Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Brigita.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 15300, komentáře < 7 dní: 350, komentářů celkem: 333370, adminů: 60, uživatelů: 4850  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 44 návštěvník(ů)
a 5 uživatel(ů) online:

timg
martino
rosmano
wollek
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Ztracený svět 1. kapitoly První knihy Mojžíšovy (recenze)
·Recenze knihy Dr. Waltona - Ztracený svět Genesis 1
·Apoštol lásky o oddělení
·Ruská pravoslavná církev ruší veškeré styky s konstantinopolským patriarchátem
·Otevřené setkání v Chelčicích
·Starý kněz sám proti totalitě
·Genesis 2018 – průzkum mezi křesťany
·Veřejné setkání podpořilo situaci čínských křesťanů v ČR
·Vyšlo čtvrté číslo Zpravodaje Bratrské jednoty baptistů
·Prodavači strachu

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
96 187 614
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Aktivity a kampaně: Vánoce
Vloženo Středa, 14. prosinec 2011 @ 23:39:55 CET Vložil: Stepan

Akce poslal skalaa

 
    Pôvod Vánoc:

   

http://www.youtube.com/watch?v=zqe3OemTn0U&feature=youtu.be


 
Příbuzné odkazy
· Více Akce
· Novinky od Stepan


Nejčtenější článek Akce:
Triumfální centrum víry


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Akce

Podobná témata

Doporučené odkazy:

Biblická apologetika

Michaela Křivánková - Portrétní fotografie


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Vánoce" | Přihlásit/Vytvořit účet | 10 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Vánoce (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 15. prosinec 2011 @ 10:12:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejkurioznější věc ohledně Vánoc jsem nedávno slyšel od jednoho kamaráda, který je Svědek Jehovův. Je nábožensky i jinak tolerantní a Vánoce bere pravděpodobně jako společenskou a rodinnou záležitost, se kterou se víceméně smířil. Zrovna jsme se tehdy bavili o stromečku a o tom jak ho princ Albert přivezl z Německa do Anglie, odkud se pak rozšířil do celého světa. Podnět k tomu dala společná fotografie rodiny královny Viktorie pod tím jejich, uveřejněná v novinách. On přitom potichu pronesl cosi v tom smyslu že na posvátné stromy věšeli staří pohanští válečníci uťaté hlavy nepřátel a od toho by (snad ????) měl pocházet zvyk zdobit stromečky koulemi. Řekl to tak tiše a mezi řečí že jsem to sotva postřehnul a nevím jak moc přesně jsem to zachytil. Kdybych nebyl zvyklý na náboženské dišputace tak bych si toho možná ani nevšimnul.
Jestli jsem slyšel správně tak to (při vší úctě) svědkové Jehovovi nandali v oblasti vánoční konspirace adventistům sedmého dne i ateistům.



Re: Vánoce (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rudinec v Čtvrtek, 15. prosinec 2011 @ 17:39:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
VÁNOCE KOUZEL (NE) ZBAVENÉ

„Kdyby se Kristus tisíckrát narodil v Betlémě, není nám to nic platné, jestliže se nezrodí v našich srdcích.“

VÁNOCE - slovo, jež zaznívá po celém světě. Mladí i staří jsou jím jakoby okouzleni a prožívají chvíle napětí a očekávání. Co vlastně jsou vánoce? Lidé se domnívají, že 25. prosinec je dnem narození Ježíše Krista. Dějiny ovšem o této skutečnosti nepodávají žádnou zprávu a ani pisatelé Bible nezaznamenali datum Kristova zrození. Pouze evangelista Lukáš uvádí jisté historické pozadí a zaznamenává, že se tak stalo v době prvního sčítání lidu v římské říši, které nařídil císař Augustus.
Na základě císařského výnosu se odebral i Josef z města Nazareta do judského Betléma, aby se tu zaregistroval společně s Marií, která v té době čekala dítě. O dalším průběhu se Lukáš zmiňuje následovně: „A stalo se, když tam byli, že se jí naplnily dny, kdy měla porodit. I porodila Syna svého prvorozeného, zavinula jej do plenek a položila do jeslí...“ (Luk. 2,1-7). Neuvádí ale, v který den kterého měsíce se tak stalo. Proč tedy lidé, hlavně křesťané, slaví 25. prosince Kristovo narození, když Bible o datu mlčí? Kdyby to Bůh uznal za vhodné a pro lidstvo potřebné a prospěšné, nechal by apoštoly, aby datum tak významné události zaznamenali! Neudělal to však. Odkud se tedy vánoce - vybájený a tajuplný svátek křesťanů i nekřesťanů - vzaly? Kdy je jejich původ?

