|
Právě je 408 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116562095 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Se mnou nikdo nebude manipulovat
Vloženo Pondělí, 09. leden 2012 @ 09:27:29 CET Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Virus: Se mnou nikdo nebude manipulovat
Lék: Potřebuješ si uvědomit pravý význam slova manipulace a nepoužívat ho jako plytkou výmluvu pro svou neochotu poslouchat.
Milí bratři a sestry, v tomto závěrečném zamyšlení nad viry ducha tohoto světa se
podíváme na dnes velmi často používané slovo manipulace. Úvodem si
řekněme, jaký má slovo manipulace význam dle Slovníku cizích slov.
Významů je několik, ale pro případ, nad kterým se budu zamýšlet v následujících řádcích, je zřejmě nejvýstižnější následující definice: Manipulace je zpracovávání vědomí lidí, zejména masovými médii.
Když se nad touto
definicí zamyslíme, zjistíme, že sama o sobě nevypovídá nic o tom, zda
slovo manipulace má kladný nebo záporný význam. K tomu, abychom to
zjistili, potřebujeme znát motivy toho, kdo po nás něco chce. Je pravda,
že jedním ze základních dogmat, na kterých staví duch tohoto světa, je
sobectví - každý hledí na sebe, a proto, když chce něco po někom jiném,
chce ho jen využít pro své vlastní zájmy - proto v očích tohoto světa má
manipulace význam jednoznačně negativní - a v tomto významu se dnes používá velmi často.
Tragedií však je, že si tento termín vypůjčují i mnozí křesťané, berou ho do úst, aniž by se zamýšleli nad jeho významem, a snaží se
jím duchovně zdůvodnit svoji neochotu poslouchat své pastýře, rodiče či
jiné autority, které jim Pán Bůh dal - ne proto, aby je omezoval, ale k
jejich ochraně. Pokud po nás např. pastor něco chce, obviníme ho
z manipulace, abychom tak opili své svědomí, aby nás neobviňovalo
z neposlušnosti - a klídek, jedeme dál.
Podívejme se, jak vidí otázku poslušnosti vůči autoritám Boží slovo: Žd 13,17: Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a podřizujte se jim, protože oni bdí nad vámi a budou se za vás zodpovídat. Kéž to mohou činit s radostí a ne s nářkem to by vám nebylo na prospěch.
Především si uvědomme, že tento příkaz poslouchat pastýře nevydávají pastýři, ale sám Pán Bůh - neboť jde o Boží slovo.
Nyní se
vraťme k otázce, kdy má pro nás slovo manipulace kladný a kdy záporný
význam. Záleží vždy na tom, zda člověk, který po nás něco chce, sleduje
tím své dobro nebo naše dobro.
Už jsme si řekli, že sobecký duch tohoto světa sleduje pouze své zájmy - například mnohé firmy se
předhánějí ve tvrzení, že jsou tu jen pro nás - ale už nedodají, že jim
jde především o to, jak získat naše peníze.
Na druhé straně nikdo
z nás nepochybuje o tom, že Pán Ježíš má motivy jiné. On má na mysli
naše dobro - a pokud po nás něco chce, dělá to pro naše dobro. A tento
Pán Ježíš si zde ustanovil naše pastýře a nám přikazuje, abychom tyto
pastýře poslouchali. Pán Ježíš dal pastýře k ochraně stáda. Nepochybuji
o tom, že tito pastýři mají stejné motivy jako Pán Ježíš, když po nás
něco chtějí.
Problém však je, že někteří křesťané o tom
pochybují! - právě tady u nich nastává ovlivnění duchem tohoto
světa - ve kterém nevěří nikdo nikomu. O lásce však je naopak napsáno, že věří všemu - viz 1Kor 13,7 NS: Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. Právě dnešní svět svou nepravostí a svým zlým jednáním se snaží lásku i ze srdcí křesťanů vysát - jak nám říká i Boží slovo: a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. (Matouš 24,12)
Je pravdou, že nevěřící svět kolem nás je zlý.
