2012 @ 14:59:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stát přišel - pokud vím -
s požadavkem, že restituovat mají buď církve všechny, nebo žádné. Z této
skupiny byla dlouhodobě proti jen Apoštolská církev. Vše se změnilo, když -
podle mých informací - její představitel obdržel zjevení, že má restituce podpořit.
Osobně se domnívám, že se mohlo jednat o stejný zdroj inspirace, který stál i
za dřívější změnou postoje k tzv. Torontskému požehnání. Nicméně Toronto sice
restituce předcházelo, ale ještě i v jeho průběžném působení na AC tato
restitucím vzdorovala. Když vidím, že věrní křesťané drželi klíč, který mohl
zabránit ochuzení společnosti a mohli zamezit zlehčení evangelia skrze tuto
(nemohu to jinak nazvat) devalvaci církve v očích veřejnosti, je mi z toho do
breku.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních res (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 17:02:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já to vidím jinak. Vidím to jako příležitost k vyrovnání se s minulostí a ke konci závislosti církví na státu. Ale souhlasím, že je zásluhou Apoštolské církve, že neprošel návrh z počátku tisíciletí (který jsem považoval za špatný).. |
]
|
|
Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Viking (racek@racek.cz) v Úterý, 31. leden 2012 @ 08:36:57 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | je to geniální tah, jak zesměšnit jakokřesťany, jakocírkev a v podstatě odhalit Nevěstku v plné její parádě |
|
|
Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Středa, 01. únor 2012 @ 14:16:39 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Zajímavé kázání měl pan synodní senior Ruml na ekumenické bohoslužbě dne 23.1. tohoto roku. Vycházel přitom z tohoto čtení z proroka Abakuka :
I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása. Panovník Hospodin je moje síla. Učinil mé nohy hbité jako nohy laně, po posvátných návrších mi dává šlapat.
Během svého výkladu přešel na moderní dobu a na dnešní souvislosti a na konec se zmínil i o církevních restitucích. I kdyby nám nic nedali, ať s jásotem oslavujeme Hospodina.....................
Na to aby se člověk zalíbil světu a otevřeným Božím nepřátelům nestačí aby se vzdal svých oprávněných nároků. Na to by se musel zříct Boha i bližního, v Ekumeně i v obecném smyslu. Například v ekonomickém. Musel by říkat že vdovy a sirotky okrádají boháče a mocné tohoto světa. Nebo by musel rozvracet svoji církev a bojovat proti ekumenickému procesu. Stejně by ale získal zdánlivý klid jenom na chvíli. Zlo nezná remizu ani jakýkoliv kompromis.
|
Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Duke v Středa, 01. únor 2012 @ 21:41:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Na to aby se člověk zalíbil světu a otevřeným
Božím nepřátelům nestačí aby se vzdal svých oprávněných nároků. Na to by
se musel zříct Boha i bližního, v Ekumeně i v obecném smyslu. Například
v ekonomickém. Musel by říkat že vdovy a sirotky okrádají boháče a
mocné tohoto světa. Nebo by musel rozvracet svoji církev a bojovat proti
ekumenickému procesu. Stejně by ale získal zdánlivý klid jenom na
chvíli. Zlo nezná remizu ani jakýkoliv kompromis.
Jsem z toho volajaký zmätený. Co to má znamenat? Četl jsem to několikrát dokola a stejně nechápu, co tím autor chtěl říct. Ty věty na mě dělají dojem, jako by to bylo špatně poskládané puzzle.
|
]
Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 11:46:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jinak řečeno - tím když se vzdáte svých oprávněných nároků tak stejně nebudete mít od světa pokoj ani na chvíli. Stejně na Vás budou řvát všichni čerti i zlí lidé a přisuzovat Vám kdejakou špatnost. Leda že byste se ještě vzdal také Boha a bližního a pokoušel se rozvrátit nějakou církev nebo vyvolat nepřátelství v Ekumeně. Mezi církvemi. Pak by Vás svět chválil a slavil. |
]
Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 11:56:35 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ono by možná stačilo, kdyby se církev vzdala svých neoprávněných nároků. Po výčtovém zákonu nás biskupové ujišťovali, že již žádný majetek nechtějí. Jak by také mohli, když k současně požadovanému majetku nevlastnili v podstatě dispoziční právo. Nyní změnili názor a chtějí to, co nikdy před tím nemohli.
Na jedné straně je dobré, že to katolíci činí. Vysílají tak společnosti jasný signál, co je vlastně řkc za církev a o co ji jde. Smutné ovšem je, že jí v tom dělají stafáž další křesťanské církve a v podstatě tak budí dojem, že se nechají uplatit, aby pak mohl zřejmě bez průtahů projít konkordát, který pak katolíkům poskytne privilegia, která budou nevýhodná pro ČR. Až to ovšem církve a politici pochopí, bude už zřejmě hodně pozdě! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 12:21:40 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | O tuhle otázku si nemusíte dělat starost. Dobrý člověk to dávno ví a zlý také. Proto tak strašlivě trpí a nadávají když vidí jakýkoliv projev jednoty křesťanů. Dobrý člověk také nemá důvod proč by se měl bát konkordátu a věřícím prospěje všem, pokud k němu s Boží pomocí dojde. Stejně jako všem lidem dobré vůle kteří Boha ještě neznají a nevyužívají jeho milosrdenství. Konkordát vždycky uzavíraly státy po všech stránkách nejvyspělejší a nejkultivovanější a nevzpomínám si že by někdo měl reálný důvod si stěžovat.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitu (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 13:06:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Konkordát vždycky uzavíraly státy po všech stránkách nejvyspělejší a nejkultivovanější a nevzpomínám si že by někdo měl reálný důvod si stěžovat.