ZAČÁTEK JE V POHANSTVÍ
Pohané věřili, že jejich bůh Slunce se každým rokem opětovně rodí. Noc z 24. na 25. prosince pokládali za dobu zrození boha Slunce. Vypozorovali totiž, že Slunce po této noci stoupá na obzoru denně výš a výš. Tajemný jev si vysvětlovali jako vzrůst nově narozeného slunečního dítěte. Proto tato a další noci byly odedávna považovány za „svaté noci“.
„Jaký je asi původ slova vánoce? Podle jazykovědců pochází z němčiny. Jeho původní název byl „svatá noc“. Staré německé slovo Weihnachten si naši předkové počeštili zajímavým způsobem: první část
(vá-) převzali beze změny a druhou počeštili (weihen = zasvětit, nachten = stmívat se, Nacht = noc).
Vědci se shodují v tom, že kořeny dnešních vánoc je třeba hledat již v pohanských oslavách zimního slunovratu. Vánoce nemají jen tradici evropskou. Slavily se v Asii, u amerických Indiánů i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy ustálily na 25. prosinec. Datum zvolil r. 274 po Kr. císař Aurelián jako den „natalis solis invicti“ - den Zrození nepřemožitelného Slunce“ (Nová Svoboda 24.12.1970).
„Významný německý badatel Herman Usener doložil, že před nicejským koncilem (konaný v r. 325) se vánoce neslavily. 25. prosinec byl jako datum zrození Krista neznámý. První zmínku o dni narození Ježíšova najdeme u Jana Zlatoústého (374 - 407), ale ten ho datuje na 20. prosinec. V Římě se vánoce poprvé slavily až roku 365.“ (Kostnické Jiskry, evangelický týdeník, 20.12.1972).
„Který den se Kristus narodil? Liturgický svátek Narození Páně (25. prosinec) je poměrně pozdní. Zdá se, že zhruba prvních 300 let křesťané neslavili narození Ježíšovo zvláštním svátkem... 25. prosinec je zaznamenán poprvé v Římě kolem r. 350.“ (Nový Zákon, Dr. D. M. Petrů, poznámka k evangeliu Lukáše 2,6).
„Vánoce vznikly později než velikonoce. Jejich počátek leží ve 4. století... Skutečný den narození Páně není znám! Ve 3. století se křesťané v Egyptě domnívali, že se Ježíš narodil v květnu... Pro křesťana, který se opírá pouze o Písmo svaté, neexistují žádné povinnosti vůči takovýmto památkám! Nový Zákon neobsahuje ani zvyk ani příkaz k takovýmto svátkům...“ (Heinz H., Adventecho, duben 1988).
„Římané slavili svátek nepřemožitelného boha Slunce. 25. prosinec se nazýval „narozením Slunce“ a po celé říši se konaly velké náboženské pohanské oslavy Mithrovy (iránský bůh světla a Slunce). Svátek narození Krista není nic jiného než pokřesťanštěná pohanská slavnost.“ (Handbook of Christian Feast and Customs, str. 60, N. York 1952, F. X. Weisser).
„Jedna z převládajících náboženských myšlenek 2. a 3. stol. byla víra v božství Slunce... Toto božstvo má pro naše zkoumání zvláštní význam, neboť jeho svátek připadal na 25. prosince... Zřejmě údobí zimního slunovratu, kdy počíná vzrůstat síla Slunce, se hodí pro slavení svátku slunečního boha...“ (G. J. Laing, Survivals of Roman Religion, str. 150-153, N. York 1931).
Předpokládám, že těchto několik historických důkazů postačí, aby čtenář pochopil pohanský původ dnešních vánočních svátků. Jak už bylo uvedeno, první křesťané neslavili žádný den jako památku Ježíšova zrození. Neměli k tomu důvod ani biblické opodstatnění. Vánoce se do křesťanství dostaly následkem úpadku křesťanské církve od původního apoštolského učení. Největší křesťanská církev se k této adopci pohanských svátků veřejně přiznává, když ve svém katechismu uvádí: „Pojem vánoce pochází z toho, že pohané v době, kdy jsou noci velmi dlouhé, slavili k poctě boha Slunce tzv. veliké posvěcené svaté noci. Církev pak dala pohanským posvátným nocem křesťanský význam. Na dobu posvátných nocí 25. prosince ustanovila slavnost narození Krista.“ (Kat. lidový katechismus, F. Spirago, str. 133).
Byla to tedy církev, která povýšila svou autoritu nad autoritu Božího slova tím, že pohanské slavnosti zahalila do „křesťanského“ roucha. Proč však pokřesťanštěné pohanské svátky přijaly i protestantské církve, když tvrdí, že se opírají pouze o Písmo svaté?

