Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Petr a Pavel.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 263, komentářů celkem: 395847, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 229 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108451320
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Víra bez církve?
Vloženo Sobota, 31. prosinec 2011 @ 13:06:20 CET Vložil: Stepan

Zamyšlení poslal joker

V tomto článku se chci ještě jednou vrátit k výsledkům sčítání lidu a komentářům k nim.Jen okrajově se chci dotknout otázky vykazování počtu členů. Představitelé církví, k nimž se přihlásilo mnohem méně lidí, než oni uváděli ve svých oficiálních dokumentech, mají jistě o čem přemýšlet, a předpokládám, že jejich svědomí má s čím se vyrovnávat. Vyslovuji domněnku, že ke snaze vykázat větší počet členů, než odpovídá skutečnosti, může mimo jiné vést i skutečnost, že daná církev pobírá státní peníze. Je to podobné jako u misionářů. Pokud je misionář placen ze svého domovského sboru, potřebuje značnou dávku osobní integrity, aby ve výroční zprávě oznámil, že vloni měl jeho misijní sbor třicet členů, ale letos má pouze dvacet. Přitom to vůbec nemuselo být vinou tohoto misionáře. Pokud ale připadá na jednoho duchovního 19, potažmo 27 věřících, pak na tom tyto denominace nebudou dobře, až si této skutečnosti všimnou média. Představitelé těchto denominací jistě mají nějaké myšlenkové mechanismy, s nimiž tyto skutečnosti zpracovávají, ale měli by si nechat říci, že zvenčí to opravdu, ale opravdu nevypadá dobře.

Přitom to hlavní, oč mi v tomto článku jde, je apel zcela opačný. Je to apel na 708 000 věřících, kteří se nehlásí k žádné církvi.Samozřejmě, v tomto velikém počtu mohou být lidé nejrůznějšího přesvědčení. Můj apel se netýká těch, kteří věří na ufony nebo na svatý grál a podobné věci. Mám na mysli lidi, kteří se považují za křesťany. Mnozí z nich patrně kdysi prožili obrácení, ale pak v církvi zakusili určité zklamání a rozhodli se „být křesťany na vlastní pěst“.Být v církvi dnes není jednoduché. (Mám na mysli skutečnou participaci na životě konkrétního společenství, nikoli skutečnost, že někdo je někde formálně „zapsán“.) Je to v mnohém podobné, jako s manželstvím. Každé druhé manželství se rozvádí a síly a faktory, které jsou za rozvody, jsou i za „rozvody“ s církví. Jistě, mezi manželstvím a členstvím v konkrétním církevním společenství jsou rozdíly; zatímco manželství uzavíráme na celý život (alespoň v biblickém pojetí), církevní příslušnost může člověk z legitimních důvodů změnit. Faktory a síly, které mám na mysli, působí, že člověk s tím druhým (případně s těmi druhými) nevydrží.Žijeme v době vyhrocené soběstřednosti, kdy si lidé kladou spíše otázku, co nějaký vztah dává mně, než co mohu nějakému vztahu dát já. A pokud si člověk klade otázku, co mu dává manželství nebo členství v církvi, pak často dochází k závěru, že vlastně velmi málo. Zato ho o hodně připravuje. O „svobodu“, o možnost vyzkoušet si, jaké by to bylo s jinou ženou, o čas apod.Manželství i církev jsou Boží vynálezy. Jsou příležitostí, aby se ukázalo, oč nám v životě opravdu jde.Prakticky všichni potřebujeme proměnu charakteru. Málokdo z nás je svatý. A manželství i církev jsou ideální příležitostí pro proměnu charakteru.Církev má zde na zemi určité úkoly od svého Pána. Jedním z nich – patrně nejdůležitějším – je hlásat evangelium. Je ale rovněž „sloup a opora pravdy“. Ukazuje nám, na čem v životě opravdu záleží. V Písmu má zdroj zjevení pro celou řadu velmi praktických otázek – hospodaření s penězi, výchova dětí, vztah k cizincům… Skutečné, neformální křesťanství je velmi praktické. Pokud člověk opustí církev, jeho schopnosti a obdarování budou církvi scházet.Častokrát jsem slýchával v různých sborech: „Ve sboru chybí láska!“ Na tento povzdech či na tuto stížnost se odpověď sama nabízí: „Co ti brání, abys tam lásku vnesl(a)?“ Ani špatný pastor ti nemůže zabránit, abys lidi miloval(a). Jednou z věcí, kterou nás Pán Ježíš učí, je dělat iniciativně první krok. Pokud vidíš, že ve sboru není láska, pak tě ten sbor přímo zoufale potřebuje. Kdo jiný by ji tam měl vnést, ne-li ten, kdo citlivě vnímá její deficit?Samozřejmě, pokud se člověk ponoří do konkrétních vztahů s nedokonalými lidmi v církvi, vystavuje se možnému zranění. Ano, čím bude naše společenství intenzivnější, čím je potenciálně bolestivější. Církev skutečně není pro lidi, jejichž hlavním cílem je nenechat se nikdy nikým zranit. Církev je pro odvážné lidi, kteří jsou ochotni stát se zranitelnými.Pokud člověk zůstane mimo, lecjaké starosti si ušetří. Připravuje se ale o možnost duchovního růstu. Duchovní růst není možný mimo intenzivní vztahy. Problém mnohých je v tom, že mimo církev je jim skutečně svým způsobem lépe. Nemusí řešit žádná nedorozumění, žádné vztahové problémy. Je ale skutečně ideálem, aby nám bylo v tomto smyslu „lépe“? Pokud ano, pak se podobáme manželským párům, které nechtějí mít děti, protože by si mohly méně užívat a měly by více starostí.Proto nesdílím optimismus některých církevních představitelů, kteří výsledky sčítání lidu hodnotili v tom smyslu, že se vlastně tak moc nestalo, že lidé nepřestali být věřícími, jen se nepřihlásili k nějaké konkrétní církvi. Z hlediska společnosti je to podobné, jako hodnotit, že se vlastně tak moc neděje, když lidé nevstupují do manželství a žijí spolu jen tak na hromádce. Ze vztahů „na psí knížku“ se rodí méně dětí a ty děti v naprosté většině případů vyrůstají s citovou deprivací. (Nemusíte mě upozorňovat na ten jeden případ, který osobně znáte, a pro který mé hodnocení neplatí. Statistiky jsou výmluvné; výjimky existují, ale nemají podstatný význam.)Pro křesťany mám výzvu: Nepomůžete si, půjdete-li s dobou a budete-li pěstovat nezávazné vztahy. Lidé, kteří duchovně něco znamenali, šli zpravidla proti proudu. Nejde ale o samoúčel. Musíte vědět, proč proti proudu máte a chcete jít. A také budete potřebovat dostatek odvahy.Nezbývá, než dál budovat církev. Nesmíme to vzdát.
Převzato z: http://dan.drapal.org/index.php?id=370