Aha.
Takže zde je příklad těch vyspelých a kultivovaných států:
konkordát s nacistickým Německem v roce 1933 konkordát s Mussoliniho Itálií v roce 1929 nebo u nás z roku 1855, který umožňoval katolíkům dozor nad školstvím a doskriminoval nekatolíky
Zde je pak několik námitek k současnému konkordátu:
- není správné uvádět v Preambuli, že vycházíme „ze staleté tradice společných dějin českého státu a katolické církve“, protože to neodůvodněně symetrizuje český stát a Svatý stolec. Společné dějiny jsme neměli, dalo by se snad říci, že v dějinách současně existovaly i český stát i katolická církev. Hledání umělé kauzality či podmíněnosti je výraznou extenzí rozumného vidění této věci;
- vzájemné vztahy mezi českým státem a katolickou církví je možná výhodné upravit smluvně, jak se říká v druhém odstavci Preambule, ale musím trvat na tom, že to nemá žádnou souvislost se změnami, ke kterým dochází v dnešní době v Evropě;
- ustanovení článku 1 je zbytečné. Česká republika nepotřebuje prohlášení Svatého stolce o uznání její suverenity a stejně tak opačně – ČR udržuje se Svatým stolcem diplomatické styky a proto ho touto smlouvou nemusí uznávat jako subjekt mezinárodního práva;
- podle diplomatického práva je možné úroveň diplomatického zastoupení kdykoliv změnit a proto je ustanovení článku 2, ve kterém se zavazujeme k jisté úrovni zastoupení, nesprávné;
- v článku 3 se zavádí nejasná formulace, že je katolická církev právnickou osobou „v souladu s vnitřními předpisy katolické církve a právním řádem České republiky“. Tato věta může mít smysl jen v případě, že jsou tyto předpisy identické. Nejsou-li, smlouva musí říci, který má přednost. Toto ustanovení je v této podobě zbytečné;
- za zcela mylný považuji článek 4, který vyslovuje analytický soud o realitě České republiky (který by eventuálně mohl snad jedině patřit do Preambule). Je absurdní zařadit do smlouvy větu, že se „smluvní strany shodují“, že je v České republice respektována náboženská svoboda, protože to implikuje, že má Svatý stolec jakési výsadní právo posuzovat míru náboženské svobody v naší svrchované zemi;
- stejně nepřijatelný je článek 5. Česká republika sice může brát „na vědomí, že se katolická církev ve své činnosti řídí vlastními zásadami“, ale je naprosto nepochopitelné, proč má tuto samozřejmost závazným způsobem sdělovat v této mezinárodní smlouvě. Stejně tak není zapotřebí, aby Svatá stolice smluvně brala na vědomí ústavu České republiky. Kdybychom na toto přistoupili, pak bychom asi potřebovali prohlášení každého suverénního státu ve světě, že naše ústava platí. Dodatek, že bereme na vědomí, že se katolická církev zvláště řídí „učením Druhého vatikánského koncilu o ekumenismu a náboženském dialogu“, je zcela nepatřičný, protože učení Druhého vatikánského koncilu je aktuální ideologií (kterou může někdo sdílet a jiný ne), ale nemá nic společného s ústavním pořádkem či legislativou;
- v článku 7 nelze deklarovat, že smluvní strany mají respektovat, že „nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu“. Toto snad může – i v této smlouvě – prohlásit Česká republika, ale určitě ne druhá strana, která – pokud se nemýlím – nemá žádné občany, které by mohla nutit k výkonu vojenské služby. Navíc je snad evidentní, že s rušením povinné vojenské služby v České republice je celá tato formulace zbytečná;
- v článku 8 „uznávají“ smluvní strany, že hromadné sdělovací prostředky hrají důležitou roli a že je budou podporovat. Za prvé, hromadné sdělovací prostředky hrají důležitou roli v lidské společnosti bez ohledu na to, jestli to tyto dvě smluvní strany uznají nebo ne, za druhé, nedovedu si představit, jak bude český stát nebo Svatý stolec podporovat hromadné sdělovací prostředky a za třetí, i kdyby to Česká republika chtěla dělat, není důvod, aby se k tomu zavazovala ve smlouvě s cizím státem;
- v článku 10 se říká, že si „katolická církev zřizuje v souladu se svými vlastními předpisy právnické osoby“ a že se „takto zřízené právnické osoby církve stávají právnickými osobami ve smyslu právního řádu České republiky po splnění podmínek tímto právním řádem stanovených“. Z dikce tohoto článku plyne, že je tento proces automatický a že není třeba žádné uznání orgány České republiky. To považuji za nepřijatelné. Stejný automatismus je v prvním odstavci článku 11;