Avšak řešením dle Boží
vůle není, abychom vyloučili lásku z našich srdcí, abychom začali
každého podezřívat a aby naše srdce zkamenělo. Řešení nám dává sám Pán
Ježíš, když posílá učedníky mezi nevěřící lidi do světa: Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice. (Matouš 10,16) Jinde Pán Ježíš říká, že nemáme házet perly sviním, nebo je nohama zašlapou, otočí se
a roztrhají nás (Matouš 7,6). Obezřetnost je tedy dle Písma na místě. V
žádném případě teď nechci vybízet k tomu, abychom byli naivní a abychom
bezmezně důvěřovali kdekomu. Ve světě jsou různí chytráci, ale stavět
naše pastýře do jedné roviny s takovými lidmi?!
Podělím se s vámi o jedno osobní svědectví, ve kterém mě můj Pán vyučil, jak On se
dívá na to, pokud o svých pastýřích pochybujeme ve věcech, které si
nemůžeme ověřit. Povaha mé práce vyžaduje, abych v zaměstnání trávil
v kanceláři osm hodin denně. Jinak je tomu s mými pastýři. Stále někam
jezdí autem za ovečkami, a v kanceláři tudíž tráví mnohem méně času než
já. A tak jednou, když jsem se nad tím zamýšlel, vloudila se
do mé mysli pochybnost: Já tady celých osm hodin makám a oni - kdo ví,
kde vůbec jsou, a kdo ví, jestli skutečně pracují. V průběhu možná dvou
dnů tato pochybnost narůstala a já jsem si uvědomil, že pokud s ní
nebudu jednat, přemůže mě a já padnu do hříchu. Cítil jsem, že se
potřebuju rozhodnout, jaký k této věci zaujmu postoj, a vyznat tento
postoj svými ústy. A tak jsem v tu chvíli Pánu nahlas slíbil toto:
„Rozhodl jsem se, že už
nikdy nebudu pochybovat o svých pastýřích, že věrně slouží Pánu i v
okamžicích, kdy nejsou v kanceláři, a já nevím, kde zrovna jsou.” Toto
mé prohlášení bylo svědectvím pro Pána Ježíše i pro satana.
V okamžiku, kdy jsem tuto větu dořekl, mihlo se
mi před očima krátké vidění: Uviděl jsem tmavou postavu, která držela
složku plnou nějakých lejster a vztekle tou složkou praštila o zem.
Vzápětí jsem si uvědomil, co to vidění znamená: satan měl tu složku plnu
záznamů o mých postojích vůči mým pastorům, kdy jsem o nich pochyboval.
Chtěl na mě žalovat a žalobu doložit těmito záznamy. Ale ve chvíli, kdy
jsem učinil toto prohlášení, se
mu jeho záznamy staly nepoužitelné, proto jimi vztekle praštil o zem.
Od této události jsem vyléčen z pochybování o svých autoritách, sám sobě
jsem zakázal o nich pochybovat a všem čtenářům doporučuji, aby učinili
totéž (ať už >se to týká pochybování o jejich pracovní náplni anebo pochybování o jejich motivech, když po vás něco chtějí), - jinak se totiž můžete dostat do mnohých duchovních problémů.
Poznal jsem totiž, že je to ďábel sám, který se
nás, Boží lid, snaží vmanipulovat do postoje pochybování o našich
pastýřích, aby na nás pak mohl žalovat - a aby nás následně mohl trápit.
Je pravdou, že i pastýři jsou jen lidé, kteří mohou chybovat, to však
neznamená, že bych je měl předem podezřívat. Neposlechl bych je pouze
tehdy, kdyby mě nutili k hříchu - kdyby chtěli, abych udělal něco, co
nám Boží slovo přímo zakazuje. Pak je neposlechnu a v mírnosti jim
vysvětlím proč, protože je potřeba poslouchat více Boha než lidi. Ale ve
všech ostatních případech jsem si na základě výše uvedeného prožitku
zakázal pochybovat o svých pastýřích, protože by to bylo totéž, jako
bych pochyboval o samotném Pánu Ježíši!