Podobná témata

Zamyšlení

"Víra bez církve?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 21 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Víra bez církve? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 31. prosinec 2011 @ 15:41:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Moc hezké myšlenky.

Souhlasím.



Re: Víra bez církve? (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Sobota, 31. prosinec 2011 @ 15:45:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nezbývá, než dál budovat církev.

Proč bych to měl dělat?
Zajímaly by mě jak důvody biblické (napadá mě pouze jeden), tak i ty další (zde mě nenapadá nic)



Re: Víra bez církve? (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Sobota, 31. prosinec 2011 @ 16:52:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Asi se shodneme v tom, že bez církve, myšleno denominace (církev je totiž jen jedna), se skutečný křesťan těžko obejde. Jak jsem tak sledoval různá svědectví (převážně audio Život víry na http://www.twr.cz/zvukovy-archiv ), po obrácení se každý snaží najít nějaké společenství. V jednom svědectví dokonce hovořila žena, která se obrátila bez zásahu jiných lidí. Časem zákonitě zatoužila po společenství jiných spoluvěřících. Začala je hledat v kostele, kde prožila šok a odmítnutí. Zkusila po čase další sbor, opět to dopadlo špatně. Přesto se za čas pokusila vyhledat sbor další a jak řekla "šla bych tam, i kdyby tam byli lidožrouti". Pro tento její výrok si její svědectví pamatuji.

Na druhou stranu, člověk obdařený větší vírou (víra je opravdu dar a velikost obdarování bývá různá - 1. Korintským, Římanům) často ve sboru zpravidla pozná, expresivně řečeno, téměř mrtvolnost. Co se týká služby, ta je rozvinutá asi všude, jenže víra není založená na službě, teprve víra produkuje oddanou službu. Pokud se najde nějaký člen sboru, se kterým si může o víře popovídat, tak má naději na společenství. Pokud však ve sboru káží lidé, z nichž nelze pocítit sílu vedení Božím Duchem, jistě časem dojde k opuštění sboru. Jak to sami můžeme poznat, sílu víry lze ověřit jedině srdcem, jak je to již napsáno v Písmu (Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma? -Lukáš 24:32).

Takže co se týče výsledku statistického průzkumu, spíše bych ho interpretoval jako "tělesné křesťany", to jest takové, kteří se neodpoutali od tohoto světa a do Božího království se teprve chystají, pokud po něm vůbec touží. Dále pak jako ty, pro které existuje něco nahoře, a to něco by mohl být někdo, nejspíš Bůh. A ten je pro ně tradičně křesťanský.



Re: Víra bez církve? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 01. leden 2012 @ 11:25:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  No, teda vyvozovat něco z čísla 700 tis věřících nehlásících se k žádná církvi mi přijde na člověka jako Dan poněkud demagogické. Musí přece vědět, že naprostá většina těch věřících jsou věřící ve stylu "věřím že je něco mezi nebem a zemí" a s křesťanstvím mají spíše málo společného.