- v článcích 11, 14, 15 a 16 se opakovaně říká, že „katolická církev má právo…“. To je formulace jakoby z jiného textu než je dvoustranná smlouva. Jediné možné znění je „Česká republika zaručuje katolické církvi možnost…“;
- články 6, 7, 8, 9, 10, 11 jsou zbytečné. To, co se tam uvádí, plyne z právního řádu České republiky, není důvod to stvrzovat touto smlouvou. Odstavec (4) článku 11 není možný. Musel by se změnit zákon o vysokých školách. Smlouva používá pojem „příslušná církevní autorita“, který v našem právním řádu není. Stejně sporný je odstavec (7), který vyžaduje, aby Česká republika posuzovala a odpovídala za to – že je „obsah a metodika vyučování katolického náboženství….v souladu s učením a zásadami katolické církve“;
- v článku 15 a 16 se opakovaně mluví o „právu katolické církve“, což nedává smysl. Mělo by to smysl jen tehdy, kdyby církev tvrdila, že je toto její právo nějak omezováno, což Česká republika nemůže touto smlouvou implicitně připouštět;
- v prvním odstavci článku 17 se dává zcela zbytečně jednostranný příslib, že „Česká republika bude usilovat způsobem co možná nejrychlejším a pro obě strany přijatelným o dořešení otázek týkajících se majetku katolické církve“, i když je zřejmé, že jde o vysoké politikum české současnosti a že je tento příslib díky tomu neúnosně „slibující“. Česká republika se nemůže zavazovat jiné zemi, jak bude řešit své vnitřní poměry.
Ale člověk dobré vůle s tím přece musí souhlasit a ten, kdo by tak nečinil, ten není člověk dobré vůle!
Viďte Poutníčku ;-)
P. S. Jsem ale rád, že katolíci připouštějí, že vskutku jde asi i o konkordát. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních res (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 03. únor 2012 @ 08:26:01 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Konkordát je politická smlouva mezi státy, která řeší postavení a práva římskokatolíků ke stávající světské moci. Je to tedy smlouva s Vatikánem o vzájemných vztazích mezi státem a římskokatolickou církví. Nic víc, nic míň. Není to tedy nic ponižujícího, nic zavrženíhodného. Tento charakter smlouvy nečiní Vatikán spojencem nikoho dalšího. Konkordát není smlouva o spojenectví, ale smlouva o stanovení určitých pravidel, určitých mantinelů, jak se stát bude chovat k věřícím katolíkům.
Nic naplat, Hitlerova i Mussoliniho vláda byla ve své době vládou legitimní, vzešlou z demokratických voleb. Doporučuji ti, aby ses s obsahem těchto konkordátů nejdřív seznámil, než je začneš kritizovat. V případě konkordátu s Hitlerem je dnes historicky prokazatelné, že ve většinově protestantském Německu omezil zvůli nacistů vůči pronásledování katolíků.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Pátek, 03. únor 2012 @ 12:47:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já tedy Německo třicátých let nepovažuji za vyspělou a kultivovanou zemi. Konec konnců byly to pak i římskokatolické kláštry "tzv. krysí stezky", které pomáhaly fašistům uprchnout do Argentiny a Brazíle, které byly tehdy prakticky římskokatolickými zeměmi. Mimochodem, právě ten konkordát s Německem je považován za pomoc v Hitlerově nástupu k moci, i když to tak nemuselo být myšleno.
Na Nacistické Německo a řkc je jistě více pohledů. Zde jsou některé z nich:
Na Slovensku například asi nejsou nijak výjimečné zádušní mše za Tisa.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 12:59:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč "neoprávněné nároky"? Jsou to oprávněné nároky.
"Chtějí to, co nikdy před tím nemohli." - Nejsem právník, tak nevím, zda či do jaké míry bylo před Únorem omezeno dispoziční právo k církevnímu majetku (vím, že mnohdy citovaný posudek UK není mezi právníky obecně přijímaný). Pokud omezeno bylo, tak maximálně od doby Josefa II, (takže neplatí ono "nikdy"). Ale každopádně: Pokud dispoziční právo nějak omezeno bylo, tak zároveň ruku v ruce s tím stát garantoval financování církví. Považuji proto za férové, aby případné omezení dispozičních práv bylo zrušeno, když bude končit i to financování církví státem.