Smíme tedy napomínat bratra či sestru, pokud skutečně vidíme, že žijí
v hříchu anebo nutí k hříchu nás? Písmo nám v Mt 18,15-17 ukazuje, jak
máme jednat: Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma
očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. Nedá-li si říci, přiber k
sobě ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byla
potvrzena každá výpověď‘. Jestliže ani potom neuposlechne, oznam to
církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo
celník. Věřím, že výraz „oznam to církvi” znamená, že tu skutečnost máme oznámit našim pastýřům (pokud by se
jednalo přímo o pastýře, oznámení by mělo směřovat k seniorovi, který
je pastorův nadřízený v církevní struktuře), v žádném případě bychom tu
skutečnost neměli roztrubovat mezi členy sboru, chceme přece tomu
člověku pomoci a ne mu uškodit!
Věřím, že když oznámíme jeho hřích
pastýřům, ti s ním mohou jednat a pomoci mu, zatímco pokud bychom jeho
hřích roznášeli mezi lidi, mohly by se
začít šířit různé pomluvy, které by v konečném důsledku mohly danému
člověku uškodit. Věřím, že Boží slovo nám zde ukazuje, že tyto věci máme
řešit pouze s ustanovenými služebníky v církevní struktuře - nikoli
s řadovými členy, kteří nebyli prozkoušeni, osvědčeni a Bohem povoláni
do úřadu, a nemají tudíž od Boha mandát k řešení těchto situací,
pamatujme, že Bůh je Bohem řádu.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že my křesťané bychom měli poslouchat
ochotně a bez pochybování nejen své pastýře, ale všechny své nadřízené.
Patří sem zejména naši vedoucí v práci, pro děti jejich rodiče a učitelé
ve škole (jedinou výjimkou je opět případ, kdyby nás nutili ke
hříchu - pak jim v mírnosti vysvětlím důvody, proč nemohu poslechnout).
Písmo nám přikazuje, abychom poslouchali nejen duchovní, ale i světské
autority: Římanům 13,1-2: Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Co jiného dokazuje lépe, že se autoritám podřizujeme, než to, že je budeme poslouchat? Efezským 6,5-7: Otroci, poslouchejte své pozemské pány s uctivou pokorou a z upřímného přesvědčení jako Krista. Nejen naoko, abyste se zalíbili lidem, ale jako služebníci Kristovi, kteří rádi plní Boží vůli a lidem slouží ochotně, jako by sloužili Pánu. A také 1. Timoteovi 6,1: Všichni, kdo nesou jho otroctví, ať mají své pány v náležité úctě, aby Boží jméno ani naše učení neupadly do špatné pověsti.
Možná
by dnes mnozí řekli, že dnes již nežijeme v otrokářském řádu - a proto
nám toto slovo už nemá co říct. Věřím, že opak je pravdou. Tento verš
nás v prvé řadě učí, jak se
máme chovat k autoritám. Dnes již nežijeme v otrokářském řádu, ale na
pracovištích ještě stále, díky Bohu, určitý řád platí. Jsou zde majitelé
firem a vedoucí různých oddělení, a pak jsou zde zaměstnanci, kteří
jsou svým vedoucím podřízeni. Jsi-li tímto zaměstnancem, pak právě tobě
tento verš ukazuje, jak se máš jako křesťan vůči svým nadřízeným v zaměstnání chovat.
Dnešní svět má veliký odpor k poslušnosti vůči autoritám. Dnes je modernější vzepřít
a stávkovat, než poslechnout. A mnozí si svou neochotu poslouchat
ospravedlňují právě slovy: „On ten šéf je takový a makový, on mnou manipuluje.” Nebojme se
být jiní. Buďme lidem vzorem v poslušnosti vůči autoritám na
pracovišti, ve škole, v rodině. Taktéž naše politické autority
nepomlouvejme, ale modleme se
za ně, jak nám i Písmo přikazuje (viz 1Tm 2,1-4). Jednejme tak, aby na
nás nevěřící lidé viděli, že o evangeliu nejen mluvíme, ale že ho
i žijeme - jedině tak bude naše svědectví účinné.
Petr Skřičil, AC Olomouc
|
Re: Se mnou nikdo nebude manipulovat (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Úterý, 10. leden 2012 @ 04:28:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Nepochybuji
o tom, že tito pastýři mají stejné motivy jako Pán Ježíš, když po nás
něco chtějí. Problém však je, že někteří křesťané o tom
pochybují!
