Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Když jsem se dočetl, že církev konečně dostane zpět majetek, který jí byl zbaven v době komunismu, nedalo mi to a klikl jsem na reakce lidí. Asi nemusím popisovat, jaké byli. Jedním slovem: Negativní. V červnu vládní komise představila návrh, podle něhož by církve získaly zpět 56 procent svého bývalého majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard, a to po dobu 30, 20 nebo 15 let. Církve návrh přijaly ve variantě, že jim stát bude platit po dobu 30 let. Přechodné období, po které budou ještě platy duchovních a administrativy vypláceny ze státního rozpočtu, bude trvat 20 let nebo méně. Zákon by mohl platit od roku 2013.

Rekce „lidu“ je v zásadě taková, že církev nic zpět nepotřebuje, protože to co má si stejně nakradla. Církev by po vzoru svého Mistra a Pána, měla být chudá. Na jednu stranu je jasné, že přímočaré reakce typu „stejně si to všechno nakradli“ jsou do velké míry mimo, na stranu druhou nelze nevidět násilné konfiskace majetku nekatolíkům, kterých se tehdejší katolická církev dopouštěla nebo mnohaleté sepětí trůnu a oltáře. Jakkoli se jedná o hodně starou historii, i tato zasutá minulost nepochybně měla vliv na výši majetku církve.

Toto všechno zanechalo v českém národě nesmazatelné stopy, které zřejmě mají vliv na to, jak se nezanedbatelná část veřejnosti dívá na problematiku navrácení majetku. Další důležitou věcí je, že stát od roku 1989 (ale i před tím), platil duchovní tzv. státem registrovaných církví a bude tak činit i dalších dvacet let (tedy pokud vyjde v platnost avizovaná dohoda). Považuji za zcela legitimní, když se nevěřící ptají, proč jsou duchovní placeni ze státního rozpočtu a proč nejsou placeny jiné neziskové organizace, kterým též byl během komunismu ukraden majetek. Někdo namítne, že církev je státu prospěšná. To je nepochybně pravda, i když vím, že mnozí nevěřící by i zde nesouhlasili. Jenže státu prospěšný je i Sokol, starající se o volnočasové aktivity, který přišel o obrovské majetky, skaut, který má v naší zemi dlouhou tradici a který rovněž přišel o mnohé majetky a mnohé další neziskovky.

Navíc nekatolickým církvím bylo za komunismu sebráno mnohem méně, než katolíkům, protože toho tolik nevlastnili. Díky tomu, že katolická církev se části navráceného majetku vzdá ve prospěch nekatolických církví, tyto na navrácení majetku budou velmi silně profitovat a díky katolíkům se dostanou k majetkům, který jim nikdy nepatřil (v podobě peněz).

Je velmi smutné, že česká církev, jakkoli si to nechce přiznat, je povětšině finančně závislá na státu. Pokud by stát přestal platit duchovní, řada církví skončí, protože prostě nemá členy, resp. má, ale jen formální, kteří určitě nebudou platit tolik peněz, aby udrželi své faráře, či kazatele. Proto je pro církev otázka vyrovnání se se státem, otázkou bytí či nebytí. Tím, že má církev placené duchovní, staví se na stejnou úroveň potřebnosti jako neziskové organizace typu školství, policie, hasiči, zdravotní péče atd. Oproti tomu jiné neziskovky (Skaut, Sokol, různé ekologické aktivity atd.) výhody v podobě státních platů nemají.

Podle čeho se určuje, že např. hasiči budou placeni státem a Sokol nikoli? Zřejmě podle společenské potřebnosti. Pokud toto měřítko nastavíte na církev, potom v naší společnosti církev propadá. Lidé ji nepotřebují, popř. potřebují, ale téměř výhradně v sociálních službách. Zcela logicky se ptají – a proč na církev máme platit? Proč je církev ve stejné úrovni důležitosti jako neziskové organizace placené státem? Pochopitelně církev dostává od státu mnohem méně než většina státem placeného neziskového sektoru, ale přesto – určitá podobnost zde existuje. Co jim odpovědět? „Jste blbí a nechápete, jak moc církev potřebujete!?“

Myslím, že za negativní obraz ve společnosti a s tím spojené vášně v souvislosti s navracením majetku si církev může do jisté míry sama. Jednak proto, že jen málo slyšíme, jak se vlastně navrácené majetky použijí. Odpověď v podobě „na udržení provozu“ jsou pro společnost jako hadr na býka. Církev provozuje řadu skvělých volnočasových, charitativních a dalších aktivit, jenže se o tom neví. Druhá věc je potom někdy nešťastná komunikace s veřejností, kdy církvi chybí lidé, kteří dokážou srozumitelně prezentovat, co vlastně křesťanství je. To, že pro mnoho lidí se křesťanství stále překrývá s Kladivem na čarodějnice, můžeme i my – věřící popřípadě někteří, kteří mají ambice církev zastupovat.

Pokud bude majetek navrácen, potom je třeba povědět, že pro mnohé nekatolické církve to bude „dar z nebes“ – tedy rozuměj: dar od katolíků. Dostanou majetek, který nikdy neměli. Pro katolickou církev to bude (částečně) spravedlivé odškodnění. Pro obce dlouho očekávané uvolnění majetku. Pro celou církev to bude znamenat ještě větší rozkol od společnosti. Slyšel jsem komentář, že je to jedno, že lidé časem zapomenou. Myslím, že nezapomenou.

Co bych navrhoval za řešení? Moc nevím, nejsem až tak „in“ co se diskuse o majetkovém narovnání týká. Nicméně určitě bych se zřekl placení duchovních státem. Ono by to prospělo i církvím, sborům a farnostem samotným. Třeba by zjistili, že mít „svého pastora“ něco stojí. Toto až na výjimky dnešní česká církev neví a zřejmě ještě dlouho (díky sekulárnímu státu), její vlastní škodě vědět nebude.

David Novák

http://david-novak.blogspot.com