Celkově mě ale překvapuje, že jste tolik proti tomuto zákonu o majetkovém vyrovnání se s církvemi. Vždyť výsledkem bude, že církve přestanou být státem financovány - já vím, bude to až za 17 let, ale přece. Tento stav bude v Evropě celkem unikátní. |
]
Ad: Vím, že mnohdy citovaný posudek UK není mezi právníky obecně přijímaný (Skóre: 1) Vložil: mysli v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 15:52:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | "...vím, že mnohdy citovaný posudek UK není mezi právníky obecně přijímaný"
"... je několik odborných stanovisek expertů Ústavního soudu, které budou při rozhodování příslušných právních institucí brány v potaz. Tyto posudky jsem si podrobně prostudoval. Autorem je asistent ÚS a externí vyučující na katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně mgr. Petr Jäger, který ve svém odborném stanovisku z 15. 12. 2009 konstatuje, že jsou mu známy odborné expertízy zpracované odborníky Právnické fakulty UK v Praze, Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, právnické fakulty Západočeské university v Plzni a Ústavu státu a práva akademie věd ČR. Tedy vychází nejen z "erudovaných právníků" KU. Své odborné stanovisko zakládá na podrobné judikatuře ÚS v Brně a Evropského soudu pro lidská práva. Svou analýzu vypracoval k dotazu MK, odboru církví, ve věci právnických osob tvořených účelovým sdružením majetku ve vztahu k evidenci dle zákonů č. 3/2002 Sb. Na žádost téhož ministerstva provedl pak analýzu aktuální judikatury Ústavního soudu týkající se vztahu církevních subjektů k dosud nerestituovanému církevnímu majetku, zvláště se zaměřením na nález ÚS sp.zn. I.ÚS 663/06 a jeho právní důsledky."
Tento "erudovaný" právník Mgr. Petr Jäger (* 1980) je pouhým asistentem soudkyně Ústavního soudu ČR Ivany Janů. Teprve v roce 2004 dokončil studium na PrF MU v Brně (Mgr.). V současnosti pokračuje v doktorském studijním programu s disertačním tématem Hodnoty a právo.
Tento student doktorandského studia je dle pana kardinála oním "expertem", jehož analýza má mít zřejmě vyšší validitu nežli Právně historická expertiza University Karlovy expertů Doc. JUDr. Vladimíra Mikuleho (* 1937, přední český odborník na správní právo, je docentem na Právnické fakultě UK v Praze a byl místopředsedou legislativní rady vlády) a Doc. JUDr. Vladimíra Kindla (* 1952, přední český právník a vysokoškolský pedagog. Je členem katedry právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde přednáší zejména české a československé právní dějiny. Na sklonku roku 1999 byl zvolen děkanem pražské právnické fakulty. Tuto funkci zastával v letech 2000 – 2006).
Tento student je zřejmě jediným a nejžhavějším želízkem ŘKC pro právní argumentaci. O jeho "nestrannosti" svědčí i to, že se jeho publikační činnost jen hemží prokatolickými články typu: Příslib zákonodárce přijmout restituční zákon v judikatuře Ústavního soudu, Byl „výčtový zákon“ č. 298/1990 Sb. pro církve zároveň restituční tečkou? apod.
Pan kardinál také tvrdí, že tento student a externista se ve své analýze odvolává na "odborné expertízy zpracované odborníky Právnické fakulty UK v Praze, Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, právnické fakulty Západočeské university v Plzni a Ústavu státu a práva akademie věd ČR." , které však nejsou všeobecně známé. Vezmeme-li však v úvahu odbornou erudici, respekt a vážnost nejen obou autorů expertizy UK ale i PF UK jako takové, pak je argumentace nějakým stanoviskem bezejmenných např. končící PF v Plzni přinejmenším úsměvná.
|
]
Re: Ad: Vím, že mnohdy citovaný posudek UK není mezi právníky obecně přijímaný (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 17:49:22 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak jsem psal výše, nejsem právník. Ale v tom, že mezi právníky není nad příslušným posudkem obecná shoda, mi snad dáte za pravdu.
Každopádně (jak jsem rovněž psal výše) nepovažuji to za zásadní - i pokud dispoziční právo nějak omezeno bylo, na vlastnictví to nic neměnilo. Konec konců: Stál byste o absolutní návrat před rok 1948? (Tj. návrat majetku s případným omezením dispozičních práv a současně pokračující financování církví.) |
]
Re: Re: Ad: Vím, že mnohdy citovaný posudek UK není mezi právníky obecně přijímaný (Skóre: 1) Vložil: mysli v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 19:43:53 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nepreferuji žádné návraty, ani do středověku.
To důležité, na čem záleží je Slovo Boží:
Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.
Lukáš 6:30
Když Ježíš vybral svých Dvanáct a poslal je zvěstovat boží království řekl jim: "Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty."
Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí, kdo miluje hojnost, nemá nikdy dosti. Také to je pomíjivost.
Kazatel 5:9
Kořenem všeho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.