VÁNOČNÍ STROMEČEK
K vánocům se pojí také vánoční stromeček. Jak se k vánocům přidružil? Leckdo si řekne, co by to bylo za vánoce bez něho? Jenže... Stejně jako vánoce mají původ v nejryzejším pohanství, má v něm své kořeny i tento mystický strom. Všichni pohané starověku spojovali kult Slunce (tj. Bálův kult) s kultem matky, tj. Astarty nebo Ašery a s rituálním kultem stále zelených stromů - evergrínů. V době oslav „svatých nocí“ (zasvěcených slunečnímu božství) pořádali pohané veselice u stále zelených stromů. Na ně věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla. Nejprve ve volné přírodě, později doma, protože to bylo pohodlnější.
„Jedle, nebo dříve v Orientě cypřiš, jakož i terebint, byly jako stále zelené stromy života a zasvěceny „královně nebes Astertě“, manželce Bále.“ (Jubileum bibel, pozn. k 5 Mojž. 16,2). V předmluvě Elberdfelské Bible se dočteme: „Ašera byla kmen stromu bez kořene, avšak si pozůstalými větvemi, který se stavěl obyčejně po obou stranách Bálova oltáře.“ (pozn. k Soudcům 3,7; 6,25.26.30). „V mnoha domech se strojí vánoční stromek... Je to německý obyčej. Germáni totiž ve svých „svatých nocích“ stavěli před svými domy jedle a k poctě boha Slunce na ně umísťovali světla. Církev dala tomuto pohanskému obyčeji „křesťanský“ význam.“ (F. Spirágo, Lidový katechismus, str. 134)

DUCH A NÁPLŇ VÁNOC
Duch vánoc je dnes právě tak pohanský jako dříve. Vánoční svátky jsou vyplněny zvyky a obyčeji ryze pohanskými a mystickými a s učením Bible nemají nic společného. Stávají se často příležitostí k vyčerpávání naší peněženky i naší křehké tělesné schránky. O vánocích vyplouvá na povrch staropohanský římský duch „panem et circenses“ - chléb a hry. (Přitom v době narození Ježíše žili Josef s Marií v chudobě a byli nuceni vložit své dítě do jeslí ve chlévě), „jezme, pijme, užívejme!“ - to je (Přiznáte si to?) častá náplň dnešních vánoc.

VÁNOČNÍ PEČIVO
Také nejrůznější vánoční pečivo má svůj původ v pohanství. Pohané pekli na počest svých bohů rozmanité koláče v podobě pletenců (dnešních vánoček), slunečních kotoučů, měsíčních srpků a hvězd. Už Židé se ve starých dobách přizpůsobili zvykům svých pohanských sousedů a jednali dle jejich zvyků. bible o tom praví: „Což sám nevidíš, co činí v judských městech a na ulicích Jeruzaléma? Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto na koláče pro královnu nebes („tvoru nebeskému“, kralický překlad) a přinášejí oběti bohům cizím a tak mě urážejí.“ (Jer. 7,17.18) Výraz „tvor nebeský“, tj. „královna nebes“, představuje buď měsíční božstvo, nebo Astartu či Ištar - babylónsko-asýrskou bohyni. (Bibl. slovník, A. Novotný, Kalich Praha)
Všechny pohanské festivaly a svátky byly zasvěceny určitému božství, proto je v Božím pohledu jejich přejímání křesťany i nekřesťany hříchem. To se vztahuje i na vánoce a jejich obyčeje.


Článok je opísaný z časopisu SALVO ročník 1992 . Autor článku je Jan Kováčik.



Stránka vygenerována za: 0.42 sekundy