  Lidí, kteří se stali křesťany a rozhodli se žít na "vlastní pěst" jsem v životě mnoho nepotkal. Vyhledávat společenství církve je přirozená vlastnost Božího dítěte. Zato lidí, kteří byli odrazeno aparátčickým způsobem vedení církve by se našlo dostatek. Mnozí z těch, kteří opustili takové církve či dokonce "církve" je opustili (či byli opuštěni) právě proto, že šli proti proudu a jejich postoj vyžadoval značnou odvahu.



  Církev je hodně podobná, jako rodina.

  V rodině potřebují malé děti péči a nejsou schopny poskytnout žádnou "protihodnotu" ve prospěch rodiny. Jen radost a potěšení z toho, že se narodily, že začnou žvatlat, kousek popolezou, prvně se postaví na nohy. (A pak přijde expert na službu v církvi a vyžene je makat na na ulici, aby byly užitečné ;-)

  Když pak dítě dospěje, přináší církvi i jiný užitek.

  No a někdy dítě nedospěje a nebo se obejví kukačka.

  Je dobré vědět, že dítě živého Boha má srdce služebníka. Ušetří to člověka hodně omylů, zklamání a "vnitřních zranění".




Re: Víra bez církve? (Skóre: 1)
Vložil: IC434 v Úterý, 03. leden 2012 @ 05:21:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem jedním z těch co provozují víru bez církve. A ani nevidím důvod, proč bych se tam měl vracet. Abych snad pomáhal jak poslušná ovce budovat autokraticko teokratický systém? Ani náhodou. Stačí se podívat jen na výsledky posledních průzkumů mínění týkajících se církve (KAM, STEM). Co lidé silně vyčítají církvím: vymývání mozků a nesvobodu. Co takhle aby se už konečně vůdcové církevních organizací nad tím zamysleli a něco s tím udělali, místo toho aby zvali lidi do nesvobodného prostředí?

Malé příklady z praxe k zamyšlení: pokud například ministr ve vládě čelí nějakému skandálu, tak není možné aby ten skandál vyšetřovali ministři této vlády a ještě ke všemu jen ministři ze stejné strany. Z hlediska objektivity něco absurdního a nemyslitelného. Ve svobodném světě nemožné, ale v církevních organizacích celkem běžná praxe. Průšvihy církevních představitelů vyšetřují jejich kámoši ..... (mluvím i o nekatolických církvích)

Můžeme se podívat např. do Irska co nakonec ukázalo vyšetřování sexuálních skandálů. Děti byly zneužívány, i si dokonce stěžovaly k vyšší autoritě, ale v zájmu zachování dobrého obrazu náboženské organizace se to pěkně "bratrsky" zametlo pod koberec. A samozřejmě také vrána vráně oči nevyklove že?.

A toto vidí čím dál více lidí jak ze světa, tak z církve. V církevních strukturách často chybí elementární základy svobodné kontroly, nebo existují jen na papíře. I proto jsou církve odmítány, zesměšňovány a je po nich šlapáno. O kom je v Bibli napsáno, že po ní bude šlapáno? No přece o soli co pozbude chuti (Mt 5.13).   



Re: Víra bez církve? (Skóre: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Úterý, 03. leden 2012 @ 07:13:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Moc pěkný článek i úvahy pod ním, díky.



Drápal a jeho "Církev" (Skóre: 1)
Vložil: eleonora v Úterý, 03. leden 2012 @ 14:34:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zrovna od tohoto pána to sedí. Kolik lidí asi odešlo z KS kvůli tomu, že trpěl na vedoucích postech dominantčíky. Jeho dlouholetá naivita zošklivila jeho pojetí té správné "Církve" tolika lidem, že by si naprosto biblicky měl dát ruku na ústa a kámen na ruku, aby se v tomto směru, žádným způsobem neprojevoval. Tradiční církve pozbývají své členy tím způsobem, že jsou to mrtvé duše už od narození, kdy je babi s dědou nechali někde pokřtít, či zapsat. A k jejich vyškrtnutí stačí stejná námaha jako k zapsání. V charizmatických spolcích (nyní se posunuli do evangelikálních) je to tak, že jedině jejich vůdci a další čekatelé na vůdcovství jsou ti kteří, všechno ví a dokáží protrhat koukol už tady, a ten koukol jsme my obyčejní řadoví křesťaně, kteří si nechtějí jen a pouze nechat velet a tak odcházejí. U takových "Církví" je to o to horší, že za kažým sólo křesťanem stojí pošlapaný úděl a ne formální tabulka. A u p. Drápala bych viděla posun k lepšímu, kdyby místo superlativ, které mají v konečném důsledku dopadnout stejně na jeho nepoplácaná ramena( za to jak dobře založil, vedl KS a jejich podružné spolky), si nasypal spíš něco málo popela na hlavu, za to z kolika lidí udělal eklesiosketptiky, kteří už žádnou institucionální formu církve k životu nepotřebují.

Ela



Stránka vygenerována za: 0.21 sekundy