1 Timoteovi 6:10 |
]
Re: Re: Re: Ad: Vím, že mnohdy citovaný posudek UK není mezi právníky obecně přijíman (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 00:38:27 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A taky je psáno:
Nesuďte, abyste nebyli souzeni. (Matouš 7,1)
Předtím jsem se vyjadřoval k tomu, zda majetkové nároky jsou oprávněné či neoprávněné. To, jak se zachovat, pokud jsou oprávněné, je pak následná věc. Nejdříve bych viděl jako dobré se shodnout na tom, že nároky jsou oprávněné (totiž že církvím něco bylo vzato).
|
]
Re: Ad: Vím, že mnohdy citovaný posudek UK není mezi právníky obecně přijímaný (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 14:03:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dnešní vyjádření rektora Karlovy univerzity profesora Václava Hampla: "Důrazně upozorňuji, že k tomu, aby jakékoliv stanovisko mohlo být vydáváno za expertízu Univerzity Karlovy v Praze, musela by jej schválit vědecká rada Univerzity Karlovy. Bez této autorizace nejde o expertízu Univerzity Karlovy, a pokud je snad nějaký vědeckou radou Univerzity Karlovy neschválený materiál takto označen, jde o označení neoprávněné. V této souvislosti konstatuji, že vědecká rada Univerzity Karlovy žádný materiál týkající se problematiky navrácení církevního majetku nikdy neprojednala." |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitu (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Pátek, 03. únor 2012 @ 12:59:32 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Restituce se týkají roku 1948 a všichni ostatní restituenti se s tím musí
spokojit. Proč ne církve? Proč neustále směřují do 18. století? A odluka s
miliardovými zlatými padáky na základě tržních hodnot, zatímco ostatní
restituenti dostávají nominál nebo také nic? A navíc i pro nekatolické církve
včetně placení po dobu dalších 30 let? Některé z nich nevlastnily vůbec
nic a dokonce ani nebyly registrovány. To si snad děláš legraci?
Až přijde konkordát, který dá katolíkům nová privilegia, pak už o odluce
vůbec nebude ani řeč.
Pokud Ti jako charismatikovi jde o probuzení a evangelizaci národa, opravdu
si myslíš, že tyto evidentní nespravedlnosti tomu poslouží? Copak už
charismatismus ve své touze se zalíbit katolíkům a sudetským Němcům skrze svoji
teologii jednoty a zástupného vyznávání hříchů ztrácí úplnou soudnost? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních res (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 16:19:45 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, restituce se týkají roku 1948 – i v tomto případě. Vrací se majetek, který byl v držení církví k 25.2.1948. Vlastnictví a neomezená dispozice s ním jsou dvě různé věci – zpravodaj tohoto zákona to dnes ve Sněmovně přirovnal s hospodařením v národním parku: Dispozice s majetkem je omezená, ale na vlastnictví to nic nemění.
Co je myšleno „miliardovými zlatými padáky“, nevím. Co se týče „nekatolických církví, co nic nevlastnily“ – odkazuju na svůj příspěvek v jiném vláknu (viz 03. únor 2012 @ 03:18:03 CET), jen bych se opakoval.
Ohledně konkordátu – není předmětem tohoto zákona. Nejsem s jeho obsahem seznámen a určitě je to na samostatnou diskusi. Každopádně se přijetím tohoto zákona nikdo nezavazuje k přijetí konkordátu
Co se týče mé osoby: Jestliže použiju definice Luďka Rejchrta (bývalého evangelického kazatele a rodného bratra výše citovaného Miloše Rejchrta), že „charismatici jsme všichni křesťané, protože ‚charis ma‘ znamená ‚dar milosti‘ a my všichni jsme byli Kristem obdarováni“, pak ano, v tomto smyslu jsem charismatik. O evangelizaci tohoto národa mi jde. Nicméně „evidentní nespravedlnosti“ v předloženém návrhu zákona neshledávám.
Poslední větu komentovat nebudu – byla by na samostatnou diskusi mimo dané téma. (Mimo jiné o slovu „charismatismus“ ve zúženém slova smyslu.)
|
]
|
|
Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Duke v Středa, 01. únor 2012 @ 21:54:16 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Z těch myšlenek Miloše Rejchrta běhá mráz po zádech.
Ono to "majetkové narovnání" dobře dopadnout prostě nemůže. Všechny
církve, které se do toho zapletou, čekají velké duchovní škody. |
Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 07:48:23 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Duke, i já to těžce nesu. Jeden politik, který už za totality pomáhal církvím, se údajně nechal slyšet, že některé protestantské církve stejně ostrouhají. Kéž by měl pravdu. |
]
Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Viking (racek@racek.cz) v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 08:50:12 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslím, že zhusta jsou ty dotyčné duchovně škodné už dávno. |
]
Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 12:03:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | U Boha jak známo nic není nemožného. Jestli si to Bůh přeje tak něco opravdu dostaneme, ať už to bude z Boží milosti nebo dopuštění jako trest a jestli nám pomůže tak nám to bude k našemu užitku i k užitku celého světa, jinak ne. O vlastních schopnostech a morálním profilu si nedělám iluze. Modlete se za nás za všechny. Aby to všechno dopadlo tak jak chce Pánbůh a abychom to dokázali přijmout a naplnit. |
]
Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 12:04:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslíte boha tohoto světa, který nabízel restituci už Kristu na poušti? |
]
|
|
Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 13:32:35 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Stejně se mi zdá divné, že za ty restituce zde poctivě kopou jen katolíci a sotva stíhají eliminovat a komentovat naše kritické komentáře. Nebylo by dobré sem povolat ještě nějaké protestanty, kteří budou za restituce narovnání nebo napravení křivd bojovat? Vypadalo by to věrohodneji :-) |
Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 13:39:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsem protestant a jsem za narovnání. |
]
Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: mysli v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 16:00:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bodejť ne. Od ultracharismatika z JB se ani nic jiného čekat nedá. :)
A proti čemu protestuješ? Ultracharismatici jsou přece zplozenci ŘKC a její strategie. |
]
Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 16:14:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mysli,
já se tipnu, že - podle mne - neoprávněných 100 000 000 000 nalitých do řkc na 30-ti leté splátky a privilegia konkordátu možná někteří budou považovat za odluku. Ale tak trochu, když mluvíš o charismaticích, se domnívám, že toto hnutí velmi záhy začne podporovat integraci Evropy a bude hledat čím dál užší jednotu s katolíky. Ale jak rád bych se mýlil...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: mysli v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 16:45:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslím, že je to velmi pravděpodobné.