Já o tom též pochybuji!
Ve světě jsou různí chytráci, ale stavět
naše pastýře do jedné roviny s takovými lidmi?!
Některé rozhodně ano.
Podělím se s vámi o jedno osobní svědectví, ve kterém mě můj Pán vyučil, jak On se
dívá na to, pokud o svých pastýřích pochybujeme ve věcech, které si
nemůžeme ověřit. Povaha mé práce vyžaduje, abych v zaměstnání trávil
v kanceláři osm hodin denně. Jinak je tomu s mými pastýři. Stále někam
jezdí autem za ovečkami, a v kanceláři tudíž tráví mnohem méně času než
já. A tak jednou, když jsem se nad tím zamýšlel, vloudila se
do mé mysli pochybnost: Já tady celých osm hodin makám a oni - kdo ví,
kde vůbec jsou, a kdo ví, jestli skutečně pracují. V průběhu možná dvou
dnů tato pochybnost narůstala a já jsem si uvědomil, že pokud s ní
nebudu jednat, přemůže mě a já padnu do hříchu. Cítil jsem, že se
potřebuju rozhodnout, jaký k této věci zaujmu postoj, a vyznat tento
postoj svými ústy. A tak jsem v tu chvíli Pánu nahlas slíbil toto:
„Rozhodl jsem se, že už
nikdy nebudu pochybovat o svých pastýřích, že věrně slouží Pánu i v
okamžicích, kdy nejsou v kanceláři, a já nevím, kde zrovna jsou.” Toto
mé prohlášení bylo svědectvím pro Pána Ježíše i pro satana.
V okamžiku, kdy jsem tuto větu dořekl, mihlo se
mi před očima krátké vidění: Uviděl jsem tmavou postavu, která držela
složku plnou nějakých lejster a vztekle tou složkou praštila o zem.
Vzhledem k tomu, žes nijak neosvětlitl, co rozptýlilo tvé pochybnosti, akorát se odvoláváš na nějaké pitominky o černé postavě s kapucí či co, má toto tvoje svědectví hodnotu použitého toaletního papíru. A totéž bych mohl říci Petře Skříčile z AC Olomouc asi i o dalších produktech z pozadí tohoto článečku.
|
|
|
Re: Se mnou nikdo nebude manipulovat (Skóre: 1) Vložil: vlastik v Úterý, 10. leden 2012 @ 09:44:04 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | -----Věřím, že když oznámíme jeho hřích pastýřům, ti s ním mohou jednat a pomoci mu, zatímco pokud bychom jeho hřích roznášeli mezi lidi, mohly by se začít šířit různé pomluvy, které by v konečném důsledku mohly danému člověku uškodit. Věřím, že Boží slovo nám zde ukazuje, že tyto věci máme řešit pouze s ustanovenými služebníky v církevní struktuře - nikoli s řadovými členy, kteří nebyli prozkoušeni, osvědčeni a Bohem povoláni do úřadu, a nemají tudíž od Boha mandát k řešení těchto situací, pamatujme, že Bůh je Bohem řádu.----
Nerozumím Ti ,proč by jsi měl hned utíkat s oznamováním hříchu ,někoho jiného, pastýřům? Když si to máš prve vyřídit s dotyčným sám a pokárat jej mezi čtyřma očima před Bohem sám ! A oznámit to církvi už v krajním případě ,když si nendá říct.Pokud jsi řadový člen,copak nejsi také Bohem povolaný a ustanovený služebník???
|
|
|
Re: Se mnou nikdo nebude manipulovat (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Úterý, 10. leden 2012 @ 16:27:35 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | a také si uvědomit pravý význam poslušnosti, aby nebyla plytkou výmluvou pro nerozsuzování a vzdání se odpovědnosti třeba i posledního údu za shromáždění
|
Re: Re: Se mnou nikdo nebude manipulovat (Skóre: 1) Vložil: vlastik v Úterý, 10. leden 2012 @ 16:58:55 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ---a také si uvědomit pravý význam poslušnosti, aby nebyla plytkou výmluvou pro nerozsuzování a vzdání se odpovědnosti----
Přesně tak.
|
]
|
|
Re: Se mnou nikdo nebude manipulovat (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Úterý, 10. leden 2012 @ 17:24:58 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Poznal jsem totiž, že je to ďábel sám, který se
nás, Boží lid, snaží vmanipulovat do postoje pochybování o našich
pastýřích, aby na nás pak mohl žalovat - a aby nás následně mohl trápit.
Je pravdou, že i pastýři jsou jen lidé, kteří mohou chybovat, to však
neznamená, že bych je měl předem podezřívat. Neposlechl bych je pouze
tehdy, kdyby mě nutili k hříchu - kdyby chtěli, abych udělal něco, co
nám Boží slovo přímo zakazuje. Pak je neposlechnu a v mírnosti jim
vysvětlím proč, protože je potřeba poslouchat více Boha než lidi.
To se mi moc nezdá. Jak může obyčejná ovečka rozpoznat co je hřích? Co když autorita řekne, že to hřích není? Může snad ovečka rozumět lépe Bibli než její autorita? A není to jen výmluva k neposlušnosti? Jsem to snad já, kdo je schopen lépe posoudit, co je hřích, než můj pastor nebo dokonce biskup? Bezpečnější bude vznést sice námitku v soukromí, ale pak udělat vše tak, jak si autorita přeje. Pak za to ponese odpovědnost ona autorita.
Poslušnost kromě hříchu, pokud vím, už hlásal už Ignác z Loyloy, a tento demokratický a antropocentrický princip, kdy člověk sám rozhoduje o tom, co je hřích, se neosvědčil. Poslušnost musí být 100%. Bible nás přeci nevede jen k 99% poslušnosti. Nebuďme polovičatí.
|
|
|
Velení, velení to pro měéé není (Skóre: 1) Vložil: Farel v Úterý, 10. leden 2012 @ 18:17:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Oldřichu, zdá se, že jsi podlehl sám sobě. Slovníkový výklad je také médium. Slušelo by ti víc zkoumat duchy. Slovníkový význam jako by nepřipouštěl, že manipulace je doménou nejen nějaké skupiny ale i jednotlivce. Případ vlčích dětí svědčí o opaku slovníkového významu. Je úplně jedno, jestli manipuluje jednotlivec, dva vzájemně si přihrávající komplicové, skupina, či média. Výsledkem je to, že další jednotlivec, skupina, dav, či celý národ opustí hodnoty, které do té doby považoval za hodnoty a přijme nějaký systém myšlení a začne jednat podle něj. Virus manipulace je zhoubný v tom, že ve jménu morálních hodnot jde za hranice morálních hodnot. Omezuje svobodu jednotlivce, nadřadí jednoho vůči druhému a udělá z něj vazala, jemuž nepřísluší mít vlastní názor, vlastní svobodu, vlastní identitu, osobnost, důstojnost. K této věci totiž neze přistoupit přijetím nějakého slovníkového hesla. Manipulace se rozeznává teprve tehdy, když jí člověk prodělá jak spalničky, a ani potom není zcela imunní vůči dalším variantám. Dnešní autority jsou většinou umělé, práškama trhu vyhoněné a na pseudodůležitosti postavené. Ježíš říkal, že pokud chce být někdo velký ( a tedy důležitý) má být služebníkem a pokud chce být největším (tedy nejdůležitějším) má být otrokem. Můj spirituální vedoucí pro mě nikdy neudělal nic pořádného (pominu-li to, že měl nejlepší vhled na světě do mých chyb). Když jsem měl sedm let nadřízeného komunistu shledávám, že byl daleko pokornější, jak můj později implantovaný duchovní vůdce, který byl arogantní, soběstředný manipulant. A tak pokud porovnám ovoce, kdy u duchovního vedoucího jsem musel být stále ve střehu, co na mě kde vyhrabe, docházím k závěru, že publikán komunista, měl k Bohu podstatně blíž. A tento model služby a arogance je i základní model jak poznat komu se podřídit. Po dobrém takřka komukoli a po zlém nikomu a nikdy.
Joe Farel
|
|
|
|
|