Ad. tzv "odluka": Mezitím, než tyto splátky skončí, jistě zařídí římskokatoličtí poslanci takovou změnu legislativy EU, že ŘKC bude včleněna do mocenské struktury států EU a dotování ŘKC bude bez přerušení pokračovat dál. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitu (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 03. únor 2012 @ 08:10:51 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokud trpíš stihomamem, pak se s tím asi nedá nic dělat.
Ale předpoklad, že by ŘKC zalobovala v řadách poslanců EU je docela legrační v kontextu toho, jak podrážděně a odmítavě reagovali už i jen na historicky opodstatněný návrh zařadit do ústavy EU, že Evropa má křesťanské kořeny.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních res (Skóre: 1) Vložil: mysli v Pátek, 03. únor 2012 @ 11:21:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Není to nemožné. Evropská lidová strana má nyní v Evropském parlamentu 265 poslanců ze 736. A to nepočítáme 32 evropských konzervativců a 27 nezařazených. V průběhu 30 let se jistě složení Evropského parlamentu změní a římskokatoličtí poslanci mohou zcela pravděpodobně získat většinu. Zvláště, pokud Progresivní aliance socialistů a demokratů spolu s liberály neukočíruje aktuální krizi v Eurozóně. |
]
Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 17:58:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vy mě znáte? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: mysli v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 19:16:55 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Není to tak obtížné zjistit, co jsi zač. Řeč tvá tě prozrazuje. Stačí si přečíst tvoje komentáře. :) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitu (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 23:58:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jestliže mě neznáte, tak bych doporučoval zůstat u těch mých komentářů. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních res (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pátek, 03. únor 2012 @ 00:01:27 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 00:26:04 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mám za to, že systém je nastavený jako anonymní, tj. že v něm víc záleží na tom "co se píše", než "kdo to píše".
Ale nevadí mi příležitostně napsat něco o sobě, pokud to ostatní diskutující udělají též. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církev (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pátek, 03. únor 2012 @ 02:16:57 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | V podstatě je tak systém skutečně nastavený. Někteří tu ale o sobě nebo za sebe píší svědectví, jimiž vzdávají slávu a čest Bohu, který je zachránil. Jiní ani po výzvách o sobě nepíší, zato píší o jiných a nebývá to kolikrát pravda. Někteří tu vecně debatují, jiní často přecházejí z věcné debaty z různých důvodů (např. když se jim nedaří druhého přesvědčit) k osobním útokům, zesměšňování diskutujících apod.
Ke kterým se přidáš, je tvoje věc.:-) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o cí (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 02:20:44 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky za objasnění. :-) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o cí (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 02:34:12 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě jeden dotaz: Tady se obecně tyká? (Zase - nevadí mi to, jen zjišťuju, co je tu zvykem.) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pátek, 03. únor 2012 @ 16:28:18 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, obecně se tu tyká z různých důvodů - hlavní je možná ten, že se má za to, že jsme většinově bratři v Kristu, jako i ten, že je to tu zvykem. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchr (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 16:51:22 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Re (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pátek, 03. únor 2012 @ 16:58:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Rádo se stalo.:-) |
]
Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 00:49:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | "Protestor" znamená, pokud vím, "vyznávám" - v tom smyslu slovu "protestant" rozumím jako "vyznavač". |
]
Kdo je protestant (Skóre: 1) Vložil: mysli v Pátek, 03. únor 2012 @ 06:44:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Protestant je osoba hlásící se k protestantismu. Protestantismus je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Označení protestanté bylo původně politické a vztahovalo se na luteránská knížata a města, která na říšském sněmu ve Špýru roku 1529 protestovala proti zákazu reformace ve Svaté říši římské. Počínaje vestfálským mírem r. 1648 se označení rozšířilo na všechny křesťany vyznávající reformační a podobné nauky. Jiné označení pro protestanty je evangelíci, což odkazuje k jejich důrazu na bibli, evangelium.
Pro protestantismus je typický důraz na Písmo jako zdroj zjevené Pravdy, vůči katolictví se vymezuje mj. popřením církevní tradice jakožto dalšího zdroje zjevení rovnocenného Písmu (Lutherova zásada sola scriptura).
Protestantské nebo evangelické církve je označení luterských a reformovaných křesťanských církví, tedy církví vzniklých po vystoupení Martina Luthera (1517). Církve čerpající primárně z Lutherova odkazu se nazývají luteráni (Augsburské vyznání). Protestanté navazující zejména na odkaz Jana Kalvína a Ulricha Zwingliho se nazývají kalvinisté nebo reformovaní (Helvetské vyznání).
Protestant (evangelík) (jiné je evangelikál) je společný název pro obě tyto skupiny, k protestantismu se řadí i anglikánská církev a menší církve a sekty, např. baptisté, anabaptisté (neboli novokřtěnci, např. amišové, mennonité), presbyteriáni, zaniklí puritáni, v českých zemích např. původní Jednota bratrská nebo Českobratrská církev evangelická. |
]
Re: Kdo je protestant (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 03. únor 2012 @ 07:33:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | V otázce významu protestantismu mohu souhlasit.
Protestantismus jsou křesťanské směry, které vzešly z reformace.
Název vznikl odvozeninou od slova protest - jako projev nesouhlasu, vyjádřený nesouhlas s něčím.
Protestní je nesouhlasný, odbojný.
Tedy protestovat znamená vyjadřovat nesouhlas.
V tomto smyslu už po několik století také protestané svému označení rozuměli.
Dneska ovšem už protestanté necítí žádnou svázanost s katolickou církví, ze které jejich předchůdci vyšli a tak už není proti komu protestovat - pochopitelně dnešní protestanté tuto potřebu protestovat už ani necítí. Vytvořili si už svoji vlastní identitu církve. A tak někteří začínají slovu "protestant" dávat nové významy, často docela sympatické, produchovnělé. Historická realita je ale pořád pouze jedna.
Jinak reformace se netýkala ani zdaleka jen odpustkové praxe. Kvůli tomu bychom se snad ani nerozdělili - nakonec tato praxe je už dávno změněna a role peněz (která historicky nesporně přinesla víc škody, než užitku) byla dávno odstraněna. Nyní peníze ani jiný majetek v odpustkové praxi vůbec nefigurují. Nahradily je skutky lásky a zbožnosti.
Reformace vznikla skutečně jako důsledek protestu proti velkému úpadku duchovního života středověké církve, kdy hříšný život některých jedinců zvláště v řadách kléru činil velké pohoršení. Osobně se domnívám, že reformace přesto nic nevyřešila, že není tou správnou cestou.
Tou (asi jedinou) správnou cestou je naopak neustálá formace člověka, formace celé církve v Kristu.
|
]
Re: Re: Kdo je protestant (Skóre: 1) Vložil: Ferra v Pátek, 03. únor 2012 @ 17:22:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | "Slovo protestant je snad významově nejnepochopenější, jaké znám. Křesťanem se nazývá kde kdo, převážně ti, kteří vůbec ani nevědí, co je podstata křesťanství. Bible obsahuje dva zákony, závěti nebo svědectví, jimž se latinsky říká testamentos. Český "test" je vlastně svědectví studentových znalostí. A latinská předpona "pro" znamená totéž co v češtině. Technicky, každý kdo bere na zřetel svědectví v jakékoliv formě, je pro svědectví a tím je i protestantní. Proroci a apoštolé zanechali po sobě písemné závěti, svědectví, tedy testamenty, které jsou sestaveny v Bibli - Boží slovo. A poněvadž souhlasíme a věříme jejich svědectví, tedy jsme pro jejich svědectví, jsme pro jejich testamenty, jsme pro Bibli, nevyhnutelně musíme být také protestanté. Na neštěstí duchovní evropská středověká tragedie zaměnila význam probibličnosti, protestamentálnosti za všechno vzdorující. Protestant má pozitivní význam, stejně, jako je někdo proamerický nebo proslovanský. Kdybychom byli proti, byli bychom antitestanté nebo anticokoliv. V latině se sloveso protestovat překládá jako - obtestari, reclamare, nebo intercedere. Cítíte ten jazykový protiklad a v podstatě významový posun k nesmyslnosti?"
Pst |
]
Re: Kdo je protestant (Skóre: 1) Vložil: Grace v Pátek, 03. únor 2012 @ 12:04:44 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak tohle je skvělý stručný a jasný přehled. Díky, mysli! Konečně v tom mám jasno.
|
]
Re: Kdo je protestant (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 12:04:56 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | S tím můžu souhlasit. U nás ovšem reformace probíhala již 100 roků před tím rokem 1529 - bylo to hnutí "evangelistské" či "evangelické" (od slova "evangelium"). Vůbec - v českých zemích (ve srovnání s jinými zeměmi) probíhalo reformní hnutí mnohem víc ve smyslu "pro něco" (evangelium, kalich), resp. "pro někoho" (pro Krista), než "proti něčemu". (I když to zde nutně bylo obsaženo též - proti odpustkům, proti neřádům v církvi.) Vidět je to i v konfesích - jak Bratrské, tak České vyznání víry (na rozdíl od vyznání Augsburského i Helvetského) v podstatě neobsahuje proklínání odpůrců. Proto jsem uvedl alternativní (legitimní) význam slova "protestant" - "vyznavač". Je mi bližší být primárně zaměřen pozitivně (ve smyslu následování a vyznávání Krista, podle evangelií) než negativně (ve smyslu protestu - byť ten je v životě křesťana nutně obsažen také). |
]
Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 16:04:44 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak do boje :-) |
]
Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 02:18:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Prostě mám za to, že to vyrovnání státu s církvemi je nastavené vcelku dobře.
Situace je taková, že stát zabavil církvím majetek s tím, že se nadále o ně bude starat. (Podle zákona 281/1949 Sb. má stát nejen zajišťovat platy – což činil u uznaných církví i do té doby – ale i zajišťovat náhradu cestovních a jiných výloh, na stát též přešel veškerý patronát nad církevními budovami a ústavy). Mimochodem: Stát tento zákon neplní (např. nehradí cestovní náhrady duchovních, ač je to jeho zákonná povinnost). Stát církve jednoznačně poškodil a je dobře, že s tím něco chce dělat. Je to i duchovní princip – mám za to, že vrácení ukradeného majetku bude naší zemi jen a jen k dobrému. (Nakolik bude k dobrému jednotlivým církvím, je věc jiná - ale to bude v jejich rukou.) Stát si nemůže dovolit vše vrátit najednou, splácení finanční náhrady je tedy rozpočteno na delší dobu, takže roční splátka je únosná. Každoroční valorizace o inflaci je férová (a velkorysá ze strany církví).
Zákon jde dál, než jen k prostému návratu do roku 1948: Cílem je ukončení financování církví - jde o věc unikátní v českých dějinách a nepříliš obvyklou v Evropě. (Já to hodnotím jako věc pozitivní.) V té souvislosti je dle mého namístě, že stát nebude církvím omezovat dispoziční práva s jejich majetkem. (Výsledně budou církve i stát hospodařit odděleně.) Překlenovací období je, dle mého, také namístě - majetek církvím také nebude vydán ze dne na den. (A pro puristy: Národohospodářský ústav AV spočítal, že výnos zabaveného církevního majetku za těch cca 60 let činil okolo 240 miliard, zatímco náklady státu na církve činily necelých 70 miliard. Takže stát má z čeho brát.)
Stát se k církvím v určitém smyslu staví jako k jednomu celku. Je to věc pragmatická (pro stát je jednodušší jednat s církvemi jako s celkem, když se církve mezi sebou dohodly), ale mám za to, že díky tomu může dojít ještě k jiné (byť jen částečné) náhradě, než k té z doby komunismu: Církevní majetek má dlouhou historii, mnoho set let nazpátek. V roce 1948 byl téměř všechen majetek v rukou katolické církve, ale historicky to takto jednoznačné nebylo. Mám za to, že je velmi v pořádku, že nekatolické církve dostávají větší podíl, než by jim náležel podle percentuálního podílu z těch let 1948-49. (To není prolomení restituční hranice r. 1948 – z hlediska státu je tato hranice zachována; jde o vnitřní dohodu církví.)
Mám za to, že rozhodnutí katolické církve „přenechat“ nekatolickým církvím část majetku jde v linii jejich omluv (ústy papeže) z let devadesátých. Nakolik je to z jejich strany upřímné, nevím. Ale mám za to, že je to (i pro ně) určitá šance. Každopádně mám za to, že nekatolické církve tento majetek přijmout smějí (k ničemu je to totiž nezavazuje). |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitucích (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Pátek, 03. únor 2012 @ 08:38:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já jsem také pro. Peněz není nikdy dost. Když mají
dostat náhrady i církve, kterým nic ukradeno nebylo, navrhuji ale stejným
způsobem zadotovat zdravotnictví, školství a penzijní fond (ti všichni
doplácejí na 40 let socialismu) a samozřejmě, úplně stejně přistoupit k
ostatním restituentům. A jestliže nemá jít o restituce dispozičních práv, pak
navrhuji, aby zestátněné, veřejné nemocnice, zdravotnická zařízení a školy, jejichž kontinuita sahá
před rok 1948, patřily lékařům resp. učitelům. Rovněž navrhuji dorovnat důchod
politických vězňů alespoň na výši estébáckých důchodů. Navrhuji, aby každý, kdo
nemohl za komunismu studovat, dostal kompenzace ve výši průměrného platu
vysokoškoláka od doby 22 let svého věku. Apod.
Že je to demagogické a nejsou peníze? Ano, samozřejmě,
že je! Pokud Kalousek hledá kde naspořit 30 000 000 000, aby je mohl nalít
do bezedného eurofondu, jak je možné, že 100 000 000 000 církvím (které církvím
podle mnohých ani nepatří) náhle nikomu nechybí? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozhlasové interview s Milošem Rejchrtem o církevních restitu (Skóre: 1) Vložil: HonzaH v Pátek, 03. únor 2012 @ 12:06:38 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | "církve, kterým nic ukradeno nebylo" - tady se asi nedomluvíme.
|
]
|
|
|
|